Hlavní navigace

Statistiky o růstu mezd vypadají slibně, realita je však jiná

11. 3. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Statistiky o vývoji průměrných mezd jsou navzdory očekávání analytiků nečekaně silné. Průměrná mzda rostla v minulém roce více než 8% tempem a ustálila se na krásných 23 542 korunách. Jen malá část populace se však může s touto sumou skutečně těšit na výplatní pásce. Naopak, přibývá lidí, kteří berou i hůře placené práce a raději si nestěžují, když nezaměstnanost roste.

Za minulý rok se průměrná mzda zvyšovala 8,5% tempem a celkově vzrostla na 23 542 korun. Za poslední kvartál roku 2008 byla hrubá měsíční nominální mzda dokonce ještě vyšší. Když se však na tyto údaje podíváme blíže a v kontextu událostí poslední doby, kterou doprovází zprávy o zhoršující se hospodářské situaci u nás i ve světě, nejsou tato čísla tolik ideální a už vůbec nevypovídají o rostoucím blahobytu českého národa. Čtěte více: Jak na státní pomoc, když jste v nouzi

Běžné výdaje jsou reálně vyšší, než uvádí statistika

O tom, že poslední pozitivně laděné statistiky o vývoji mezd neodpovídají realitě, přesvědčuje i tempo růstu reálné mzdy, které za minulý rok dosáhlo pouze 2,1 %, což je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejméně za posledních deset let. Jak je to při 8,5 % tempu růstu průměrné mzdy možné? Reálnou hodnotu totiž z výplat ukrojil růst spotřebitelských cen, neboli inflace. Ta znehodnocuje měnu a domácnost tak musí na stejný objem svých nákupů vynaložit více prostředků. V České republice ji loni nastartovala především reforma veřejných financí.

Tradičně si lépe vedly mzdy podnikatelské sféry, jejichž reálná hodnota se za rok 2008 zvýšila o 3,1 %. V nepodnikatelské sféře podle ČSÚ reálná mzda dokonce poklesla o 1,8 %. Mzdy se v obou těchto sférách do roku 2008 vyvíjely poměrně souběžně, i když podnikatelský sektor byl k výplatám vždy štědřejší. Od roku 2008 se však začaly pomyslné nůžky rozevírat. To se dá vysvětlit například tím, že stát procházel reformami a snažil se šetřit na všech stranách, tedy i na mzdách státních zaměstnanců, uvedl pro server Měšec.cz analytik Petr Sklenář ze společnosti Atlantik, který dodal, že ho údaje o vývoji mezd překvapily a zároveň tak dokázaly setrvačnost české ekonomiky ve mzdovém vývoji. Důsledky globální finanční krize se na něm dosud dramaticky neprojevily, dá se proto s největší pravděpodobností předpokládat, že zhoršená ekonomická situace se naplno projeví až letos.

Končí zvyšování mezd a hrozí jejich devalvace

Dobrým statistikám za loňský rok přispěla i obecně známá nepružnost českého trhu práce a silný ekonomický růst a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Zaměstnanci tak mohli vyvíjet tlak na růst mezd. Firmy si zároveň tento růst mezd v dobrých časech mohly dovolit. Neprojevilo se ani částečné krácení mezd v mnohých firmách, způsobené odstávkami výroby. Někteří analytici se také domnívají, že pozitivní data z posledního čtvrtletí minulého roku způsobily i zvýšené mzdové náklady firem, které vznikly v souvislosti s propouštěním a výplatou odstupného. Proti tomuto tvrzení se však ČSÚ ohradil s tím, že odstupné není součástí mezd a tudíž ani ukazatele průměrné mzdy, ale při výpočtech je zahrnuto do tzv. ostatních osobních nákladů. Ty se v podnicích dle statistik ČSÚ zvýšily v posledním kvartálu o 14,5 %. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo dokonce o 61 %. Selským rozumem si však lze domyslet, že toto jednorázové zvýšení příjmu obyvatel prostřednictvím tzv. ostatních osobních nákladů nemělo pro českou ekonomiku žádný přínos, protože šlo o příjem jednorázový. Spotřebitel se jej tedy bude spíše snažit ušetřit, než aby zvyšoval své výdaje, což by zvýšilo poptávku v ekonomice a tím i podpořilo její růst.

Podle ČSÚ se na růstu mezd naopak podílelo spíše zavedení stropů pro odvody pojistného na sociální zabezpečení. To způsobilo výrazný pokles celkového zdanění u vysokých výdělků v roce 2008, informuje ČSÚ. Čtěte více: Zadlužování – problém nejen státní pokladny

ČSÚ - vývoj průměrné mzdy v roce 2008

Zdroj: Český statistický úřad

Příští zveřejněné informace o vývoji mezd by již měly dopadnout hůře. Plně by se mělo projevit snižování platů nebo jejich setrvávání na stejné úrovni. To v budoucnu povede při růstu cen ke znehodnocení jejich mezd, což potvrzují i analytici. Do budoucna se dá očekávat, že díky zpomalování ekonomiky bude růst mezd velmi mírný. Řekl bych, že to bude jeden z nejnižších růstů mezd v historii ČR. Očekávám, že mzdy porostou tak 2 – 3% tempem, uvedl pro server Měšec.cz analytik Sklenář. Podobnou situaci předpokládá i analytik Pavel SobíšekUniCredit Bank. Pro první kvartál čekám meziročně v podnikatelské sféře stagnaci nominální mzdy, poté její růst maximálně o 3 %, uvedl Sobíšek pro server Měšec.cz.

