Hlavní navigace

Trhy čekají na data z USA i eurozóny

Jana Steckerová

Na trhu již začíná být patrná nervozita z klíčových amerických dat z trhu práce, která budou zveřejněna tento pátek. V eurozóně nás dnes zas čeká zveřejnění indexů nákupních manažerů z oblasti průmyslu

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zprávy a události

Důvěra spotřebitelů v americkou ekonomiku v březnu vzrostla na vysokých 101,3 bodu z únorových revidovaných 98,8 bodu (trh 96,4 bodu). Lednový index S&P/CaseShiller mapující vývoj cen nemovitostí ve 20 největších metropolích meziměsíčně vzrostl shodně jako v prosinci o 0,87 % (konsenzus 0,6 % m/m), v meziročním srovnání ceny nemovitostí vzrostly o 4,56 % (konsenzus 4,60 % y/y). Index nákupních manažerů z okolí Chicaga v březnu zaostal za tržním očekáváním, když dosáhl 46,3 bodu (konsenzus 54,7 bodu). ISM index z okolí Milwaukee dosáhl 53,25 bodu (konsenzus 51,50 bodu).

Deflace v eurozóně se v březnu podle předběžného odhadu snížila z přechozích –0,3 % y/y na –0,1 % y/y (konsenzus –0,1 %). Jádrová inflace činila 0,6 % y/y (konsenzus 0,7 % yoy). Míra nezaměstnanosti v eurozóně v březnu o jednu desetinu vzrostla na 11,3 % (trh 11,2 %). Italská harmonizovaná inflace se v březnu opět propadla do záporných hodnot na úroveň –0,1 % y/y (trh +0,1 % y/y). Míra nezaměstnanosti v Německu poklesla v březnu z předchozích 6,5 % na 6,4 %. Ve Francii spotřebitelské výdaje vzrostly o 0,1 % m/m (trh –0,1 % m/m), v meziročním srovnání spotřebitelské výdaje vzrostly o 3,0 % (trh 2,6 %).

Růst HDP české ekonomiky byl potvrzen ve srovnání s předchozím čtvrtletím na úrovni 0,4 % q/q, meziroční údaj byl snížen z 1,5 % na 1,4 %. ● Maďarské ceny průmyslových výrobců v únoru poklesly o 1,5 % m/m a o 3,2 % y/y.

Trhy se připravují na data z amerického trhu práce

Společná evropská měna si včera ze svého konta vůči americkému dolaru odepsala 0,7 %, když oslabila na úroveň 1,0735 USD/EUR. Dnešní den však otevřela opět na hladině 1,077 USD/EUR.  Na trhu již začíná být patrná nervozita z klíčových amerických dat z trhu práce, která budou zveřejněna tento pátek (Nonfarm Payrolls).

Ve Spojených státech bude hlavní událostí dnešního dne zveřejnění ADP reportu mapujícího vývoj zaměstnanosti v soukromém sektoru. Podle ekonomů SG vzniklo v této oblasti v březnu 230 tisíc nových pracovních míst. Toto relativně optimistické očekávání naznačuje, že i páteční data z trhu práce by mohla přinést dobré zprávy. To by pochopitelně opět nahrálo americkému dolaru. I další data, která by dnes měla být zveřejněna, by měla hovořit v jeho prospěch. Březnový ISM index z oblasti zpracovatelského průmyslu by měl po čtyřech poklesech v řadě vzrůst o 0,9 bodu na 53,8 bodu, zatímco PMI index by si měl polepšit o dvě desetiny na 55,3 bodu. Z centrálních bankéřů dnes vystoupí Lockhart a Williams.   

V eurozóně nás dnes čeká zveřejnění indexů nákupních manažerů z oblasti průmyslu. Jedná se však pouze o oznámení finálních výsledků, které zřejmě velké překvapení nepřinesou. Index PMI za celou eurozónu by měl být potvrzen na úrovni 51,9 bodu, což ve srovnání s únorovými 51 body představuje výrazné zlepšení. Tato úroveň by byla konzistentní s růstem HDP v Q1 15 o 0,4 %, což je v souladu s očekáváním ekonomů SG. Za celý letošní rok by si ekonomika eurozóny měla polepšit o 1,4 %.  

Regionální indexy PMI pravděpodobně mnoho vzruchu nepřinesou

Regionální měny včera marně hledaly jednotný trend. Zatímco česká koruna společně s maďarským forintem vůči euru mírně ztrácely, polský zlotý si naopak připisoval zisky. Kurz české koruny se v průběhu dne vyšplhal nad hladinu 27,50 CZK/EUR, ve srovnání s předchozím dnem se však jednalo o oslabení o pouhou desetinu procentu (na 27,51 CZK/EUR). Maďarský forint oslabil o 0,2 %, stále se však drží pod psychologickou hranicí 300 HUF/EUR (na 299,9 HUF/EUR). Polský zlotý posílil o 0,2 % na 4,18 PLN/EUR.

Na domácí půdě byl včera zveřejněn třetí odhad vývoje HDP za poslední čtvrtletí loňského roku. Mezikvartální růst byl potvrzen na úrovni 0,4 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 si domácí ekonomika polepšila o 1,4 %, tedy o jednu desetinu méně, než s čím počítal předchozí odhad. Růst HDP v posledním čtvrtletí byl opět výrazně ovlivněn výběrem daní, když změna spotřební daně z tabáku přiměla výrobce cigaret předzásobit se kolky. Z pohledu vývoje hrubé přidané hodnoty, která od výběru daní abstrahuje, ekonomika vzrostla o 1,2 % q/q, což odpovídá meziročnímu růstu o 3,0 %. Tahounem českého hospodářství zůstala průmyslová produkce, dařilo se však i odvětví služeb, a to v soukromém i veřejném sektoru. Negativní vývoj přidané hodnoty byl naopak zaznamenán v zemědělství a ve stavebnictví.  V letošním roce očekáváme, že ekonomika přidá 2,2 % po loňském růstu o 2,0 %. Těžit bude zejména z domácí uvolněné fiskální a měnové politiky, rychlejšího růstu v Německu a v eurozóně a z nízkých cen ropy.

V České republice, Polsku i Maďarsku budou dnes zveřejněny březnové indexy nákupních manažerů (PMI). Ve všech třech zemích se tyto indexy drží v zóně expanze, tedy nad 50 bodovou hranicí. Český PMI index by měl oproti únorové hodnotě (55,6 bodu) mírně zpomalit na 55,1 bodu. V Polsku by si měl naopak nepatrně polepšit na 55,3 bodu z únorových 55,1 bodu. V Maďarsku se tento index v únoru držel na úrovni 54,9 bodu, odhady trhu pro březen nejsou k dispozici.

dan_z_prijmu

V České republice se pozornost trhů zaměří i na dynamiku výběru daní do státní kasy. Ty zatím zaznamenávají výrazný meziroční pokles (v únoru kumulativně –13,8 % y/y), za což ale mohou pravděpodobně technické faktory, které vedly k mimořádnému nárůstu příjmů v prvních měsících loňského roku. Příjmy v letošním roce by měly během dalších měsíců tyto faktory vyrovnávat; v celkovém (celoročním) hodnocení čekáme, že rostoucí ekonomika výběru daní pomůže.

Česká swapová výnosová křivka zůstala včera prakticky beze změny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).