Jenže spousta zaměstnavatelů závodní jídelny zrušila coby komunistický výmysl. Řada malých pracovišť nemá na to vydržovat svou vlastní kuchyň. Tam, kde závodky zůstaly, byly mnohdy předány k provozování zahraničním společnostem, s českými kuchaři, samozřejmě. Je spousta pracovišť, kde si nemůžete odskočit na hodinu do města se nadlábnout. Domnívám se, že by všechni zaměstnanci měli mít stejné podmínky se přes den důstojně najíst – je to přece jen základní lidská potřeba.
To brzy mohou přijít také s tím, že se firmám nevyplatí provozovat WC a buď mohou zaměstnanci chodit za dílnu do kopřiv nebo jinde posadí hajzbábu, která bude za použití vybírat (a ještě vám vykonání potřeby strhnou z fondu pracovní doby).
Já už se musím jenom smát formulacím typu: „svými daněmi na to doplácí lidé, kteří tuto výhodu nemají / nedostávají / nepobírají.“
A co hodlá stát dělat s tím, že někteří doplácejí na léčbu nemocí z kouření, alkoholu když sami nikdy nekouřili ani se neožírali? Co budou dělat s tím, že zaměstnanci si nemohou dát dopravu do zaměstnání „do nákladů“ zatímco živnostníci ano? Já jako zaměstnanec taky svými daněmi doplácím na podnikatele, kteří si dávají auto a náklady s ním spojené do nákladů ale já to dělat nemohu. Přitom mám práci 40 km od domova a denně autem najedu 80 km, ročně je to cca 17 000 km. Pokud budu počítat 5 Kč na km (2 Kč palivo a 3 Kč amortizace vozu), mám náklady na dopravu do práce 5× 17 000 = 85 000 Kč. Ale nemůžu si je uplatnit v daňovém přiznání. A doplácím tak ze svých daní na živnostníky, kteří mohou. Je to spravedlivé? Hojil jsem se doteď aspoň na pitomých stravenkách, ty mi seberou. Co mi místo toho dají nebo co seberou živnostníkům? Ať je to zase fifty – fifty.
Máte pravdu. Zaměstnanci vždycky byli a budou dobří na placení daní, zdravotního a sociálního. Běda, pokud by chtěli také nějaké „výhody“ komunistického původu.
Někde jsem nyní četl, že reformu opět zaplatí zaměstnanci a lidé, a to ještě ti chudší. Podnikatelé a bohatší na tom vydělají, ale to se dá (dalo) od pravicové vlády očekávat.
Pokud by došlo nějakým způsobem k přehodnocení stravenek a poklesu zájmu o ně, tak stravenkové firmy patřící zahraničním vlastníkům podají automaticky žaloby na náš stát pro neochránění investic. Ale možná je to tak vymyšlené, možná jim klesají v ČR obraty nebo jsou na stejné výši případně nemohou maximalizovat zisk, tak arbitráž pro ně může být zajímavá věc.
Další věcí spojenou s omezením stavenek bude pokles zájmu o stravování v restauracích a vývařovnách. Lidi si budou nosit z domova kastrůlky nebo se odbydou houskou se salámem, což se následně projeví ve zhoršení zdravotního stavu. Řadě lidí je „líto“ dát za oběd 60 – 80 Kč ze svého, při platbě stravenkou cena tolik „nebolí“.
Některým lidem stravování nevyhovuje – mohou tam vařit blafy nebo jsou jídla předražená. U nás třeba začali snižovat porce masa, takže si připadáme jako vegeteriáni. Na obrázku je porce velká, ve skutečnosti malá. Strávníci mnohdy začali vyžadovat porce z obrázku, no získali jen nálepku „ten, co si stěžuje“. Je udivují, že zákon neurčuje povinnost uvádět velikost porce a samozřejmě, co u nás není dáno zákonem, to nikdo dobrovolně dělat nebude (bohužel dnes i to, co zákonem stanoveno je, se nedodržuje). Takže strávníci odpadají, možná že se časem změní (pokolikáté již …) provozovovatel a celé to začne znovu, s opět nzaručeným výsledkem … Co se týče stravenek, mělo by být zatím jedno, co si za ně koupím – tedy v rámci jídla. Jak tady někteří přispěvatelé píší, že je za ně možno koupit cigára – co kde nakupuji já, jak to nejde. Na pokladním dokladu vyjede, kolik jsem platil stravenkami a kolik penězi a i kdybych tam měl nákup za tisícovku, platil stravenkami 150 a měl tam v rámci nákupu jediné nepotravinářské zboří (třeba noviny), tak pokladní ty stravenky nepřijmou. I když by se to nemělo, musel bych si nákup rozdělit na potraviny a zbytek a platit na etapy. A zajímalo by mne, tam kde na stravenky nevrací, jak pak účtují onen přeplatek. V menších obchodech provozovaných živnostníky si na zákony až tak nehrají, když tam máte známé, můžete za ně koupit i chlast, zpravidla je sice o dost dražší než jinde, ale za stravenky se to dá přežít, pokud máte známé v obchodě, tak vám mohou dokonce stravenky vyměnit za peníze. Dokonce jsem zažil v jednom větším obchodu, jak „zákazník“ platil stravenkami různých hodnot a společností za svůj nákup – šlo očividně o nějakého restauratéra, protože kupoval mouku po kartonech.
