Nemám se společností Wüstenrot nic společného, to jen tak na okraj, každopádně se mi dlouhodobě líbí jejich přístup k zákazníkům. Slušné produkty (stavební spoření, pojištění (u mě hlavně cestovní, spořák ..), fajn jednání a hlavně žádný pohnutky nachytat člověka na nějaké prkotině. jen tak dál :)
Taky si myslím, že Wüstenrot nabízí v tuto chvíli asi nejlepší jednání a podmínky. V článku mi ale chybí upozornění na možnost sjednat u všech stavebních spořitelen stavební spoření přes internet, v těchto případech je poplatek za uzavření smlouvy obvykle poloviční, tedy místo 1% z cílové částky 0,5%. V budoucnu se dá předpokládat ještě větší odklon lidí od stavebního spoření, proto si myslím, že stavební spořitelny budou muset nabídnout víc bonusů, aby přilákaly nové klienty.
Me uz je proti srsti jen ten poplatek za uzavreni smlouvy-CO TO JE??? za to ze jim budu posilat penize se kteryma oni muzou 6 let bezproblemu manipulovat tak jetse chteji poplatek??? Tohle by melo byt automaticky zdarma a ne z toho jeste delat pompezni vyhodnou akci :(( Nj, ja zapomel ze jsme v ceskych zemich resp. v absurdistanu :((
Tohle vzniklo díky státní podpoře. 4500 byla dobrá náplast a člověk na uzavírací poplatek tolik nehleděl. I dnes je podpora marketingově využita, ale díky Kalouskovi už je to na vodě. Spořitelny to zatím nechápou; do bot jim ještě moc neteče. Smlouva bude časem určitě zdarma a jestli přijdou ještě nějaké zásahy např. geniální nápad na využití st. podpory jen na bydlení, tak konečná.
Já bych tenhle poplatek ještě chápal v případě, že jde smlouva přes poradce (na provizi), ale pokud si jde klient sám založit stavebko, tak tam má být jasná 0. Spořitelna s tím nemá žádné náklady.
V době svého vzniky bylo SS vysoce nadstandardně výhodné a např. podpora ve výši 4.500 (a úročení až 5%) bylo tehdy vzhledem k platům zcela v jiné relaci, než zřejmě dnešních 2.000 (a obvyklá 2%). Z toho důvodu plynula jeho oblíbenost. Základní parametry a principy SS byly za těch 18 let jen párkrát drobně pozměněny, ale z praktického pohledu se spoření nijak neposunulo dopředu, zatímco obecně ekonomika a konkurenční produkty jsou dnes úplně někde jinde.
Jen prostým „zabetonováním“ efektivní úložky na 20tKč ročně musí být jasné, že vzhledem k inflaci i růstu mezd bude význam SS do budoucna už jen klesat tak, jak se v první řadě začnou vybírat často ještě (i velmi) staré smlouvy, na kterých je ale vázána výrazná část úspor. A tomu napomohou současné změny (zdanění úroků, podpora 10% a max. 2000). V počátku SS bylo zhodnocení úspor v „efektivním“ 5-ti, později 6-ti, letém cyklu bez započtení (nemalých) poplatků uváděno na 12-14% p.a., od roku 2004 na 6,97% a za současných změn to již bude pod 5%. Takže z pohledu občana – výnos již nijak výrazně nadstandardní, dlouhá vázací doba a relativně stále omezenější množství financí, které lze takto spořit.
Z pohledu státního rozpočtu – letos dal stát na státní podporu cca. 12mld. Za to spořitelny poskytnou letos odhadem 45 mld. úvěrů Tzn. náklad 1 Kč na 4 Kč poskytnutého úvěru, který je v případě řádných úvěrů poskytován za podobných, někdy dokonce horších podmínek, než státem nedotované konkurenční produkty. Nemluvě o tom, že většina půjčených peněz Spořitelen jsou úvěry překlenovací, které jsou výrazně dražší proti řádným a tím i ještě méně konkurenceschopné proti produktům tržním.
A předpokládaný logický vývoj si zřejmě uvědomují i spořitelny, protože doposud na změny nikterak zásadně nezareagovaly a stále pasivně zůstávají u svých obvyklých „lákadel“ – akční odpouštění poplatků, zvýhodněný úrok části vkladu po určitou dobu, taška apod., což jsou věci které používají už aspoň 10 let.
Na netu se mi podařilo najít rychle pár čísel – za prvních 5 měsíců bylo včetně navýšení uzavřeno 355tks smluv (průměr 71tks/měs.), za 8 to bylo 469 tks (59 tks/měs.) a za 9 měsíců 513tks (57 tks/měs.). Z toho lze krásně vidět, jak výrazně klesá počet nových smluv a to se ještě neuvádí, co z toho jsou skutečně nové smlouvy a co jen zvýšení cílové částky, které může v reálu znamenat i jen prodloužení smlouvy o pár měsíců.
