Hlavní navigace

Názor k článku Spoření na vzdělání nebo past na studenty? od V - Nevím, zda byla poptávka po elektrotechnicích a plastech...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 2. 2009 14:00

    V (neregistrovaný)
    Nevím, zda byla poptávka po elektrotechnicích a plastech do aut. Ale všude byly inzeráty na vzdělání, v TV běžely spoty, konaly se různé burzy práce nabízející nekonečné uplatnění v auto-montovnách a veletrhy vzdělávání. Většina normálně smýšlejících lidí předpokládá, že když se něčemu naučí, nějaký měsíc by mu to mělo vydržet, aby hned po škole se nemusel rekvalifikovat. Pokud tomu tak není, je tu neskutečný bordel a plýtvá se penězi daňových poplatníků na neustálé vzdělávání. Jde mi o to, nedá se to naplánovat do posledního místečka, aby školy přestaly chrlit nekonečné množství "vzdělaných", kteří nenajdou uplatnění. Tak se hold nějaké třídy musí zavřít, některé školy omezit. Na druhé straně je tu hlad po profesích, které se živí rukama, ale manuálně nikdo nechce dělat. Tak na jednu stranu budeme chrlit vzdělané, a na druhé straně sem dovážet manuální pracovní sílu. Leda že by ti vzdělaní pracovali též rukama. Není možné v této zemi montoven, aby teď plácnu na milion dělníků byly tři miliony manažerů, byť kvalitně vzdělaných. Buď se "přeorganizuje" pracovní trh tak, že každý tu najde uplatnění v manažerské pozici a dělnictvo tu nebude třeba nebo i pozici dělníka bude zastávat manažersky vzdělaný, který si hod písku lopatou do míchačky naprogramuje přes počítač v latině a k míchačce bude přistupovat v kravatě a růžovoučké košili.

    trochu delsi vedeni rozhodně nemám, ale když napíšete »ze ted mi nikdo uz neplanuje, ze si za rok koupim jedny boty «, tak jsem na to zareagovat musel. Mohu vás ujistit, že ani dnes neseženete, co chcete. Už jsem slyšel dost podobné názory, ve smyslu, že obchody jsou sice plné zboží, ale takového, které nikdo nechce, předraženého a šuntovního. Když jsme třeba kupovali byt v hodnotě několika milionů, tak jaké bylo handrkování právě s těmi vašimi kachličkami. Dělat rozdíl u možná 29 m2, jestli tam dají standardní kachličky za 300ky za metr nebo "luxusní" za 400ky za metr u bytu za několik milionů ... ano, dřívejc to byl úplatek, dnes se to nazývá přípatek. Ale v principu je to stále stejné.
    Nechápu, jak se snažím v dalším odstavci přepsat historii trvzením, že jsme kdysi nemuseli hrát divadlo. Pokud si dnes přečtete jakékoliv rádce pro uchazeče o místo, je to jen a jen o divadle. V pionýru jsem byl, protože se tam děly zajímavé věci. Žádná politika, bohužel. Jezdili jsme o víkendech po výletech, šlapali různé 10, 20 km tratě - pochody. Nikdo tam nešel z donucení, ale děti se tam hrnuly samy od sebe - asi jsme měli "smůlu" na vedoucí, že nás dokázali zaujmout.
    Nevím, jakou pozici zastáváte v pracovním procesu, že nemusíte držet ústa a krok a hrát divadlo. S kým se dneska bavím z příbuzenstva, v práci, všichni jsou už pěknou dobu nasr*ní, jaká je tady buzerace, jaké nesmysly se musí dělat, aby pán velkomožný ředitel-majitel-manažer byl spokojený. Tito lidé nejsou z jednoho oboru - někdo dělá u Policie, jiný v místní montovně dělňase, další technika, další na úřadě ... A když má přijet vyšší vedení, natírá se i listí na zeleno, jak se to za socialismu tvrdívalo o vojenské službě. Když dnes máte nějaký škraloup, taky vás nepřijmou (skoro na každý flek dnes chtějí výpis z rejříku trestů), tamtamy se o vás dozvědí, co se na papír v rámci pracovního posudku (dnes vznešeně nazývaném "hodnocení") nedostane. Jen vám nikdo nesdělí oficiální důvod nepřijetí - ostatně to se rozebírá i na vedlejším článku Měšce http://www.mesec.cz/clanky/lze-bojovat-proti-neprizpusobivym-obcanum/nazory/ - jestli jste rom nebo bílý, tak podobně jste posuzován i dnes, zda jste "způsobilý" či "nezpůsobilý"

    Umístěnky jsou hudba opravdu dávno minulá. Spíš si vzpomeňte na 89., aby šlo na co navazovat. Tehdy taky už potravinové lístky nebyly. A nebyl tu za socialismu třeba Internet nebo MP3, jak jsem četl někde kritiku socialismu od modroptáků, než se jim dostalo objasňujících informací, že tyhle věci v té době neměli ani na západě.
    K umístěnkám pro p. Chrze - nevím, že mí rodičové ka konci 50.let, když jsem se narodil, měli nějaké umístěnky. A znal jsem spoustu lidí, co se utírali do novin, i když toaleťák byl. Pravda, když náš toaleťák nebyl (nevím z jakých důvodů, ale za socíku se dost kvalitního zboží vyváželo ven, naše pak nebylo a tak se vcelku nelogicky obdobný výrobek sem dovezl z kapitalistické ciziny), tak se sem dovážel hajzpapír z Rakouska! Dost dlouho nebyly třeba baterie (Bateria Slaný) - tužkačky stávaly 1,60 a pokaždé "vytekly" a tak jsem byl za tento nedostatek vděčný, protože se sem dovážely Varty, které stály rovné 2 Kčs. O vložkách moc nevím, nepoužíval jsem je, nevím, jak vypadaly nějaké dovozové, ale ty naše Rico byly takové nevábné, vata v kuse síťoviny, žádné s křidélky jako dnes. Prací prášky kupovali rodiče v Tuzexu nebo tady byl Persil licenčně vyráběný v bývalé Jugoslávii. Samozřejmě, že přes Tuzex nebo i v normální obchodní sítí stály dovozové věci podstatně víc než tuzemské nebo z RVHP, takže je lidi mnohdy nekupovali pro drahotu - zkrátka na to neměli, asi jako dnes. I tenkrát řada obyvatel byla neschopných si řici zaměstnaveli o vyšší plat, více si vydělat např.přesčasama - posuzováno z hlediska dnešních rejpalů na Měšci, kteří, když se běžným lidem nelíbí platy a k nim ceny, tak radí, ať jsou lidé studovat cizí jazyky, zvýší si kvalifikaci, pracují 25 hodin denně bez oběda nebo ať se odsud vystěhují. Pravda, nebyl tu žádný výběr dovozových značek, jen ten Persil, nebyly to 6 - 10 kg krabice, ale krabičky 600 g z Rakony, STZ, Palmex z Bratislavy a mýdla zn. Fa za tuším že 4 bony jsme si dávali do skříní mezi prádlo, a nemuseli jsme mít žádné aviváže.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).