Hlavní navigace

Starobní důchody: na co se nejčastěji ptáte odborníků v ČSSZ?

Aktualizováno 23. 4. 2019 9:56
Autor: Depositphotos

Starobní důchody jsou mnohdy komplikované téma. Přinášíme proto odpovědi na nejčastější dotazy, se kterými se odborníci z České správy sociálního zabezpečení setkávají.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

starobní důchody se v předstihu aktivně zajímá řada lidí a i my se jim věnujeme v několika článcích. V tom dnešním vám přinášíme informace o tom, na co se nejčastěji lidé ptají odborníků v České správě sociálního zabezpečení, co se starobních důchodů týče.

Podmínky přiznání starobního důchodu

Jeden z vůbec nejčastějších dotazů směřuje na podmínky, které je potřeba splnit, aby vůbec nárok na starobní důchod vznikl a mohl být žadateli přiznán.

Je to tak, že musíte splnit dvě podmínky:

  • dosáhnout důchodového věku,
  • získat potřebnou dobu důchodového pojištění.

Důchodový věk se určuje různě podle toho, kdy jste se narodili a zda jste muž, či žena. U lidí narozených v letech 1936–1971 se důchodový věk určuje podle ročníku narození. U žen pak hraje roli i počet vychovaných dětí.

Často zmiňovaný jednotný důchodový věk 65 let se dle současných pravidel týká žen i mužů narozených po roce 1971.

Pokud důchodového věku dosáhnete v roce 2019 a později, musíte mít zároveň minimálně 35 let důchodového pojištění, tedy odpracovaných let. A to včetně náhradních dob pojištění a případného dobrovolného důchodového pojištění.

Do roku 1995 se výše starobního důchodu vypočítávala z výdělků, které jste dosáhli za posledních 10 let před nárokem na starobní důchod.

Ovšem to, že podmínky splníte, neznamená, že si o starobní důchod musíte zažádat. Žádná taková povinnost neexistuje. Je to pouze možnost. Nemusíte ani ukončovat vaši výdělečnou činnost, pokud nechcete.

Z čeho se bude starobní důchod vypočítávat?

Velmi často se také lidé zajímají o to, jak a z čeho jim ČSSZ starobní důchod vlastně vypočítá. Výše starobního důchodu a tím i procentní výměra jsou závislé na délce vaší doby pojištění a také na výši vašich příjmů v rozhodném období.

Nezapočítávají se ale všechny příjmy za celý váš život. V praxi to funguje takto: Od roku 1996 platí, že starobní důchod se vám vypočítá z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání starobního důchodu. Do výdělků se započítávají všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění.

Pokud jdete do starobního důchodu v roce 2019, bude se vám důchod vypočítávat z výdělků za roky 1986–2018.

Naopak dávky jako podpora v nezaměstnanosti a jiné sociální dávky se do výše důchodu nepočítají.

Výdělky vs. odpracovaná doba

Pro úplnost ještě upřesníme něco, co si lidé pletou. Pro výpočet starobního důchodu se nezohledňují výdělky, kterých jste dosáhli před rokem 1986. Odpracovaná doba se ale zohledňuje za celý váš život, tedy i před rokem 1986.

Roky odpracované před rokem 1986 se vám tedy jakožto odpracovaná doba započítávají, ale výdělky z doby před rokem 1986 nikoli.

Důchod se počítá z hrubého příjmu, nebo z vyměřovacího základu

Nejistota panuje i ohledně toho, z jakého výdělku se vlastně výše důchodu bude určovat. Jestli z hrubého, superhrubého, čistého atd.

U zaměstnaneckého pracovního poměru se starobní důchod vypočítává z hrubých ročních příjmů. V případě OSVČ se vypočítává z ročních vyměřovacích základů. Tedy z částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění.

Dále jsou tyto hrubé příjmy a roční vyměřovací základy násobeny koeficienty mzdového růstu. Tyto koeficienty se každoročně mění v závislosti na vývoji průměrné mzdy.

Díky těmto koeficientům jsou příjmy získané v minulosti převedeny na současnou hodnotu.

Co znamenají pojmy jako „náhradní doba pojištění“, „vyloučená doba“ a další?

V oblasti starobních důchodů je třeba využívat řadu pojmů, které nemusí být srozumitelné na první pohled. Česká správa sociálního zabezpečení proto často vysvětluje i to, co jednotlivé pojmy znamenají.

Náhradní doba pojištění je období, kdy neodvádíte pojistné na důchodové pojištění (tedy nepracujete), ale přesto se vám tato doba započítává pro důchod. Například se jedná o:

  • dobu studia před 1. lednem 2010,
  • dobu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • dobu péče o dítě do 4 let věku,
  • dobu péče o osobu závislou na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
  • dobu péče o osobu mladší 10 let v I. stupni závislosti,
  • dobu, kdy vám náležela výplata podpory v nezaměstnanosti,
  • dobu při rekvalifikaci (pouze pokud byla vedena Úřadem práce ČR a nebyly vám současně vypláceny dávky v nezaměstnanosti).

V případě započítání doby péče o dítě je však nutné, aby tato péče proběhla na území ČR a abyste vy jako osoba pečující získali v průběhu života alespoň jeden rok sociálního pojištění.

