Superdávku čekají změny. Vycházet mají z analýzy, kterou si Ministerstvo práce a sociálních věcí nechalo zpracovat na základě údajů od aktuálních příjemců superdávky. Z ní mimo jiné vyplynulo, že až 57 % domácností by si mohlo s přechodem na novou dávku státní sociální podpory pohoršit.
V uplynulých týdnech proto ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka o novém nastavení superdávky jednal s odborníky i opozičními poslanci. Výsledkem je pozměňovací návrh, který ministr včera podal k další projednávané změně – navýšení rodičovského příspěvku.
Juchelku totiž tlačí čas, nová pravidla by rád zavedl od října 2026, kdy budou své příjmy poprvé znovu dokládat domácnosti z řad příjemců starých dávek, tedy příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení.
Předložené úpravy cílí především na nejzranitelnější skupiny, na kterých by se přechod na superdávku podepsal nejcitelněji. Jde zejména o samoživitele, seniory a domácnosti s vysokými náklady na bydlení. Zhruba 55 % domácností by ale po úpravách mělo zůstat bez zásadní změny,
nastínil před časem tiskový mluvčí MPSV Jakub Slavík.
Normativy podle okresů
Zásadní změnou je podle MPSV úprava nastavení normativních nákladů na bydlení. Ty mají nově lépe odpovídat skutečným nákladům domácností v jednotlivých okresech. Dosavadní systém pracoval jen se třemi kategoriemi obcí, což bylo příliš hrubé a v řadě regionů neodpovídalo reálné situaci na trhu s bydlením,
vysvětluje mluvčí rezortu.
Připomeňme, že s normativy úředníci poměřují skutečné náklady na bydlení žadatele o dávku. Pokud daná domácnost dává za bydlení víc, než je úředně vyhlášený normativ, započte se právě tato stanovená částka. Konkrétní výše normativních nákladů se přitom odvíjí od toho, zda žadatel bydlí v obci do 69 999 obyvatel, v obci s alespoň 70 000 obyvateli nebo v Praze či Brně.
Aktuálně jsou normativy stanovené takto:
| Domácnost | Obec do 69 999 obyvatel | Obec s alespoň 70 000 obyvateli | Praha a Brno |
|---|---|---|---|
| Jednočlenná | 7580 Kč | 9430 Kč | 12 831 Kč |
| Dvoučlenná | 9245 Kč | 10 950 Kč | 14 466 Kč |
| Tříčlenná | 10 600 Kč | 12 300 Kč | 16 600 Kč |
| Čtyřčlenná | 11 230 Kč | 12 632 Kč | 17 710 Kč |
| Pěti nebo vícečlenná | 11 487 Kč | 12 052 Kč | 17 320 Kč |
Zdroj: Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí 526/2025 Sb.
Lidem, kteří spadají do skupiny takzvaných zranitelných osob, se započítává ještě o něco vyšší normativní nájemné:
| Domácnost | Obec do 69 999 obyvatel | Obec s alespoň 70 000 obyvateli | Praha a Brno |
|---|---|---|---|
| Jednočlenná | 9180 Kč | 11 280 Kč | 14 580 Kč |
| Dvoučlenná | 12 109 Kč | 13 770 Kč | 18 103 Kč |
| Tříčlenná | 13 010 Kč | 14 710 Kč | 19 310 Kč |
| Čtyřčlenná | 13 758 Kč | 15 394 Kč | 20 230 Kč |
| Pěti nebo vícečlenná | 14 880 Kč | 15 780 Kč | 22 380 Kč |
Nově se má ale normativ určovat na základě konkrétního okresu. Tato změna lépe reflektuje skutečné rozdíly v cenách bydlení napříč republikou a přispívá k rovnějšímu zacházení s domácnostmi v obdobných socioekonomických podmínkách,
vysvětlují poslanci v důvodové zprávě.
Při vyhlášení konkrétních částek pro říjen až prosinec 2026 se pak chce ministerstvo opřít o reálná data o nákladech na bydlení, která úřadům práce od října 2025 do května 2026 doložili aktuální příjemci superdávky.