To je jedna strana mince – klesající počet nových smluv, na druhé straně stojí stoupající počet ukončovaných smluv, kde podle mého názoru bude rozhodující I.Q. 2012, kdy se domnívám, že dojde k ukončení velkého počtu smluv těmi, kteří si počkali na plnou podporu za 2010 v původní výši a po schválení současných změn (zatím sice v prvním kole) vypověděli nebo vypoví smlouvy po vázací době tak, aby ještě dostali plnou podporu za 2011 a 2012.
Před pár léty vycházel do částky cca 750 000 Kč výhodněji úvěr ze stavebního spoření (s meziúvěrem) oproti hypotéce. Situace se změnila, dnes už je to +- stejné. A po snížení státní podpory na 2000 Kč ročně a zavedení 15% daně na úrok z výnosu ze stavebního spoření na tom budou hypotéky jednoznačně lépe.
Před pár lety, konkrétně třemi, jsem si nechal dělat několik kalkulací na 1,1M úvěr ze SS (2 smlouvy, v té době již 6 let "efektivně" placené), vs. jedna hypo 2,2M na variabil, v té době za 5,45% p.a. A právě díky meziúvěru, který z 19 let splácení sežral asi 12 let, to na celkovou výši úroků v i té nejlepší variantě včetně poplatků vycházelo hůř než hypo na 25 let, o výši měsíční splátky samozřejmě nemluvě. Volba tak byla jasná. Do dnešního dne mám průměrný úrok na hypotéce 3,26, a to naprosto bez jakýchkoliv poplatků.
Ale zato na jaře budu mít nárok na řádný úvěr z posledního stavebního spoření v naší rodině (za 3%), kde mám po 10 letech "efektivního" spoření nárok na úvěr ve výši zhruba dnes nejlevnější Octavie. A k tomu mraky poplatků předtím i potom.
ˇ
Shrnuto - hypo je už minimálně 2 roky lepší než úvěr ze stavebního spoření, chce se to jen orientovat na trhu. tavební spořitelny dnes nenabízí žádnou výhodu, kterou by nenabídly banky při hypotéce. A to se bavím o řádných úvěrech, protože meziúvěry jsou už svým principem mimo (platím úrok z vlastních uložených peněz, protože na druhou stranu za ně dostanu zlomek - podporu a kladný úrok)
V době vzniku SS byly běžné úroky na termínovaných vkladech 12%, tomu by SS se svými 4% nemohlo konkurovat. Ta státní podpora to tak akorát dorovnala na stejný výnos, jako z termínovaných vkladů, ale jen v optimálním případě.Takže o žádné nadstandardní výhodnosti nemůže být řeč.
Ano, taky jsem měl termíňák na 4R s úrokem 15% brutto. Ale i v té době SS jakékoliv termínované vklady přebíjelo (výnos se tehdy udával na 12-14% p.a.) Nemluvě o tom, že spoust malých bank, které tyto zajímavé úroky nabízely, prostě zkrachovala.
Jenže o pár let později, kdy byly v běhu nebo se dokonce ještě nabízely smlouvy s těmi nedaněnými 4 -5%, šly úroky z vkladů brutálně dolů a tam SS prostě vše válcovalo. Efektivní výnos stále okolo 12% a inflace 2%.
Už je asi zbytečné řešit, co bylo někdy před 15 -18 lety. Dnes je stavební spoření objektivně na sestupném (a zrychlujícím se) trendu a já osobně nevidím nic, co by tento trend mělo zbrzdit nebo dokonce zastavit. A upřímně mne zaráží pasivita spořitelen, které dnes denně řeší ukončení několika tisíc smluv.
Tady jsou rady pro ty, co budou končit letos nebo mají smlouvy defacto ukončené a jedou jenom v tom spořícím režimu. Ale co poradit těm, co mají smlouvy založené před řáděním Kalouska a dneska mají tak akorát vztek? Tedy především sami na sebe, že se nechali nalákat. Zrušit je to nevýhodné, pokračovat je nevýhodné, navíc nejistota co bude dál, to taky nepřidá? Poraďte prosím, co v takovém případě? Díky..
A co chcete slyšet? Každý takový člověk zaplatil obvykle 1% z CČ při uzavření smlouvy a +/- 300 Kč ročně za vedení účtu. Za to má na 6 let vázané prachy s (dnes již daněným výnosem) 1 - 2,5% + 2.000 Kč ročně. Zrušit je to nevýhodné - přijdou o státní podpory a veškeré poplatky, takže ve finále možná něco málo "vydělají" na úrocích, často ale ani to ne.
Pokračovat není nevýhodné, jen je to méně výhodné než dří.Po započítání všech poplatků se výnos z dřívějších podmínek okolo 6,5% prostě sníží někde ke 4,5%.