Hlavní navigace

Studium v zahraničí – stejné podmínky pro všechny?

29. 4. 2004
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Jaké mají čeští studenti možnosti studia v zahraničí? Kolik stojí studium na evropských univerzitách a jak se přihlásit ke studiu? Evropská unie prosazuje stejné podmínky pro všechny. Jsou ale skutečně "stejné"? Jaké diplomy vám Evropa uzná a které vzdělání vám nepomůže?

Mladí lidé mají v Evropské unii možnost svobodně cestovat a studovat v jiné členské zemi. Od 1. května mají čeští studenti a mladí lidé jako občané EU právo studovat a připravovat se na budoucí povolání ve všech členských zemích Evropské unie. Neexistují pro ně žádná omezení. Musí pouze úspěšně složit přijímací zkoušky na zvolenou univerzitu či školu.

Diskriminace je nepřípustná

Studentovi, který hodlá pokračovat ve studiu v jiné členské zemi Evropské unie, stačí prokázat k udělení trvalého pobytu, že disponuje potřebnými financemi a že se účastní zdravotního pojištění v České republice. Manželé nebo manželky a děti do 21 let přijatých studentů mají právo pobytu v zemi, ve které posluchači studují.

Čeští studenti mají stejné postavení a současně musí plnit stejné podmínky jako domácí studenti. Diskriminace na základě původu nebo národnosti je nepřípustná. Když není školou vyžadováno školné, neplatí ho ani český student. V opačném případě bude český student hradit školné ve stejné výši jako domácí studenti.

V některých státech dostávají studenti příspěvky na vzdělání. V těchto zemích ho budou dostávat i čeští studenti. Příspěvkem na vzdělání se ovšem nemyslí příspěvky na kolejné, nájemné či stravné. Na tyto příspěvky mají nárok pouze děti migrujících pracovníků.

Přes potírání diskriminace všeho druhu jsou studenti zvýhodňovanou skupinou obyvatel. Výhodné produkty pro studenty nabízejí i banky – ryze soukromé instituce. Proč tak činí? Mají právo diskriminovat ostatní klienty? Zeptejte se Petra Blažka, ředitele segmentu Občané Komerční banky v Poradně Produkty pro studenty na Měšci.

Přijímací zkoušky jsou plně v rukou vedení školy

Přijímací zkoušky a podmínky pro přijetí na příslušné vzdělávací zařízení (univerzitu, kolej, přípravný odborný kurs, rekvalifikační kurz) se liší. Každá škola má právo si je upravit sama. V rámci Evropské unie neexistuje jednotný přijímací režim.

Vzdělávací zařízení může u studentů pocházejících z jiných zemí Evropské unie vyžadovat přezkoušení jazykové způsobilosti ke studiu. Obyčejně jde o jazykový test. Podmínky úspěšného přezkoušení si škola stanovuje také sama.

Pokud jsou posluchači vysokých škol a odborných kurzů účastni na sociálním a zdravotním zabezpečení v domácí zemi, jsou automaticky chráněni i v zemi, kde studují. Posluchačům denního studia náleží veškeré nemocenské dávky. Posluchačům, kteří se v zemi studia nezdržují a přijíždějí pouze složit zkoušky, náleží nemocenské dávky pouze v kritických případech.

Snaha o harmonizaci vzdělávání

Evropská unie nijak neharmonizuje obsah vzdělávání v jednotlivých členských státech. Proto je snad nejobtížnější součástí přijímacího řízení na vzdělávací zařízení v jiné zemi Evropské unie uznávání diplomů a certifikátů. Potíže pramení ze skutečnosti, že ačkoliv se členské státy Evropské unie snaží problém uznávání diplomů a kvalifikace již dlouhá léta vyřešit, nedospěly zatím k pevným pravidlům.

V případě přihlášek ke studiu na vysoké školy jde uchazečům především o akademické uznání jejich předešlého studia tak, aby v případě přijetí mohli okamžitě nastoupit do příslušného vysokoškolského kurzu bez povinnosti absolvovat dodatkové kurzy nebo rozdílové testy.

