Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Téměř polovina seniorů žije v chudobě. Pomoc přitom existuje od MOJE JMÉNO - Tchán s tchyní pracovali na nejpodprůměrněji placených pozicích...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 4. 2022 13:23

    MOJE JMÉNO

    Tchán s tchyní pracovali na nejpodprůměrněji placených pozicích celý život. Mají barák, za posledních deset let nová dřevěná okna, tepelné čerpadlo bez dotace, nové rozvody topení, nová Dacie, již druhý zahradní traktůrek Stiga a milion hovadin nepočítám.
    Ať jdou politici do pr**** se všema valorizacema. Tak jako se mají dnešní důchodci se tady lidé už takhle dobře nikdy mít nebudou!

  • 14. 4. 2022 17:57

    bez přezdívky

    Sakra,to je teda trefa! To jste si dovolil asi hodně. Všichni brečí,jak jsou na tom zle a vždycky za to můžete jiný,každý natahuje ruce, dokonce chce po státu,aby mu je i zvedl od těla:-). A vy takhle.

  • 14. 4. 2022 20:20

    ViR

    Všichni brečí, jak jsou na tom zle a vždycky za to můžete jiný..... Tak třeba já kvůli svému důchodu vůbec nebrečím. Mám jej (lehce) nadprůměrný, a to přesto, že jsem po značnou část svého života měl příjmy nižší, než byl průměr. V přepočtu na aktuální hodnotu peněz by mi nyní vycházel osobní vyměřovací základ (= průměrná mzda) cca 25600 Kč, tedy asi 2/3 průměru. Holt skoro 30 let samostatné výdělečné činnosti je znát. ALE, a to je podstatné, jsem byl za celý život od konce práznin po základní škole pouze 17 dnů bez pojištění. Takže mám ve finále uznáno 47 celých roků důchodového pojištění ( i po krácení za dobu studia), včetně náhradních dob. A o tom to je! Jsem přesvědčený o tom, že pokud někdo "celý život poctivě pracoval", má dostatečný důchod i tehdy, když jeho příjmy nebyly zrovna horentní. Ale je poněkud rozdíl mezi tím, když důchodce (a důchodkyně zejména) splní s odřeným hřbetem zákonem danou minimální dobu pojištění (nyní 35 let, dříve jen 25 let), nebo když byla skutečná získaná doba pojištění o 10 - 20 roků vyšší....

  • 14. 4. 2022 21:09

    bez přezdívky

    Tak to je naprosto v pořádku,respekt. Já mám sice ještě nějaký rok čas,ale už teď vím, že to nebude až taková sláva i díky dvěma celkem delším výpadkům z důvodu nemoci. Takže "modelový pán" mohl být např i častěji nemocen. Ale šetřím si,občas se trochu holt uskromním,no. Myšleno samozřejmě bylo,že když člověk čte pod mnoha články o financích, kompenzacích, důchodech, dávkách apod, spousta (ano,ne všichni :-)) si stěžuje a nejraději by vše dostávali tak nějak bokem gratis.

  • 15. 4. 2022 1:17

    ViR

    Nemoc, pokud je krytá neschopenkou, a člověku stále trvá zaměstnání, důchod nesnižuje. Jde o dobu důchodového pojištění (prostě rok = 365 dnů, i když z toho třeba 270 dnů promarodíte), a pokud se týká výpočtu osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdy, přepočtené na současnou hodnotu peněz) jde o dobu tzv. vyloučenou. Příklad: V roce A jste nemarodil, a za 365 dnů vydělal 360 tis. hrubé mzdy (= vyměřovací základ), takže denní průměr máte 986,30 Kč (a měsíční cca 30000 Kč) V roce B jste měl nepracovní úraz, a marodil přesně 4 měsíce = 122 dnů. Za dobu nemoci jste nedostal mzdu ale podporu při pracovní neschopnosti která se do důchodu nijak nezohledňuje. A za práci za těch zbývajících osm měsíců, tedy 243 dnů jste vydělal 240 tis. hrubé mzdy, takže denní průměr máte 987,65 Kč a měsíční zase cca 30000 Kč. V praxi se ten denní průměr vypočte za celé rozhodné období (od r. 1986 do konce roku předcházejícího roku přiznání důchodu) po přepočtu vyměřovacích základů v jednotlivých letech na aktuální hodonotu peněz, ale princip je stejný - pro výpočet osobního vyměřovacího základu (průměrného výdělku) se hodnotí jen skutečně odpracované dny (čili nemoc, mateřská, vojna atd. průměrný výdělek nesnižují), zatím co pro zhodnocení délky pojištění se započte i doba pracovní neschopnosti, mateřké či vojny, a v omezeném rozsahu i doba studia či "pracáku".