Restauratéři viděli odliv zákazníků ze svých mnohdy předražených putik do obchodů s potravinami a zabojovali. Výsledkem je trochu nelogické nařízení, že je možno platit max. 5 stravenkami. Stravenka totiž může být za 30 ale taky za 90 Kč a prostým pronásobením mohu za jeden nákup zaplatit stravenkami 150 ale taky 450 Kč, což je nelogický nepoměr.
Některé nepotravinářské obchody berou šeky-poukázky stravenkových společností – nezaměňovat se stravenkami stejných společností. Tyto šeky lze uplatnit např. na volnočasové aktivity či posilování zdravotního stavu, takže je možno je uplatnit v lékárnách nebo ve fitkách.
Jak to dělají v cizině? Tam přece taky stravenky exitují a jak jsem již psal v úvodu, stravenkové firmy pochází právě z ciziny.
To by se dalo napsat prakticky na vše jak někdo na někoho doplácí. Já třeba denně dotuju z jedné krabičky cigaret 3× oběd někoho, kdo se přejídá bůčkem, gulášem,… a následně léčení kardiovaskulárních chorob je dražší a častější než toho kouření. Taky mě nebaví sponzorovat sportovce, kteří pořád někde tonou, padají z kola,… a za moje peníze pro ně jezdí záchranka, případně ochrnou při skoku do vody a pak je dotuju celej život. Takových příkladů lze vymyslet miliony, ale to by byl život asi jen o tom, že se ráno probudím, jdu do práce (pěšky), odpoledne z práce,… a tak pořád dokola.
Není zavádějící – o zrušení se píše proto, že pokud zruší nová vláda daňové zvýhodnění stravenek, firmy je prostě nebudou dál brát a nabízet jako benefit. Nebyl by k tomu důvod. Navíc většina podle průzkumů zrušené stravenky nenahradí a tím přijdou zaměstnanci o část příjmu. A teplé obědy.
A teplé obědy.
Vysvětlete mi prosím, jak stravenky souvisí s teplým obědem.
Stravenka je kus papíru. Není ani teplá, ani oběd. Za teplý oběd se dá vyměnit, ale za teplý oběd se dá úplně stejně vyměnit i platná česká měna.
Na to, jestli je v okolí pracoviště nějaká kantýna, nebo restaurace a jestli se tam zaměstnanec stihne naobědvat nemá nejmenší vliv, jestli má zaměstnanec v kapse stravenku, nebo s bankovky.
No zrovna v prispevku z Včera 9:00 mi prijde ze ty stravenky spise kritizuje. A skutecne pridava nektere dlasi lgicke argumenty. Na jednu stranu jsou stravenky dobre v tom ze nuti zamestnance si na obed zajit a tim davaji restauracim praci. Na stranu druhou, ale jak uvadi Q dochazi postupne ke kraceni porci a snizovani kvaliti jidla, protoze stravenky jde poradne vyuzit jenom v restauracich a ty maji vetsi kapacitu nez kolik se stravniku v danou chvili vyroji ze svych kanclu. Diky tomu mohou snizovat kvalitu, prave protoze maji na prijimani stravenek v podstate monopol.
–
Navic mi neprijde ze by jidlo v ceskych restauracich bylo pro zdravi pracujicich nejak zasadne dulezite. Precijenom 99% vsech jidel je smazenych an tisickrat prepalenem oleji a nebo je tam omacka zahustena tunou bile mouky. A jako salat dostane clovek olejem prosaklou zeleneinu zasypanou tak slanym syrem, ze by se dal davat zveri do lesa na lyz. Takze kdyz chce clovek za stravenky skutecne kvalitni stravu musi delit nakup na nekolikrat a delat jine opicarny.
Nicméně v rámci rychlejšího odbavení diskuze budu předpokládat, že se jedná o příspěvek z „včera 9:00“.
Příspěvek je velmi dlouhý a jediná věc, která se tváří jako vztah mezi stravenkami a teplým jídlem je názor pana Q, že lidé se stravenkami chodí na teplé obědy častěji, protože dát stravenku jim není tak líto, jako dát státní peníze.
Což je IMHO úplná blbost.
Q dále velmi zeširoka rozebírá, že akceptování stravenek mimo restaurace sice už není tak široké, jako dříve, ale pořád je široké dost. Rodina s normálními nakupovacími návyky prostě nemá problém ty stravenky utratit v supermarketu. Jasně, psal tu někdo, že stravenky neberou v jeho oblíbeném obchodě. A někdo se zase nevejde do limitu 5 stravenek na nákup. A tak se musí nákup rozdělit na dva. A to snad zase v některém obchodě chtějí aby tam byli dva lidi. Ale to nejsou neřešitelné problémy. Spousta lidí, která stravenky běžně neutratí, tak udělá potom speciální nákup, že jdou do obchodu, kde je berou a nakoupí tam a přizpůsobí se těm pravidlům o braní stravenek.