Akademické uznávání diplomu není automatické. V praxi se uchazeči informují před zasláním přihlášek ke studiu u samotné vzdělávací instituce nebo na ministerstvu školství o podmínkách akademického uznání předešlého studia.

Některé země podepsaly mezinárodní smlouvy – důležitá je především Lisabonská úmluva – o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu. Česká republika je jejím signatářem. V případě, že není s příslušným státem uzavřena žádná taková smlouva, bude třeba předložit doklad o dosaženém vzdělání k nostrifikaci, tj. uznání (většinou ministerstvu školství).

V blízké budoucnosti bude uznávání diplomů a přechod mezi jednotlivými školami v rámci vysokoškolského studia značně usnadněno aplikací tzv. Boloňské dohody. Na základě této smlouvy 31 evropských států (včetně členských států EU) zavede jednotný dvojstupňový systém studia. Titul B.A. za první tři roky a titul MSc. za další dva roky studia.

Program ERASMUS

V současné době tedy probíhá restrukturalizace programů na vysokých školách. Cílem je zabezpečit kvalitu a průhlednost studia pro účely zjednodušení uznávání diplomů. Jde pouze o vytvoření jakéhosi společného rámce, aby si mohly jednotlivé státy vzájemně důvěřovat a automaticky uznávat studium získané v jiném státě.

Uznání diplomů a vzdělání se nemusí bát studenti programu ERASMUS (programu studentské výměny mezi členskými zeměmi Evropské unie). Těmto studentům jsou diplomy uznány automaticky – programy ve vzdělávacím systému ERASMUS plně nahrazují srovnatelné kurzy na domácích universitách.

V rámci Evropské unie existuje systém ECTS (Systém transferu akademických kreditů v rámci EU), který zaručuje, že kredity nabyté za studia v jiné zemi Evropské unie budou studentům započítány domácí univerzitou. Mimoto existují také národní centra uznávání diplomů, která v případě potřeby poskytují tazatelům důležité informace.

Uznání diplomu je nutnou podmínkou pro uznání kvalifikace pro výkon zaměstnání. Uznání kvalifikace je samozřejmě nutné pro výkon povolání v rámci Evropské unie. Obecně platí zásada: je-li občan EU schopen vykonávat profesi ve své domácí zemi, pak ji může vykonávat ve všech ostatních státech Evropské unie.

Existují ale regulované profese, které je možno vykonávat pouze po absolvování speciálního vysokoškolského nebo odborného vzdělávání. U těchto profesí je nutno požádat o uznání kvalifikace u příslušné instituce v dané zemi. V případě uznání je možno začít aktivity ihned, v případě negativního výsledku je nutné doplnit si vzdělání, nebo absolvovat rozdílový test či praxi.

V rámci Evropské unie jsou na základě speciální oborové směrnice automaticky uznávány profese lékařů, dentistů, všeobecných zdravotních sester, veterinářů, magistrů farmacie nebo architektů. Směrnice harmonizují minimální obsah studia, a tak umožňují automatické vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a dokladů o vzdělání těchto profesí.

Možnost výměnných pobytů

V rámci programů Evropské unie Socrates a Leonardo da Vinci se studenti mohou zúčastnit výměnných pobytů a společných projektů s partnerskými školami nebo absolvovat část studia či stáž na jiné škole v jiné zemi. Vedle studijních výsledků a pracovních zkušeností se tak mladí lidé mohou zdokonalit v jazykových dovednostech a poznat kulturu a život v jiné evropské zemi. Programy jsou otevřené i učitelům, pedagogickým pracovníkům, mladým pracovníkům a nezaměstnaným.

Česká republika se programů Socrates a Leonardo da Vinci plně účastní od roku 1997. Pokud jde o stáže studentů a výměnné pobyty mladých lidí v rámci již zmíněných programů EU, nejlépe je obrátit se na národní agenturu příslušného programu, kde podají veškeré informace. Tyto agentury disponují rovněž databází škol, institucí, sdružení atd. v zemích EU, které mají zájem o spolupráci. Jde totiž vždy o projekty založené na spolupráci více škol neboli partnerů.

