Hlavní navigace

Názor k článku Soumrak vkladových produktů. Proč úroky na spoření nerostou? od xmart - @Richard Fuld Chápu Váš názor, že peníze nejsou...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 11. 2. 2019 21:57

    xmart (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    @Richard Fuld Chápu Váš názor, že peníze nejsou dluhem. Ale podívejme se na to z druhého pohledu:
    Kdyby se teoreticky splatily (prakticky to není možné a dále uvedu proč), tak by zmizeli všechny peníze. Z toho mi vyplývá, že peníze jsou dnes dluhem, zvláště když vznikají při úvěrování bance.

    Píšete, že " každá existující peněžní jednotka disponuje nějakým existujícím dlužníkem". To by bylo pravda jen v případě, že nová měna vzniká jen při procesu úvěrování. Avšak, jak uvádí profesor Josef Jílek ve své knize "Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk" banka tvoří novou měnu i nákupem aktiv bankou a dokonce i při platbě úroků (opět pouze nebankovní entitě) nebo výplatě svých zaměstnanců.

    Profesor Josef Jílek dále uvádí, že peníze zanikají opačnými procesy. Tedy hlavně splácením úvěrů, včetně úroků nebankovním jednotkám, prodejem majetku a služeb bankami nebankovním jednotkám a např. i nákupem akcií banky nebankovním subjektem.

    Toto je velmi podivné a neodpovídá to dalším mých zjištěním, o tom, jak funguje finanční systém.
    Bernard Lietaer (jeden z projektantů Evropského měnového systému) ve své knize Budoucnost peněz uvádí:

    "Trik vytvářející nedostatek, jenž je nevyhnutelný pro fungování systému, který tvoří peníze na základě bankovního dluhu, lidi nutí, aby mezi sebou soutěžili o peníze, které nebyly vytvořeny, a když se jim to nepodaří, trestá je bankrotem."

    "Když banka tvoří peníze tím, že vám poskytne hypotéční půjčku ve výšce 100 000 liber, vytvoří jen jistinu, a to v momentu, kdy ji připíše na váš účet. Ona však očekává, že jí za zhruba dvacet let vrátíte 200 000 liber. Když to neuděláte, přijdete o svůj dům. Vaše banka nevytváří úrok; ona vás posílá do světa, abyste tam bojovali proti všem ve snaze přinést zpátky dalších 100 000 liber. Protože všechny banky dělají přesně to samé, systém vyžaduje, aby někteří účastníci zkrachovali a tím vám poskytli zbývajících 100 000 liber. Jednoduše řečeno, když vracíte úroky ze své půjčky, používáte jistinu někoho jiného."

    Zjednodušeně řečeno peníze (měna) na zaplacení úroku NEBYLA NIKDY VYDANÁ. A jediným způsobem, jak tyto peníze získat do systéme je, že SI NĚKDO JINÝ VEZME ÚVĚR. Proto jsou DLUHY NESPLATITELNÉ.
    Když tedy peníze na úrok nebyly vydány, nemohou při splácení ani zanikat - to by opravdu nefungovalo. Tak se zdá, že celá teorie účetních peněz zůstavá pouze teorií, značně vzdálenou od skutečného fungování. (ikdyž velká její část může být pravdivá)

    Další skutečnosti, proč je současný systém tak nepřátelský pro běžné občany, jsou uvedeny v části Důsledky úroku v již zmiňované knize Budoucnost peněz (http://zlato.toje.in/dusledky-uroku.html)

    Souhlasím s Vámi, že investiční banky jsou gamblerské ústavy a měli by být zakázány. Bohužel spojením tradičních bank a investičních bank začali tyto ústavy spekulovat i s vklady střadatelů.

    Píšete, že "Banka zde vystupuje v roli účetního" a právě v tom je zásadní problém. Většina lidí si není vůbec vědoma, jak velké peníze získali např. při manipulaci LIBOR sazby (https://www.proinvestory.cz/proc-urokove-sazby-nerostou-a-v-nejblizsi-dobe-nejspise-ani-neporostou). Také se často bagatelizuje role vrcholového managementu při těchto podvodech, který o nich nutně musel vědět, na pouhé selhání traderů atd.
    Také velmi dobře víme, jak dopal Enron, nebo klienti Bernieho Madofa.

    K vedení poctivého účetnictví lze využít vhodnou aplikací blockchainu (nejlépe založené např. na technologii Hashgraph https://www.youtube.com/watch?v=SF362xxcfdk) čili distribuované elektronické účetní knihy, kde jsou záznamy ověřeny a opatřeny tzv. otiskem (kryptografický hash , který zabraňuje zpětně pozměnit záznam bez toho, aby byla tato změna detekována). Po zavedení takové technologie, by šlo začít bankám opět důvěřovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).