Prostě pro normálního člověka má stravenka cenu státních peněz. A připadá mi fakt jako nesmysl, aby mu bylo více líto dávat za oběd ty teplé peníze, než tu stravenku. Pokud takoví lidé jsou, tak tipuji, že jich opravdu nebude mnoho a případné zrušení stravenek by snížilo obrat obědových restaurací o pár promile (pokud vůbec).
Pak jsou lidé, kteří nemají normální nakupovací návyky a třeba dělají jeden pětitisícový nákup za měsíc v hyperkrámu a čerstvé věci kupuje v malých obchůdcích, kde stravenky třeba neberou. Takový člověk fakt bude mít problém stravenky udat, pokud nebude chodit do obědových restaurací, ale kolik takových lidí je? A v mém okolí všichni lidé, kteří nebyli schopni stravenky utratit, tak vždycky našli někoho, kdo od nich ty stravenky koupil buď za nominální cenu (+ drobná protislužba). Nebo za cenu té nominální hodně blízké.
Čili i pro takové lidi má stravenka pořád cenu blízkou své hodnotě ve státní měně. A jestli chce někdo šetřit, tak je pořád výhodnější 80korunovou stravenku prodat za 75 a donést si jídlo z domu 40, než jít do restaurace a tam dát 80 Kč za oběd.
Suma sumárum, stále nevidím vazbu mezi stravenkou a teplým obědem.
Jestli jsem správně pochopil Váš příspěvek, pak nevidíte vazbu mezi stravenkou a teplým obědem zcela logicky. Prostě proto, že nevěříte úvaze, že, cituji „že lidé se stravenkami chodí na teplé obědy častěji, protože dát stravenku jim není tak líto, jako dát státní peníze.“
Já bych ale tuto úvahu s dovolením podpořil…
Asi to každý bere ze své subjektivní pozice, já např. zcela jistě na oběd do restaurace budu chodit mnohem méně bez stravenek než chodím nyní s nimi.
Důvodem mého sníženého počtu návštěv restaruací bude opravdu snaha ušetřit, jak vy píšete, státní peníze. Stravenka totiž dle mého v žádném případě není rovna státním penězům. Jednoduše proto, že si za ni nekoupíte zdaleko to, co za opravdové platné peníze. Koupíte za ni jen jídlo, případně pár dalšího zboží (vyjímečně). Opravdové peníze využiji mnohem šířeji.
Dále … Dnes si koupím stravenku za 30 Kč. a řekněme pro zjednodušení za tuto cenu (1 stravenku s 60 Kč cenou) dostanu oběd. Nebude-li stravenka a budu chtít mít stejný oběd, potom budu muset zaplatit 60 Kč. Zaměstnavatel mi těch 30 Kč navíc nedá, nebudou-li stravenky, to je takřka jisté.
Suma sumárum, uvažuji-li správně (a rád se nechám poučit, rád bych totiž na teplé obědy dále chodil), potom na oběd nepůjdu, nebo půjdu méně často už proto, že prostě a jednoduše bez stravenek budu o 30 Kč denně (při denní návštěvě) chudší. A i kdybych mi přece jen zaměstnavatel dal peníze místo stravenek, tím spíš si je nechám, a na oběd opět nepůjdu, protože, jak už víme, peníze jsou lepší (lépe využitelné) než stravenky.
A do třetice, pokud, jak píšete bych se rozhodl stravenky prodávat, pak je to jistě možné, ale myslím, že to nebude tak časté, protože opravdu stravenku prodám za míň než je její cena a navíc je to námaha a složitost navíc (ne vždy máte po ruce kupce atd.). A pokud bych přece jen prodal, budu muset třebas levnější oběd někde vzít, tzn. bude ho muset někdo uvařit atd… a to je opět komplikace, která mnoha lidem za to nestojí.
To vše a možná ještě více (nechce se mi už psát) mně vede k myšlence, že restaruace budou prázdnější než nyní, dojde-li ke zrušení či omezení stravenek. Třeba se ale mýlím, takže předem děkuji za opravu mých úvah.
1. Každý člověk musí jíst. A buď jí v restauracích/kantýnách, nebo jí doma připravené jídlo, pro které kupuje suroviny v obchodech. Na obé může použít stravenky a nevěřím, že někdo dostává více stravenek, než kolik nakupuje jídla.
Ano, je to jisté omezení uvědomit si, že jídlo mám prostě platit stravenkama a brát si je, když jdu nakupovat jídlo.
Pokud se někdo zrovna nerozhodl, že bude šetřit tak, že bude jíst jenom 5 rohlíků denně, nebo pokud někdo nemá fakt smůlu, že není v rozumném dosahu obchodu, který bere stravenky, tak prostě ty stravenky za jídlo vydá. A jelikož při placení mu je berou za nominální hodnotu, tak pro něj tu hodnotu ve státní měně mají.
