Hlavní navigace

Kdy máte nárok na přestávku v práci?

3. 7. 2012
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Probereme si základní pravidla stravování během zaměstnání. Dozvíte se, kdy máte nárok na (neplacenou) přestávku (přerušení) práce a kdy se jen smíte (v rámci pracovní doby) občerstvit bez přerušení práce.

Zaměstnavatel nemá povinnost vám zajistit stravování, je však povinen vám ve všech směnách, s výjimkou situace, kdy jste vyslaní na pracovní cestu, stravování umožnit, a to tím, že vám poskytne přestávku v práci na jídlo a oddech. Někteří zaměstnanci však mají nárok jen na přiměřenou dobu na oddech a jídlo bez přerušení práce.

Výhody stravování

Zaměstnavatel není povinen vám zajistit stravování, je jen povinen vám stravování umožnit (t.j. povolit vám kupř. opuštění pracoviště za účelem návštěvy restaurace v době zákonné přestávky na jídlo a oddech); tuto povinnost (umožnit stravování) však nemá zaměstnavatel vůči těm, kteří jsou vyslaní na pracovní cestu. Nic však nebrání tomu, aby se zaměstnavatel rozhodl pro nějakou formu zajištění stravování svých zaměstnanců. Zajištění stravování a poskytnutí příspěvku na jeho úhradu je častou a efektivní výhodou (tzv. benefitem).

Více k tématu

Zajištění stravování v průběhu pracovní směny je tedy plně vaší osobní věcí. Zaměstnavatel se však může na základě vlastního rozhodnutí (popř. v důsledku kolektivního vyjednávání s odbory) na zajištění stravování svých zaměstnanců organizačně i finančně podílet (např. poskytovat příspěvek na úhradu stravování) nebo je i plně zajistit (např. v podobě tzv. závodního stravování).

Využívání zákonné přestávky na jídlo (a oddech) v průběhu pracovní směny ke konzumaci oběda (popř. jiného hlavního jídla v průběhu odpolední,resp. večerní či noční směny) vede k vytváření (resp. podpoře) návyku pravidelného stravování, což má i nezanedbatelný význam v péči o zdraví. Pravidelné a kvalitní stravování přispívá k udržení dobrého (fyzického i psychického) vašeho zdravotního stavu, a tím i k dlouhodobému zachování potřebné pracovní výkonnosti. Zaměstnanec je v zaměstnání obvykle spokojenější, když je zbaven nutnosti starat se sám o jídlo v průběhu pracovní směny. Někteří zaměstnanci považují za výhodnější poskytování stravenek do veřejné sítě restaurací a jídelen proto, že jejich hodnotu mohou využít k nákupu potravin pro svou rodinu (domácnost). Takovým přístupem je však ve skutečnosti negován účel uplatnění této formy zajištění stravování. Zajištění stravování ve vlastním zařízení nebo smluvní zajištění v objektu (a v režii) jiného provozovatele naplňuje funkci stravování v průběhu pracovní směny dokonaleji než poskytování stravenek do veřejné sítě restauračních a dalších stravovacích zařízení. Více: Kdy máte nárok na stravenku i stravné najednou?

Přestávka v práci na jídlo a oddech

Zaměstnavatel je vám povinen poskytnout nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému (tj. ve věku do 18 let) musí být tato přestávka poskytnuta (a to vždy, za jakýchkoliv okolností) nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech se poskytuje nejpozději po 6, resp. 4,5 hodinách nepřetržité práce, a to znamená, že zaměstnanec musí, resp. musel po tuto dobu skutečně pracovat, nikoliv, že je pouze dána některá z dob, které se posuzují jako výkon práce, např. tzv. jiná důležitá osobní překážka v práci z důvodu ošetření nebo vyšetření zaměstnance. Začíná-li tedy pracovní doba např. v 6 hodin, musí být přestávka v práci poskytnuta nejpozději ve 12.00 hod. Pokud zaměstnavatel zároveň zajišťuje zaměstnancům obědy formou závodního (podnikového) stravování, může pochopitelně začít jejich vydávání již dříve (např. od 11.00 hod.), aby se zaměstnanci mohli v závodní (podnikové) jídelně vystřídat.

