Tvrzení, že vymahatelnost malých částek se sníží tím, že se sníží paušální odměna může tvrdit pouze advokát, který na nich inkasuje.
Například za jízdu načerno dluží DP černý pasažér 1000,- Kč (včetně pokuty). DP prodá pohledávku advokátní kanceláři. Tedy nároky DP jsou pokryty - j jaké výši je jiná otázka. Advokání kancelář vyplní návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zašle soudu poplatek. Teoreticky by měl zaslat ještě oznámení dlužníkovi, ale škoda papíru...
Naklady, které s tím měl (prokazatelné), přičtě k ceně pohledávky. Takže zmiňovaná paušální odměna, je jeho čistý zisk.
Podstatné je, věřitel dostane vždy stejnou částku, bez ohledu na to, jak se mění paušální sazba odměny...
Takže jediným rozdílem je, že "vývar" pro advokáta bude menší. Zlatokopům se žíla ztenčila...
Autor článku chce zjevně manipulovat názory čtenářů a záměrně opomíjí fakta. Ministr spravedlnosti k problému uvedl: „Cílem je, aby v jednoduchých sporech, kde advokát nezastupuje klienta u soudu, ale pouze dává návrh na vydání platebního rozkazu, byly náklady nižší." (viz http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/953250). Takových článků a důvodových zpráv je více a jsou dostupné komukoli.
Tím chci říct, nenechme se zmást podobnými manipulativními názory.
Hezký den. V.Kučera
Redakci to prostě přistálo v mejlu, tak to sem mázla, nejspíš si nedali ani tu nejmenší redakční práci. To prostě není článek, ale dopis čtenáře. A říct jenom, že redakce se s tím možná názorově neztotožňuje, je podle mě málo. Texty tohoto druhu by měly být označeny ještě jinak.
Měl bych jeden naprosto vážně míněný dotaz - co se v článku (a pak i diskusi) míní pojmem "malá pohledávka"?
Mě to totiž není tak docela jasné...
Podle mého názoru u pohledávek tak do 200-300 korun by bylo na místě exekuční vymáhání úplně zakázat - tím okamžitě zmizely úlety typu "exekuce i v případě zaplacené pokuty, kdy nastane nějaké nedorozumění a chybí třeba jen 10 korun".
U skutečných dlužníků se závažnými dluhy (typicky opakované neplacení pokut) Ale bude pohledávka po jejich sečtení určitě vyšší (patrně v tisících), což už má smysl vymáhat i po úpravě zákona - pro věřitele z toho problém nekouká. Problém budou mít pouze vymahačské společnosti, kteé to dělily do jednotlivých pokut kvůli maximalizaci zisku, ovšem problém těchto společností je spíše dobrá zpráva :-) Pro původního věřitele se účinnost vymáhání může dokonce i zvýšit - když nebude muset dlužník platit tolik poplatků okolo, tak je větší šance, že zaplatí vlastní dluh.
Kde tedy může nastat skutečný problém věřitele? Možná bude problematická zóna někde v relaci 500-1000 korun, kde se úspěšnost vymáhání omezí, přitom už je to ale už částka ne úplně zanedbatelná. Ale možná je pro společnost jako celek lepší se smířit s jistými poklesy ve vymáhání dluhů v této oblasti než dostávat drobné dlužníky do extrémních těžkostí...
Nebo snad vidíte tu hranici "malé pohledávky" nějak zásadně jinak?
Např. Brno 2010 - 115 000 černých pasažérů z toho vezmeme jen odhadem 10%, že nezaplatí vůbec..tedy 11500 krat 1000 je 11.500.000 .. OPRAVDU MALA POHLEDAVKA.
Pokud nebude vymahat, tak to ve finale nebude jen 115 tisic, ale začnou tak jezdit všichni... proč ne, když vím že slušná firma přeci malé pohledávky nebude vymáhat.
Asi se seshodneme v tom, co je malá pohledávka... Znám finanční instituci, která nevymáhá dluhy pod 20,- Kč - náklady na to by byly mnohem vyšší a jenom by naštvali klienty... Asi jí jde o dobrou pověst, na rozdíl od Komerčky, která je schopna dát klienta do exekuce kvůli 35 haléřům (přičemž tento pseudodluh vznikl toliko blbostí a pitomostí jejich vlastní zaměstnankyně).
