Hlavní navigace

Stravenky se mají rušit, stále je mají tři čtvrtiny zaměstnanců

30. 7. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Drtivá většina zaměstnavatelů v Česku poskytuje svým lidem nějakou výhodu. Pro zástupce průmyslu jsou benefity klíčové, plánované škrty zřejmě budou rozporovat.

I přesto, že v posledních dvou letech procházíme dobou finanční krize, která se do životů spousty z nás promítla obavami o práci nebo snížením platů, o zaměstnanecké výhody se bát nemusíme. Alespoň na to ukazuje společný průzkum společnosti ING a Svazu průmyslu a dopravy ČR, podle kterého nějakou formu zaměstnaneckých výhod nabízí 95 % v Česku působících firem.

Výsledky internetového průzkumu, kterého se v průběhu června zúčastnilo 173 firem z celé republiky dále hovoří o tom, že firmy v průměru poskytují tři daňově zvýhodněné benefity a pět daňově nezvýhodněných. Nejčastěji poskytovanou výhodou je mobilní telefon, který svým zaměstnancům nabízí 80 % firem.

Máme rádi stravenky

Tři čtvrtiny firem poskytují svým zaměstnancům stravenky, u kterých si zaměstnavatel může do daňových nákladů dát až 55 % hodnoty (max. 51,10 Kč) jedné stravenky. Oblíbená forma benefitů je však momentálně v ohrožení, když ministr financí Miroslav Kalousek již několikrát proklamoval záměr toto daňové zvýhodněný zrušit.

Druhou nejčastěji poskytovanou výhodou, kterou si zaměstnavatel může snížit daňový základ je příspěvek na vzdělání. Právě na něj chtějí v dalším období zaměstnavatelé nejčastěji dávat více prostředků. Zatímco takovýto postoj zaujímá 11 % dotázaných firem, omezovat či úplně zrušit příspěvek na vzdělání zaměstnanců se chystá 3 % společností. 8% růstová tendence je tak maximem.

S 5 % by druhým nejvíce rostoucím benefitem s daňovým zvýhodněním v příštím roce mělo být životní pojištění. Momentálně je s 39 % čtvrté s výraznou ztrátou na penzijní připojištění (60 %). S horšícími se celosvětovými ekonomickými podmínkami stoupal zájem o pojistné produkty. Kromě toho, že jejich podporou učily firmy své zaměstnance odpovědnosti k budoucnosti, fungovaly spolehlivě příspěvky na pojištění i jako motivace v době, kdy zvyšování platů nebylo na pořadu dne. Zaměstnavatelé si tak zvykli tyto benefity vnímat jako zajímavou motivaci pro své zaměstnance a z nabídky je nevyřazují ani nyní, naopak zájem o ně neustále narůstá, říká Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits společnosti ING.

Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činí 517 Kč měsíčně. Oblíbený příspěvek na dovolenou poskytuje jen pětina firem a v příštím roce by mělo ještě dojít k 2% snížení.

Přehled daňově zvýhodňovaných benefitů včetně plánovaného vývoje:

Zdroj: ING

Mobil, auto a pití

Z daňově nezvýhodněných benefitů je, troufnu si tvrdit, mezi zaměstnanci nejoblíbenější 13. plat. Dobrou zprávou je, že ho rozhodně nelze považovat za raritu. Zaměstnavatelé ho nabízejí takřka v jedné třetině případů.

Nejobvykleji firmy nabízí z nezvýhodněných benefitů mobilní telefon (80 %), automobil (75 %), a také pití (71 %). I zde se velmi často objevuje podpora vzdělávání (které náklady na vzdělání může zaměstnavatel dát do daní čtěte na sesterském serveru Podnikatel.cz: Vzdělávání zaměstnanců jako daňově uznatelný náklad?).

Přehled daňově nezvýhodňovaných benefitů:

Zdroj: ING

40 % společností zároveň poskytuje ještě nějakou jinou formu výhod. Překvapující je, že pouze 9 firem ze 173 dotázaných poskytuje týden dovolené navíc (zákon nařizuje 4 týdny placené dovolené za rok). Individuálně (dle pracovních výkonů) své zaměstnance ohodnocuje 14,5 % firem, necelých 10 % dává zaměstnancům finanční odměnu za věrnost (počet odpracovaných let).

