Problémem je, že začínáme řešit finanční polštář na penzi pozdě a často jsme při investování příliš konzervativní, takže se připravujeme o prostředky navíc, které by nám pravděpodobně přinesly instrumenty s větší rizikovostí, ale i větším výnosem. Podle Asociace penzijních společností (APS ČR, dále jen Asociace) investuje zbytečně konzervativně více než polovina lidí mladších 55 let.
To, že lidé začínají investovat na důchod pozdě a často to dělají zbytečně konzervativně, není jen názor Asociace. Potřebu dynamičtějších investic u mladších účastníků a potřebu motivovat je ke vstupu do třetího pilíře dříve zmiňují odborníci, ale například také studie ekonomického think tanku IDEA při CERGE – EI, která ale zároveň navrhuje snížit poplatkové stropy, aby si mohly penzijní společnosti z celkové částky ukrojit méně.
V současnosti jsou totiž jejich poplatky většinou právě na úrovni povoleného maxima. Tu a tam se dá najít nějaká akční nabídka, ale netýká se většinou všech penzijních společností. Výjimkou jsou podle Asociace akce na poplatky ve transformovaných fondech, kde na starém penzijku stále spoří významná část lidí, ale konzervativní investiční strategie způsobuje, že reálný výnos je při zohlednění inflace záporný.
Transformované a účastnické fondy
Fondy ve třetím pilíři se dělí na transformované a účastnické. Do transformovaných fondů s penzijním připojištěním nejde od roku 2013 vstupovat, přesto v nich zůstává poměrně dost účastníků. Blbé je, že v nich jsou i čtyřicátníci, kteří mají před sebou ještě dost času, aby mohli investovat dynamičtěji.
Transformované fondy sice nabízí garanci nezáporného výsledku (vaše aktiva nesmí klesnout pod vloženou částku), což působí jako hezká jistota, ale v praxi to penzijní společnost značně omezuje možnostech investování, kdy musí volit velice konzervativní přístup. Produkt proto přináší tak nízký výnos, že se při zohlednění inflace prostředky účastníků reálně znehodnocují.
V současnosti jde v rámci třetího pilíře vstupovat jen do účastnických fondů s doplňkovým penzijním spořením, které sice negarantuje, že dostanete zpět aspoň to, co jste vložili, ale právě díky možnosti zvolit zde i dynamičtější investování přináší v některých fondech mnohem větší výnos a reálné zhodnocení vložených prostředků.
Dříve a odvážněji
Jak už jsme informovali v jednom z předchozích článků, v současnosti Ministerstvo financí chystá změny, které ovlivní pravidla fungování třetího pilíře.
O jejich podobě diskutuje i s Asociací penzijních společností, která navrhuje, aby účastníci třetího pilíře v rámci doplňkového penzijního spoření, kteří mají před sebou ještě dlouhý investiční horizont, šli primárně cestou dynamické strategie, která by se v pozdějším věku překlopila na konzervativnější.
Zároveň Asociace navrhuje nějakou formou také motivovat mladé lidi vstoupit do třetího pilíře včas. Buď jednorázovým speciálním státním příspěvkem, nebo sníženou hranicí pro získání státní podpory nebo vyšším státním příspěvkem za podmínky, že vstoupí do třetího pilíře do 30 let.
Modelové příklady
Asociace pro server Měšec.cz spočítala podle našeho zadání řadu modelových příkladů, které ilustrují hlavně dopady delšího investičního horizontu a zvolené investiční strategie.
Ačkoli průměrná výše měsíční úložky je dle Asociace 1100 Kč, nechali jsme modelové příklady počítat s mediánovou hodnotou, která je 900 Kč a více odpovídá obvyklejší úložce. U všech příkladů už jsou započteny poplatky a zohledněna inflace ve výši 2,5 % ročně. Dodejme ještě, že u jednotlivých fondů je počítáno s následujícím čistým ročním zhodnocením:
- dynamické fondy 8 %,
- vyvážené fondy 6 %,
- konzervativní fondy 4 %,
- transformované fondy 2 %.
Na tomto místě je nutno dodat, že portfolio účastníka není ani při dynamické strategii nikdy složené čistě jen z akcií, ale kombinuje se i s dalšími instrumenty. Ale akcie v tomto případě převažují. Vyvážená strategie kombinuje akciové a dluhopisové fondy a konzervativní je tvořena hlavně dluhopisy.