Nemá vůbec smysl hledat kde je malá částka. Ono se totiž vůbec hledat nemá, protože pro někoho to může být nic jelikož si je zkasíruje jinde a někde zase moc, protože jsou to běžné částky a nemají je kde jinde oškubat nebo vybrat. Viz srovnání 30,- za nějaký poplatek v bance, když jim tam necháte měsíčně třeba 10tis a jste jeden z tisíce a 30,- za lístek na tramvaj nebo u doktora, kdy to nezaplatí třeba každý 50tý.. pokud nebudou vymáhat, tak to bude každý druhý.
No tak každý druhý bude dlužit dvacku... Což je při i při počtu klientů té instituce směšná částka oproti tomu, kolik ztratí, když své klienty nase*e - ona ta dlužná dvacka nemusí být způsobena tím, že klient úmyslně nezaplatí, ale i chybou na straně té instituce... A vymáhání nebo předávání pohledávky někomu jinému taky něco stojí, a zřejmě to nebude méně, než ta dlužná dvacka.
Takže i díky tomu ta instituce i v době krize dynamicky roste... Zatímco jinde brečej, jak jim mizí klienti a svádí to na kde co, jen ne na svoji hloupost.
Vy máte velice zvláštní myšlení.. podle Vás je uplně v pořádku aby v tramvaji platil každý druhý a u doktora taky? Protože by neplatiče náhodou nasralo, kdyby to po nich někdo chtěl? Víte kolik je to peněz 20,- krat kazdy druhy v mhd or doktor? Se tu bavime o milionech Kč! Zaplatíte ten rozdíl snad vy? Leda prd.. co jste mel z matematiky? Neco jako fixni naklad rozpocitany mezi dotace a uzivatele Vam asi nerika co? Takze jedna pulka nebude platit nic a ta druha tedy bude muset zaplatit 20*2 nebo 30*2... diky! Kupte si sveho řeka už tu bylo..
Vy zas máte problémy s myšlením, že? Nebo si myslíte, že každý z těch klientů oné instutuce platí pouze 20,- Kč? Bavím se o případu, kdy klienti té instituce platí minimálně tisíce ročně, a pokud z jakéhokoli důvodu (i chyby na straně té instituce) zaplatí o 20 Kč méně, tak to ona instituce nevymáhá. Ovšem pokud zaplatí o 10 Kč méně další rok, už je to 30 Kč a tedy se to vymáhá.
Stačil jste sledovat ten složitý finanční tok, nebylo to pro Vás moc náročné?
Vy zas neumíte počítat ani 1+1. Chcete obecně paušalizovat malé pohledávky. A malé je co? Že pro Vás 20,- nic není chápu, ale banka nebo jiný podnik takových lidí má 100 či stotisíce a to pak těch nicotných 20,- udělá v součtu miliony. Vám by se jako podnikateli líbilo mít v nedoplatcích neustále 10 mega nebo 100tisic, ktere nemůžete vymáhat, protože je to na jednotlivce jen za dvacku? Zkuste Váš názor říct nějakému drobnému živnostníkovi, že na těch svých 50-100tisícům prostě nedosáhne a má smůlu. Zkuste každý den v hospodě někomu koupit za 15,- malé pivo.. kolik to bude za týden či rok? Líbí? A ted to dejte tisíci lidem? Ještě furt líbí? Aby jste si představil miliardu bankovnich operaci a z každé nedoplatek 2,- po Vás chtít nebudu...
Stačil jste sledovat tyto jednoduché počty ze základky nebo to pro Vás bylo moc náročné?
Máte velice zajímavé názory. Podle Vás tedy všichni klienti bank nebo i jiných podniků neplatí své dluhy? Jinak pochopil-li jsem správně záměr ministerstva spravedlnosti jde pouze o případy, kdy právní kancelář vymahače pošle soudu pouze namnožený formulář (elektronický) a za to inkasuje cca 6500 Kč.
