Hlavní navigace

Soud posvětil vyhazov na hodinu kvůli desetikorunám. Ty přitom zaměstnavateli nikdo neukradl

1. 11. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: www.SXC.hu
Propiska za 22 Kč. Provize za 64 Kč. I za toto se vyhazuje… Jak moc umí být soudy přísné na zaměstnance, když se brání vyhazovu na hodinu? Ukážeme, že někdy hodně. Až přehnaně moc.

Nejvyšší soud posvětil vyhazov na hodinu kvůli 22 Kč i kvůli 64 Kč, které si zaměstnanci sice přisvojili, ale přitom zaměstnavateli nebyly ukradeny. Neokradla zaměstnavatele ani o korunu, jen si připsala provizi 64 Kč, která měla patřit kolegyni. Jiná prodavačka použila propisku za 22 Kč z regálu pro plnění pracovních úkolů. Jak je to možné? Zajímá vás, kdy jsou soudy na zaměstnance tak přísné při jejich vyhazovu?

Zaměstnanci prodejny svítidel měli nárok na to, aby ke sjednané mzdě dostali příplatek ve výši 2 % z ceny jimi prodaného zboží jako provizi. A nestalo se nic víc, než že bylo prodáno svítidlo za 3790 Kč a zaměstnankyně si za to nárokovala provizi, ačkoliv k prodeji nedošlo její zásluhou. Zapsala si prodej do výkazu na sebe. Neoprávněně si tak chtěla přijít na 75,80 Kč (to uvádí rozsudek Krajského soudu v Brně, který autor dohledal).

Nicméně rozsudek Nejvyššího soudu, k němuž se dostal spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru, kterému se zaměstnankyně bránila soudní cestou, uvádí jen 64 Kč (Judikát NS 21 Cdo 1906/2021 – Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců, mpsv.cz).

Je v tom trochu zmatek, jak už tomu u soudů, v justici bývá, ale tak či tak jde o vcelku zanedbatelnou částku, kterou navíc zaměstnankyně neukradla. Kdyby byl prodej zboží připsán jiné osobě, stejně by musel zaměstnavatel onu provizi někomu vyplatit. Přesto byl se zaměstnankyní ukončen pracovní poměr tzv. na hodinu – zrušen okamžitě. A soudy ukončení uznaly za platné, žalobě na neplatnost rozvázání pracovního poměru zaměstnankyně nevyhověly.

Z rozsudku nižšího soudu, protože to neplyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu, jsme chtěli dohledat podrobnosti, jak to přesně bylo – zda si provizi zapomněl vykázat jiný prodavač či prodavačka, prostě proč si ji vykázala prodavačka, která svítidlo neprodala, ale to se nám nepodařilo zjistit a další obesílání soudů a pátrání po tomto detailu nepovažujeme za potřebné, ostatně, kdyby byl významný, jistě by se jím soudy více zabývaly.

Útok na majetek zaměstnavatele? Ale provizi v řádu desítek korun by stejně někomu musel zaplatit

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení (spis. zn. NS 21 Cdo 1906/2021, ze dne 18. 1. 2022), kterým odmítl dovolání zaměstnankyně, tedy její obranu před rozhodnutím odvolacího soudu, připomenul v rozhodnutí svůj konstrukt tzv. útoku na majetek zaměstnavatele, před kterým jsme vás již vícekrát varovali.

Pokud je totiž něco možno hodnotit jako porušení pracovní kázně zvlášť závažným způsobem a současně jako útok na majetek zaměstnavatele, může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr a následná obrana zaměstnance u soudu je marná.

Proč taková přísnost?

Nejvyšší soud již dříve vyložil a určil, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje při hodnocení právoplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem (podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce) tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. (Psali jsme o tom v článku Předstíral práci a falšoval docházku, vyletěl na hodinu.)

Nejvyšší soud vychází z toho, že ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytná vzájemná důvěra, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost (ve smyslu ust. § 301 písm. d) ZP), jež zároveň ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu (újmu), ať už majetkovou, nebo morální.

Jakmile je tedy možno prohřešek zaměstnance podřadit pod onen útok na majetek zaměstnavatele, jsou soudy velmi přísné a uznávají okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem za platné.

Existuje nějaká hranice výše škody? Kolik korun škody je na vyhazov a kolik není?

