Hlavní navigace

Stát láká k úsporám na důchod. Plánuje vyšší státní příspěvky a podporu dalších investic

Autor: Shutterstock
Gabriela Hájková

Stát chce lidi více motivovat k tvorbě úspor na penzi. Plánuje například zavést státní příspěvek i pro vyšší úložky u penzijka a daňově podporovat mnohem více investic než dnes.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Češi investují konzervativně a spíš v krátkodobém horizontu. Proto je potřeba jim více usnadnit cestu k dlouhodobějším investicím a i těm s dynamičtější strategií. Informace vyplývají z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR 2019–2023, kterou letos 4. března schválila vláda.

Nyní Ministerstvo financí předložilo Veřejnou konzultaci k plánovaným opatřením, které z této koncepce plynou. My si představíme ty, která nejvíce ovlivní běžné spotřebitele. Všechna plánovaná opatření najdete v materiálu Veřejné konzultace.

Připomínky k plánovaným opatřením lze zasílat do 16. září 2019 na adresu ales.kralik@mfcr.cz.

Důchod nebude stačit, je nutné vytvářet úspory

Ministerstvo financí v materiálu připouští, že vzhledem k demografickému vývoji je nutné řešit finanční zajištění lidí na dobu, po kterou budou pobírat starobní důchod. Ačkoli produktů, které by k tomuto účelu byly vhodné, je dost, státem je podporovaných jen pár z nich (penzijní spoření ve třetím pilíři formou státních příspěvků a spolu s životním pojištěním ještě pomocí daňových úlev, případně stavební spoření se státní podporou, které lze rovněž použít k dlouhodobému spoření).

Lidé podle ministerstva většinou dané produkty využívají jen do částky, kterou stát podporuje státním příspěvkem nebo daňovou podporou. Podle Asociace penzijních společností ČR jen 3,5 % účastníků penzijních fondů plně využívá státní příspěvek i daňovou úlevu a 6,4 % lidí naopak nedosáhne ani na tu nejnižší státní podporu (platí si tedy méně než 300 Kč měsíčně). Podobnou podporu by stát mohl podle materiálu poskytovat i u jiných finančních produktů. Třeba těch, které nabízí vyšší zhodnocení.

Účet dlouhodobých investic

K tomu by mohl sloužit účet dlouhodobých investic (zatím pracovní název). Má se jednat o investiční účet zřízený pro vytváření úspor na stáří, na který by se vztahovala daňová podpora. Účty by neměly podléhat dani, a to ani při výběru, pokud ten nebude předčasný. Podobné osobní penzijní účty existují například ve Velké Británii nebo USA (podrobněji o jejich pravidlech opět pojednává materiál k veřejné konzultaci).

Účet by mohla vést banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost. Bylo by možné na něm evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, bankovní účty, termínované vklady, zajišťovací deriváty apod.

Daňová podpora by se ale vztahovala pouze na produkty, které splňují pravidlo 60 + 60, tedy že je není možné vypovědět dříve než 60 měsíců od založení a ne dříve než v 60 letech. V případě porušení těchto pravidel by bylo nutné vybrané prostředky zdanit jako příjem. Pravidlu 60 + 60 by neodporovala transformace majetku na účtu, tedy například pokud by došlo k prodeji akcií, ale za utržené prostředky by se nakoupily dluhopisy nebo by se peníze uložily na bankovní účet právě v rámci účtu dlouhodobých investic.

Samotná daňová podpora by měla formu současných spojených limitů pro odpočet od základu daně za penzijní spoření a životní pojištění (24 000 + 24 000 Kč = celkem 48 000 Kč). Limit pro odpočet od základu daně by tedy činil 48 000 Kč a bylo by na vás, za jaký produkt ho využijete. Pokud byste si platili vysoké měsíční platby pouze na penzijko, mohli byste celý odpočet využít právě na něj nebo ještě na jiný produkt splňující podmínku 60 + 60. Podle stejné logiky by se rozšířila také daňová podpora u příspěvků od zaměstnavatele – limit 50 000 Kč by zůstal, ale bylo by možné ho využít na řadu produktů splňujících 60 + 60.

Vyšší příspěvek za vyšší úložky

Ministerstvo financí navrhuje také revizi státní podpory penzijních fondů ve třetím pilíři. V současnosti platí, že státní příspěvek se pohybuje měsíčně od 90 do 230 Kč za úložku ve výši od 300 do 1000 Kč. Ukládat můžete samozřejmě i více, ale státní příspěvek už tím dál nezvýšíte. To by se mohlo změnit.

Nyní si účastníci fondů ve třetím pilíři měsíčně na svůj účet posílají průměrně 700 Kč. Do budoucna by se ukazatel mohl zvýšit. Státní příspěvek u úložky v rozmezí od 1000 Kč do 2999 Kč měsíčně by se stanovil jako 230 Kč + 15 % z úložky nad hranici 1000 Kč. U úložek nad 3000 Kč by výše státního příspěvku činila 530 Kč. Plus by bylo možné uplatnit existující daňovou úlevu.

Státní příspěvek jen pracujícím

Jedním z opatření je také návrh, aby bylo vyplácení státního příspěvku ukončeno v případě pobírání starobního důchodu. Výjimkou by byla situace, kdy by důchodce byl i nadále výdělečně činný a účastnil by se důchodového pojištění.

Agresivní investice pro odvážné

Ministerstvo chce zájemcům v rámci třetího pilíře nabídnout možnost investovat ještě agresivněji do náročnějších investic. Například do private equity fondů. Ty mají potenciál přinést vysoké zhodnocení, je-li investor ochoten podstoupit riziko, které s sebou nesou. Zároveň jde ale o poplatkově náročnou investici. Podle materiálu zde činí poplatek za správu aktiv průměrně zhruba 2 % a výkonnostní poplatek je asi 20 % (orientační hodnoty).

Diners_Vanoce2019

Private equity fondy investují do veřejně neobchodovatelných společností, které prostředky využívají pro svůj růst ať už formou restrukturalizace, pomocí inovace apod. Investuje se v delším časovém horizontu, většinou kolem sedmi let. Dříve vystoupit nelze, nebo jen za cenu vysokých nákladů. Private equity investoři často drží ve společnostech podstatné či majoritní podíly, kvůli lepší kontrole aktiv či hospodaření. Fondy se vyznačují vyšší mírou rizika a vyššími očekávanými výnosy.

Penzijní společnosti do private equity fondů v rámci svých účastnických fondů v současnosti podle ministerstva investovat nemohou, právě kvůli poplatkům. Regulace totiž omezuje výši poplatků, které mohou klientům naúčtovat. V případě jiných účastnických fondů než povinných konzervativních (platí tedy pro všechny s dynamičtější strategií, kam by patřily i investice do private equity) si mohou účtovat poplatek za správu ve výši 1 % z aktiv a 15 % z dosaženého výnosu.

Do budoucna tedy ministerstvo plánuje obdobnou státní podporu jako u účastnických a transformovaných fondů poskytnout i dalšímu alternativnímu fondu, který umožní tyto náročnější investice, protože poplatková politika zde bude nastavena volněji.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).