.. my se tu nebavíme o odměnách, ale právu vymáhat i "malé" částky u jednotlivců, protože spousta takových jednotlivců muže být v součtu spousta peněz. Pokud bude zákonná upomínka před, tak normálního a slušného člověka nějaká odměna vymahače ani exekutora vlastně ani nezajíma...
Ano o tom tupci máte pravdu... vy by jste to nepochopil ani v případě, že příští měsíc by Vám zaměstnavatel oznámil, že nedostanete výplatu nebo Vám nepřidá, jelikož na ni/to nemá, protože díky součtu malých pohledávek mu ty peníze prostě chybí. Ano howgh, žijte krásně dál, ale hlavně nepodnikejte.
Já bych to hlavně rozlišil podle způsobu vzniku pohledávky. Pokud je to pohledávka vzniklá z nesplácení úvěru či nezaplacení poskytnuté služby, tak by aspoň část odpovědnosti měl nést i věřitel, má si své klienty vybírat (a pokud je mu zákonem znemožněno si klienty vybírat, nechť to zaplatí zákonodárci, co pro ten zákon zvedli ruku). Pokud je to ale náhrada způsobené škody, tak by se pohledávka měla vymáhat přísně. A pokud jde o pokuty či jiné pohledávky státu, měl by se udělat centrální registr těchto pohledávek, a započítávat vůči nim sociální dávky či vratky daní.
Váš návrh je v rozporu s teorií „nulové tolerance“ (nejsem jejím horlivým zastáncem, ale něco na tom bude). Co se týče zákazů exekuce malých částek, musíme začít vyjasněním pojmu co je tom exekuce. Exekuce rovná se výkon rozhodnutí, většinou úředního velmi často soudního, tedy nějaký orgán rozhodne, že někdo je povinen něco (něco dát, něco konat, něco strpět něčeho se zdržet), ale současně by z jiného (např. zákona) vyplývalo, že to nemusí, pak by takové rozhodnutí i orgán, který ho vydal, byly pro srandu králíkům. U překročení zákona může stát upustit od potrestání, např. stanovením dolní hranice pro krádeže, případně amnestií nebo milostí prezidenta republiky, ale nemůže odpustit dluh případně náhradu škody někoho jiného, to není věcí státu, ale jen věřitele a jedině ten si může rozhodnout, zda je pro něj 100 Kč bagatelní nebo ne. A za dluhy 500 Kč nemůžeme vidět věřitele jako stát, dopravní podnik, mobilního operátora, ale třeba ošizenou babičku – důchodkyni. Jinak si nedovedu v praxi představit toleranci jednotlivých drobných dluhů a současně vymáhání více menších dluhů. Něco podobného se připravuje u zpřísnění postihu za opakující se přestupky a vyžádá si to celostátní registr přestupků. Ano společnost se může smířit s menšími poklesky (což také činí), ale nelze to nařídit osobám.
Pavel. A proč ne i nezaplacení zboží? Prodejce si má kupce taky vybírat. A co byla např. hostinská živnost – služba, nebo prodej zboží. Příklad: přijdu k holiči a nějak se mu nezdám, zaplatím tedy předem a on mě bez ostříhání vyhodí a můžu si za to sám, měl jsem si vybrat jiného holiče.
Dluhy se prostě platit musí. Problém je, že s dluhem jsou vymáhány nemravné částky. Takový systém neprospívá ani dlužníkům, ani věřitelům. Není neobvyklé, že věřitel má závazky, byť malé, vůči více věřitelům. První takový spor, kde je věřitel obrán o 10 násobky původního dluhu ho uvrhne do dluhové pasti.
Já neobhajuji dlužníky, nebo nedej bože dluhy. Jenom mi příjde podivné obhajovat zabití slepice, která snáší vajíčka. Že si stěžuje liška, to chápu...
Prodejce si kupce nemůže vybírat, viz případy soudních rozhodnutí, kdy někdo zakázal jisté skupině našich obyvatel vstup do prodejny, restaurace, odmítnul obsloužit atd. Jak si pak vyberete kupujícího, když nabízíte zboží v prodejně, nebo poskytujete služby, a odmítnout jej podle soudu nemůžete?
