Já jsem měl svou 1. vkladní knížku v 6 letech v roce 1959 (založili mně ji ve škole) a od začátku jsem ji považoval za svou a učitel i rodiče mně v tom podporovali, i když peníze na ní pocházeli od rodičů nebo babičky. Kromě toho jsem si drobné spořil do pokladničky. Rodiče byli naopak nabádáni, aby jejich děti měly vlastní peníze (úměrně k věku), aby se naučily hospodařit. K právnímu výkladu, který byl značně medializován pak, došlo okolo r. 1970 s rozšiřujícím se Prémiovým spořením mladých (kdy většinou spořili rodiče dětem) - každá úložka na účet dítěte je dar. Osobně nevím, co jiného by to mělo být. Jaký je rozdíl, když dám dítěti k narozeninám, svátku, vánocům peníze v obálce nebo mu je převedu na účet?