Záloha na důchodové pojištění OSVČ s účinností od letošního července klesne. Je to důsledek změny zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou současná vláda snížila minimální vyměřovací základ OSVČ pro důchodové pojištění ze 40 % na 35 % průměrné mzdy, a to s účinností od začátku roku.
Novinka se týká OSVČ, které nyní platí minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 5720 Kč a z jejichž podaného Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen Přehled) za minulý rok vyplývá, že se na ně i po zbytek roku bude vztahovat minimální vyměřovací základ. V takovém případě bude nová výše minimální zálohy od července činit 5005 Kč.
V důsledku této změny se sníží také měsíční platba podnikatelům, kteří fungují v prvním pásmu režimu paušální daně, protože vychází mimo jiné i z minimální zálohy na důchodové pojištění (která je však poté ještě navýšena o 15 %). Kvůli nižšímu pojistnému budou tito podnikatelé platit místo současných 9984 Kč o 822 Kč méně, tedy 9162 Kč měsíčně. Nová výše zálohy bude poprvé splatná do letošního 20. července.
Vychází vám stále minimální zálohy? Spočítáte to snadno
Minimální záloha na pojistné vychází z vašich příjmů v předchozím roce. Pokud vykonáváte hlavní činnost a váš měsíční vyměřovací základ (příjem připadající na jeden měsíc činnosti, odpovídá 55 % základu daně ze samostatné činnosti) loni nedosahoval alespoň částce odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu (40 % průměrné mzdy, tj. 19 587 Kč měsíčně), platíte pojistné právě ve výši povinného minima (dosud tedy 5720 Kč).
Nově ale bude minimální vyměřovací základ odpovídat 35 % průměrné mzdy (tj. 17 139 Kč měsíčně), takže pokud je váš měsíční vyměřovací základ plynoucí z reálných příjmů ještě nižší, budete opět platit právě toto zákonné minimum (tedy 5005 Kč měsíčně).
Může se ale zároveň stát, že budete po podání Přehledu se svým měsíčním vyměřovacím základem za rok 2025 někde mezi těmito dvěma částkami (nižší než 19 587 Kč, ale vyšší než 17 139 Kč). Abyste pak po podání Přehledu za rok 2026 nedopláceli, musíte si vypočíst výši zálohy, která vychází z vašich reálných příjmů.
Popisovaná situace se bude týkat například podnikatele s průměrným měsíčním hrubým příjmem ve výši 85 tis. Kč, který uplatňuje 60% výdajový paušál. Po jeho odečtení (85 tis. Kč – 51 tis. Kč) získáme daňový základ ve výši 34 tis. Kč.
Vyměřovací základ u důchodového pojištění odpovídá 55 % daňového základu, tedy částce 18 700 Kč. Výsledná měsíční záloha na důchodové pojištění tedy bude ve výši 5461 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru).
Ačkoli tedy původně platil podnikatel od začátku letošního roku minimální zálohu, od července už byla minimální záloha (5005 Kč) vzhledem k příjmům za minulý rok málo a proto bude platit zálohu vyšší (5461 Kč).
Nechce se vám počítat? Odpověď najdete na ePortálu
Pokud si s kalkulačkou nevěříte, nebo jste v červnových vedrech zkrátka jen líní počítat, můžete získat informaci o nové výši záloh i bez přemýšlení. Uvedena totiž bude po přihlášení (stačí bankovní identita) na ePortálu ČSSZ. Podle pracovnice okresní správy sociálního zabezpečení kolem 10. července, a to pod záložkou Online služby – Pro OSVČ – Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ.
Zde jsou uvedené nejen předpisy plateb a úhrady, ale i budoucí předpisy záloh do konce roku, kde se v první polovině července změní výše záloh.
Přeplatek buď hned nebo až po skončení roku
Protože změna je platná zpětně od začátku roku, ale výše záloh se mění až od července, vznikne z rozdílu plateb přeplatek na pojistném. Pokud například platíte minimum nyní a budete platit minimum i od července, znamená to šest plateb na důchodové pojištění s přeplatkem 715 Kč měsíčně, tedy celkem 4290 Kč.
Můžete o něj požádat svou příslušnou správu sociálního zabezpečení, a to nejdříve od 1. července 2026 a nejpozději do konce letošního roku. Úřad má pak na vrácení peněz dva měsíce ode dne podání žádosti. Můžete ale také požádat o to, aby prostředky byly použity na úhradu záloh na další měsíce nebo započteny na nějaký váš dluh na pojistném.
Požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení lze elektronicky jakýmkoliv způsobem umožňujícím ověření podávajícího (datová schránka, e-mail s uznávaným elektronickým podpisem), neboť pro tento účel není vytvořen zvláštní tiskopis žádosti. Z žádosti musí být patrné, že je požadováno vrácení části úhrad záloh na pojistné v souvislosti se změnou zákona č. 589/1992 Sb. s účinností od 1. 7. 2026,
popsala mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s tím, že žádost také musí obsahovat způsob výplaty této částky (složenka nebo účet) a číslo účtu, na který má být vrácena. Požadovaný přeplatek naopak není třeba vyčíslovat, úřad ho vypočte sám.
Poplatníci v režimu paušální daně nemají možnost si požádat ČSSZ o výplatu přeplatku tak, jako ostatní OSVČ. Mají však jinou možnost, jak se k penězům dostat hned. Jestliže chtějí přeplatek za první polovinu roku vrátit hned, sníží si červencovou zálohu a trvalý příkaz na novou pravidelnou částku nastaví až od srpna,
vysvětlila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
Namísto standardní červencové zálohy ve výši 9162 Kč tak stačí poslat jen 4230 Kč. V případě, že podnikatelé s paušální daní tuto možnost nevyužijí hned v červenci, mohou tak učinit při platbě záloh do konce roku 2026, nebo jim správce daně na žádost přeplatek vrátí po skončení roku.
To samé platí i pro OSVČ mimo paušální daň, které si do konce roku nepožádají o výplatu přeplatku. Peníze dostanou od ČSSZ po skončení roku.