Kdo tu mluví o zisku vymahačů? Jsem hlasitě pro upominku před zahajením dalšího nákladného řízení. Každý tak má možnost jednoznačně si resty vyřídit ve slušné cenové rovině. A ten kdo nereaguje, tak musí nést následky a je mi jedno jaké.. ja chci od něj zpět svoje peníze at je to 10,- nebo 100tisíc bez rozdílu jestli je to malá částka nebo ne.
Souhlasím s tím, že slušný člověk svoje dluhy platí a neměl by mít tedy žádné problémy s vymahači. Ani MF v novele vyhlášky nechce bránit věřitelům svoje pohledávky vymáhat. Pouze snižuje odměny vymahačů a jejich advokátů. A to autor článku napadá - nejde mu tedy prioritně o úhradu dluhů,ale o odměny.
Zároveň upozorňujeme, že místní poplatky se staly s účinností od 1.1.2011 v souvislosti s platností zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád) daní, je bezpodmínečně nutné dodržovat termín splatnosti. V případě nedodržení termínu splatnosti nám zákon ukládá neprodleně vystavit platební výměr a následně daň vymáhat spolu se sankčními opatřeními, k tomuto kroku bychom neradi přistupovali.
Současné spory kolem vymáhání dluhů se v nemalém počtu případů točí kolem opakovaných pokut od různych institucí, kde je celková suma zpravidla ne zcela zanedbatelná a součet je přímočarý mezi jedním dlužníkem a jedním věřitelem - na to žádný celostátní registr nepotřebujete.
Nemyslím si, že by po diskutované změně zákona nastal nějaký velký problém s vymáháním těchto dluhů (ve smyslu změny k horšímu). Možná se zhorší morálka k placení u někoho, kdo udělá podobný dluh jen jednou nahodile, ale vadí to tak moc? Stejně jsou náklady na vymáhání tak vysoké, že je ztráta minimální. A z morálního hlediska mi to taky nepřijde jako největší existující problém - pokud by si někdo myslel, že platit nemusí systematicky, tak mu jistě pohledávky naskáčou a dojde na něj o něco později.
A co se týče "ošizené babičky" - zcela otevřeně, najde se alepoň jeden případ, kdy se někdo dostal až do exekuce kvůli tomu, že ošidil nějakého důchodce o částku v řádu stokorun? Možná najde, ale ve srovnání s počtem případů ve vazbě na státní orgány, operátory, či banky to bude absolutně směšné číslo, kterým se moc argumentovat nedá...
A já se zase vracím k mému dotazu - opravdu je jisté, že dnes někdo, kdo ukradl babičce 200 korun to musel vrátit? Co vidím kolem sebe vypadá úplně jinak - na babičku se vykašlal každý i dnes, zato se množily případy, kdy došlo k exekučnímu vymáhání u člověka, který dluh normálně zaplatil, ale nějakým nedorozuměním při úhradě mu zůstal nedoplatek v desetikorunách...
Bylo by jistě ideální vyřešit obě situace, ale nežijeme v dokonalém světě :-(
Nechápu (opravdu nechápu) o co vám jde? Prostě si nemyslím, že by stát měl mít právo takhle zasahovat lidem do života. Jestliže stát přehlíží drobné porušení pravidel (včetně např. drobných krádeží) je to jeho problém. Ovšem nemůže, podle mne, mi zakázat abych se domáhal svých práv a bránil svůj majetek a jestli je pro mě hodnota 50 Kč (a chci aby mi je dlužník vrátil), je zase můj problém.
Fakt nechápete, že platit za dluh 50 korun (navíc ne vždy zaviněný) třeba 8000 korun, ze kterých navíc ani věřitel nedostane plnou částku dluhu, zate mafie exekutorů si přijde na několik tisíc je prostě zločinné? V řadě případů přitom "dlužník" vůbec neměl šanci něco zaplatit, začalo se rovnou exekučním vymáhání. A tohle je přesně to, co se dnes děje - v téhle situaci je prostě zpřísnění na místě.
Ale ono vám to dojde, až se to stane někomu ve vašem okolí, či přímo vám ...
Já sám jsem taky v ne až tak dávné době plkal jako vy, ale poté co jsem se setkal s tímto počínáním ve svém okolí (naštěstí ne přímo mě), tak jsem byl nucen změnit názor.
