Jíž vícekrát jsme se věnovali v našich článcích otázce, kdy a jak je možno vydědit potomka. Jak je to ale se zrušením vydědění?
Shrnutí v kostce
- Vydědění nezaniká automaticky, ani když se vztahy mezi zůstavitelem a vyděděným potomkem později zlepší.
- Odpuštění důvodu vydědění nestačí. Nestačí ani to, že důvod, pro který byl potomek vyděděn, později odpadne.
- Zůstavitel musí vydědění zrušit formálně — například odvoláním ve formě, v jaké lze pořídit závěť.
- Pomoci může i nová závěť nebo dědická smlouva, pokud v ní zůstavitel vyděděnému potomkovi zanechá majetek, případně ho povolá k dědění.
- U notářského zápisu platí zvláštní postup: pokud je listina o vydědění uložena u notáře, může být zrušena i tím, že je vydána zpět osobně zůstaviteli; samotná změna rodinných vztahů ale nestačí.
Shrnutí v kostce je vytvářeno s pomocí AI.
Soudy řešily spor o dědictví a v jeho rámci zejména otázku, jak má být platně zrušeno vydědění, zda postačí, že skutek, pro který zůstavitel (tedy ten, po němž má být děděno), potomka vydědil, mu jeho jednání odpustil.
Proč otec vydědil dceru
Zůstavitel zemřel 20. 2. 2020, přičemž zanechal závěť a listinu o vydědění pořízené formou notářského zápisu sepsaného notářkou 10. 11. 2004. Zůstavitel určil jako dědičku celé pozůstalosti svou manželku a současně vydědil své dvě dcery, přičemž vydědění vztáhl také na jejich děti a jejich další potomky.
Důvodem bylo, že o něj neprojevují opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli. Jedna z dcer však s důvodem vydědění nesouhlasila, a proto došlo k dědickému sporu, v němž se domáhala zaplacení povinného dílu, který by jí měl připadnout.
Důvodem vydědění byl nezájem dcery o otce, ale po čase se začali znovu stýkat
Do roku 2010 dcera s otcem (zůstavitelem) skutečně v kontaktu nebyla, k čemuž ovšem značně přispěla její matka. Jedinou výjimkou byla návštěva, kdy byla vyděděná dcera poprvé těhotná. Přitom se před soudem neprokázalo, že by snad otec o kontakt s dcerou nestál nebo že by nezájem dcery o svoji osobu v rozhodné době (1994 – 2004) vlastním jednáním vyvolal.
Počínaje rokem 2010 se ovšem kontakt mezi vyděděnou dcerou a otcem obnovil. Z popudu dcery tak soudy řešily otázku, zda lze na zrušení listiny o vydědění potomka pro trvalé neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele, který by jako potomek projevovat měl, usuzovat z následného odpadnutí důvodu vydědění. (Např. z důvodu obnovení vztahu mezi zůstavitelem a vyděděným potomkem, případně odpuštění vyděděnému potomkovi zůstavitelem). Nebo zda je nezbytné trvat na formálním zrušení vydědění.
Pravidla zrušení vydědění v dřívějším zrušeném občanském zákoníku
Vzhledem k tomu, že otec pořídil závěť spojenou s listinou o vydědění formou notářského zápisu dne 10. 11. 2004 a dcera dovozovala zrušení předmětné listiny o vydědění s poukazem na skutečnosti, jež nastaly v období od roku 2010, bylo třeba otázku zrušení předmětné listiny o vydědění nejprve posoudit podle dřívějšího již zrušeného občanského zákoníku (obč. zák.).
Zůstavitel mohl vydědit potomka, jestliže o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl.
O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně pravidla pro závěť; v listině však musí být uveden důvod vydědění.
Závěť se však zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti. A zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.
Způsoby odvolání vydědění
Podle obč. zák. mohl zůstavitel závěť kdykoli odvolat. Mohl ji odvolat jako celek nebo jen částečně (např. ohledně některého dědice nebo některého majetku). Odvolání závěti muselo mít vždy formu, jaké bylo třeba k závěti; nemuselo však být učiněno stejnou formou, jako byla pořízena závěť, kterou zůstavitel odvolával. (Vlastnoruční závěť proto mohla být odvolána závětí ve formě notářského zápisu a naopak.)
Odvolání závěti mohlo být učiněno jako samostatný právní úkon nebo mohlo být pojato do nové závěti nebo listiny o vydědění jako jejich součást. Také ke zrušení vydědění obč. zák. vyžadoval právní úkon zůstavitele, a to odvolání vydědění (při dodržení formy požadované pro platnost listiny o vydědění) nebo zrušení vydědění zničením listiny o vydědění.
Stejného výsledku – odvolání vydědění – zůstavitel mohl dosáhnout také tím, že pozdější závětí povolá vyděděného potomka k dědění, v důsledku čehož je dosaženo stejného výsledku, jako by zůstavitel dříve učiněné vydědění potomka například odvolal.