A soudy už potom nemusejí přihlížet při hodnocení prohřešku zaměstnance a hodnocení přísnosti a rychlosti rozvázání pracovního poměru k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu (újmu).

Při útoku na majetek zaměstnavatele však stačí sebemenší škoda. Nepřijde vám to extrémní? Budou platné vyhazovy kvůli 1 i 2 Kč. Co když si někdo přisvojí třeba jen list papíru, na který si napíše soukromou poznámku?

K námitce podobné naší otázce, kterou předestřela zaměstnankyně propuštěná pro přisvojení si oné provize, Nejvyšší soud ČR uvedl, že nepovažuje za potřebné „stanovit minimální hranici, do které útok (pokus, či příprava pokusu o útok) na majetek zaměstnavatele ještě sám o sobě (bez reálně vyčíslitelného následku/možného následku) neznamená porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem“, které je důvodem pro okamžité rozvázání pracovního poměru. 64 Kč tedy na vyhazov je, ale co třeba 20 Kč nebo 10 Kč?

Zaměstnankyně se bránila u soudu okamžitému zrušení pracovního poměru s důrazným poukazem na relativně nízkou výši částky (64 Kč), kterou měla získat na úkor zaměstnavatele. Bylo to ovšem vyhodnoceno jako podvod při zapsání tržby na jméno, protože tržba byla vytvořena jiným zaměstnancem.

Nejvyšší soud odpověděl zaměstnankyni, že přehlíží, že podstatně významnější než výše částky, o kterou se chtěla neoprávněně obohatit, je v posuzovaném případě narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance a zpochybnění spolehlivosti jí jako zaměstnankyně ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

Soud si pomohl analogií s „krádeží“ propisky za 22 Kč

Nejvyšší soud ČR si v odůvodnění svého rozhodnutí pomohl odkazem na podobné řešení jiného, mnohem staršího případu, který se k němu dostal dávno před tím, než byl vykonstruován „judikatorní pojem útok na majetek zaměstnavatele“.

Již v roce 2005 uznal Nejvyšší soud za platné okamžité zrušení pracovního poměru kvůli údajné krádeži tužky v hodnotě 21,90 Kč. To nám přišlo ještě více přehnané, a tak jsme pro vás dohledali ono starší rozhodnutí Nejvyššího soudu (ze dne 14. 6. 2005, spis. zn. 21 Cdo 2596/2004), v němž šlo o „krádež“ tužky (propisky) za 21,90 Kč zaměstnancem.

Co když si zaměstnanec „musí ukrást“ pracovní pomůcku, aby mohl plnit pracovní úkoly? Je to pak na vyhazov?

Slovo krádež jsme dali do uvozovek, protože máme za to, že počin zaměstnankyně by jako krádež být neměl, přestože jej tak vyhodnotil státní orgán, a ne jen zaměstnavatel. Ale stalo se, zaměstnankyně zřejmě byla vystresovaná a neuměla se bránit. K tomu viz Ptali jste se na přestupky, my vám odpovídáme (část 1.).

skoleni_15_4

Zaměstnankyně hypermarketu neměla vlastní tužku ani nedostala žádnou od zaměstnavatele. Proto se rozhodla, samozřejmě špatně – to opravdu neměla dělat, ale zajisté netušila, co z toho bude, že si vezme propisku určenou k prodeji zákazníkům v regálu. Tužku použila k plnění svých pracovních úkolů, k popisování cedulek. Dle názoru autora článku její jednání lze hodnotit jako pochybení, ale nikoliv jako krádež. Přesto vedle zrušení pracovního poměru dostala za krádež pokutu od Policie ČR ve výši 500 Kč. Paní se asi neuměla bránit a zřejmě se jí chtěl někdo zbavit, a tak si ji tzv. podal.

Ještě hůře to dopadlo v soudním řízení. Soudy nižšího stupně sice neuznaly za platné okamžité zrušení pracovního poměru, ke kterému přistoupil zaměstnavatel, ovšem Nejvyšší soud jejich rozhodnutí zrušil, protože málo akcentovaly význam důvěry, spolehlivosti a poctivosti zaměstnance. NS řekl, že v podobných situacích musejí soudy přihlížet k tomu, do jaké míry je tento vztah zaměstnavatele k zaměstnanci narušen. Nejvyšší soud měl za to, že o krádež a důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru šlo.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Měšce? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).