Ale o to mi nejde, samozřejmě, že náklady v řádu tisíců na vymáhání dluhů v řádů stokorun jsou nemravné a soudy je přestaly přiznávat a ÚS jim dal za pravdu. A přivítal jsem slib ministra Pospíšila, že od 1.3.2012 sníží paušální náhrady u těch nejnižších dluhů o 70% a u nejvyšších o 30%. Ale nesouhlasím, aby byla stanovena dolní hranice pro vymáhání dluhu. Prostě dlužník musí vrátit, když nic jiného tak alespoň dluh. Čili 8.000 Kč ne, ale méně, nejméně však 50 Kč.
Věřiteli, mám dojem, že již vědomě překrucuješ. Já jen nesouhlasím s thr:“ Podle mého názoru u pohledávek tak do 200-300 korun by bylo na místě exekuční vymáhání úplně zakázat…“ Prostě měl-li by někdo dluh (který by třeba ani nepopíral) do 200-300 Kč a i kdyby třeba i soud pravomocně rozhodl, že tuto částku musí vrátit, pokud by tak dlužník neučinil dobrovolně, tak má věřitel smůlu. A i kdyby měl dlužník příjem třeba 50.000 Kč měsíčně nebo na účtu 1 milión, tak se s tím nic nenadělá, protože exekuce je zakázaná.
Článek napadá záměr MS snížit odměny vymahačů. Domnívám se proto, že diskuze by se měla týkat předmětu článku. Nemám nic proti exekuci na malé částky i když pochybuji,že babička okradená o 200 Kč do exekuce půjde. Novela vyhlášky nemíní v žádné případě zasahovat do exekučního vymáhání, pouze sníží odměny vymahačů a snad zavede povinnost věřitele (vymahače) upomenout dlužníka na to,že něco dluží, ještě před podáním návrhu na exekuci. Chápu, že odeslání upomínky je složitější než odeslání prefabrikovaného návrhu na exekuci elektronickou cestou, ale snad by to vymahač přežil.
No tady jde spis o to, ze neni potreba na vsechno zivit exekutora. U techto minimalnich pohledavek je mozne vymahani jednoduchym strzenim z uctu, zapoctem proti socialni davce. A az pokud tyto rychle a zcela nenakladne kroky nemuze udelat primo urednik u soudu (na naklady statu), ma sahnout po tvrdsich metodach treba exekutorov.
A proc na naklady statu? Protze on si stejne bude na naklady statu dopisovat s Exekutorem, takhle by si dopisoval pouze z uradem resp. s bankou.
Podstatné je, jak to teď vidí ministerstvo. Má poměrně odlišné představy. Terminus, se který se přitom pracuje není malá pohledávka, ale bagatelní spor. Myslí se tím spory o peníze do 10 000. A to se najednou bavíme o něčem jiném. Ale žádnou jinou hranici jsem vytýčenu neviděl, třeba pro pohledávky do 1000 Kč.
Názory pracovníka či majitele advokátní kanceláře zabývající se odkupem a vymáháním bagatelních pohledávek jsou zcela pochopitelné. Připravovaná novela vyhlášky je připraví o polovinu zisku. Ale je to pouze reakce na jejich nenapapanost. Kdyby ten byznys nepřeháněli,nikoho by nenapadlo cokoliv měnit.
Jestli dobre vim, tak existuje nejake poradi veritelu. Nejprve je vyplacen stat, pak banky a pak ostatni. Prichodem exekutoru se myslim poradi trosku pomichlo. Nejprve je vyplacen Exekutor a pak teprve veritel. Myslim, ze by hodne vyresilo uz jenom otoceni poradi vyplaceni. Kdyz by exekutori byli az posledni na rade. Uzdibnout by si mohli az po te co by byly vyplaceni vsichni veritele, kteri podali navrh na exekuci a az potom by se pokryvaly naklady exekutoru.
Btw. bylo by asi i zajimave sledovat zapas exekutoru o posledni kost. Jak by se pred soudem obvinovali ze tenhle ma neopravnene naklady a tak by mela byt vyplacena spis odmenat omuhle atd. :-D