Hlavní navigace

Turecko: vládní strana přežila, rozhodnutí podpořilo turecké trhy

5. 8. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Turecko se dočkalo dlouho očekávaného rozhodnutí ústavního soudu, který nezakázal vládní stranu AKP (Strana práva a rozvoje) ani nezakázal žádnému členu strany působení v politice. Rozhodnutí je tak mnohem příznivější, než se očekávalo, a to i proto, že většina obyvatel Ankary a Istanbulu souhlasila s obviněními proti vládní straně.

Za poslední rok, je to již třetí vítězství premiéra Erdogana nad jeho odpůrci z řad armády, opozice a justice. Naposledy armáda, která dohlíží na sekulárnost tureckého státu, protestovala proti zvolení Abdullaha Güla, člena AKP, prezidentem. Premiér Erdogan proto vyhlásil předčasné volby, které s přehledem vyhrál, a vládní strana AKP tak bez problémů zvolila Güla prezidentem. Armáda dohlíží již od roku 1960 na podřadnost islámu tureckému státu. Státní úřad pro náboženské záležitosti pod dohledem státu v dnešní době určuje, co imámové mohou kázat a mají kontrolu nad mešitami. Armádě se nelíbilo náboženské založení Abdullaha Güla, vyčítala mu například, že jeho manželka nosí muslimský šátek.

Straně AKP, která má své kořeny v islámu, se letos mimo jiné podařilo díky většině v parlamentu prosadit zrušení zákazu nošení muslimských šátků v některých veřejných institucích, například na univerzitách. V březnu následovala obvinění státního zástupce strany AKP, premiéra Erdogana, prezidenta Güla a dalších 69 příslušníků strany ze anti-sekulárních aktivit, tedy protiústavnímu jednání a záměru vytvořit z Turecka islámský stát. V dubnu ústavní soud shledal důvody pro to, aby se případem zabýval.

Od jara letošního roku byla proto turecká aktiva – akcie, dluhopisy a domácí měna – postiženy nejen kreditní krizí na finančních trzích, averzí k riziku, ale i politickou nestabilitou, kdy hrozilo, že v zemi v případě zákazu vládní strany, budou muset být opět vyhlášeny předčasné volby, tentokrát ale bez účasti jediné strany, která by měla potenciál dále vést zemi do Evropy a pokračovat v ekonomických reformách nastartovaných vládou AKP. Finanční trhy si jsou vědomy, že politická situace v Turecku není nikdy dobrá, ovšem vláda AKP byla doposud pro zemi víceméně příznivá, a proto možnost politického kolapsu trhy značně znervózňovala.

Turecká aktiva pod tlakem

Turecký akciový trh byl pod výprodejním tlakem již od října 2007 kvůli kreditní krizi na trzích a politická nestabilita země jen situaci zhoršovala. Istanbulský akciový index dosáhl svého vrcholu v říjnu na úrovni 58 231 bodů, od té doby klesl až na 33 566 bodů začátkem července 2008, což představuje pokles o 42 %. Turecké dluhopisy patří letos mezi nejméně výnosné na rozvojových trzích. Turecká lira byla také tvrdě zasažena situací na trzích, když klesla během února až března o 14 % k dolaru a 22 % k euru. V posledních měsících se ale se zklidněním situace na trzích dokázala i turecká lira vrátit k posilujícímu trendu, což svědčí o oblíbenosti tureckých aktiv mezi investory.

Překvapením pro svět i finanční trhy tedy bylo, když AKP vyšla z obvinění jen s finanční pokutou a nikomu z obviněných nebyla zakázána politická činnost. Soudci okomentovali rozhodnutí jako druhou šanci vládní straně AKP na přehodnocení některých kroků, např. změnit přístup k opozici a šanci být „méně” nábožensky orientovaná. Po zveřejnění rozhodnutí ústavního soudu si turecký akciový index polepšil o 5,6 %, zažil tak největší denní vzestup za posledních 6 měsíců. Dluhopisový trh také dostal pozitivní impulz a lira prudce posílila jak euru tak k dolaru.

Vysoká inflace a pokles hospodářského růstu

Tak jako v jiných koutech světa i Turecko trápí inflace a pokles hospodářského růstu. V případě Turecka není ovšem vysoká inflace a díky ní atraktivní úrokové sazby nic výjimečného. V letech 2006 – 2007 se meziroční inflace pohybovala nad 10 %, základní úroková sazba tak byla po více než rok na 17,5 %. Ovšem koncem minulého roku se centrální bance podařilo dostat inflaci k 7 %, proto po dlouhé době přistoupila ke snižování sazeb, které se dostaly až na 15,25 %.

Netrvalo ale dlouho a díky celosvětově rostoucím cenám potravin a energií se inflace opět vyhoupla nad 10 %, konkrétně na červnových 10,6 %. Centrální banka byla proto nucena utahovat opět sazby, které jsou tak zpět na atraktivních úrovních: základní úroková sazba na 16,75 %, výnosy z krátkodobých eurobondů denominovaných v turecké liře (TRY) vynášejí aktuálně více než 17 % p.a. Vysoká inflace tak komplikuje situaci centrální bance, která by jistě nižšími sazbami ráda podpořila hospodářský růst. V roce 2007 hospodářství Turecka vzrostlo jen o 4,5 % oproti roku 2006, kdy ekonomika rostla o 6,9 %.

Turecko do EU?

Vyjednávání Turecka o vstupu do Evropské unie začalo v říjnu 2005. Rok poté bylo vyjednávání narušeno, když EU zmrazila vyjednávání o 8 z 35 kapitol kvůli odmítnutí Turecka otevřít přístavy a letiště Kypru, který se stal členem EU v roce 2004. Kypr je rozdělen na jižní část, kterou obývají Řekové a severní tureckou část. V minulém týdnu oznámili řečtí Kypřané společně s tureckými Kypřany, že v září začnou jednání o sjednocení ostrova. Tato dobrá zpráva by měla zvýšit naděje Turecka stát se členem EU, opak je ale pravdou. Jsou to právě Francie a Rakousko, které rezolutně odmítají přijetí Turecka mezi země EU. Největší obavy jsou z faktu, že Turecko se svým počtem obyvatel by mělo hned po Německu nejvíce členů v Evropském parlamentu. Navíc poslední průzkumy ukazují, že polovina obyvatel EU je proti tomu, aby Turecko přistoupilo do EU.

skoleni_15_4

Turecký předseda vlády Recep Erdogan je přesto odhodlán vést Turecko dále do Evropské unie a komisař pro rozšíření EU momentálně Turecku doporučuje velmi rychle obnovit proces reforem a modernizace země.

Autorka je analytičkou společnosti X-Trade Brokers.

Myslíte si, že jste zkušení investoři?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Specializuje se převážně na měnový a dluhopisový trh a vývoj světové ekonomik.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).