Jak přestávku určit

Při rozhodování o délce přestávky je třeba přihlížet ke způsobu stravování zaměstnanců. Trvání doby přestávky na jídlo je třeba stanovit tak, aby umožnilo konzumaci jídla včetně času potřebného na cestu do místa stravování a zpět. Začátek a konec přestávky stanovuje zaměstnavatel svým rozhodnutím, zpravidla ve spolupráci s odborovým orgánem, pokud odbory u zaměstnavatele působí. Zaměstnavatel může rozhodnout, že přestávka na jídlo a oddech se poskytuje všem zaměstnancům – všem zaměstnancům na určitém pracovišti najednou.

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí vám být i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta standardní přestávka na jídlo a oddech, tedy spojená s přerušením práce, nikoliv pouze přiměřená doba na oddech a jídlo.
Přestávka v práci na jídlo a oddech může být (pokud je to praktické) rozdělena do několika částí. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Znamená to, že v případě dělení přestávky do více částí – do více přestávek musí jedna z nich být alespoň v rozsahu 15 minut, a ostatní přestávky v rozsahu do (nejméně) 30 minut mohou být kratší; tak mohou být poskytnuty např. jedna patnáctiminutová a tři pětiminutové přestávky.

Délka jednotlivých částí musí být stanovena přiměřeně tak, aby nebyla příliš krátká, aby nebyl popřen účel přestávky – poskytnutí času na jídlo a oddech.  Poskytování kratších nebo rozmělněných přestávek do kratších (resp. velmi krátkých) časových úseků by bylo v rozporu s účelem přestávky. Horní hranice doby trvání přestávky stanovena není.

Přestávky se čerpat musejí

Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Zaměstnanci se proto nemohou sami rozhodnout, že čerpat přestávku nebudou – kupř. proto, že drží dietu, a proto např. neobědvají – a budou odcházet z pracoviště (např., a to zpravidla nejčastěji, o třicet minut) dříve, než zaměstnanci, kteří přestávku čerpat budou. Tento postup není možný, neboť by se jím fakticky čerpání přestávky posouvalo na konec pracovní doby. Poskytování přestávek na jídlo a oddech je však věcí (povinností) zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance, zaměstnanec proto nemůže být postihován (sankcionován) za to, že práci v době takové přestávky nepřerušuje, nicméně zaměstnanec se nemůže nároku na takovou přestávku vzdát (a zkrátit si o dobu přestávky pracovní dobu) kupř. s poukazem na to, že drží dietu a neobědvá.

Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, a jsou tudíž neplacené (nenáleží za ně mzda nebo plat nebo jejich náhrada). Pracovní směna se o dobu přestávky v práci prodlužuje.

Přestávka může být poskytnuta i dříve, než je předepsáno; po 6 hodinách nepřetržité práce však musí být poskytnuta vždy, a to tak, aby s případnou předchozí přestávkou činila nejméně (dohromady) 30 minut. Přestože se přestávka nezapočítává do pracovní doby, zaměstnanci ji, jak už jsme uvedli, čerpat musí, ať chtějí nebo nechtějí. (Je irelevantní, zda se zaměstnanec stravuje nebo nestravuje apod.)

V praxi se lze setkat s nesprávným postupem některých zaměstnavatelů, kteří nutí zaměstnance, aby v průběhu přestávky v práci neopouštěli své pracoviště nebo objekt, resp. areál zaměstnavatele. Jelikož se přestávky v práci nezapočítávají do pracovní doby, zaměstnavatel není oprávněn vám zakázat opuštění pracoviště. Jestliže však v průběhu přestávky v práci opustíte pracoviště, objekt, areál zaměstnavatele a přihodí se vám úraz, nebude se samozřejmě jednat o úraz pracovní.

Místo přestávky jen přiměřená doba na oddech a jídlo

Pokud  vykonáváte práce, které (prokazatelně) nemohou být přerušeny, a proto vám nemůže být poskytnuta řádná přestávka v práci na jídlo a oddech, musí vám být, jak už jsme uvedli, zajištěna (aspoň) přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby, zatímco doba (standardní) přestávky v práci na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítává. Prakticky se jedná o situace, kdy budete při práci po přiměřenou dobu odpočívat nebo jíst. Zaměstnavatel musí tyto situace akceptovat, neboť se fakticky jedná o výkon práce. Máte sice možnost si na svém pracovišti chvíli oddychnout, najíst se, ale není možno, abyste ve stanovenou dobu nastoupili přestávku v práci a případě opustili své pracoviště, resp. jej předali jiné oprávněné a kompetentní osobě. Nejedná se tedy o přestávku v práci.