  • 15. 4. 2022 12:09

    bez přezdívky

    Díky,ale nejsem si tím vším zcela jist. I podle výpisu dob z ČSSZ to vypadá na výpočet a zápočet různých dob trochu jinak.

  • 19. 4. 2022 11:17

    Kousavka

    "Tak jako se mají dnešní důchodci se tady lidé už takhle dobře nikdy mít nebudou!" - teď jste teda trefil hřebíčkem o hlavičku! Ti dnešní důchodci si dovolili jednu věc, kterou dnešní (a kolikrát i zítřejší) mladí nemají: oni si totiž dovolili PRACOVAT! Protože ani ty domky, vilky a další majetek jim nespadnul z Marsu, ale obvykle ho vybudovali vlastníma rukama. Pamatuju si, jak jsme stavěli. Rodiče přišli z práce, my děcka ze školy, hurá do pracovního a makalo se na stavbě. I já jako 12-letá holka jsem vozila cihly a míchala maltu, aby měl zedník z čeho stavět. Co rodiče neuměli, na to se jednal řemeslník. Přidavači se nejednali, protože tatínek prohlásil, že má dvě děti, tak přidavače nepotřebuje. Brání Vám něco udělat to stejně, když teda nemáte peníze na koupi hotového domku? Za socialismu se pracně sháněl materiál, dneska ho máte plné obchody a můžete si ho objednat i přes internet. Jo, ono to chce práci, a dokonce Vaši? To si teda ten dům dovolil hodně, když k vám nepřilevitoval a neřekl: "milej zlatej, pojď se do mě nastěhovat, od teď jsem jen tvůj".

    Na toto za minulého režimu existovaly různé vtipy. Například tento:
    Dají si schůzku kapitalismus, socialismus a komunismus. Socialismus se dostaví o hodinu později s omluvou, že stál frontu na maso. Kapitalismus se ptá: "Co je to fronta?" a komunismus se ptá: "Co je to maso?".

    Sedí Ahmed v Berlíně u řeky, špinavej, v roztrhanejch šatech, zkažený zuby a chytí zlatou rybku.
    Klasika, tři přání atd.
    Ahmed se zamyslí a říká: "Rybko, chtěl bych mít krásný zuby, jako lidi tady."
    Blik! A sedí v zubařském křesle a zubař pilně pracuje. Ahmed mu povídá, že nemá peníze a zubař na to, že je to placený z evropskejch fondů.
    Jako druhé přání říká, že nechal doma svoje ženy, děti a rodiče a chtěl by s nimi hezky bydlet.
    Blik! Sedí v přijímacím pokoji vybavené vily a na stole čeká na jeho podpis smlouva, že vilu hrazenou z fondů EU pro uprchlíky v rámci "Programu o slučování rodin" přebírá do užívání.
    Ahmed se zamyslí a jako třetí přání říká, že by chtěl bejt modrookej blonďák jako Němci a jiní Evropani.
    Blik! Z Ahmeda je modrookej blonďák se zkaženejma zubama, a sedí v roztrhanejch šatech v Berlíně u řeky.
    Tak se ptá rybky, co to jako má bejt?
    Rybka mu odpovídá: "Jseš bílej, tak se koukej starat sám!"

    A taky jedna židovská: jde paní Lederer poprvé v životě do katolického chrámu a pak o tom referuje přítelkyním: No vědí, ta jejich svatá rodina, to je úroveň. Děcko mají nahatý, na oblečení nemají, ani na pořádnou postýlku, dávají ho někde v chlívě do sena... Ale vymalovat se od Tiziána, na to maj...

