Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Trik úvěrových firem: poslední datum splátky je jiné, chyták vás přijde draze od Pavel - U splátkových společností bych si nikdy nic nepůjčil, ale...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 1. 7. 2010 9:52

    Pavel (neregistrovaný)

    U splátkových společností bych si nikdy nic nepůjčil, ale když jsem si přečetl článek, tak mám spíš pocit, že pan Jiří se ani nesnažil jakkoliv přečíst podmínky smlouvy. Jak může být překvapen, že mu přišla karta, když to je ve smlouvě napsané? O poslední platbě taky nic nevěděl, smlouvu četl možná tak na úvodní stránce.
    Lidé musí taky trošku přemýšlet, aby si pak nemuseli stěžovat. Že posílá platby trvalým příkazem v posledním možném termínu dva dny předem, to taky o něčem svědčí. Vždy se může něco přihodit, co když nebude mít třeba peníze na účtu, jak tuhle chybu napraví, když si nenechává žádnou časovou rezervu?
    Splátkové společnosti jsou potom kapitola sama o sobě, že mají nastavené věci v systému tak, aby to bylo legální a aby na tom zároveň co nejvíc vydělaly, to snad nikoho nepřekvapuje. Osobně znám zase jiné příhody třeba se společností, která je na konci článku zmiňovaná jako férová, takže ono to asi bude případ od případu. V každém případě ale by měl každý začít sám u sebe, řešit zpětně problémy je vždy složitější, než jim předcházet.

  • 1. 7. 2010 10:54

    Karel (neregistrovaný)

    Mám velice špatné zkušenosti s lidmi, kteří takové úvěry sjednávají. Jde o to, že vám ústně tvrdí něco jiného, než je ve smlouvě. Pokud ve smlouvě narazíte na něco, co vám nesedí, rádi vám vysvětlí, že to vlastně nic neznamená. Bohužel v našem státě tohle není bráno jako podvod, ale jako legitimní obchodní metoda. Je proto důležité šířit osvětu – vždy si čtěte text smlouvy a pokud se vám něco nezdá tak nepodepisujte. V žádném případě nevěřte pracovníkům úvěrových společností ani obchodníkům – lžou (kolikrát v dobré víře), podvádí a jsou beztrestní. Nic z toho co vám řeknou nic neznamená, důležité je jen to, co je na papíře, který podepisujete. Je totiž podstatné, že ačkoliv s daným člověkem sjednáváte dvě (a bohužel často různé) smlouvy, jednu ústní (co vám slíbí) a jednu písemnou, u případného soudu bude brán zřetel jen na tu písemnou, která má větší váhu.
    Bohužel (nebo bohudík?) řada lidí takto neuvažuje a naopak jsou rádi, když jim ten druhý vysvětlí jednotlivé podmínky a body smlouvy. A pak se diví, že skutečnost je trochu jiná, než jak jim to ta hodná paní říkala.

  • 1. 7. 2010 14:35

    Flasi (neregistrovaný)

    A to říká člověk, který má mnoho bankovních účtů? :-) V drtivé většině smluv, které jsme nuceni* podepsat je něco, co se mi nezdá. A smlouvy ke zřízení nějakých finančních produktů byly takových „něco“ plné – a to jsem v téhle oblasti velmi konzervativní a využívám jenom služeb velkých a na trhu dostatečně etablovaných firem.
    * Pokud chci žít normální život a mít doma vodu, elektřinu, plyn a mít telefon a účet v bance a podobné věci.

  • 1. 7. 2010 15:13

    Patrik Chrz

    Ano, některé smlouvy nejsou úplně to nejlepší, ale pokud člověk chce/potřebuje daný produkt, tak mu nic jiného nezbývá. Ale pořád je lepší o oné záludnosti vědět a v rámci možností na ni být pokud možno co nejlépe připraven, než jen podepsat, „co stejně nikdo nečte“.
    Naštěstí úvěrům se vyhýbám (tedy neodolal jsem kreditce, to uznávám, ale vždy splatím dříve, než začnou nabíhat nějaké úroky) a u pojištění pročítám podmínky obzvláště pečlivě.

