Podobné cíle si kdysi kladli komunisti. V rámci zvýšení vzdělanosti širokých vrstev obyvatelstva získala děcka poněkud momentálně zaostalá, která absolvovala zvláštní školu, stejné základní vzdělání jako ostatní normálně vzdělavatelná děcka. Pak se udělala osmiletá základní škola s povinnou desetiletou škoní docházkou, což způsobilo problémy na učňákách, protože část populace byla ve škole o rok déle, za normálních okolností by v 15 letech nechodila do školy, ale šla rovnou pracovat. Nakonec všechny pokusy vyšuměly do ztracena a nikdo nelituje.
Osobně jsem po r. 1989 čekala zvýšení nároků na získání vyučního listu, na získání maturity, natož pak vysokoškolského titulu. Skutečnost je přesně obrácená, i když se řada středních škol i VŠ snaží udržet svou vysokou úroveň. Na učební obory se dostane ten, kdo by šel dřív rovnou pracovat a pokud se kantoři ozvou, že už nejsou učiteli, ale krotiteli bandy sígrů, utře je ředitel, že žák je nositelem peněz pro školu. Takže jsme v situaci, že na učilištích už pomalu nikdo nechce učit, protože banda pubertálních sígrů je nezvladatelná a Džamiliny názory demotivují zbytek učitelů a mistrů, co na těch učilištích ještě zbývají.
Nasekala se řada středních škol, která bojují o studenty. Co mi ale chybí, je možnost získání vyučního listu, maturity nebo i třeba vysokoškolskho titulu dálkově. Proč se na to ty školy nezaměří? Klidně by to mohlo být i placené a osobně bych právě tady viděla dosti nezanedbatelný zdroj financí. Jen chtít po nich sáhnout.