Nezaměstnanost překvapila očekávání trhu i analytiků

Přestože výhled na zvyšující se nezaměstnanost nám příliš optimismu nedodá, těžko si můžeme stěžovat. Aby firmy na trhu přežily, omezují náklady včetně personálních. Z tohoto pohledu je potřeba vážit si každého pracovního místa.

Údaje za únorovou nezaměstnanost nepříjemně předčily i očekávání trhu a analytiků. Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí se zvýšila o 0,6 % a nyní je na úrovni 7,4 %. Únorový přírůstek počtu nezaměstnaných je překvapením ve směru nahoru. To potvrzuje, že vývoj zaměstnanosti kopíruje vývoj produkce s několikaměsíčním zpožděním, uvedl pro server Měšec.cz Petr Sobíšek z UniCredit Bank. Čtěte více: Mají ženy a starší lidé šanci na trhu práce?

Roste, ale pomaleji

Úřady práce v současné době registrují více než 428 tisíc uchazečů o práci, což je o 30 tisíc víc než v lednu. Za únor se jich do evidence přihlásilo méně, než předchozí měsíc, ubylo ale i lidí, kteří si práci našli. Nezaměstnanost tedy stále narůstá, ale pomaleji.

To je pravděpodobně způsobeno i sezónními vlivy, které každoročně nezaměstnanost na počátku roku zvýší například vlivem toho, že k poslednímu prosinci končí často jednoleté smlouvy pracovních poměrů na dobu určitou. Sezónní vlivy obvykle lednová data o nezaměstnanosti zvýší o 0,4 %, uvedl pro server Měšec.cz Petr Sklenář ze společnosti Atlantik s tím, že v únoru je ale vliv sezónních vlivů téměř nulový, a proto se zhoršení nezaměstnanosti v tomto měsíci může připsat na vrub zpomalení ekonomiky.

Volných míst ubývá, lidé berou i horší práce

Zhoršení hospodářské situace způsobuje i úbytek volných pracovních míst. Těch je nyní jen 65 tisíc. Úbytek volných pracovních míst potvrzuje slabost trhu práce. Nezaměstnanost se podle nás v letošním roce dostane až výrazně nad 8 %, uvedl Martin LobotkaČeské spořitelny. Podobnou situaci předpokládají i jiní analytici. Kolem března až dubna očekávám nezaměstnanost na svém vrcholu, která se pak díky sezónním pracím zase sníží. Ke konci roku 2009 očekávám růst nezaměstnanosti nad 8 %, potvrdil Petr Sklenář ze společnosti Atlantik.

Nejvíce uchazečů o práci evidují úřady práce v okrese Havlíčkův Brod, Mladá Boleslav, Olomouc, Nový Jičín, Rokycany a Benešov. Česká republika se tak s více než 428 tisíci nezaměstnanými osobami stále udržuje na 5. místě v rámci všech členských zemí EU s nejnižší nezaměstnaností. Podpora v nezaměstnanosti byla vyplacena necelé polovině všech osob vedených v evidenci. Výše těchto dávek se od roku 2009 zvýšila. Zároveň se ale také snížil počet měsíců, po které je možné je čerpat.

Podpora z úřadu práce mzdu nenahradí

První dva měsíce dostane registrovaný uchazeč úřadu práce 65 % z průměrného čistého výdělku. Pro další dva měsíce se podíl z průměrného výdělku sníží na 50 % a po zbývající měsíce úřad práce vyplatí 45 % průměrného čistého výdělku.

Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory v roce 2008 Výše podpory v roce 2009
První 3 měsíce 50 % PČV* První 2 měsíce 65 % PČV*
Po zbytek doby 45 % PČV* Další 2 měsíce 50 % PČV*
Po zbytek doby 45 % PČV*
Strop výplaty 12 250 Kč Strop výplaty 13 307 Kč

Zdroj: MPSV, *) PČV = průměrný čistý výdělek

dan_z_prijmu

Doba, po kterou se dávky podpory v nezaměstnanosti vyplácí, se liší. Registrovaný uchazeč do 50 let má nárok na dávky po dobu pěti měsíců. Uchazeči do 55 let mají nárok na podporu 8 měsíců a lidé starší 55 let ji mohou pobírat 11 měsíců. Maximální výše měsíční podpory je však 13 307 korun.

Doba výplaty podpory v nezaměstnanosti
Doba rok 2008 rok 2009
1. měsíc 7 265 Kč 9 444 Kč
2. měsíc 7 265 Kč 9 444 Kč
3. měsíc 7 265 Kč 7 265 Kč
4. měsíc 6 539 Kč 7 265 Kč
5. měsíc 6 539 Kč 6 539 Kč
6. měsíc 6 539 Kč 0 Kč

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Obáváte se ztráty zaměstnání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).