  • 1. 7. 2010 17:31

    Jarmila (neregistrovaný)

    Některé smlouvy jsou děs a běs. My třeba máme smlouvu o dodávce elektřiny s E.ON a oni prosím jich pěkně NEZNAJÍ platbu trvalým příkazem, jejich systém to NEZNÁ!!! Znají pouze inkaso. Já – protože jsem řekla, že inkaso nikdy – teda dostávám i na zálohy každý měsíc fakturu. To jde, trvalák ne. Já si někdy připadám jak u blbejch na dvorečku, kdy mne dodavatel ještě ani neviděl a už jsem pro něho potencionální neplatič a podvodník. Já chápu,že mají zákazníků hodně, ale čekám, kdy si mne jako vcelku spolehlivě platícího zákazíka budou konečně vážit a ne že mi dva dny před Vánocemi přijde upomínka, že jsem si v březnu nezvýšila zálohy a pokud zálohu okamžitě nezaplatím, že mi odpojí tu plyn, tu elektřinu… Přitom vyrovnání ročního vyúčtování měli vždycky do týdne srovnané.

  • 1. 7. 2010 17:53

    Patrik Chrz

    Tak dneska už máme více dodavatelů el. energie, ne jen EON. Jak ty větší, tak ty menší.
    Tady si lze spočítat i který je výhodnější:
    http://kalkulator.eru.cz/

  • 1. 7. 2010 19:14

    beata (neregistrovaný)

    Co máte proti inkasu?Je to nejvhodnější způsob placení.teda jako nejlevnější.Jediné mi napadá : nesouhlas s výší účtované částky?Ten je Vám ale stejně prd platnyý(ten nesouhlas).Musíte zaplatit a pak se hádat…

  • 1. 7. 2010 23:01

    Méďa Béďa (neregistrovaný)

    Muhehe, inkaso je nejlevnější??? Zkuste si projít pár diskuzí, třeba o Raiffce…

  • 1. 7. 2010 23:31

    Ivo (neregistrovaný)

    Inkaso, neboli SIPO, neboli svolení několika pochybným s.r.o. aby si mohly brát z mého účtu co libo je totální socialistický přežitek. Normální člověk není líný a řídí svoje finance. E.ON umožňuje platby záloh i čtvrtletně a čtyřikrát do roku snad mohu sednout ke komplu a z připravených dat vybrat, doplnit částku a datum. Nejlevnější je taková platba u FIO, mBank nebo Poštovky -účet zadarmo. Nemusím zaplatit a pak se hádat. Přesně pravý opak. Jen mailem vytknu vadu faktury (např. chybný odečet stavu). Nikam nepíšu ani netelefonuji (za své peníze). Mail si uložím do archívu a čekám.

  • 2. 7. 2010 13:27

    Jarmila (neregistrovaný)

    Až na to, že inkaso nerovná se SIPO, naprostý souhlas.
    Inkaso nabízejí telefonní operátoři, prodejci splátkového prodeje, hypoteční banky, můžu platby převést na SIPO, i mu můžu povolit inkaso.
    SIPO je kapitola sama pro sebe. Jakákoli změna platby znamená nejprve volat dodavateli služby, pak se spojit se SIPO, všechno trvá měsíc dva tři a stojí dost peněz a starostí. MÝCH peněz a MÝCH starostí. SIPO jsem škrtla rovnou, těch pár plateb si pohlídám. Rovněž si pohlídám platby za ostatní služby, kde mi všichni dodavatelé v dojemné péči o to, abych náhodou neměla práci s placením právě té jejich služby, nabízejí inkaso. Já ale žádné inkaso už z principu NECHCI !!! Co se mi má kdo hrabat v účtu? Co mu je do MÝCH peněz? VY si plaťte, jak Vám libo, já si svoje platby ohlídat dovedu sama, na to žádného služebného nepotřebuju. Rádio a TV platím přímo dodavateli. U obojího nechápu, za co je platím. Dvěma vybraným institucím, které by měly zajistit informovanost? Když se zvyšovaly poplatky, slibovali mocní, že jako odměna za poplatky nebude reklama. Ta ale zůstala, že prý poplatky zaplatí digitalizaci. Zajímavé, že i jiné stanice, které nedostávají státem nařízené výpalné, digitalizaci zvládají. Informace mám taky odjinud, stejně jako mnozí jiní. Že by šlo o koryta pro známé? Poté, co jsme zaplatili arbitráž za Novu, bych se tomu ani nedivila. Teď jsme přistoupili ke změně dodavatele plynu i elektřiny, uvidíme, co to přinese. Pokud platím já, můžu se aspoň trochu cítit jako zákazník, protože já jsem ten, kdo platí. Pokud komukoli svolím k inkasu, jsem jeho obětní beránek, firma si strhne dle svého uvážení a já můžu řvát třeba i na státním nádraží, bude mi to plat prdné. Takže tolik můj názor na inkaso.