2. Tady je otázka, co udělá váš zaměstnavatel, když vám nebude dávat stravenky.
Varianty jsem sepsal jako a), b), c).
a) Může na vás vydat měsíčně stejně. Potom dostanete hodnotu, kterou platí, zdaněnou a čistého tedy dostanete méně. Fakticky máte nižší plat.
b) Může na vás vydat měsíčně méně, že jeho část platby na stravenky si prostě nechá. Dostanete ještě méně čistého než v případě a).
Jo, jestli máte nižší plat, tak na to musíte reagovat. Možná budete méně šetřit. Možná omezíte spotřebu a možná omezíte spotřebu v jídle. Nevidím ale principiální důvod, proč by lidé měli omezovat zrovna obědy. Kdo chtěl, omezil kupované teplé obědy už dávno a stravenky utrácí jinde.
Spousta lidí má plat určený platovým výměrem a může jim být jednostranně snížen zaměstnavatelem. A taky byl. A spousta lidí dobrovolně souhlasila se snížením platu, aby si zachovali práci. A často se jednalo o výrazně větší snížení, než kolik hrozí, že ztratí zrušením stravenek. A nemám pocit, že se kvůli tomu nějak výrazně snížil počet restaurací nabízejících obědy.
c) také je možné, že i přes ztrátu stravenek nebude zaměstnanci plat snížen.
Teoreticky je možné, že stát vykompenzuje daňové zvýhodnění stravenek snížením daně. Potom by na tom byl zaměstnanec paradoxně lépe, protože by celý plat měl ve státní měně. To se ale v současné politické situaci nezdá.
A také je možné, že zaměstnavatel zaměstnanci přidá, aby mu ztrátu stravenek dorovnal a zaměstnanec tak dostal nakonec stejně (a ještě celou výplatu ve státní měně). Nemyslím, že to bude extra časté, ale i pracovní trh je konkurenční trh. A zaměstnanci nedostávají vyšší než minimální plat proto, že jejich zaměstnavatel je tak hodný, ale protože zaměstnavatel má spočítáno, kolik musí zaměstnancům dát, aby jich měl dostatečný počet dostatečně kvalifikovaných. V některých oborech (např. některé průmyslové obory) se zakázky začaly hýbat a firmy se snaží zvyšovat utlumenou výrobu. Takže varinatu c) rozhodně nepovažuji za častou, ale ani ji nepovažuji za nereálnou.
A v případě c) pochopitelně není žádný důvod omezovat teplé obědy.
ad 1. Teoreticky samozřejmě hodnotu ve státní měně mají, prakticky už nikoliv, v čemž se ale zřejmě shodneme.
Ad 2:
I zde se v podstatě shodujeme, oba zřejmě tvrdíme (a zdaleka ne sami), že je pravděpodobné, že ve většině případů nebudou stravenky kompenzovány. .. Ok více diskuse o tom je v dalších příspěvcích, nemá smysl rozebírat teď znovu proč atd.
!!! Ale neodpustím si poznámku k meritu věci … píšete, cituji: „A v případě c) pochopitelně není žádný důvod omezovat teplé obědy“:
Tady se stále neshodneme:
Příklad:
Máte stravenku, co s tím uděláte? 3 možnosti: Jdu na oběd – jdu do obchodu – prodám je za míň peněž, než je jejich hodnota.
Máte-li státní peníz, co s tím uděláte? 150 možností: Koupím benzím – koupím drogérii – zaplatím opraváře – zaplatím byt ............ a dalších 146 :-).
Vraťme se ke stravenkám .. prodat je .. většinou složité, relativně nevýhodné. = 10% lidí toto učiní. Nakupovat v obchodě .. proč ne, hlavně ženy, které aspoň z mé zkušenosti si spíš něco donesou z domu, většinou asi nepotřebují tak vydatně jíst, navíc se jim to zdá zřejmě užitečnější, POZOR ale stále (obchodů není moc, co berou, navíc mnohdy počtově omezeno, tudíž také komplikace) = 40 % lidí nakoupí v obchodě (za jídlo). Zbývá 50 % lidí, který nic jiného nezbývá nebo-li spíš je to pro ně nejjednodušší a také možná nejvýhodnější, jít do restaurace.
Tedy i v případě, že dostane zaměstnanec nějakým způsobem (snížení daní nebo ..) peníze za stravenky .. zaměstnanec tak nebude „nucen“ jít na oběd nebo případně zhodnotit stravenky jinak (viz. příklad výše). Tudíž procento zaměstnanců klesne, protože mnoho z těchto lidí prostě peníze použije na něco řekněme důležitějšího a oběd pořeší jinak (bavíme se samozřemě o zřejmě mírné většině lidí, kteří jsou nuceni více či méně počítat peníze, aby lépe či hůře vyžili). V případě, že stravenky bude mít, bude „nucen“ je zhodnotit za oběd či obdobně a také je tak ve více případech zhodnotí.
