V aktuálním systému nemocenském pojištění v r. 2008 rozlišujeme s ohledem na legislativní peripetie 3 časové úseky s rozdílným právním režimem, a to:
- od 1. ledna do 29. června 2008,
- od 30. června do 31. srpna 2008,
- od 1. září do 31. prosince 2008.
Významné je to i z hlediska nároků tzv. pracujících důchodců na nemocenské. Tzv. nemocenská je sociální dávka, která nahrazuje ucházející příjem účastníkům nemocenského pojištění, tj. povinně pojištěným zaměstnancům a též dobrovolně pojištěným osobám samostatně výdělečně činným, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jimž byla nařízena karanténa; dále v době ústavní péče nebo komplexní (zdravotní pojišťovnou plně hrazené) péče lázeňské apod.
Časté změny
Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců byl bohužel v poslední době opakovaně měněn a doplňován, zejména reformním zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, pak derogačním (zrušovacím) nálezem Ústavního soudu a posléze (na rozhodnutí konstitučního tribunálu reagující) novelou zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.Zkrácení podpůrčí doby
Podpůrčí doba tzv. pracujících důchodců čili přesněji výdělečně činných poživatelů starobního nebo plného invalidního důchodu, v níž je nemocenské z důvodu nemoci nebo nepracovního úrazu poskytováno, zůstala i od 1. září 2008 omezena v délce 81 kalendářních dnů při téže pracovní neschopnosti a v rámci jednoho kalendářního roku. Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Do 31. prosince 2007 podpůrčí doba pro výdělečně činné poživatele starobních a plných invalidních důchodů činila 84 kalendářních dnů.
Důchodci na častých změnách prodělali
Omezení podpůrčí doby na 81 kalendářních dnů se vztahuje na skutečnou dobu pobírání nemocenského. Proto se do těchto 81 kalendářních dnů započítávají pouze kalendářní dny, za které náleží nemocenské. V době od 1. ledna do 29. června 2008 se tedy nepřihlíželo k prvým třem dnům pracovní neschopnosti, za které nemocenské nenáleželo. Od 30. června 2008 se prvé tři dny pracovní neschopnosti do podpůrčí doby uvedených výdělečně činných poživatelů důchodů již započítávají, neboť za ně náleží nemocenské.
Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje (nově od 1. ledna 2008) nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. Nárok na nemocenské výdělečně činných poživatelů částečného invalidního důchodu kratší podpůrčí dobou omezen není.
Příklady
- Poživatel starobního důchodu (který má sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 1. ledna do 31. prosince 2008) byl uznán práce neschopným od 1. března do 30. dubna 2008. Pracovní neschopnost tedy trvala 61 dnů, nemocenské mu náleželo až od 4. dne pracovní neschopnosti, bylo tak poskytováno po dobu 58 dnů.
Zmíněný zaměstnanec byl znovu uznán práce neschopným od 1. července do 5. září 2008. Nemocenské mu (již) náleží od prvního dne pracovní neschopnosti – od 1. července 2008 po dobu 23 dnů, t.j. do 23. července. Den 23. červenec je v roce 2008 81. (a tedy posledním) dnem pracovní neschopnosti, za kterou mu bylo nemocenské poskytováno (58 + 23 = 81), a proto od 24. července pojištěnci již nemocenské nenáleží. - Poživatel plného invalidního důchodu byl uznán práce neschopným od 1. července do 31. října 2008. Pracovní neschopnost tedy trvala 123 dnů, nemocenské náleželo již od 1. dne pracovní neschopnosti po dobu 81 dnů, t.j. do 19. září. Den 19. září je v roce 2008 81. (a tedy posledním) dnem pracovní neschopnosti, za kterou je nemocenské poskytováno, a proto od 20. září 2008 mu už nemocenské nenáleží.
- Poživatel starobního důchodu (který má sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 1. ledna do 30. září 2008) byl uznán práce neschopným od 1. srpna do 31. října 2008, nemocenské mu náleží již od 1. dne pracovní neschopnosti (ovšem jen) do 30. září 2008, t.j. po dobu 61 dnů, neboť nemocenské se v takovém případě poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
- Výdělečně činný poživatel starobního důchodu (v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou od 1. ledna do 31. prosince 2008) byl práce neschopen od 15. do 31. ledna 2008, takže mu nemocenské náleželo za 14 dnů, a znovu od 1. do 21. dubna 2008, takže mu nemocenské náleželo za 18 dnů. Dne 1. července pojištěnci vznikla další pracovní neschopnost trvající do 30. srpna 2008. Nemocenské při této pracovní neschopnosti náleží pojištěnci od 1. července do 18. srpna 2008, tedy po 49 dnů podpůrčí doby (81 – 32 dnů, za které již bylo poskytováno nemocenské v r. 2008).
Jak je to v kratší ochranné lhůtě?
Po skončení zaměstnání neplyne poživatelům starobního důchodu ochranná lhůta, naproti tomu poživatelům plného invalidního důchodu ochranná lhůta plyne. Nárok na nemocenské pracujících poživatelů částečného invalidního důchodu je v podstatě stejný jako u (jiných) zaměstnanců: plyne jim tedy ochranná lhůta, jejich nárok není omezen ani kratší podpůrčí dobou.
Význam ochranné lhůty spočívá v tom, že nemocenské náleží pojištěnci (zaměstnanci) nejen, jestliže se podmínky rozhodné pro jeho přiznání splnily v době pojištění (trvání zaměstnání), ale i po skončení pojištění (zaměstnání) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2008 činí 7 dnů (dříve, podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2007, činila 42 dnů) od skončení zaměstnání, jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán.
Příklady
- Poživateli starobního důchodu skončilo zaměstnání (které trvalo 1 rok) 28. prosince 2007, ochranná lhůta mu neplynula. Poživateli starobního důchodu skončilo zaměstnání (které trvalo 6 měsíců) 31. prosince 2007, ochranná lhůta mu rovněž neplynula.
- Poživateli plného invalidního důchodu skončilo zaměstnání (které trvalo 1 rok):
a) 28. prosince 2007, ochranná lhůta činila 42 dnů,
b) 31. prosince 2007, ochranná lhůta činila 7 dnů.