Byznys s chudobou je stále problém
Českému státu se nedaří bojovat proti byznysu s chudobou. Provozovatelé ubytoven, které nemají ani ty nejmenší standardy bydlení, získávají příjmy z dávek na bydlení, malé pokuty od hygieny je nebolí. A města nemají pořádnou páku, aby je mohla hnát k odpovědnosti.
Samoživitelé s dětmi do 15 let jako zranitelné osoby
Další klíčovou změnou je rozšíření okruhu zranitelných osob – zatímco aktuálně do této skupiny patří osaměle žijící rodič pečující o dítě či děti do 7 let věku, nově se má věková hranice dítěte posunout na 15 let.
Podle poslanců, kteří návrh předložili, je totiž třeba zohlednit, že ani starší děti se neobejdou bez každodenní péče rodiče, ať už v oblasti fyzických potřeb, ale i výchovy, školní docházky nebo psychosociálního vývoje. U osamělých rodičů je navíc omezená možnost sdílení těchto povinností, což může negativně ovlivnit jejich pracovní uplatnění i celkovou sociální situaci,
vysvětlují.
Zranitelné osoby dle aktuálních pravidel:
- osoby starší 68 let,
- starobní důchodci,
- osoby invalidní ve II. nebo III. stupni,
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
- rodiče pečující o dítě mladší 4 let věku.
- osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let věku,
- osoby osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo osoba
- osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším
- příjemce příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším,
- nezaopatřené děti (děti do 18 let věku, nebo studenti do 26 let věku),
- pozůstalý manžel či pozůstalá manželka, nebo pozůstalý partner či partnerka po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho či její manžel, manželka nebo partner či partnerka zemře.
Na zranitelnosti domácnosti přitom závisí výše superdávky a nárok na některé její složky:
- U složky na bydlení jsou pro zranitelné domácnosti platné o něco mírnější normativy.
- Zranitelná osoba nemusí pro přiznání bonusu na dítě plnit podmínku pracovní aktivity.
- Pracovní aktivita se u zranitelných osob nezohledňuje ani v rámci složky živobytí.
Kalkulačka MPSV napoví, kdo si polepší
Vedle podání pozměňovacího návrhu MPSV na svých webových stránkách také aktualizovalo kalkulačku superdávky, která nyní umí počítat i s případnými změnami. Zkusili jsme proto do kalkulačky zadat pár modelových příkladů.
Matka samoživitelka v nájmu ve Zlíně
Matka žije sama s desetiletým dítětem, na které dostává alimenty 3000 Kč měsíčně. Její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč a za nájem v bytě hradí 12 900 Kč.
- Superdávka podle aktuálních pravidel: 4800 Kč
- Superdávka podle nových pravidel: 7800 Kč
Matka samoživitelka v nájmu v okrese Svitavy
Matka žije sama s desetiletým dítětem, na které dostává alimenty 3000 Kč měsíčně. Její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč a za nájem v bytě hradí 10 900 Kč.
- Superdávka podle aktuálních pravidel: 2600 Kč
- Superdávka podle nových pravidel: 5800 Kč
Senior v nájmu v okrese Blansko
Senior s důchodem 16 500 Kč měsíčně žije sám a za nájem bytu platí 11 000 Kč.
- Superdávka podle aktuálních pravidel: 7900 Kč
- Superdávka podle nových pravidel: 8700 Kč
Změny nejspíš od října
Start nových pravidel plánují poslanci na 1. října 2026. Novelu zákona o státní sociální podpoře, ke které ministerstvo změny v superdávce přidalo, ale čeká teprve 2. čtení v Poslanecké sněmovně. Pod předlohou, která mění normativy a pravidla pro samoživitele jsou ale podepsaní poslanci napříč politickým spektrem, zřejmě na ní tedy panuje shoda a jednání by se nemělo zadrhnout. I přesto musí úpravy ještě odsouhlasit Senát a prezident.
