Za vlády dnes již bývalého premiéra Stanislava Grosse byly vypracovány dva návrhy reformy (rozumějte „snížení“) daně z příjmů fyzických osob. Jeden je z pera bývalého i budoucího ministra financí Bohuslava Sobotky, druhý vychází od bývalého i budoucího místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Vedle nich, dnes trochu odstrčená od vládního dění, leží rovná daň ODS. A neměl bych opomenout ani návrh, který přednesli představitelé Svazu průmyslu a dopravy a který se vládní politici neobtěžovali ani kritizovat.
Včera jmenovaný premiér Jiří Paroubek již oznámil, který návrh snižování daní bude prosazovat. A daňový poplatníku, div se, je to ten, který bude státní pokladnu stát nejméně – a nejméně uleví daňové zátěži. Myslím, že východiskem musí být návrh ministra Sobotky,
sdělil Jiří Paroubek.
Snížení daní podle Sobotky
Hlavním bodem snížení daní z příjmů fyzických osob v návrhu Bohuslava Sobotky je zrušení nezdanitelných částek a jejich nahrazení slevou na dani, jako je tomu v případě dětí již v letošním roce. Navrhované výše slev na dani za jednotlivé nezdanitelné částky ukazuje následující tabulka.
Nezdanitelná částka (rok 2005) | Sleva na dani (návrh 2006) | |
---|---|---|
Na poplatníka | 38 040 Kč | 7 200 Kč |
Na dítě | již nyní bonus | 6 000 Kč |
Na dítě ZTP/P | již nyní bonus | 12 000 Kč |
Na vyživovanou manželku/manžela | 21 720 Kč | 4 200 Kč |
Na partnera ZTP/P | 43 440 Kč | 8 400 Kč |
Částečný invalidní důchod | 7 140 Kč | 1 500 Kč |
Plný invalidní důchod | 14 280 Kč | 3 000 Kč |
ZTP/P | 50 040 Kč | 9 600 Kč |
Student | 11 400 Kč | 2 400 Kč |
Zdroj: ČSSD
Nahrazení nezdanitelných částek slevou na dani prospěje lidem s nižšími příjmy, naopak lidé, jejichž příjmy dosahují vyšších daňových pásem, zaplatí státu více.
Druhým bodem je změna daňových pásem, respektive rozšíření nejnižšího daňového pásma. Nejnižší daňová sazba dosud platí pro základ daně do 109 200 Kč, podle Sobotkova návrhu budou nejnižší sazbou zatíženy příjmy do základu daně 121 200 Kč. Díky tomuto kroku ušetří nejen lidé s nízkými příjmy, ale i lidé s příjmy vyššími.
Posledním bodem je snížení sazeb daně v prvním a druhém pásmu – z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %. I tímto opatřením dojde ke snížení daňové zátěže pro všechny příjmové kategorie.
Celý Sobotkův plán by měl přijít na cca 10 mld. Kč, které se do státního rozpočtu nevyberou díky nižším daním.
Snížení daní podle Jahna
Hlavním konkurenčním návrhem je reforma daní Martina Jahna, místopředsedy vlády pro ekonomiku. Jeho návrh vychází ze studie Českého statistického úřadu o vývoji počtu živnostníků. Studie sice neprokázala žádné dramatické trendy ve vývoji počtu živnostníků v ČR,
jak se píše v tiskové zprávě vlády ze dne 5. dubna 2005, přesto se členové Hospodářské rady vlády shodli na potřebě usnadnění podnikání.
Jahnův návrh je nepoměrně ambicióznější a radikálnější než návrh Sobotkův. Nepočítá sice s posunutím daňových pásem ani s nahrazením nezdanitelných částek, ale snížení daňových sazeb je mnohem znatelnější. Nejnižší sazbu chce snížit na 12 % (shoda se Sobotkou), ovšem druhou a třetí hodlá nahradit sazbou 15 %, tedy současnou nejnižší. Ve svém návrhu sáhl i na sazbu nejvyšší, pro osoby se základem daně nad 420 tis. Kč. Místo dosavadních 32 % navrhuje 24 % – sazbu stejnou, jakou budou mít v příštím roce právnické osoby.
Jahn se odvážil i dalších nevšedních návrhů. Například zvýšení procenta paušálních výdajů z příjmů. Dosud si živnostník mohl „dát do nákladů“ bez prokazování vynaložených nákladů 25 % z příjmů. Jahn navrhl toto procento zvýšit na 70 %. Důvodem je, že současnou sazbu využívá jen málo živnostníků a že by se zjednodušením daňové evidence usnadnila daňová správa.
Nemohu nezmínit to, co by uvítali nejen daňoví poradci, ale všichni podnikatelé. Jahn navrhl zavedení povinnosti daňové správy vydávat závazný výklad daňové legislativy. Tím by se odstranila nejistota a opodstatněný strach firem z daňové kontroly. Dnes totiž nikdo neví, jak si daňová správa bude daňové předpisy vykládat a jak bude kontrolovat…
Jahnova varianta daňových úlev je dražší než Sobotkova a státní rozpočet by přišla na 20 až 30 mld. Kč.