Školné a další důležité informace o vysokých školách ve vybraných zemích EU a Švýcarsku

Německo

Na vysokých školách v Německu se neplatí školné. Životní náklady se pohybují okolo 1000 eur na měsíc. Student navíc musí platit příspěvek studentské unii (cca. 80 eur měsíčně). Vzhledem k tomu, že s Německem sousedíme a neplatí se zde školné, uvedeme postup, jak se přihlásit na vysokou školu v Německu.

Jak se přihlásit na vysokou školu v Německu?

O přijetí je třeba žádat na příslušném oddělení univerzity v Německu, které zašle všechny potřebné formuláře. Vyřízení přijetí trvá zahraničnímu studentovi přibližně jeden rok. Vyplněné přihlášky na určité obory se zasílají na Zentralstelle für die Vergabe von Studienplatzen (informace, o které obory se jedná, na požádání podá vybraná univerzita).

K přihlášce je třeba doložit jazykové znalosti (uznávány jsou zkoušky pořádané na Goethe Institutu). Na většinu studijních oborů se neskládají přijímací zkoušky do 1. ročníku. Studenti jsou ke studiu vybíráni podle výsledků ze střední školy. Uchazeči z ČR by měli být přijati ke studiu na vysoké škole u nás, jinak musí složit zkoušku Feststellungsprüfun­g.

Přijímací zkoušky jsou povinné na obory: všeobecné lékařství, zubní a veterinární lékařství. Některé univerzity mohou od uchazečů o 3. stupeň studia žádat složení přijímacích testů. Pokud student absolvoval část vysokoškolského studia v ČR, může vybranou univerzitu požádat o uznání získaných kreditů.

Rakousko

Čeští studenti neplatí na rakouských vysokých školách školné. Životní náklady pro zahraničního studenta se pohybují kolem 765 eur za měsíc. Na všech rakouských vysokých školách fungují studentské unie (Österreichische Hochschülerschaft), které pomohou zahraničním studentům najít vhodné ubytování. Kontakty na tyto unie lze získat jednotlivých vysokých školách.

Jak se přihlásit na vysokou školu v Rakousku?

Uchazeč o studium v prvním ročníku vysoké školy musí mít ekvivalent rakouské maturitní zkoušky, doklad o přijetí ke studiu na české vysoké škole a doklad o jazykové způsobilosti. Někdy univerzita sama ještě studenta ze znalosti jazyka přezkouší. U všech uvedených dokumentů je nezbytný soudně ověřený překlad.

Pokud uchazeč o studium již absolvoval část vysokoškolského studia na české vysoké škole, může požádat o uznání získaných kreditů Bundesministerium für Wissenschaft und Verkehr (BMWV), o postupu se lze poradit s poradci pro zahraniční studenty, kteří pracují téměř na každé vysoké škole v Rakousku, ti také poskytují informace o studijních programech své univerzity.

Belgie

Výše školného je asi 2400 až 3900 eur ve valonské (frankofonní) oblasti a asi 500 eur v oblasti vlámské (postgraduální kursy jsou zde dražší). Životní náklady se pohybují od 5500 eur do 7000 eur ročně.

Některé univerzity udělují omezený počet stipendií. O možnostech stipendií v rámci mezivládních dohod se informujte na Akademické informační agentuře nebo na fakultním oddělení pro zahraniční vztahy.

Dánsko

Studium na 1. a 2. stupni je zdarma pro domácí i zahraniční studenty. Univerzity většinou požadují poplatky za studium 3. stupně. Informace podá vybraná univerzita. O finanční pomoc na studium nebo výzkum na 3. stupni lze požádat přímo vybranou univerzitu.

Čeští vysokoškolští studenti mohou na dánských univerzitách studovat především v rámci vládních stipendií nebo programu ERASMUS (informace poskytne Akademická informační agentura v Praze nebo zahraniční oddělení vaší fakulty). Možnosti státních grantů a půjček na financování životních nákladů jsou vyhrazeny pouze dánským studentům a těm, kdo žijí v Dánsku nejméně dva roky.