¨
Platí-li úvaha výše, a já mám neodbytný pocit, že ano, lidí z restaruací po ukončení stravenek ubude. O kolik nedokážu říct, protože nemám vůbec přehled, jaké jsou počty lidí dnes platícími stravenkami (pobírají je) oproti lidem, co stravenky nemají.
Vy máte pocit, že 50% lidí utrácí stravenky v restauracích, protože nenakoupí za měsíc tolik jídla, na kolik dostanou stravenky (případně nejsou schopni ty stravenky v obchodech utratit, kvůli nově zavedeným omezením).
A to je podle mě nesmysl.
Připouštím, že ta omezení jsou nepříjemná, ale ten nákup se obvykle nějak rozdělit dá.
Už se asi motáme dokola, i když diskuse je zajímavá, já budu asi reagovat naposledy … :-).
Nemám pocit … jak jste psal výše … viz. výše.
Můj pocit je, že lidé za stravenky půjdou na oběd častěji než za normální peníze, protože stravenky jinak neudají. A pokud ano, tak jen v obchodech nebo je musí prodat. Obě možnost mají ale své složitosti a proto spousta lidí (ne všichni) jde na ten oběd. JINAK BY STRAVENKY PROPADLI. A když si k tomu vezmete, že se každý rád nají (i když někdy uznávám nevíte co jíte v hospodě) a navíc se říká, že je to zdravé …
Mimochodem i proto se třeba, nepletu-li se, např. v soc. službách uvažuje o kupónech místo peněz. Přijde mi to podobné.
Jinak stravenky neudají. A pokud ano, tak jen v obchodech.
Ale o tom se tady celou dobu bavíme. A já tvrdím, že ti lidi do toho obchodu stejně chodí a stejně tam potraviny nakupují a celkově jich nakupují více, než kolik mají stravenek.
A pokud se uvažuje o tom, že by se sociální dávky vyplácely ve formě speciálních stravenek, nebo se vybíraly speciální kartou, tak to pochopitelně je jen a pouze proto, aby to ti sociálně potřební hned neutratili za chlast a cigára.
Neodolal jsem …
Píšete,cituji .. „Ale o tom se tady celou dobu bavíme.“
Hmm, jste si jistý? Pravda, už jsme toho napsali oba dost a také se v tom ztrácím :-).
.. dále píšete .. „A já tvrdím, že ti lidi do toho obchodu stejně chodí a stejně tam potraviny nakupují a celkově jich nakupují více, než kolik mají stravenek.“
A já jsem to tuším nikde nerozporoval. A pokud ano, tak nechtěně a klidně citujte, měl-li jste ten pocit, okamžitě to odvolám a omluvím se :-).
Jen nevím, jak jste předešlou větou dokázal to, o čem dle mého názoru opravdu od začátku diskutujeme, tzn. a pro jistotu cituji celý Váš první příspěvek:
„Vysvětlete mi prosím, jak stravenky souvisí s teplým obědem.
Stravenka je kus papíru. Není ani teplá, ani oběd. Za teplý oběd se dá vyměnit, ale za teplý oběd se dá úplně stejně vyměnit i platná česká měna.
Na to, jestli je v okolí pracoviště nějaká kantýna, nebo restaurace a jestli se tam zaměstnanec stihne naobědvat nemá nejmenší vliv, jestli má zaměstnanec v kapse stravenku, nebo s bankovky.“
Vysvětlovat můj pochybovačný postoj k výše citovanému, znovu nebudu, odkazuji na minulé příspěvky.
A poslední vaše věta, cituji „A pokud se uvažuje o tom, že by se sociální dávky vyplácely ve formě speciálních stravenek, nebo se vybíraly speciální kartou, tak to pochopitelně je jen a pouze proto, aby to ti sociálně potřební hned neutratili za chlast a cigára.“
No, částečně máte nepochybně pravdu, ale trochu jste si to, zdá se mi, zjednodušil a možná proto nepochopil můj příměr se stravenkami. Princip je, řekl bych, v tom, že soc. potřební utratí paušální peníze, mají-li možnost, a tu dnes do jisté míry dle mých skromných info mají, za cokoliv, za co lze peníze utratit a jak už jsem psal v minulém příspěvku, je to cca 150 věcí, možná 1500 :-). A ano, máte pravdu, mezi tím velkým počtem jsou i chlast a cigára.
V okamžku, kdy budou mít kupóny, za které jim nikdo chlast a cigára, ale POZOR ani dalších 148 věcí, neprodá, budou „nuceni“ si kupovat soc. služby. V tomto je podobnost se stravenkami, zdá se mi, velmi jasná.
kdyz jsem pracoval ve firme, ktera davala stravenky, dival jsem se na ne jako na penize v jine mene. Pri prvnim velkem nakupu jsem se jich zbavil tak, ze jsem nima zaplatil. Tim jsem z nich dostal maximalni hodnotu. Pokud jde o obedy, vetsinou neobeduji vubec (neverte tomu, ze to je nezdrave, prave naopak), anebo obeduji tam, kde se nehodi platit stravenkou. Takze cele stravenky pro mne byly jenom papiry od zamestnavatele s vyznamnou podporou danoveho poplatnika. Zrusit danovou podporu je v dobe krize naprosto ok. Nikomu nehrozi hlad.
