Třicet procent zůstává. Projděte si, jak bude definitivně vypadat nové oddlužení

Od kdy budou nová pravidla platit?

Změny začnou platit pravděpodobně ve druhém čtvrtletí roku 2019. Změny insolvenčního zákona byly schváleny s účinností od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Tedy zjednodušeně řečeno poté, co změny podepíše prezident. Pokud tedy nový zákon vyjde ve sbírce zákonů ještě v lednu, začnou nová pravidla platit od května. Již běžící oddlužení budou pokračovat podle současných pravidel.

Zůstane hranice 30 procent pro splacení dluhů?

Zůstane, ale jinak než dnes. Dlužníci už nebudou na začátku přesvědčovat soud, že mají příjmy na to, aby v oddlužení během pěti let splatili 30 procent svých dluhů. „Dveře“ budou otevřené každému, „zpovídat“ se lidé budou až na konci oddlužení, kdy se jich soudce bude ptát, zda udělali maximum pro to, aby splatili alespoň 30 procent dluhů. To znamená, zda si v průběhu oddlužení například hledal práci odpovídající jeho schopnostem a poctivě přiznával veškeré své příjmy, vysvětluje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Podle kritiků nových podmínek oddlužení, je to past na nejzranitelnější dlužníky, kteří dopředu nebudou vědět, jak soudci rozhodnou. Soudci navíc podle kritiků nemusí rozhodovat vždy stejně. Na začátku procesu tedy dojde k jednoduššímu vstupu, ale na konci pěti let splácení najednou budou muset soudy většinu případů individuálně posuzovat. Je otázka, jak se k tomu postaví. Už dnes to nevykládají jednotně. Prezidentka soudcovské unie, která věc konzultovala s několika soudci, se domnívá, že soudy se budou držet hranice 30 procent a jen výjimečně schválí oddlužení, při kterém bude zaplacena nižší část dluhů, řekl v rozhovoru s Měšcem Daniel Hůle, analytik společnosti Člověk v tísni.

Co se stane s člověkem, který projde pěti roky oddlužení a soud mu ho nakonec neschválí? Zaplatí o 65 tisíc více insolvenčnímu správci, které by nezaplatil v exekučním řízení, a zpětně se mu dopočítá všechno příslušenství, tedy například sankce a úroky z prodlení. A hlavně bude velmi frustrovaný ze zklamání, odpovídá Hůle.

Podle navrhovatelů schválených změn ale platí, že na dlužníka celou dobu dohlíží insolvenční správce. A ten by neměl dopustit, aby oddlužením někdo prošel, aniž by se snažil splatit maximální možnou výši dluhu. Pokud tedy budou správci fungovat, jak mají, mělo by být závěrečné kladné rozhodnutí soudu spíš formalitou.

Zrušit třicetiprocentní podmínku na konci oddlužení chtěl senát, pro jeho návrh ale zvedlo ruku jen 62 ze 184 přítomných poslanců. Původní poslanecký návrh pak odhlasovalo 181 z nich. Měli jsme obavu, že kdyby prošla senátní verze, lidé by si mysleli, že dluhy se nemají platit, shrnul stanovisko většiny v dolní komoře parlamentu předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Autor: Člověk v tísni

Délka a podmínky oddlužení v EU

Bude sedmileté oddlužení?

Nebude. Byla to vlajková loď původního návrhu exministra spravedlnosti Roberta Pelikána, poslanci ji ale potopili. Pelikán chtěl, aby po sedmi letech v oddlužení bylo možné dluhy škrtnout, i když se nepodaří splatit v krajním případě nic víc než odměnu insolvenčnímu správci. Mělo to vyřešit situaci stovkám tisíc lidí s vícečetnými exekucemi, kteří nyní nemají jak své dluhy vyřešit a jsou na doživotí v dluhové pasti.

Podle poslanců by to ale nebylo motivační, a tak schválili jinou variantu, která podle nich zároveň umožní oddlužení všem, kdo se budou snažit splatit co nejvíce. Definitivně schválená podoba zákona nebude podle poslanců poškozovat ani věřitele. Pokud by byla schválena senátní verze, mohla by nastat situace, že přes pětileté oddlužení by věřitelé nemuseli dostat ani korunu. To není dostatečně motivující a výhodné, řekl ministr spravedlnosti za ANO Jan Kněžínek.

Nově naopak k pětileté variantě přibude varianta tříletá. Kdo během této doby zvládne splatit 60 procent dluhů, bude mít rychleji „hotovo“. To se nelíbí zástupcům věřitelů. Je zřejmé, že takový dlužník by byl v rámci pětiletého oddlužení věřitelům pravděpodobně bez problémů schopen splatit i celý dluh, a jeho odpuštění je tak zcela zbytečným krácením práv věřitelů, říká Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů

Půjde se oddlužit a nesplatit nic?

Možné to nebude. Minimálně bude třeba vždy splatit odměnu insolvenčnímu správci (cca 1100 Kč měsíčně) a minimálně stejně velkou částku uhradit i na splacení dluhu. K tomu bude třeba vyvinout maximální možnou snahu zaplatit alespoň 30 procent dluhů. Senát chtěl zrušit právě i podmínku, podle které budou muset lidé v oddlužení splácet dluhy alespoň ve výši odměny insolvenčního správce.

Tuto podmínku kritizuje třeba i Oldřich Řeháček, insolvenční správce z Administrace insolvencí City Tower. Podle něj toto omezení vstupu do oddlužení nespravedlivě poškodí dlužníky i věřitele. I pomocí nižších splátek totiž mohou být pohledávky věřitelů uspokojeny, a to třeba i ze sta procent. Existuje celá řada insolvenčních řízení, kterých se účastní pouze dva nebo tři věřitelé s pohledávkami v řádu tisíců či desetitisíců korun. Tito věřitelé tedy mohou být v oddlužení uspokojeni zcela, ačkoliv měsíční splátka nebude dosahovat ani 1000 Kč, říká.