Firmy: situace je lepší, stejná a zhoršuje se

Data (o nezaměstnanosti, výrobě či indexy důvěry) a oficiální predikce (ČNB, OECD či EU) vývoje hovoří o postupném oživování ekonomické situace v Česku. Přesto firmy při porovnání s loňským rokem (kdy jsme se dotýkali dna) výrazným optimismem nepřekypují. Když mají porovnat vlastní ekonomickou situaci v letošním roce s tím minulým, rozdělí se přesně na třetiny do odpovědí lepší, stejná, horší. Průzkum ukazuje, že lépe se vede společnostem s větším počtem zaměstnanců (nad 250). Menší firmy (49 a méně zaměstnanců) hlásí v 56 % zhoršení.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR se zároveň obávají nepromyšlených zásahů do různých daňových zvýhodnění u benefitů, které slibuje nová vláda v čele s ministrem financí. Ve zkratce se dá jejich postoj shrnout do hesla: chtělo by to méně mediálních výkřiků a více analýz.

skoleni_21_6

Na dotaz, které benefity jsou pro zaměstnavatele zásadní, konkrétně neodpovídají s tím, že si dopředu nechtějí vytyčovat pozice pro jednání a celou věc politizovat. Podle nich je však bonusový systém základním stabilizačním prvkem pro vytvoření stálého zaměstnaneckého souboru, což dokládají příkladem kolínské automobilky TCPA.

Konkrétní byl předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška pouze u jednoho z benefitů: Předpokládáme, že bude vzhledem k avizovaným plánům vlády zachována podpora vzdělání. Vše ostatní zůstává otevřené.

Eva Svobodová: Malé podniky nemohou případnou ztrátu stravenek zaměstnancům nijak kompenzovat

Podporuje vaše asociace daňové zvýhodnění stravenek?

Ano. Stravenky obecně již nejsou považovány zaměstnanci za benefit, ale za samozřejmost. Menší firmy využívají stravenek pro své zaměstnance zejména proto, že nemají vlastní závodní jídelny, jako společnosti velké, anebo to charakter jejich podnikání neumožňuje (dopravní služby apod.). Tato forma benefitů je využívána i v oblasti vzdělávání zaměstnanců, kde mají malé firmy opět omezené možnosti.

Nic není černobílé, vidíte i nějaká negativa?

Negativně systém stravenek vnímají podnikatelé v oblasti pohostinství, kteří z ceny jídla odvádí 3 % na stravenky a stravenky jsou restauracím propláceny do 60 dnů. Když si ale zákazník koupí jídlo za hotové, má restaurace peníze ihned a v plné výši.

Kdyby bylo daňové zvýhodnění stravenek zrušeno, kompenzovaly by podniky zaměstnancům příspěvek na jídlo jiným způsobem (např. závodní jídelnou či peněžitým příspěvkem)?

Malé firmy nemají čím kompenzovat, protože se šetří všude. V roce 2008 odčerpala firmám rezervy silná koruna, v r. 2009 začala krize, propad zakázek = propad tržeb, propouštění zaměstnanců a výplata odstupného, to bylo pro mnoho menších firem likvidační.

Vracíme se k první otázce – malá firma např. s 10 zaměstnanci (a těch je statisticky nejvíce!) nemůže provozovat svou vlastní závodní jídelnu.

Tyto firmy mají velmi omezené možnosti, jak si udržet klíčové zaměstnance, kdežto firma velká může nabídnout kariérní postup, stáže v zahraničí apod. – na to malá firma nedosáhne. Proto je také v malých firmách nedostatek vysokoškolsky vzdělaných technických pracovníků. Odchází po skončení VŠ do velkých firem, neboť ty jim např. od 3. ročníku platí stipendium apod.

Eva Svobodová je generální ředitelkou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Jaké benefity poskytuje zaměstnavatel vám? (můžete volit více odpovědí)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).