Větší/menší polovina je běžný řečnický obrat. Lidský jazyk není matematika a nemá smysl z něj matematiku dělat.
Pokud by se jednalo o matematický odborný text, tak budu souhlasit, že to tam nepatří. Ale v tomto článku fakt problém není.
Je zajímavé jak někoho dráždí, že
větší polovina = o něco více než polovina, nebo někoho zase
jednou tolik = ještě jednou tolik,
ale nikoho nedráždí, že
dobrý den = přeji vám dobrý den.
Je zajímavé kolik lidí dráždí hromosvod, že nesvádí hrom (i když vlastně ano), ale nikoho nedráždí kulomet, který ani nemetá a ani to nejsou kule, co opouští hlaveň.
Ale to jsem si jenom tam povzdechl, pardon :-)
Říká se tomu pochopení textu. Kulomet je název zbraně, stejně jako třeba pila. Ta řeže, nepiluje. Piluje pilník.
Ale jsou místa a chvíle, kdy se použití výrazu, byť by byl pro obecenstvo srozumitelný, nehodí. Například v odborných textech. Jest takový zvyk, taková kultura. To, že je toto v lidové řeči běžně užíváno na věci nic nemění.
Stejně tak není na místě hnidopišství ani v odborných textech. A zde, podle mého, se předřečníci jen baví. Něco jako Vodňanský Skoumal při rozboru Sněhurky: objevila tam sedm stejných malých postýlek, načež ulehla do největší z nich. Srandičky. Zatímco ty nám toužíš ukázat, jaký jsi chytrý.
Výraz "větší polovina" IMHO je způsobilý pro populárně-odborné texty jakým je článek na zdejším serveru.
Určitě by nepatřil do matematického textu (i kdyby byl pouze populárně-odborný) a neměl by patřit do ryze formálního odborného textu v jakémkoliv oboru (např. nějaká kvalifikační práce, nebo článek ve vědeckém časopise).
Já jsem to napsal právě proto, že mi příspěvek diskutéra "To je tedy úroveň v "odborném článku"" přišel jako vážně míněný. Nenalezl jsem tam žádné vodítko, že by ten příspěvek myslel jenom jako pousmání (tak jako třeba další člověk - Tomáš Marný).