Rodinný rozpočet sestavuje každá domácnost. Nejlepší je mít rozpočet vyrovnaný či přebytkový. Žít na dluh není rozhodně, díky placeným úrokům, levná záležitost. Současně při neplacení závazků hrozí exekuce. V případě, že potřebujeme peníze, máme vždy dvě možnosti – zvýšit rodinný příjem (což většinou již nijak nejde, neboť jsme v práci od rána do večera a vyšší výplatu už nedostaneme) nebo omezit rodinné výdaje (což je podstatně lehčí). Každý měsíc tak všichni řešíme, jak s výplatou naložíme, a určujeme priority.
Obdobně jako rodinný rozpočet si můžeme představit státní rozpočet. Ne každý schodkový státní rozpočet je špatný, ale z dlouhodobého hlediska je pro zdravou ekonomiku státu nutný rozpočet vyrovnaný. Které země mají přebytkový státní rozpočet? Kde je úloha státu nejmenší a státním rozpočtem proudí vzhledem k HDP nejméně peněžních prostředků?
Příjmy a výdaje rozpočtu
Vláda a státní instituce ovlivňují náš každodenní život. V některých zemích Evropské unie více, v jiných naopak méně. Aby stát mohl vyplácet sociální dávky, budovat infrastrukturu, zajišťoval naši bezpečnost a tak dále, potřebuje peníze. Ty vybere od nás občanů (ve formě daní, pojištění…). V každoročních státních rozpočtech je určeno, kam vybrané peníze budou putovat a jakým způsobem se využijí.
V roce 2005 mělo pouze sedm členských zemí Evropské unie rozpočet přebytkový (Dánsko, Estonsko, Finsko, Švédsko, Irsko, Španělsko a Lotyšsko). Ostatní členské země měly rozpočet deficitní. V některých zemích byl původně sestaven jako vyrovnaný, ale buď příjmy během roku byly nakonec nižší, než se očekávalo při sestavování rozpočtu, nebo byly zapotřebí nečekané státní výdaje.
Nejvyšší příjmové položky státního rozpočtu ve všech členských zemích Evropské unie jsou příspěvky na sociální pojištění, přímé daně (daně z příjmů, z majetku…) a nepřímé daně (DPH, spotřební daně…) a ostatní nedaňové příjmy.
Státní výdaje jsou velmi pestré, liší se stát od státu, neboť každá vláda preferuje jinou oblast národního hospodářství. Jednoznačně však ve všech zemích Evropské unie byly nejvyšší výdaje v roce 2005 ty, které směřují k občanům ve formě státní sociální pomoci či na výplatu důchodů.
Výdaje na důchody
Nejvíce peněžních prostředků na výplatu důchodů vynaloží Itálie (14,9 % HDP), je to způsobeno především tím, že v Itálii je nejvíce obyvatel starších 65 let, kteří pobírají starobní penzi (18,2 %). Následuje Německo (17,5 %) a Řecko (17,3 %).
Přičteme-li k občanům starších 65 let (pracuje jich již jen velmi málo) občany, kteří odchází do důchodu před dovršením důchodové hranice (na tzv. předčasné důchody), vdovce či vdovy a občany pobírající invalidní penzi, zjistíme, že stát musí vyplácet penzi každému pátému občanovi, což státní rozpočty nesmírně zatěžuje. Navíc jsou nastolena určitá pravidla pro vyplácení důchodů, které nelze měnit z roku na rok, a tak tyto výdaje nemůže vláda v žádném případě snižovat – jedná se v podstatě o povinné (mandatorní) výdaje.
Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1 %), následuje Slovensko (11,6 %) a Kypr (11,8 %). V těchto zemích jsou i státní výdaje na penze nejnižší.
Skandinávské země = kladné saldo státních financí
Všechny skandinávské země se mohou pochlubit dlouhodobě vyrovnaným státním rozpočtem. Vlády Švédska, Finska a Dánska přikládají rozpočtu významnou úlohu při plnění základních jistot sociálního státu. Sestavení a korekcím státního rozpočtu se věnuje prvořadá pozornost. Státní rozpočty jsou koncipovány jako vyrovnané a v posledních letech končí vždy mírným přebytkem, což řadí země Skandinávie mezi několik málo unijních zemí s kladným saldem státních financí.
Pouze v Estonsku, Španělsku, Irsku, Lotyšsku, Litvě a Slovensku proteklo v loňském roce státním rozpočtem méně než 40 % HDP. Všeobecně můžeme říci, že příjmy státního rozpočtu v uvedených zemích jsou nižší díky nižším daním a povinným státním odvodům, na druhou stranu ovšem patří v uvedených zemích sociální zabezpečení občanů k nejnižším v rámci Evropské unie.
Země | Rozpočet roku 2005 v mil. EURO | Rozpočet roku 2005 v % k HDP | ||
---|---|---|---|---|
Příjmy | Výdaje | Příjmy | Výdaje | |
Belgie | 149 320 | 149 478 | 50,1 | 50,1 |
Česko | 40 804 | 43 381 | 41,5 | 44,1 |
Dánsko | 119 113 | 110 874 | 57,2 | 53,3 |
Německo | 974 750 | 1 049 250 | 43,4 | 46,7 |
Estonsko | 3 951 | 3 783 | 37,5 | 35,9 |
Řecko | 75 678 | 83 582 | 41,8 | 46,2 |
Španělsko | 355 686 | 345 885 | 39,3 | 38,2 |
Francie | 869 426 | 919 102 | 51,2 | 54,2 |
Irsko | 56 982 | 55 346 | 35,5 | 34,5 |
Itálie | 623 471 | 683 737 | 44 | 48,2 |
Kypr | 5 675 | 5 997 | 42,3 | 44,7 |
Lotyšsko | 4 651 | 4 629 | 36,4 | 36,2 |
Litva | 6 823 | 6 931 | 33,1 | 33,7 |
Lucembursko | 12 137 | 12 689 | 42,4 | 44,3 |
Maďarsko | 39 071 | 44 484 | 44,5 | 50,7 |
Malta | 1 980 | 2 128 | 44,2 | 47,5 |
Nizozemí | 227 992 | 229 437 | 45,4 | 45,7 |
Rakousko | 118 202 | 122 198 | 48 | 49,6 |
Polsko | 98 154 | 104 107 | 40,8 | 43,3 |
Portugalsko | 61 582 | 70 380 | 41,8 | 47,8 |
Slovinsko | 12 467 | 12 949 | 45,5 | 47,3 |
Slovensko | 12 946 | 14 046 | 34,7 | 37,7 |
Finsko | 82 550 | 78 754 | 53,1 | 50,7 |
Švédsko | 170 127 | 162 469 | 59,1 | 56,4 |
Velká Británie | 741 073 | 804 754 | 41,9 | 45,5 |
Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Wirtschaft und Finanzen Nr. 19/2006