„Překvapující je, že pouze 9 firem ze 173 dotázaných poskytuje týden dovolené navíc“
To je opravdu velmi překvapující, protože dle zkušeností lidí z personálních agentur se 5 týdnů dovolené již stalo defakto standardem a většina zaměstnanců to už ani nebere jako benefit, ale samozřejmost. Pokud si projdete nějaký server typu jobs.cz, tak „týden dovolené navíc“ je u většiny inzerátů, včetně dělnických pozic. Osobně jsem proto velmi překvapen a docela by mně zajímalo, co bylo zač těch 173 dotázaných firem, proč v tomto aspektu tak zásadně vybočují z průměru a zda tedy náhodou nevybočují i v ostatních kategoriích.
PS: Proč „5 týdnů dovolené“ není v anketě?
173 firem – to není reprezentativní výzkum, to je spíš zavádějící.
Mobil, auto, notebook – nejsou benefity, ale pracovní pomůcky. Když už na tom příslušný člověk pracuje, taky si na to třeba stáhne privátní fotky, maily, autem dojede na nákup nebo se dotane domů, když přijede pozdě ze služební cesty.
Zdanění stravenek bude těžký boj. Hlavně proto, že je mají všichni ouřadové, ať už státní nebo obecní. Proč mají zaměstnavatelé „kompenzovat pracovníkům příspěvek na jídlo“? Proč jim nekompenzují příspěvěk na dopravu do práce, příspěvek na oblečení a další? Nebylo by snadnější přeřadit restaurační služby do nižší sazby DPH? Nižší DPH na jídlo v restauraci má přece víc států. Nebo to je jen snaha státu zdanit všechno co to dá?
No jak se to vezme.
Jsou firmy, kde mají zcela striktní IT politiku. Zaměstnanec si nemůže na firemním notebooku soukromě ani uprdnout. Instalování čehokoliv je zakázáno a v pracovní smlouvě ošetřeno jako hrubé porušen pracovní kázně. Soukromá data na notebooku také nesmí být. Na internet se to nesmí připojit jinak než přes firemní VPN, kde pochopitelně nesmíte dělat nic nepracovního.
Plyne to primárně z toho, že IT oddělení zodpovídá za funkčnost notebooku a jeho aplikací a to, že mají nad notebooky naprostou kontrolu berou jako nutnou podmínku, aby mohli za něco ručit.
Existuje ale spousta malých firem, kde se tohle neřeší a zaměstnanec si může na notebook nainstalovat a nakopírovat co chce (nebo formálně nesmí, ale všeobecně se to toleruje). A pokud zaměstnavatel platí paušální mobilní internet, tak je mu jedno, jak si tam zaměstnanec surfuje, když je doma. A až ex-post se řeší, kdo může za to, že je tam nelegální SW a kdo může za to, že ten legální SW nefunguje a kdo může za to, že na mobilním internetu je přečerpaný FUP.
Když má zaměstnanec takový notebook, tak si nemusí k soukromým účelům kupovat vlastní a má to fakticky jako benefit.
A totéž je s mobilem i s autem. Ani na mobilu nelze provolat jakoukoli částku, stejně jako s autem najet libovolné množství kilometrů. Privátní jízdy se evidují a pokud je auto místo psaní knihy jízd sledováno satelitem, ví firma naprosto přesně kde a v kolik hodin auto bylo.
Pokud máte služební automobil povolen i pro privátní použití, platíte z tohoto benefitu daň, i kdybyste najel jen jediný kilometr (viz § 6 Zákona o dani z příjmu, písm. 6: Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla).
Obdobně se postupuje, pokud máte např. služební byt.
Proč by satelit a sledování byly utopie? Máme to ve firmě hlavně z bezpečnostních důvodů, na něktrých autech téměř on-line, a celá ta legrace už nestojí zase tak moc.
A měsíční poplatek za každé auto se mnohonásobně vrátí tím, že se omezí počet zbytečných jízd a lidi nejezdí tam, kam prostě nemají. Jednou se stačilo zeptat kolegyně, která jela na SC pár kiláků od fabriky, co si koupila v akci v Kaufu a vím, že od té doby si každý dává pozor, kam s autem jede.
Stravenky jsou divná věc… Nejradši bych byl, kdyby mi zaměstnavatel pořádně platil. On si takhle myslí, že o co mi dá míň peněz, dá mi ve stravenkách. Nevzít si od zaměstnavatele stravenky se většině lidí nevyplatí.
Jenže?! Ony stravenky neberou všude. Tam kde je berou je, pro mne, mnohem dráž než jinde. Loni jsem si schválně spočítal, zda jsou pro mne stravenky přínosem.