Harmonogram je napjatý, ale realistický. Pokud legislativa projde, nové nastavení se bude vztahovat jak na domácnosti, které už superdávku pobírají, tak na nové žadatele, kteří do systému vstoupí po plném spuštění superdávky,
upřesnil mluvčí MPSV.
Jak už dříve avizoval ministr Juchelka, do budoucna se počítá také s dalšími úpravami superdávky. Konkrétně má jít o takzvanou superdávku 2, která bude jakousi nadstavbou superdávky aktuální. V rámci superdávky 2 by pak rodiny s dětmi například nemusely dostávat peníze přímo, ale třeba jako úhradu za školní obědy či kroužky.
Úpravy chce i opozice
Několik pozměňovacích návrhů pak podali také opoziční poslanci. Týkají se lidí v oddlužení, bonusu na dítě a mírnějších pravidel pro osoby samostatně výdělečně činné.
Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková konkrétně navrhuje upravit započítávání příjmů u lidí v oddlužení. Podle současných pravidel se totiž do rozhodného příjmu domácnosti započítává příjem před insolvenčními srážkami. Domácnost tak může na papíře vypadat příjmově lépe, než jaká je její skutečná situace po odečtení splátek v insolvenci.
Návrh proto počítá s tím, že by se u člena domácnosti, kterému bylo schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, rozhodný příjem snížil o část insolvenční splátky. Cílem je, aby se při výpočtu dávky víc vycházelo z peněz, které domácnosti po srážkách skutečně zůstávají na živobytí a bydlení.
Podobnou oblast řeší také pozměňovací návrh pirátských poslankyň Hany Ančincové a Olgy Richterové. Ty navrhují, aby se u lidí v oddlužení odečítaly jen splátky, které byly v rozhodném období skutečně sraženy z příjmu nebo které člen domácnosti v tomto období reálně zaplatil. Odpočet by tak měl odpovídat skutečnému zatížení domácnosti a neměl by být vyšší než částka, která dlužníka v daném období skutečně připravila o disponibilní příjem.
Vedle změn v započítávání příjmů lidí v insolvenci pak Pavla Pivoňka Vaňková navrhuje také změnu bonusu na nezaopatřené dítě. Aktuálně platí, že pro rodiny s příjmem do 1,43 násobku životního minima činí bonus na dítě 500 Kč, anebo 1000 Kč, pokud jsou všichni členové domácnosti zranitelnými osobami. Rodiny s příjmem mezi 1,43násobkem a 3násobkem životního minima mají nárok na 1000 Kč i bez podmínky zranitelnosti. Vaňková chce toto omezení pro nejchudší rodiny zrušit a všem do trojnásobku životního minima vyplácet 1000 Kč.
Další návrh Pavly Pivoňky Vaňkové míří na podmínku pracovní aktivity u domácností s dětmi. Podmínka pracovní aktivity by se podle jejího návrhu měla nově posuzovat jen u rodičů nezaopatřeného dítěte, nikoli šířeji u dalších členů domácnosti. Současné nastavení totiž může podle Vaňkové dopadat i na děti a jejich rodiče v situacích, kdy s nimi ve společné domácnosti žije další dospělý člověk, jehož pracovní aktivitu rodiče nemohou ovlivnit. Typicky může jít o vícegenerační nebo složené domácnosti, kde s dítětem a jeho rodičem bydlí například prarodič, zletilý sourozenec, jiný příbuzný nebo další dospělá osoba.
Poslední z předložených návrhů, jehož autorkou je opět Vaňková, řeší změnu započítávání příjmů osob samostatně výdělečně činných. Podle aktuálních pravidel se totiž OSVČ jako rozhodný příjem započítává přinejmenším 80 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Pro letošek jde o částku 38 000 Kč, což je částka, na kterou řada OSVČ po odpočtu výdajů nedosáhne.
Návrh Vaňkové proto počítá se snížením této příjmové hranice na 60 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Má jít o kompromis mezi dřívější hranicí 50 %, která podle Vaňkové nemusela dostatečně bránit účelovému snižování vykazovaných příjmů, a současnou hranicí 80 %, která může nízkopříjmové OSVČ z posuzování dávky fakticky vytlačit.