Investiční horizont na 35 let
Účastník spoří od 30 let, úložka 900 Kč měsíčně plus 180 Kč měsíčně státní příspěvek, nedostává příspěvek od zaměstnavatele, strategie životního cyklu, tzn. v mládí odvážnější investování, od 55 let postupné zkonzervativňování (od 30 do 55 let předpokládané zhodnocení 6 %, od 55 do 65 let 4 % ročně).
Celkem bude mít i po odečtení poplatků a započtení inflace v 65 letech částku 1 247 819 Kč.
Účastník spoří od 30 let, měsíčně úložka 900 Kč + 180 Kč státní příspěvek, na penzijko mu přispívá zaměstnavatel (v průměrné výši, tedy částkou 1334 Kč měsíčně), strategie životního cyklu (od 30 do 55 let 6 % ročně, od 55 do 65 let 4 % ročně).
Celkem bude mít i po odečtení poplatků a započtení inflace v 65 letech částku 2 849 456 Kč.
Účastník spoří od 30 let, úložka 900 Kč měsíčně plus 180 Kč měsíčně státní příspěvek, nedostává příspěvek od zaměstnavatele, investiční strategie celou dobu vyvážená, později zkonzervativnění (od 30 do 55 let 4 % ročně, od 55do 65 let 2 % ročně).
Celkem bude mít i po odečtení poplatků a započtení inflace v 65 letech částku 821 420 Kč.
Investiční horizont na 25 let
Účastník spoří od 40 let, úložka 900 Kč měsíčně plus 180 Kč měsíčně státní příspěvek, nedostává příspěvek od zaměstnavatele, strategie životního cyklu, tzn. v mládí odvážnější investování, od 55 let postupné zkonzervativňování (od 40 do 55 let předpokládané zhodnocení 6 %, od 55 do 65 let 4 % ročně).
Celkem bude mít i po odečtení poplatků a započtení inflace v 65 letech částku 627 277 Kč.
Účastník spoří od 40 let, měsíčně úložka 900 Kč + 180 Kč státní příspěvek, na penzijko mu přispívá zaměstnavatel (v průměrné výši, tedy částkou 1334 Kč měsíčně), strategie životního cyklu (od 40 do 55 let 6 % ročně, od 55 do 65 let 4 % ročně).
Celkem bude mít i po odečtení poplatků a započtení inflace v 65 letech částku 1 402 080 Kč.
Účastník spoří od 40 let, úložka 900 Kč měsíčně plus 180 Kč měsíčně státní příspěvek, nedostává příspěvek od zaměstnavatele, investiční strategie celou dobu vyvážená, později zkonzervativnění (od 40 do 55 let 4 % ročně, od 55do 65 let 2 % ročně).
Celkem bude mít i po odečtení poplatků a započtení inflace v 65 letech částku 467 905 Kč.
Z výpočtů vyplývá, že 10 let navíc znamená při stejných podmínkách pro střadatele zhruba dvojnásobnou částku do penze s tím, že výsledek výrazně ovlivňuje zvolená investiční strategie a bilanci dokáže podstatně vylepšit také příspěvek zaměstnavatele. Záleží samozřejmě na jeho výši. Výše státního příspěvku podle Asociace ovlivňuje celkový výsledek nejméně.
Celkovou výši úspor účastníků fondů by mohlo výrazně ovlivnit také zmíněné snížení poplatkových stropů. Podle studie ekonomického think tanku IDEA při CERGE – EI současné nastavení poplatku za obhospodařování majetku a poplatku za zhodnocení může tuzemské střadatele v závislosti na typu fondu připravit i o polovinu výnosů. Zatímco transformované fondy penzijního připojištění podle studie v posledních 10 letech vymazaly téměř polovinu svého celkového zhodnocení, u účastnických fondů doplňkového penzijního spoření šlo o zhruba 40 % výnosu.
Střadatel, který si bude měsíčně ukládat průměrných 1100 Kč měsíčně po dobu 40 let do hypotetického dynamického fondu s 10% zhodnocením aktiv bude mít na konci (při dnešních cenách) přes 300 tis. Kč na svých úložkách a zhodnocení by dosáhlo na zhruba 3 mil. Kč, po započtení státních příspěvků by se finální majetek vyšplhal na 3,5 mil. Kč. Penzijní společnost by si ale v tomto případě na poplatcích ukousla 1,7 mil. Kč a finální hodnota úspor by tak činila necelých 1,8 mil. Kč.