Normálně jezdím asi 1/2 roku na kole, a to i nakupovat. Když se ale musím zbavovat stravenek, musím jezdit MHD a to i v těch nejhorších vedrech a nakupovat dráž než normálně. Jednak je obchod, kde berou stravenky dražší, jednak jsem politikou obchodu Tesco – bere maximálně 5 stravenek a vrací maximálně 10 Kč, na celý nákup – nucen nakupovat nepřirozeným způsobem.
Zjistil jsem, že to co získám na stravenkách, „navíc od zaměstnavatele“, padne jako náklady na cestu a za „nadbytečné nákupy“. Navíc je tu pro mne, zmíněná, nepříjemnost cesty. Zvažoval jsem i to, že přestanu od zaměstnavatele stravenky odebírat. Výhodu z toho má v zásadě obchodník (proklínaný a žehnaný zároveň), zaměstnavatel a firma vydávající stravenky.
V současnosti jsem to vyřešil tak, že jsem se naučil nakupovat trvanlivé a drahé potraviny (kávu, rýži, cukr, maso, uzeniny, sýry) do zásoby, nejlépe když je v akci. No a za zbývající stravenky prostě sem tam někoho pozvu na pizzu, zmrzlinu,… Pořád bych dal přednost lepší výplatě, ale obávám se, že až padnou stravenky, výplaty zůstanou beze změny.
A co takhle místo svalů použít hlavu? Nebylo by lepší ty stravenky za 70 prodat někomu za 65?
Anebo rovnou hospodskému… ale tomu bys je musel prodat za 60, aby se mu to vyplatilo. Protože on za ně dostane ne o 3% méně, ale o 3–5% méně + 60 dní splatnost.
Anebo se domluvit s zaměstnavatelem, aby ti místo nich dával 30 Kč do hrubého platu denně. Protože zaměstnavatel tu tvoji 70 Kč stravenku nakupuje za 75 Kč + DPH z té 5Kč přirážky.
K tomu bych si jako zaměstnavatel dovolil poznamenat, že firma dává stravenky jako benefit, aby svoje zaměstnance motivovala a taky aby zaměstnanci měli možnost zajít na teplý oběd. Není to „kompenzace za nižší plat“. Naopak pokud daňové zvýhodnění stát ukončí, nebude důvod a motivace stravenky dál vydávat – a alespoň podle průzkumů je jasné, že je nebudou kompezovat finančně zaměstnancům. Tím přijde zaměstnanec o část příjmu. Rozhodně na rušení daňového zvýhodnění stravenek nevidím nic přínosného – ani pro státní kasu.
s tím chameleonem Kalouskem.Byl bych všemi deseti pro zachování stravenek,kdyby stravenky platily jen v podnicích veřejného stravování a to za jídlo.Byl by naplněn jejich smysl a současně by se pomohlo řadě restauratérů,kteří mnozí stojí nad propastí krachu a ne zahraničním majitelům hyper a super marketů,kde se většinou stravenky směňují za jakékoliv zboží.A berou je i v lékárně,u pumpy ,prostě kdekoliv.Za chvíli je budou brát i policajtí za pokuty.A proč bych já – i když nepřímo – měl doplácet někomu na kartón cigaret,na benzín či na panapr?
Před 15-ti lety udělala dráha pokus a stravenky byly vydávány s platností jen na den,kdy dotyčný měl směnu a vyúčtovat se mohly jen za jídlo . Zkrachovalo to.Ať každý,kdo za stravenky horuje otevřeně prohlásí,že si za ně nikdy nic jiného než jídlo nekoupil.Kolik jich bude???
A ktere lekarny a pumpy berou stravenky? Podle me je to blbost, dnes je problem je udat uz i v obchode, bere je snad jen Albert a to jeste v omezenem mnozstvi a nevraci na ne. Navic co maji delat lide, kteri nemaji moznost si na obed zajit a tak si jej uvari z potravin za stravenky nakoupenych?
Kolega si to trochu popletl, lékárny neberou samozřejmě stravenky, ale poukázky vydávané tou samou firmou, viz http://www.sodexo.cz/czcz/nase-sluzby/zamestnanecke-vyhody-darky/zamestnanecke-benefity/volny-cas/volny-cas.asp.
Samozřejmě je to pro onu firmu stejně výborný byznys jako stravenky, lékárně seberou z ceny 8% a něco zaplatí i firma, která to pro zaměstnance pořizuje.
Já nechci pomáhat špatným restauracím, veřejným stravovnám, vyvařovnám…
Dělal jsem dříve, když bylo ještě trochu levněji, ve firmě. Ta dávala lidem stravenky v hodnotě 70 Kč. Všechny okolní restaurace měli jednotnou cenu poledního menu za 67 Kč, a automaticky málo platili zaměstnance a očekávali že ten zbytek jim lidi dají prostřednictvím stravenek. Prostě se ani neobtěžovali vám na stravenku vracet. Ve firmě byl tehdy jeden, opravdu méně vydělávající člověk, a tomu se zdálo líto (až k nasrání) nechat jim každý měsíc 60 Kč navíc, za předražené jídlo a nijak milou obsluhu. Když párkrát požadoval drobné (3 Kč) zpět, dávala obsluha své naštvání tak očividně najevo, že si začal také jídlo nosit z domu.
