Hlavní navigace

Tuzemské stravné 2020: O kolik se zvyšují diety a náhrada za použití auta? (Příklady)

3. 1. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Zvyšuje se vcelku o dost stravné na pracovní cesty. Mírně se zvyšuje náhrada za použití vlastního vozidla na pracovní cestě. Nižší naopak budou náhrady za nákup benzínu či nafty, pokud neprokážete skutečně placenou cenu pokladním blokem. Zcela nově, poprvé právě pro rok 2020, se také stanovuje náhrada pro elektromobily.

Při vyplácení diet je lhostejné, zda zaměstnanec opravdu nějaké jídlo během pracovní cesty konzumoval, nebo ne, zda to bylo v podnicích veřejného stravování, nebo šlo o občerstvení doma připravené. Stravné je stanoveno paušální částkou závislou na době trvání cesty, proto se také nepožaduje jakékoliv prokazování výdajů se stravováním spojených. Viz Kdo může odmítnout vyslání na pracovní cestu?

Výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen. V pravidelném termínu od 1. ledna (kalendářního roku) Ministerstvo práce a sociálních věcí mění (tuzemské) stravné. V mimořádném termínu Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví stravné, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu ceny ode dne účinnosti poslední úpravy zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.

Rozdílná je maximální výše stravného podle toho, zda ji poskytuje (na straně jedné) zaměstnavatel z rozpočtového sektoru, nebo (na straně druhé) zaměstnavatel z mimorozpočtové (soukromé) sféry.

Sazby pro veřejný sektor

Zaměstnavatel rozpočtového sektoru (tj. zaměstnavatel státní a veřejné správy a služeb) specifikovaný v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce poskytne zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty (na území České republiky) stravné ve výši:

  • 87 Kč až 103 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dosud to bylo 82 Kč až 97 Kč),
  • 131 Kč až 158 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dosud to bylo 124 Kč až 150 Kč),
  • 206 Kč až 246 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dosud to bylo 195 Kč až 233 Kč).

Zaměstnavatel rozpočtového sektoru vždy poskytuje stravné ve výši, která musí odpovídat předepsanému rozpětí (intervalu), stravné nemůže být nižší než jeho minimální předepsaná částka, ale ani vyšší než jeho předepsaná maximální částka.

Jezdíte na pracovní cesty do zahraničí?

Minimální standardy pro privátní sektor

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel soukromého sektoru (tj. zaměstnavatel z privátní – převážně podnikatelské sféry) zaměstnanci stravné nejméně ve výši:

  • 87 Kč (to je o 5 Kč více než v roce 2019), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 131 Kč (čili o 7 Kč více než v roce 2019), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 206 Kč (takže o 11 Kč více než v roce 2019), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zaměstnavatel ze soukromého sektoru tedy může poskytovat stravné i v libovolně vyšší úrovni, než je předepsaná minimální výše stravného, nesmí však vyplácet stravné nižší, než je minimální úroveň stravného. Dále k tématu: I na pracovní cestě si můžete vydělat na přesčasech 

Příklady

Příklad 1

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátil se ve 12:30 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 4 hodiny – nenáleží mu žádná náhrada stravného.

Příklad 2

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 16:45 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 11 hodin – má nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad 3

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 6:15 hodin a vrátil se v 18:15 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 12 hodin – má nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad 4

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:05 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 30 minut – má nárok na stravné v 2. intervalu.

Příklad 5

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno ve 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – má nárok na stravné v 3. intervalu.

Příklad 6

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátil se v úterý v 11:45 hodin. V pondělí byl na pracovní cestě od 9:00 do 24:00, tj. 15 hodin – má nárok na stravné v 2. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 11:45, tj. 11 a ¾ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad 7

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v pátek v 15:00 hodin. V 1. den byl na pracovní cestě od 5:45 do 24:00, tj. 18 a ¼ hodiny – má nárok na stravné ve 3. intervalu; 2. den byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00, tj. 24 hodin – má nárok na stravné ve 3. intervalu; 3. den byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:30, tj. 15 a půl hodiny – má nárok na stravné ve 2. intervalu.