Z uvedeného vyplývá, že podle obč. zák. mohlo být vydědění potomka, jako výslovný právní úkon zůstavitele, zrušeno (nedošlo-li zůstavitelem k úmyslnému zničení listiny o vydědění nebo pořízení pozdější závěti ve prospěch vyděděného potomka) pouze jeho výslovným odvoláním, a to za dodržení formy vyžadované pro platnost listiny o vydědění.
Lze proto uzavřít, že i ke zrušení vydědění právní úprava vyžadovala formální projev vůle zůstavitele zrušit vydědění, a že jiný způsob zrušení vydědění nepřipouštěla.
Na zrušení vydědění (ve smyslu ust. § 469a odst. 3 a § 480 již zrušeného obč. zák.) proto nelze usuzovat z pouhé skutečnosti, že později (po dni pořízení listiny o vydědění) odpadl důvod vydědění uvedený v listině o vydědění, aniž by zůstavitel formálně toto vydědění zrušil.
Pravidla zrušení vydědění v novém – aktuálním občanském zákoníku
Vzhledem k tomu, že zůstavitel zemřel dne 20. 2. 2020, bylo třeba otázku zrušení vydědění dcery posoudit také podle příslušných ustanovení nového – současného občanského zákoníku (o. z.).
Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť. (§ 1649 odst. 1 o. z)
K výslovnému odvolání závěti vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané pro pořízení závěti. (§ 1577 o. z.)
K odvolání závěti mlčky se vyžaduje zničení listiny, na níž byla závěť napsána. (Zničí-li však zůstavitel jen jeden z několika stejnopisů závěti, nelze z toho ještě usuzovat na její odvolání.) (§1578 odst. 1 o. z.)
Porušil-li zůstavitel listinu jiným způsobem, nebo neobnovil-li závěť, ač ví, že listina byla zničena nebo ztracena, závěť se tím ruší, plyne-li z okolností nepochybně zůstavitelův zrušovací úmysl. (§ 1578 odst. 2 o. z.)
Zrušení závěti nebo vydědění sepsané notářem
Byla-li závěť pořízena ve formě veřejné listiny (notářský zápis), má zůstavitel právo požadovat kdykoli, aby mu závěť byla vydána; závěť lze vydat jen zůstaviteli osobně. Vydá-li se zůstaviteli závěť, považuje se za odvolanou; o tom zůstavitele poučí ten, kdo mu závěť vydal, a odvolání závěti i poučení poznamená na vydávané listině i ve svém spisu. (§ 1579 odst. 1 o. z.)
Z výše uvedených ustanovení o. z. je zřejmé, že vydědění zaniká (pouze a jen) tehdy, kdy zůstavitel zruší prohlášení o vydědění jeho odvoláním, jež se může stát v některé z forem předepsaných pro pořízení závěti, tj. písemně soukromou listinou bez účasti svědků (§ 1533) nebo za účasti svědků formě (§ 1534 – 1536, § 1539 a § 1540), veřejnou listinou (§ 1537), nebo s úlevami (§ 1542 – 1549), budou-li splněny podmínky stanovené o. z. pro pořízení tzv. privilegované závěti čili závěti s úlevami.
A v případě prohlášení o vydědění učiněného ve formě veřejné listiny (notářským zápisem) lze tuto odvolat i tím, že je veřejná listina vydána zpět zůstaviteli (§ 1579 odst. 1 a § 101 odst. 1 notářského řádu).
Prohlášení o vydědění lze odvolat též mlčky některým ze způsobů uvedených v § 1578 (např. úmyslným zničením listiny obsahující prohlášení o vydědění zůstavitelem, záměrným porušením listiny o vydědění zůstavitelem).
Dále lze negovat prohlášení o vydědění tak, že zůstavitel následně ponechá vyděděnému nepominutelnému dědici nějaký majetek (dědickou smlouvou či závětí).
Lze proto uzavřít, že ani o. z. nepočítá s možností zrušení prohlášení o vydědění tím, že zůstavitel nepominutelnému dědici promine (odpustí) důvod, pro který jej vydědil, nebo tím, že důvod vydědění, který existoval ke dni prohlášení o vydědění, později odpadne.
Řešení dědického sporu
Vztaženo do poměrů projednávané věci, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku (spis. zn. 24 Cdo 501/2026, ze dne 20. 5. 2026), vydědil-li zůstavitel svou dceru z důvodu, že o něj trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako potomek projevovat měla, nemá obnovení vztahu mezi zůstavitelem a vyděděnou dcerou zůstavitele ani případné odpuštění vyděděnému potomkovi zůstavitelem za následek zrušení vydědění, neboť ke zrušení zůstavitelem učiněného vydědění dcery mohlo dojít dle právní úpravy obsažené v obč. zák. i v o. z. pouze zákonem vymezeným (výše popsaným) způsobem.