Nešvar dýšek je v Česku hodně rozšířený. Všichni čekají, že budete platit nemilé obsluze za to že vám přinese nijak kvalitní a předražené jídlo…
P.S.
Přiznávám, že když utrácím po zahrádkách ty stravenky, co nestíhám utratit v obchodě (protože jsem nucen nakupovat poměrně často za peníze a stravenky nemohu použít), tak mne to možná bolí méně. Ale jen proto, že jsou to milé chvíle strávené s přáteli. Platil bych i penězi. Pochopitelně ne kdekoliv, to že stravenky berou je pro mne, řekněme, plus. Ty stravenky stejně musím do konce roku utratit…
Rozhodně jsem proti jakékoli podpoře firem, poskytujících služby stravování, tím, že by se stravenky staly automaticky použitelné jen v restauracích, jídelnách, … Těch nekvalitních (i vývařoven) je tu více než je zdrávo. Naopak by bylo potřeba, aby trh přestal být deformovaný a pár těch nejhorších zkrachovalo!
Vždyť je to podvod ! Měli jsme závodní jídelnu, kde dobře vařili a bylo možno si vybrat ze 4 jídel. Měli jsme kantýnu, kde si bylo možno koupit nějaký ten salát, dokonce i párek a teplou sekanou. Pak nám to všechno zrušili i kantýnu i jídelnu. Prý se jim nevyplatí, to provozovat. A začili nám dávat tyhle lístky. Všichni jsou akorát naštvaní. Samozřejmě, že si je bereme, když nám je dávají. Ale kolegové se k tomu vyjadřují tak, že teď nám dávají k jídlu papír. Podle majitelů si prý po práci můžeme za ty lístky zajít někam do hospody na jídlo. Nasrat šmejdi, to už se najím v pohodě doma. Kdo dříve tomuhle úžasnému svinstvu zamezí, tomu budu tleskat a toho budu volit. Já žádné zatracené lístky s kterými mám jenom potíže a nevím, na co je použít / většinou za ně kupuji cigarety/ nechci !!! Já chci obyčejnou kantýnu nebo možnost si koupit někde něco k svačině abych si to nemusel nosit v ruksaku z domova, jako za první republiky. ZASTAVTE SVINSTVO zvané STRAVENKY !!! Už konečně někdo !!! TEN PODVOD UŽ SE TÁHNE ŘADU LET !!! A nikdo to nechce. Jen pár podvodníku aby mohli likvidovat kantýny a jídelny a my chodili jíst do hospod. Kašlu na podporu hospod, Paroubků apod. verbeže. Ať se to živí z čeho chce, ale na úkor mne to nebude !
A me to nasrany kamo zase vyhovuje… muzu za stravenky koupit obed v tolika ruznych restauracich a nakoupit za ne jidlo v obchodech. Zaplatim ze sveho 45%. Myslim, ze bys mel rvat po svem vedoucim proc vam zrusili kantynku :-D. Ja sem PROTI ruseni stravenek. A jinak je to benefit, tudiz zadna samozrejmost, pokud o stravenky za nizsi cenu nestojis, muzes mi je kazdy mesic posilat a ja ti za ne zaplatim 45% anebo pokud si uplny asocial prestan stravenky odebirat uplne, at te nikdo neobira (nemam problem byt solidarni k jinym skrze danovou ulevu i kdybych stravenky nedostaval, vzdyt je to jidlo.. zakladni lidska potreba!). A jeste jedna vec… pojeb sa :-D!
Ne nemusi se ucit cizi jazyky, nebo pracovat tak dlouho. V nasi republice je mene pracovnich mist nez nezamestnanych. Takze kdyz se to nevyplati jednomu za ty penize, tak se to vyplati jinemu. Pro stat to ma stejny dopad, Nezamestnanych neubdy jen to bude nekdo jiny. Zavadet usporna opatreni musi nejenom stat a podniky, ale i obcane sami. Zvyseni minimalni mzdy skutecne nakonec povede k odlivu pracovnich mist pro nizko kvalifikovane pracovni sily.
Pracuji u nejmenované firmy a denně jsem mimo objekt. Měl bych nárok na normální diety , které jsou dnes již od 64 kč. na den. Místo toho dostávám stravenky za 90 kč. ,ale polovinu ceny což je 45kč mi strhnou z platu. domnívám se že to v pořádku není. Muže mi někdo odpovědět.
Já do restaurace se stravenkovou kartou nechodím.
Dostávám od svého zaměstnavatele 55,- na každý den a svačinu si kupuji v krámu, útratu mám zhruba do částky 40,-, za 40,- korun bych se v ŽÁDNÉ restauraci nenajedl. Kupuji si 10 rohlíků, jeden liberecký párek a balenou vodu a ke konci měsíce za zbytek co nevyčerpám nakoupím ještě něco domů. Stravenka je hezký benefit a je to krásné přilepšení k výplatě.