Příklad 8

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ve 12:45 hodin a vrátil se v noci na čtvrtek ve 2:00 hodin. První den byl na pracovní cestě 11 ¼  hodiny – měl by mít nárok na stravné v 1. intervalu. Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny – neměl by mít nárok na stravné. Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se však upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější (ust. § 163 odst. 4 zákoník práce). Pokud tedy neposuzujeme dobu trvání pracovní cesty odděleně, pak pracovní cesta trvala 13 ¼ hodiny – zaměstnanec má nárok na stravné ve 2. intervalu.

Dostali jste jídlo na cestě? Náhrady se snižují

Za bezplatně poskytnuté jídlo na pracovní cestě se však stravné snižuje podle pravidel zákoníku práce. Více: Plné stravné a ještě jídlo už na služební cestě nedostanete

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (tedy jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

  • a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
  • Stravné zaměstnanci vůbec nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá
  • a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
  • b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Příklad

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – má nárok na stravné v 3. intervalu. Zaměstnavatel na základě své směrnice poskytuje stravné v minimální zákonné výši, jak jsme uvedli její novou výši.

Varianta 1: Zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – má nárok na stravné v plné výši 206 Kč.

Varianta 2: Zaměstnanec obdržel oběd – pak se stravné krátí o 25 %, tj. o 51,50 Kč; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu, je: 206 − 51,50 = 154,50, po zaokrouhlení 155 Kč.

Varianta 3: Zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak se stravné krátí o 50 % (2 × 25 %), tj. o 103 Kč; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu, je: 206 − 103 = 103 Kč.

Použití automobilu

Vyhláška č. 358/2019 Sb., určující výši tuzemského stravného, rovněž pro účely cestovních náhrad vyplácených zaměstnancům stanoví následující parametry.

Příspěvky na amortizaci

  • 1,10 Kč/km – jednostopá vozidla a tříkolky (stejné jako v roce 2019)
  • 4,20 Kč/km – osobní vůz (zvýšení o 0,10 Kč)
  • Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %.
  • 8,40 Kč/km – nákladní vůz, autobus, traktor

Průměrná cena pohonných hmot

  • 32 Kč za 1 litr benzínu 95 oktanů (bylo 33,10 Kč),
  • 36 Kč za 1 litr benzínu 98 oktanů (bylo 37,10 Kč),
  • 31,80 Kč za 1 litr nafty (bylo 33,60 Kč)

Vyhláška pamatuje na elektromobily

Nově se stanoví též průměrná cena 4,80 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Podle vyhlášky nebo účtenky

Vůbec se nemusíte řídit těmito vyhláškovými cenami. Zaměstnanec může požadovat proplacení pohonných hmot v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou (zejména časová, tedy nákup v přiměřené době před pracovní cestou nebo během ní).

Pokud zaměstnanec tankoval vícekrát, může cenu dokládat více nákupními doklady, cena pro účely vyplacení cestovní náhrady se pak vypočítá aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Jestliže však zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou právě vyhláškou. Tento postup stanoví § 158 odst. 3 zákoníku práce.

Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel podle § 158 odst. 2 zákoníku práce násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Spotřeba pohonných hmot bude ve smyslu § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených ve velkém technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže tyto údaje technický průkaz vozidla neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců.

Jak vyúčtovat cestovní náhrady

O tom, jak se postupuje při vyúčtování cestovních náhrad a jejich vyplácení, jsme psali v článku Co musíte udělat, abyste dostali od zaměstnavatele stravné? A že se nevyplácí podvádět, jsme psali v tomto článku Naúčtoval si o 36 Kč více na jízdném a dostal okamžitý vyhazov.

skoleni_15_4

Jak zaokrouhlovat

Stravné se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru (§ 189 odst. 3 zákoníku práce). (Jde o zaokrouhlování pro účely normotvorby – výpočet pro vyhlášku a ustanovení v ní, tedy pro legislativu při stanovení sazeb cestovních náhrad. Nejde o zaokrouhlování pro výpočet vyplácené náhrady, jak se často plete.)

Pokud jde o zaokrouhlování v praxi při poskytování cestovních náhrad, to je upraveno v § 183 odst. 3 věty druhé zákoníku práce. Částka (cestovní náhrady), kterou má zaměstnanec zaměstnavateli na základě jím provedeného vyúčtování poskytnuté zálohy vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Dále se zaokrouhlování týká § 183 odst. 5 věty druhé zákoníku práce, podle něhož částka (cestovní náhrady nebo zálohy), kterou má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).