Bude omezena celková výše dluhů?

Návrh exministra Pelikána počítal s tím, že možnost vstřícnějšího oddlužení bude jen pro ty, jejichž celkové dluhy nepřekročí hranici tisícinásobku existenčního minima = 2,2 milionu korun.

Poslanci ale tuto hranici zrušili zejména ze tří důvodů. Podmínky oddlužení nakonec budou přísnější, než navrhoval Pelikán. Soudům by se podle poslanců ztížila se zavedením hranice práce, když by v limitních případech musely potvrzovat, že skutečně lidé mají dluhy menší než 2,2 milionu korun. A medián dluhů přihlašovaných do oddlužení dosahuje úrovně mezi 600 000 až 800 000 korunami, hranice by tak byla spíše virtuální.

Budou speciální pravidla pro důchodce?

Ano. Pro starobní důchodce a invalidní důchodce druhého a třetího stupně bude oddlužení tříleté a nebude se trvat na dodržení 30procentní hranice. Dostupné toto výhodnější oddlužení bude jednou za život.

Co vysoké sankce a úroky?

Schválené znění zákona mění i pořadí uspokojování pohledávek. Ty, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále, převyšují jistinu, se stanou podřízenými. Lidé je tedy budou splácet jako poslední a věřitelé se na ně v praxi dostanou jen stěží.

Budou na oddlužení fronty?

S otevřenějším oddlužením se očekává v nejbližších letech zvýšený zájem, když o něj mohou zažádat desítky tisíc lidí, na které se zatím nedostalo. Loni bylo vyhlášeno 13 tisíc osobních bankrotů. Na sepsání návrhu na oddlužení se už dnes přitom stojí obrazně řečeno fronty, když někteří advokáti odmítají za maximální odměnu 4000 korun pro jednotlivce a 6000 korun pro manžele (bez DPH) návrhy na oddlužení sepisovat a neziskové organizace to následně nestíhají. Pomoci mají schválená zjednodušení administrativy při vstupu do oddlužení. Posíleny mají být i soudy.

Výrazným zjednodušením je, že dlužníci již nově k návrhu nebudou muset přikládat přílohu v podobě kompletního seznamu svých závazků. Zároveň také již nebudou muset předkládat přehled o svých očekávaných příjmech v příštích pěti letech, ale pouze pro následujících dvanáct měsíců, popisuje Oldřich Řeháček.

Daniel Hůle odhaduje, že na vstupu problém nebude. Sepsání žádosti o oddlužení bude totiž pro advokáty podle nových podmínek výhodné. Vlastně jen vyplní formulář, nebudou už muset dělat seznam pohledávek. Dostanou 4000 korun za málo práce, říká.

Také soudům na vstupu do oddlužení ubude práce. Už nebudou odhadovat, jestli dlužník má na splacení 30 procent dluhů. Dlužníci se pak dostanou k insolvenčnímu správci, který je provede oddlužením. Těch je dnes zhruba 450 a určitě přibudou, protože to začne být pro advokáty více zajímavé, když počet klientů poroste. Insolvenčním správcům také odpadne část agendy, když nebudou sepisovat pravidelné monitorovací zprávy v případě, že oddlužení probíhá v pořádku, vysvětluje Hůle.

Zavalení systému ale může podle něj přijít na konci oddlužení, kdy budou soudy rozhodovat o tom, zda ho povolí. A to u podstatně více lidí, než je tomu dnes. Většina z těchto lidí přitom velmi pravděpodobně nedosáhne na hranici těch třiceti procent. A soudy budou muset rozhodnout, zda takové oddlužení povolí. A teď podle čeho, když nebudou mít pravidelné zprávy od insolvenčních správců? ptá se Hůle.

Kolik to bude stát?

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka budou dopady na státní rozpočet silně pozitivní. Přínos na odvodech má dosáhnout na tři až deset miliard korun ročně. Předpokládá se totiž, že dostupnější oddlužení vytáhne desítky až nižší stovky tisíc zadlužených lidí z takzvané šedé ekonomiky do té oficiální. Že tedy tito lidé zase začnou platit daně. Ministerstvo spravedlnosti očekává, že počet žádostí o oddlužení vzroste o 30 až 40 procent, což si vyžádá posílení soudů, které vyjde na 100 až 130 milionů korun ročně.

Jde o poslední změnu na dlouhou dobu?

Pravděpodobně ne. Z diskuze v poslanecké sněmovně vyplynulo například to, že by bylo vhodné do budoucna změnit pravidla pro nezabavitelné minimum. Ministerstvo spravedlnosti změnu chystá už od července. Lidem, kteří více vydělávají, by mělo zůstávat více peněz, měli by tak být více motivováni i v době oddlužení profesně růst. Řešit se na půdě sněmovny a ministerstva spravedlnosti zřejmě budou i odměny insolvenčních správců, které by do budoucna nemusely být fixní, ale mohly by se odvíjet od výše dluhu.

V Bruselu pak vzniká směrnice, která chce umožnit snadnější oddlužení pro živnostníky. To by mělo být na tři roky a bez spodní hranice pro úhradu dluhů. Podmínkou by bylo „jen“ vyvinutí maximálního úsilí. Během projednávání se může působnost směrnice rozšířit i na běžné spotřebitele, pak by se v Česku během několika let pravidla znovu zásadně přepisovala.