Práce, které nemohou být přerušeny, jsou charakterizovány zejména:

  • technologickou či provozní (funkční) nepřerušitelností práce,
  • organizační nezajistitelností pracovní přestávky, tj. nemožností zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky.

V praxi jde zejména o:

  • tzv. jednoosobová pracoviště, tj. pracoviště s jedním člověkem (jako v případě hlídačů, strážných, vrátných, recepčních, dispečerů apod.), která neumožňují zastupitelnost jiným zaměstnancem, ale též jde v určitých případech o práci vychovatelek (či vychovatelů), lékařů a zdravotních sester,
  • mimořádné situace, při nichž zaměstnanec přestávku čerpat nemůže, ačkoliv za normálních okolností ji jinak čerpat může.

Přestávku v práci na jídlo a oddech a přiměřenou dobu na oddech a jídlo nelze navzájem ztotožňovat. Jestliže vám zaměstnavatel poskytuje bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu na oddech a jídlo, jde o pracovní dobu, za kterou vám náleží mzda (nebo plat).

Z judikatury

Přestávky na jídlo a oddech a přiměřenou dobu pro oddech a jídlo nelze navzájem ztotožňovat; v případě, poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, jedná se o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 1. 2007, spis. zn. 21 Cdo 42/2006)

V případě, že zaměstnanec vykonává práce, které nemohou být přerušeny (za takové však nelze automaticky považovat všechny práce vykonávané v nepřetržitém provozu), má zaměstnanec právo pouze na přiměřenou dobu na oddech a jídlo. V tomto případě se tato doba započítává do pracovní doby. Pokud však zaměstnavatel dospěje k závěru, že přerušení práce zaměstnance je možné, a čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech zaměstnanci proto nařídí, přičemž zaměstnanec tuto přestávku ze své vlastní vůle nevyužije, nemůže se domáhat na zaměstnavateli za tuto dobu náhrady mzdy. Při poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech není rozhodující, v jakém provozu zaměstnanec pracuje, ale jaké konkrétní práce vykonává. (Podle nálezu Ústavního soudu spis. zn. III ÚS 2387/10, ze dne 16. 9. 2010)

Více: Nepřetržitý provoz: Kdy máte nárok i na proplacení přestávek?

Rozhodování o tom, zda poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech nebo jen přiměřenou dobu na oddech a jídlo, vyžaduje individuální hodnocení konkrétních podmínek každého pracoviště. Není vyloučeno, že zatímco v průběhu ranní či odpolední směny je vám možno přestávku v práci poskytnout (např. na pracovišti je více zaměstnanců, kteří se mohou v této době navzájem zastoupit), v průběhu noční práce nebo práce přesčas tomu tak není, a namísto přestávky v práci vám bude zajištěna pouze přiměřená doba na oddech a jídlo.

Zaměstnavatel musí prokázat, že práci není možno přerušit z důvodů technologických nebo provozních, že přerušení práce nelze vyřešit organizačně (tedy že nelze zabezpečit vystřídání zaměstnanců v době jejich přestávky v práci) a že je těmto zaměstnancům i bez přerušení práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Při rozhodování se rovněž musí přihlédnout k hlediskům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

skoleni_15_4

Použitá literatura

Bukovjan, P.: Přestávka v práci a přiměřená doba na oddech a jídlo, Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále č. 4/2007, Poradce s.r.o.
Janda, K.: Přestávky v práci, Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále č. 5/2007, Poradce s.r.o.
Janda, K.: Stravování zaměstnanců obcí, Poradce veřejné správy č. 4/2008, Poradce s.r.o.
Zrutský, J.: Přestávky na jídlo v nepřetržitém provozu, Právní rádce č. 9/2008, Economia a.s.
Vysokajová, M.: Není přestávka jako přestávka – Rozdíly mezi pracovní přestávkou a přiměřenou dobou na jídlo a oddech, 21. 10. 2009, Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty, Verlag Dashöfer 
Zrutský, J.: Pracovní doba, Právní rádce č. 4/2010, Economia a.s.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).