  • 2. 7. 2010 14:25

    Lubik (neregistrovaný)

    Já jsem si SIPO založil při založení své domácnosti v roce 1979 v kombinaci se sporožirem od té doby funguje k mé úplné spokojenosti a cpu tam, co jde. A o jakých dvou měsících mluvíte? Naopak u SIPO se jakákoli změna např. zvýšení nájmu děje bez mého zásahu „automaticky“, jenom bych přivítal vracení přeplatků zpět na účet. Mám i jiná inkasa (samozřejmě zastropvaná) a nevidím problém, dodavatel mně pošle fakturu a já si to na výpisu účtu potom jen zkontroluji. Ani u svých známých jsem nezaznamenal jedinou stížnost na SIPO.

  • 2. 7. 2010 15:26

    Jarmila (neregistrovaný)

    Nájem neplatím, jsem ve svém, takže proměnná výše měsíčních plateb mne nevzrušuje. Na SIPU jsme měli noviny. Kvůli tahanicím s odhlášením tisku jsme platili o 3 měsíce déle. Noviny jsme měli původně přihlášené na poště, od nich ale tisk převzal někdo jiný, na poště neměli kontakt. Jediná možnost byla neplatit SIPO. Firmy nebyly schopny se vzájemně spojit a já musela dodavatele hledat sama. Proč mám já hledat, komu pošta předala distribuci novin? Co mně je do jejich vnitřních věcí? Pokud bych noviny platila fakturou, je jakákoli změna téměř hned. Protože jsme tam měli obdobné dohady vícekrát, tak jsme to nakonec zrušili. Ona ta myšlenka špatná nebyla, ale když máme účet vedený zdarma, je to přece jen příjemnější a levnější než SIPO.

  • 1. 7. 2010 11:14

    guest (neregistrovaný)

    2 Pavel: „Jak může být překvapen, že mu přišla karta, když to je ve smlouvě napsané?“


    Mě spíš zaráží, jak může někdo dát do smlouvy o koupi televize, že dotyčnému pošle časem i kreditní kartu. To je jako bych si šel koupit nové auto na leasing a po půl roce mi poslali třeba ještě boudu pro psa a klec na papouška. Přečíst podmínky smlouvy je jistě dobrá a užitečná věc, ale zkoušel jste to někdy v reálu? Na přečtení a pochopení, zdůrazňuji pochopení, pojistných podmínek třeba na úrazové pojištění, abych si vzal den dovolené a konzultoval to s právníkem. V situaci, kdy je u pokladny fronta a tři další nervní lidé do Vás klepou nákupním košíkem nebo vozíkem ať už nezdržujete, zaplatíte, podepíšete a vypadnete z kšeftu pryč, se podmínky čtou dosti špatně. Po boji je každý generál.

