Hlavní navigace

Systém dávek v nemoci se chystá na radikální reformu

11. 1. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Těsně před Vánocemi poslanci schválili novelu zákona o nemocenském pojištění. Ta by měla kompletně reformovat celý systém nemocenského pojištění. Před tím, než projde legislativním procesem, se nás ale dotkne změna redukčních hranic. Jak se změní dávky nemocenského?

Nemocenské pojištění jako součást systému sociálního zabezpečení nás chrání před ztrátou příjmu v případě onemocnění nebo v případě, že musíme zůstat doma například s nemocným dítětem. Další dvě dávky se týkají očekávání potomka v rodině. Kromě peněžité pomoci v mateřství je to ještě tzv. vyrovnávací příspěvek. Pozor, osobám samostatně výdělečně činným stát dávku při ošetřování člena rodiny nevyplácí.

OSVČ musí žádost o nemocenskou podat sami u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, zatímco zaměstnanci mají postup jednodušší. Předloží zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti a ten potom žádost o dávku podá sám.

Jestliže jste z jakéhokoli důvodu ukončili pracovní poměr, máte nárok na dávky nemocenského pojištění ještě dalších 42 dnů. Takzvaná ochranná lhůta je ještě delší u žen, které skončily v zaměstnání během těhotenství. Ty mohou začít nemocenskou pobírat ještě v období dalších šesti měsíců.

Ochranou těhotných žen, které by byly z tohoto důvodu přeřazeny na jinou, méně ohodnocenou práci, zajišťuje vyrovnávací příspěvek v těhotenství či mateřství, který ženě doplatí příslušný rozdíl ve mzdách.

Změny se odehrály už předloni

Některé kosmetické úpravy výpočtu dávek nemocenské vešly v platnost již na počátku roku 2004. K těm zásadním patřilo snížení nemocenské za první 3 dny neschopnosti z 50 % na 25 % a u karantény z 69 % také na 25 % denního vyměřovacího základu. Druhou velkou změnou bylo prodloužení rozhodného období. Před rokem 2004 se dávka počítala ze mzdy za poslední kalendářní čtvrtletí, nyní je to za celých 12 posledních kalendářních měsíců.

Výpočet nemocenské je následující. Hrubý příjem za posledních 12 měsíců před vznikem pracovní neschopnosti se vydělí počtem dnů za toto období s výjimkou dnů, ve kterých čerpáme například nemocenskou nebo dávku peněžité pomoci v mateřství apod. Z této částky se ale ještě nemocenská nevypočítá. Zákon stanoví příslušné redukční hranice, které denní výměr upravují a zároveň podléhají zákonné valorizaci. Do konce minulého roku byly redukce stanoveny na úrovni 480 a 690 korun. Letos, od 1. ledna 2006, se nařízením vlády zvyšují na 510 a 730 korun.

Nově se tedy do denního vyměřovacího základu započte po dobu prvních 14 dnů 90 % z 510 korun (poté se částka započítává plně) a jen 60 % z částky v intervalu 510 až 730 korun, tedy z druhé redukční hranice. Pobíráte-li vyšší mzdu a průměrný denní výdělek vám vyjde vyšší než 730 korun, máte smůlu. Do denního vyměřovacího základu se to už nepromítne.

Výsledkem je zvýšení maximálního denního vyměřovacího základu z 558 na 591 korun, tedy o 33 korun. Při dlouhodobé nemoci delší než dva týdny se základ zvýší o 36 korun. Z těchto částek se už procentuelně (viz výše) vypočítá konečná dávka nemocenské. Jen u mateřské a tzv. paragrafu je procento vyšší, na úrovni 69 % z vyměřovacího základu.

Vyděláme?

Koho se valorizace redukčních hranic dotkne nejvíc a koho vůbec ne? Při třicetidenní nemoci se příjem nezmění lidem, jejichž hrubý příjem je přibližně pod úrovní 14 tisíc. Naopak nejvíc, až o několik set korun, dostanou přidáno nemocní se mzdou do zhruba 22 tisíc. Potom už se s růstem platu výše nemocenské nezvyšuje. Lidé s nadprůměrnými příjmy jsou tedy opět výrazně znevýhodněni.

Co nás čeká a možná nemine

Zákon o nemocenském pojištění u nás bez větších a zásadních změn platí od roku 1956! Je tedy nasnadě, že jeho změna je opravdu potřebná. Za padesát let se vývoj ve společnosti posunul dopředu a socialistické normy už nejsou dostačující. Pádným argumentem pro novou úpravu je i tradičně česká, vysoká příjmová solidarita a s tím související nadprůměrná pracovní neschopnost a zneužívání dávek.

Od ledna roku 2007 by tedy mohl začít platit systém, který přenese odpovědnost za vyplácení dávek na samotné zaměstnavatele. Ti budou nemocenskou svým zaměstnancům vyplácet v prvních 14 dnech nemoci, přičemž úroveň dávky by měla zůstat přibližně zachována. Jako motivaci pro své zaměstnance mohou zvolit i dávky vyšší. Těm, kteří zaměstnávají postižené, bude s polovinou nového břemene pomáhat stát.

skoleni_15_4

Nepříjemnou změnou obzvlášť pro ty, kteří případnou ztrátu místa řeší nemocí, bude zrušení ochranných lhůt. Na náhradu mzdy budete mít nárok jen tehdy, jste-li v pracovním poměru, a to pouze za pracovní dny, nikoli jako dnes, kdy je nemocenská vyplácena i za dny víkendové.

Na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí si v přehledných kalkulačkách můžete spočítat, jak se vám změní nemocenská, popřípadě jaký bude mít nový zákon dopad na zaměstnavatele. Při měsíční mzdě ve výši 20 tisíc korun a 20denní neschopnosti si polepšíme o celých 40 korun českých! A protože součástí změny by mělo být také snížení pojistného, které odvádí zaměstnavatel, ušetřit by měly i organizace. A to i přes to, že hlavním úkolem reformy má být snížení státních výdajů na české nemocné. Teď už si jen počkáme, jak se k návrhu zákona postaví Senát a prezident.

Věříte, že reforma v takovéto podobě projde legislativním procesem?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).