Co může konkurovat? Například termínované vklady, o kterých se článek přímo nezmiňuje, místo toho srovnává státní dluhopisy spíše se spořicími účty, ačkoliv jsou mnohem podobnější právě termínovaným vkladům.
Ve Fondu pojištění vkladů je teď cca 25 miliard, ne 20.
Pokud nějaká banka nebo záložna zkrachuje, nikdy v ní nezůstane 0, fond dorovná jen to, co bude chybět. Navíc je limit pojištění 100.000 € a případné vyšší vklady tak budou nahrazeny jen v omezené míře.
Pokud by fondu nestačily jeho vlastní prostředky, má mechanismy jak získat další.
Ještě mě zaujalo, že pan Fejtek, který je příznivcem II. pilíře, sám píše, že náš parlament může kdykoli přijmout jakýkoli podivný zákon.
Hlavně při krachu České spořitelny, Komerčky, Čsob, Unicreditu, GE ti ten tvůj Fond pojištění vkladů opravdu pomůže, že.
Fejtka a jeho vztah k 2. pilíři neber vážně. Ten chlap je na tom podobně jako vrcholní politici a manažeři z finančních společností. Tyto osoby se tak trochu míjejí s realitou, což je vzhledem k jejich pozicím pochopitelné.
Realita je taková, že většina dlouhodobých (jejich úspěšné dokončení závisí na dodržení doby dvacet a více let) rezervotvorných smluv končí předčasně. A nejčastějším důvodem nejsou změny zákonů. A dále platí, že lidi mají zabezpečování na někdy obecně na háku.
A kolikrát v současnosti zkrachovala banka, stát, penzijní či investiční společnost? A jaký je proti tomu počet rozvodů, nemocí, ztrát zaměstnání? A počet založených rodin, kdy náklady na děcka jenom rostou?
Tahle rizika, co jsou na straně klienta, ta jsou podstatná. Zpravidla totiž vedou ke zrušení smluv. U 2. pilíře to nejde.