  • 1. 7. 2010 11:21

    Méďa Béďa (neregistrovaný)

    Do kterého kšeftu chodíte nakupovat, že se tam podepisují úvěrové smlouvy u pokladny? Měl jsem dva bezúročné úvěry od Cetelemu a neměl jsem problém, ani s kreditkou – prostě jsem jim hned poslal mail, že žádnou nechci, obratem jsem dostal mail, že mně žádnou nepošlou a bylo hotovo…

  • 1. 7. 2010 11:34

    Flasi (neregistrovaný)

    Takže jste měl štěstí, že se váše splátková společnosti dobrovolně zachovala slušně a rozhodla se akceptovat změnu smlouvy – a to dokonce po e-mailové komunikaci.
    Jenže všechny splátkové společnosti slušné nejsou a často se neslušně zachovají i ty velké, které se snaží seriozně vypadat.
    Jinak obchodů, kde nesedí úvěrář u stolečku bokem, ale smlouvu s vámi podepisuje prodavač s frontou lidí za vámi je mnoho. Já bych řekl, že je jich rozhodně většina z těch, kde nabízí nákup na splátky.
    Mohlo by se o tomhle faktoru psát více:
    Nákup v obchodě na splátky (i s proklamovaným bezúročným obdobím) = velká pravděpodobnost, že nekolikastránkovou smlouvu psanou malým písmem a právnickým jazykem dostanete na poslední chvíli a pokud ji nepodepíšete do minuty, tak budete zdržovat ostatní.

  • 1. 7. 2010 13:20

    (neregistrovaný)

    Tak tu kartu prostě přestřihneš a vyhodíš, to zvládneš i ty. V americe posílaj kreditky každýmu bez nějaký smlouvy, jako u nás letáky. A když si jí neaktivuje, nic ho to nestojí.

  • 1. 7. 2010 14:16

    benzin (neregistrovaný)

    To stoji na tom jak to stji ve smlouve. Tam kde prijde nejprve kreditka a klient az jeji aktivaci souhlasi s jeji aktivaci, tam samozrejme zadnou povinnost nema. Tam kde je jiz smlouva podepsana se plati podle podminek. Takze prestrizeni a poslani zpatky nemusi sprostit od placeni za vedeni. Mozna budou vyzadovat i poplatek za zruseni atd.

  • 1. 7. 2010 16:21

    Robert (neregistrovaný)

    I v Česku, pár let po sametové revoluci, bylo běžné že vám kdekdo nabízel možnost získat kreditku. Tehdy to většinou probíhalo tak, že společnost u které jste měli nějaký účet, nebo třeba jen pojistku vám zaslala „dočasnou papírovou kreditku“ s tím, že pokud chcete tak vám nan ni na nejbližší pobočce ihned půjčí finanční obnos určité výše (u každého klienta zřejmě jiný) a zároveň to budou považovat o zájem o nabízenou službu a obratem vám zašlou kreditku plnohodnotnou. Mělo to být jako v Americe, jenže lidé tenkrát znali jen Českou spořitelnu a takové produkty se vymykali chápání většině tehdejších obyvatel Česka.
    .
    Dnes bych dodal – naštěstí. Podle tehdejší informací od přátel z ciziny s tím za oceánem také měly problémy. Rozkutálet peníze je snadné a navíc u nich byl celkem problém, že ne všude byly přijímány všechny kreditní karty. Evropa je v tomto mnohem spořádanější, máme tu pár velkých hráčů a všichni rozumní lidé používají převážně jejich produkty.
    .
    Jinak, podle množství „otravovačů“ v super-hyper-marketech bych tipoval, že boom kreditek zase přichází…

  • 1. 7. 2010 16:39

    Nox (neregistrovaný)

    Uz tu byl nejaky pripad, kdy firma pozadovala penize i za neaktivovanou kreditku.

  • 1. 7. 2010 13:18

    (neregistrovaný)

    Jenže on jí nemusel aktivovat a navíc i aktivovaná by byla zdarma. Kdyby ti poslali boudu pro psa zdarma s tím že když jí nechceš, tak jí můžeš vyhodit, nikomu by to nevadilo. No musel bys jí někam vyhodit, tak je ta bouda špatnej příklad, tak dejme tomu že by ti poslali pastičku na myši. A jen když bys do ní chytil myš, tak bys jim zaplatil, mohl bys jí vyhodit a nic neplatit.

  • 1. 7. 2010 21:55

    bez přezdívky

    Ak nemáš čas si zmluvu prečítať, tak ju nepodpíšeš a nie je žiadny problém. To je logické, nie? Alebo sa potom musíš zmieriť s tým, že si podpísal bianco šek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).