Hlavní navigace

Státní dluh zřejmě v polovině roku setrval na historickém maximu

Autor: Isifa.com
Marek Dřímal

Státní dluh zůstal podle našich výpočtů na konci letošního druhého čtvrtletí oproti březnu prakticky beze změn, a to na historickém maximu zhruba 1789 miliard korun. Oproti hodnotě ze závěru roku 2016 je tak dluh vlády vyšší o zhruba 176 miliard korun.

Tento odhad se oproti konečnému údaji může lišit o jednotky miliard především kvůli operacím na peněžním trhu, přecenění cizoměnových dluhopisů či splátkám půjček od EIB.

Ještě po konci kurzového závazku ČNB využívalo Ministerstvo financí velmi výhodných podmínek na trhu státních dluhopisů a především pokladničních poukázek k jejich masivním prodejům. Například během dubna a května prodalo ministerstvo pokladniční poukázky (krátkodobé státní obligace) se záporným výnosem v objemu přes 100 miliard korun.

Ministerstvo se nadále soustředilo především na cenné papíry s extrémně krátkou splatností. Všechny pokladniční poukázky prodané v letošním roce mají splatnost do konce září 2017.

Podle našich výpočtů tato strategie směřuje k tomu, že (především díky splátkám pokladničních poukázek) ministerstvo vykáže pokles státního dluhu právě na konci září (třetího čtvrtletí), tedy těsně před volbami. Kvůli tomu stát během léta zřejmě výrazně omezí další prodeje dluhopisů. Po volbách však bude muset podle našich odhadů opět zadlužení zvýšit, a to kvůli velkým splátkám státních dluhopisů (které připadají na poslední čtvrtletí) a kvůli očekávanému schodku letošního státního rozpočtu.

Ministerstvo financí zároveň v pátek zveřejnilo statistiku držitelů státních dluhopisů ke konci května. Podíl zahraničních investorů se po dubnovém poklesu opět zvýšil. Nerezidenti drželi na konci minulého měsíce 713 miliard korunových dluhopisů a jejich podíl činil 46,1 %. Poté, co v dubnu převážilo uzavírání různých spekulativních pozic souvisejících s kurzovým závazkem ČNB, zřejmě v květnu převážily nákupy dlouhodobých investorů. Českým státním dluhopisům totiž paradoxně svědčí jejich zařazení do indexu rozvíjejících se zemí bankou JPMorgan. Spousta velkých světových fondů tento index sleduje, a na trh českých dluhopisů tak přitekly nové miliardy ze zahraničí.

Výnosy českých dluhopisů v posledních dnech poměrně významně vzrostly. Za tím stál pohyb na světových dluhopisových trzích po komentářích Maria Draghiho, ale i včerejší výstup ze zasedání České národní banky. Slova guvernéra Rusnoka o tom, že se blíží růst sazeb ČNB, vyhnala výnos desetiletého českého dluhopisu na nejvyšší úroveň od července 2017. Dnes dosahuje desetiletý výnos 1,10 %. Pro srovnání německý desetiletý dluhopis má výnos 0,46 %.

Našli jste v článku chybu?