U započítání doby rekvalifikace se hodnotí pouze doba v rozsahu maximálně 3 roky zpětně ode dne vzniku nároku na starobní důchod. A dobu evidence před 55. rokem věku je možné započítat jen v rozsahu jednoho roku. Doba vedení v evidenci Úřadu práce se vám pak započítá jen v případě, že vám zároveň nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti.

Vyloučená doba znamená, že při stanovování výše důchodu se tzv. vyloučené doby odečítají od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To je pro vás výhodné, jelikož příjem, který jste dosáhli mimo vyloučené doby, nebude rozpočítán mezi vyloučené doby, kdy jste příjem neměli. Nedojde tak k rozmělnění vašich příjmů, čímž vám neklesne průměrný výdělek a neklesne vám tím výše starobního důchodu. Mezi vyloučené doby patří hlavně náhradní doby pojištění, tedy viz výše.

Samotný starobní důchod se pak skládá ze základní a procentní výměry.

Základní výměra je jednotná pro všechny druhy důchodů, tedy starobní, invalidní, sirotčí i pozůstalostní. V roce 2019 činí tato základní výměra 3270 Kč.

Procentní výměra se liší u každého žadatele, je individuální a závisí na dosahovaných výdělcích a získané délce pojištění. Obecně platí, že procentní sazba starobního důchodu je 1,5 % výpočtového základu (VZ) za každý rok důchodového pojištění. Pro stanovení výpočtového základu je nutné stanovit osobní vyměřovací základ (OVZ). Tím se myslí měsíční průměr všech vašich příjmů, kterých jste dosáhli v rozhodném období.

Z něj se tzv. redukcí (postup redukce stanoví zákon o důchodovém pojištění) zjistí výpočtový základ, ze kterého se vypočítá výše důchodu.

Jak si dopředu spočítat, jaký budu mít důchod?

Na korunu přesně vám starobní důchod spočítají až ve chvíli, kdy o něj skutečně požádáte a budete mít splněny veškeré podmínky pro jeho přiznání, viz výše.

Orientační výši důchodu si ale spočítat můžete. Česká správa sociálního zabezpečení má na svém ePortálu důchodovou kalkulačku, která je vám po zaregistrování zpřístupněna. Orientační výši důchodu pak spočítá těm, kterým do vzniku nároku na starobní důchod zbývá 5 let a méně.

Kontrola odpracovaných let

Lidé se na odborníky z České správy sociálního zabezpečení obracejí také kvůli informacím o dobách pojištění. Pokud chcete znát informace o dobách pojištění v zaměstnání, vyhotoví vám na vaši žádost Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), ve kterém je vše uvedeno.

Případně se stejné informace dozvíte skrze výše zmíněný ePortál, a to po registraci.

Kromě toho je vybraným ročníkům (např. v roce 2018 se jednalo o muže ročníku narození 1957 a ženy, které se narodily v roce 1960) zasílán tzv. Přehled dob důchodového pojištění, a to i bez jejich žádosti.

Chybějící období v evidenci

Může se stát, že po prostudování přehledu zjistíte, že v evidenci u ČSSZ nemáte zaneseny všechny doby pojištění. V takovém případě je potřeba požádat o jejich doplnění. Ideální je obrátit se na Okresní správu sociálního zabezpečení, která vám poradí v dalším postupu.

Pokud jde o náhradní doby pojištění jako doba studia, vojenská služba apod., stačí pro dodatečné zanesení prokázat tuto skutečnost až při žádosti o starobní důchod. Například doba péče o dítě do 4 let věku se prokazuje výhradně až při sepsání žádosti o důchod.

Doplacení doby pojištění

Někdo bohužel při žádosti o starobní důchod zjistí, že na něj nárok nemá. Nejčastěji je to proto, že nedosáhl potřebné doby pojištění. V některých situacích je možné, abyste si pak doplatili sociální pojištění formou dobrovolného důchodového pojištění.

Tuto metodu ale není možné použít vždy. Zákon přesně vymezuje, kdy a z jakých důvodů se můžete k dobrovolnému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ke starobnímu důchodu ho lze doplatit.

Přihlásit se k dobrovolnému sociálnímu pojištění bez uvedení důvodů sice jde, ale pro účely starobního důchodu je v tomto případě doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky a za splnění podmínky získání alespoň jednoho roku pojištění v České republice přede dnem podání přihlášky.

Nefunguje to tedy tak, že byste tímto dobrovolným pojištěním zpětně doplnili časové mezery bez pojištění, které jsou třeba 10 let staré.

Kdo vám poradí

Těmito dotazy se odborníci z České správy sociálního zabezpečení zabývají nejčastěji. Nikdy však nelze postihnout veškeré dotazy a každý dotaz je svým způsobem specifický, jako i každý případ je specifický.

Pro ty, kteří se chystají žádat o starobní důchod a nejsou si jisti postupem, vydala ČSSZ příručku s názvem Kdy a jak žádat o starobní důchod. Velmi podrobné informace pak obsahuje Příručka budoucího důchodce, ve které jsou i příklady výpočtů.

Pokud byste si nebyli jisti, zda je možné uvedené principy aplikovat na vaši situaci, nebo byla vaše situace něčím specifická, máte vždy možnost obrátit se na pracovníky Okresní správy sociálního zabezpečení, na klientské centrum při ústředí České správy sociálního zabezpečení nebo na bezplatnou infolinku 800 050 248.