    A závěrem tato, tak platná pro současnou společnost:
    V přestávce se někdo ptá Číňanů: Jsem fascinován vaším jazykem.
    Celé to dlouhé povídání váš překladatel vyjádřil 5 slovy!
    Mohli byste mi říct, co ta slova znamenala? Číňani: Kecá ... ještě kecá ... už dokecal.

    19. 4. 2022, 11:18 editováno autorem komentáře

  • 20. 4. 2022 5:25

    MOJE JMÉNO

    Očividně neumíte pochopit psaný text. Napsal jsem jen, že důchodci, kteří pracovali celý život s čistou hlavou na těch nejpodřadnějších pozicích se mají neadekvátně svým celoživotním příjmům a odvodům. Ti budoucí důchodci se nebudou mít ani z deseti % tak dobře, jako Ti z doby socíku. Já jsem na konci socíku pracoval a vím, jak moc se liší dnešní pracovní morálka s pracovní pohodou tenkrát. Vím to opravdu moc dobře. Vaše rádoby vtipy, omlouvám se, jsem nečetl...

  • 21. 4. 2022 0:19

    Kousavka

    "Důchodci, kteří pracovali celý život s čistou hlavou na těch nejpodřadnějších pozicích se mají neadekvátně svým celoživotním příjmům a odvodům. Ti budoucí důchodci se nebudou mít ani z deseti % tak dobře, jako Ti z doby socíku." - kupodivu i já jsem pracovala na podřadných pozicích. Za socíku jako uklízečka nebo dělnice v provozu, po pádu komunismu jako kancelářská krysa. Jenže jsem moc nemarodila, takže mám v důchodu celkově odpracovaných 46 roků a 299 dnů. Mám 2,5 měsíce nevykázaných dob (měnila jsem práci a zakládali jsme pobočku zahraniční firmy. Byla jsem sice zaměstnaná, ale de facto načerno. Výplatu jsme dostávali keš na ruku. Když jsme konečně firmu založili, ještě ten den jsme byli přijati jako zaměstnanci. Bylo to v pol. 90.let. Tehdy nebyla povinná platba sociálního/zdra­votního, takže halt nemám těch 2,5 měsíce započítaných do důchodu) a pak 1 měsíc na Úřadu práce. To ale bylo v r. 2019, kdy přišel covid a byli jsme požádáni, abychom pracovali méně, protože firma by měla problémy s cash-flow. Což se mně de facto nijak nedotklo, protože jsem v té době už byla OSVČ - švarcák (švarcák proto, že nás firma poslala na vlastní ŽL. Můj zaměstnavatel ale sídlí v jiném státě EU, takže můj švarc je absolutně nepostižitelný, protože švarc-systém je trestný pouze tehdy, pokud zaměstnavatel sídlí v Čechách). Jako OSVČ jsme dostali podporu od státu, tzv. pětadvacítku, který rozdíl v příjmech vyrovnala. Pak jsem ještě byla měsíc na ÚP (podotýkám, že ze velmi směšný peníz, to by stačilo možná tak na suché z nosu, každopádně nikoli na přežití, byť toho jediného měsíce) a poté jsem odešla do důchodu. Nicméně stále ještě příležitostně pracuji, protože vsedě za stolem to zas není tak špatný přivýdělek, že. Můj důchod je díky odpracovaným rokům nadprůměrný a stále je státem valorizován, v tomto roce má být valorizován dokonce 3x. Já si fakt nestěžuju. Ale to bude asi tím, že jsem si zvykla na práci a nepovaluju se po hernách< hospodách a obdobných zařízeních.
    Horší to ovšem mají invalidní důchodci. Ti vzhledem ke svému postižení tolik pracovat nemohou a jsou na důchodovém systému dost biti. A pak obecně ženy, protože vzhledem k péči o děti (nemoc dítěte, případná lékařská vyšetření apod.) a vzhledem k provozní době školek/škol a školních družin neseženou lépe placenou práci a musejí vzít zavděk tím, co je v jejich nejbližším okolí. Bez pomoci prarodičů je pak péče o děti velice obtížná. protože externí služby jsou pro rodiny velice drahé.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).