Právě jsem od MF dostal vyjádření k zákonu o stavebním spoření. Konkrétně jsem se ptal, zda vrácení přespořené částky lze považovat za nakládání s vkladem a tím i porušením ustanovení § 12 odst. 2 zák. č. 96/1993 Sb (ztráta státní podpory). MF se vyjádřilo přesně OPAČNĚ než stavební spořitelny, které tímto způsobem STRAŠÍ klienty a nutí je ZVYŠOVAT cílovou částku za NEVÝHODNÝCH podmínek.
Celé znění odpovědi přepisuji:
=======================================
Vážený pane,
k Vaši žádosti, týkající se ustanovení § 12 odst. 2 zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zák. č. 83/1995 Sb. (dále jen „zákon“), zejména vysvětlení pojmu „nakládání s vkladem“, Vám podávám následující informaci. Z ust. § 12 odst. 2 zákona vyplývá, že zálohy státní podpory vyplatí stavební spořitelna účastníkovi za podmínky, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal. Z uvedeného lze dovodit, že se musí jednat o takové nakládání s vkladem, které vlastním právním úkonem činil, nebo měl činit účastník. Nakládání s vkladem (dispozice s vkladem) může být dobrovolné i nedobrovolné. O dobrovolné nakládání se jedná tehdy, když se tak děje na základě projevu vůle účastníka, právního úkonu. Právním úkonem, projevem vůle účastníka se rozumí, že něco učinil, nakládal s vkladem sám, např. ukončil smlouvu před vázací lhůtou, tj. pět let. Dispozice s vkladem může být i nedobrovolná, např. v případě, že fyzická osoba poruší určitou právní povinnost, je uložena bloková pokuta, daňový nedoplatek, apod. k zaplacení, které ve lhůtě nezaplatí a poté je nařízena exekuce na uspořenou částku. V případě exekuce přikázáním pohledávky na peněžní prostředky dlužníka na účtu vedeného u stavební spořitelny jde o nucené snížení finančních prostředků účastníka stavebního spoření na účtu u stavební spořitelny v důsledku projevu jeho vůle nezaplatit (např. daňový nedoplatek), přičemž účastník stavebního spoření musel vědět, že splacení dluhu (nedoplatku) může být vykonáno přikázáním pohledávky na jeho peněžní prostředky na účtu vedeném u stavební spořitelny.
V případě přespoření cílové částky, stavební spořitelna je povinna postupovat podle všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy. Pokud dojde k přespoření cílové částky a stavební spořitelna přespořenou částku vrátí zpět na adresu účastníka, vrácení určité finanční částky z účtu vedeného ke smlouvě nelze považovat za nakládání s vkladem.
S pozdravem
Mgr. Libuše Horáková, v.r.
vedoucí Samostatného oddělení 905
Ještě bych rád uvedl na pravou míru bláboly obchodní ředitelky RSTS, která zde před 14 dny vyhrožovala výpověďmi u starých smluv s přespořenou částkou atd.:
RSTS ve svých starých obchodních podmínkách vůbec NEMĚLA (na rozdíl třeba od Lišky) zákaz přespoření a ustanovení o tom, že v případě přespoření bude vložené prostředky vracet.
O "přespoření" říkají tyto OP (§3 odst. 4) následující:
"V případě, že při ukončení smluvního vztahu je sjednaná cílová částka nižší než uspořená částka, včetně připsané státní podpory, cílová částka se zvyšuje o rozdíl mezi uspořenou částkou, včetně připsané státní podpory, a sjednanou cílovou částkou, zaokrouhlený na celé tisíce. Přitom se postupuje podle §9 ost. 3."
Přeloženo do češtiny: Uzavřeli jste cílovou částku na 120.000,- Kč, přespořili jste a při ukončení smlouvy máte na účtě 186.221 Kč. Spořitelna zaokrouhlí částku na 187.000,- Kč a z rozdílu mezi 187.000 a 120.000 Kč vám naúčtuje 1% poplatek...
Aby se spořitelna nemohla "točit" na tom, že vám může dát výpověď z důvodu, že jste porušili smluvní podmínky, uvádím zde to, k čemu jste se zavázali podle §1 odst. 3 OP:
a) zaplatit úhradu za uzavření smlouvy o stavebním spoření,
b) spořit dohodnutou částku,
c) informovat stavební spořitelnu o změnách údajů, uvedených v návrhu na uzavření smlouvy o stavením spoření.
Takže spořitelnu před přespořením informujte o tom, že měníte cílovou částku (je to údaj uvedený na dohodě), a spořitelna má smolíka... Inu, když je blbá hlava, trpí celé tělo :-).