Za poslední rok, je to již třetí vítězství premiéra Erdogana nad jeho odpůrci z řad armády, opozice a justice. Naposledy armáda, která dohlíží na sekulárnost tureckého státu, protestovala proti zvolení Abdullaha Güla, člena AKP, prezidentem. Premiér Erdogan proto vyhlásil předčasné volby, které s přehledem vyhrál, a vládní strana AKP tak bez problémů zvolila Güla prezidentem. Armáda dohlíží již od roku 1960 na podřadnost islámu tureckému státu. Státní úřad pro náboženské záležitosti pod dohledem státu v dnešní době určuje, co imámové mohou kázat a mají kontrolu nad mešitami. Armádě se nelíbilo náboženské založení Abdullaha Güla, vyčítala mu například, že jeho manželka nosí muslimský šátek.
Straně AKP, která má své kořeny v islámu, se letos mimo jiné podařilo díky většině v parlamentu prosadit zrušení zákazu nošení muslimských šátků v některých veřejných institucích, například na univerzitách. V březnu následovala obvinění státního zástupce strany AKP, premiéra Erdogana, prezidenta Güla a dalších 69 příslušníků strany ze anti-sekulárních aktivit, tedy protiústavnímu jednání a záměru vytvořit z Turecka islámský stát. V dubnu ústavní soud shledal důvody pro to, aby se případem zabýval.
Od jara letošního roku byla proto turecká aktiva – akcie, dluhopisy a domácí měna – postiženy nejen kreditní krizí na finančních trzích, averzí k riziku, ale i politickou nestabilitou, kdy hrozilo, že v zemi v případě zákazu vládní strany, budou muset být opět vyhlášeny předčasné volby, tentokrát ale bez účasti jediné strany, která by měla potenciál dále vést zemi do Evropy a pokračovat v ekonomických reformách nastartovaných vládou AKP. Finanční trhy si jsou vědomy, že politická situace v Turecku není nikdy dobrá, ovšem vláda AKP byla doposud pro zemi víceméně příznivá, a proto možnost politického kolapsu trhy značně znervózňovala.
Turecká aktiva pod tlakem
Turecký akciový trh byl pod výprodejním tlakem již od října 2007 kvůli kreditní krizi na trzích a politická nestabilita země jen situaci zhoršovala. Istanbulský akciový index dosáhl svého vrcholu v říjnu na úrovni 58 231 bodů, od té doby klesl až na 33 566 bodů začátkem července 2008, což představuje pokles o 42 %. Turecké dluhopisy patří letos mezi nejméně výnosné na rozvojových trzích. Turecká lira byla také tvrdě zasažena situací na trzích, když klesla během února až března o 14 % k dolaru a 22 % k euru. V posledních měsících se ale se zklidněním situace na trzích dokázala i turecká lira vrátit k posilujícímu trendu, což svědčí o oblíbenosti tureckých aktiv mezi investory.
Překvapením pro svět i finanční trhy tedy bylo, když AKP vyšla z obvinění jen s finanční pokutou a nikomu z obviněných nebyla zakázána politická činnost. Soudci okomentovali rozhodnutí jako druhou šanci vládní straně AKP na přehodnocení některých kroků, např. změnit přístup k opozici a šanci být „méně” nábožensky orientovaná. Po zveřejnění rozhodnutí ústavního soudu si turecký akciový index polepšil o 5,6 %, zažil tak největší denní vzestup za posledních 6 měsíců. Dluhopisový trh také dostal pozitivní impulz a lira prudce posílila jak euru tak k dolaru.
Vysoká inflace a pokles hospodářského růstu
Tak jako v jiných koutech světa i Turecko trápí inflace a pokles hospodářského růstu. V případě Turecka není ovšem vysoká inflace a díky ní atraktivní úrokové sazby nic výjimečného. V letech 2006 – 2007 se meziroční inflace pohybovala nad 10 %, základní úroková sazba tak byla po více než rok na 17,5 %. Ovšem koncem minulého roku se centrální bance podařilo dostat inflaci k 7 %, proto po dlouhé době přistoupila ke snižování sazeb, které se dostaly až na 15,25 %.
Netrvalo ale dlouho a díky celosvětově rostoucím cenám potravin a energií se inflace opět vyhoupla nad 10 %, konkrétně na červnových 10,6 %. Centrální banka byla proto nucena utahovat opět sazby, které jsou tak zpět na atraktivních úrovních: základní úroková sazba na 16,75 %, výnosy z krátkodobých eurobondů denominovaných v turecké liře (TRY) vynášejí aktuálně více než 17 % p.a. Vysoká inflace tak komplikuje situaci centrální bance, která by jistě nižšími sazbami ráda podpořila hospodářský růst. V roce 2007 hospodářství Turecka vzrostlo jen o 4,5 % oproti roku 2006, kdy ekonomika rostla o 6,9 %.
Turecko do EU?
Vyjednávání Turecka o vstupu do Evropské unie začalo v říjnu 2005. Rok poté bylo vyjednávání narušeno, když EU zmrazila vyjednávání o 8 z 35 kapitol kvůli odmítnutí Turecka otevřít přístavy a letiště Kypru, který se stal členem EU v roce 2004. Kypr je rozdělen na jižní část, kterou obývají Řekové a severní tureckou část. V minulém týdnu oznámili řečtí Kypřané společně s tureckými Kypřany, že v září začnou jednání o sjednocení ostrova. Tato dobrá zpráva by měla zvýšit naděje Turecka stát se členem EU, opak je ale pravdou. Jsou to právě Francie a Rakousko, které rezolutně odmítají přijetí Turecka mezi země EU. Největší obavy jsou z faktu, že Turecko se svým počtem obyvatel by mělo hned po Německu nejvíce členů v Evropském parlamentu. Navíc poslední průzkumy ukazují, že polovina obyvatel EU je proti tomu, aby Turecko přistoupilo do EU.
Turecký předseda vlády Recep Erdogan je přesto odhodlán vést Turecko dále do Evropské unie a komisař pro rozšíření EU momentálně Turecku doporučuje velmi rychle obnovit proces reforem a modernizace země.
Autorka je analytičkou společnosti X-Trade Brokers.