Životní náklady se pohybují okolo 300 eur na měsíc, plus ubytování 200 až 300 eur. Student může v době studia pracovat, pouze má-li platné pracovní povolení vydané zastupitelstvím v jeho zemi.

Finsko

Na vysokých školách ve Finsku školné neplatí ani finští, ani zahraniční studenti. Průměrné měsíční životní náklady studenta ve Finsku se pohybují kolem 700 eur.

Finská vláda pomáhá i zahraničním studentům, kteří žijí ve Finsku nejméně dva roky, systémem podpor a půjček. Členství ve studentské unii stojí ročně 40 až 85 eur a opravňuje k nároku na slevu v mnoha oblastech každodenního života (v tomto poplatku je zahrnuto také zdravotní pojištění). Univerzity většinou nemají studentské koleje.

Francie

Roční školné na státních školách je 150 až 800 eur (podle typu studia). Platí se také sociální pojištění – asi 170 eur ročně. Roční školné na soukromých školách je přibližně 3100 až 6900 eur. Měsíční životní náklady se pohybují okolo 700 až 900 eur (v Paříži spíš horní hranice).

Informace týkající se stipendií udělovaných v rámci mezivládních dohod podá Akademická informační agentura v Praze, zahraniční oddělení příslušné fakulty nebo francouzské velvyslanectví v Praze.

Irsko

Školné je velmi drahé – okolo 8000 eur. Univerzity udělují stipendia velmi zřídka. Lze je získat pouze v rámci mezivládních dohod, o nichž informují zahraniční oddělení fakult nebo Akademická informační agentura v Praze.

Itálie

Školné na vysokých školách se pohybuje kolem 2000 eur na jeden akademický rok. Jednotlivé univerzity mají odlišné školné. Student může požádat o udělení stipendia přímo konkrétní italskou univerzitu. Tímto způsobem je možno také získat umístění na studentské koleji. O finanční pomoc lze žádat po úspěšně složených přijímacích zkouškách.

Nizozemí

Vládní stipendia jsou udělována na základě mezivládní kulturní dohody, Akademická informační agentura v Praze rozesílá informace na zahraniční oddělení fakult. Holandské univerzity neudělují stipendia zahraničním studentům.

Studium není bezplatné. Měsíční životní náklady se pohybují mezi 600 a 800 eury. Roční školné a poplatek za přihlášku se pohybuje mezi 1450 a 2300 eury. Každá instituce si je stanovuje sama.

Švédsko

Studium na švédských univerzitách je bezplatné. Měsíční výlohy na pobyt se pohybují okolo 6000 SEK (přibližně 21 tis. Kč). Při řádném studiu je povinné členství ve studentské unii (poplatek činí asi 60 až 70 SEK za měsíc).

Švédské univerzity neudělují stipendia na studium 1. stupně. Na studium 2. stupně je možno získat od univerzity finanční pomoc v různých formách. Informace o stipendiích v rámci mezivládních dohod lze získat na zahraničním oddělení příslušné fakulty, v Akademické informační agentuře v Praze nebo švédském velvyslanectví.

skoleni_15_4

Velká Británie

Školné je poměrně drahé – okolo 7500 eur. Univerzity udělují stipendia zřídka. Lze je získat pouze v rámci mezivládních dohod, o nichž informují zahraniční oddělení fakult nebo Akademická informační agentura v Praze.

Švýcarsko

Školné se pohybuje mezi 750 a 1300 CHF za semestr (přibližně 15 750 až 27 300 Kč). Navíc se platí za zkoušky, pojištění… Měsíční životní náklady jsou okolo 1300 CHF. Informace o stipendiích v rámci mezivládních dohod podává zahraniční oddělení příslušné fakulty, Akademická informační agentura nebo velvyslanectví Švýcarska v Praze.

Studujete v zahraničí?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).