Snížení daní podle ODS
Návrh rovné daně ODS ve výši 15 % prezentuje již od posledních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V jejím návrhu se počítá se sjednocením sazby daně z příjmů fyzických osob i právnických osob a zavedením stejné sazby daně z přidané hodnoty. Vše ve výši 15 %.
Zavedení jednotné daně by v rámci daně z příjmů prospělo lidem s daňovým základem nad 109 200 Kč. Podíváme-li se na sazbu DPH, opět by z rovné daně těžili především lidé s vyššími příjmy – došlo by ke zvýšení cen potravin a dalšího zboží, které je dnes zařazeno do snížené daně z příjmů. Toto zboží nakupují všichni daňoví poplatníci v přibližně stejném objemu, proto pro lidi s vyšším příjmem převáží vliv snížení základní sazby daně z 19 % na 15 %.
„Modrá šance“ hovoří též o zrušení všech nezdanitelných částek vyjma částky na poplatníka, která by měla naopak vzrůst. Nejčastěji se hovoří o částce 48 tis. Kč, přičemž současná výše nezdanitelné částky je 38 040 Kč. Tato změna je přínosná především pro osoby, které nevyužívají jiných nezdanitelných částek (tj. nevyživují manžela / manželku, nestudují, nemají děti, …).
Publikace ODS bohužel nehovoří o propočtech dopadu na státní rozpočet. Uvádí: Snížení příjmů státního rozpočtu v důsledku nižší 15% rovné daně bude kompenzováno růstem objemu zdaňovaných příjmů v důsledku omezení daňových úniků, zastavení vývozu zisku ke zdanění do zahraničí, trvalého přílivu zahraničních investic a růstu ekonomiky.
Snížení daně podle Svazu průmyslu a dopravy
Návrh daňové reformy podle Svazu průmyslu a dopravy je nejvíce radikální ze všech návrhů. Na druhou stranu za ním nestojí žádná viditelná politická síla, a proto je také nejméně prosaditelný. Přispívá však k diskusi o tom, kam až by bylo možné se snižováním daní dojít.
Svaz průmyslu a obchodu navrhuje snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 9 % do základu daně 1 mil. Kč. Nad tuto částku by byly příjmy daněny sazbou 19 %. Zároveň by ale došlo ke zrušení všech nezdanitelných částek a odčitatelných položek s výjimkou úlev na děti. Snížení daní i škrty odpočtů od základu daně jsou tedy radikálnější než u všech předchozích návrhů.
Změna by nastala i u zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnanec by odváděl 35 % hrubého příjmu a zaměstnavatel 12,5 %, čili přesně naopak, než je tomu dosud. Cílem by mělo být zvýšení transparentnosti. Důsledkem tohoto opatření je ale také snížení čisté mzdy u nižších příjmů.
Například u mzdy 10 tis. Kč by při zachování mzdových nákladů došlo ke zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění ze 4750 Kč (1250 Kč zaměstnanec a 3500 Kč zaměstnavatel) na 5700 Kč (4200 Kč zaměstnanec a 1500 Kč zaměstnavatel) při zvýšení hrubé mzdy na 12 tis. Kč. Díky vyšším odvodům by se snížil základ daně a výsledná daň z 840 Kč na 705 Kč a čistá mzda by poklesla ze 7910 Kč na 7095 Kč.
U vyšších příjmů jsem si propočet nedělal, efekt by ale slábl díky vyšší sazbě daně. Podnikatelé by zaplatili ještě více, neboť by platili ze 100 % vyměřovacího základu, nikoli z 50 %, jak je tomu v letošním roce.
Návrh jde ale dál. Podnikatelé s obratem do 15 mil. Kč by nemuseli vést účetnictví, ale jen daňovou evidenci, navíc by si mohli do nákladů vložit paušálně 50 až 80 % příjmů. Tím by se stejně jako v návrhu místopředsedy Jahna snížila „byrokratická“ náročnost.
Součástí návrhu je zrušení veškerých majetkových daní (daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí, darovací a dědická) a úprava daně z přidané hodnoty. Snížená sazba daně by měla vzrůst na 9 %, ale měly by se do ní vrátit všechny položky, které povoluje Evropská unie.
Tato reforma je nejdražší. Vyjde státní rozpočet na 55 až 63 mld. Kč. Na druhou stranu by ubylo administrativy. Jsem přesvědčený, že těch chybějících 60 miliard lze ušetřit snížením nákladů na státní správu,
Jaroslav Míl, prezident Svazu.
Která reforma je nejvýhodnější?
Určit, která z reforem je nejvýhodnější, je poněkud komplikované. Každá zasahuje jiné spektrum daní, a tudíž bude mít jiný dopad na různé spotřebitele. Pokud budete například chtít převést nemovitost nebo zdědíte větší obnos finančních prostředků, zřejmě bez ohledu na zdanění příjmů pro vás bude nejvýhodnější reforma Svazu průmyslu a dopravy. A takto bychom mohli pokračovat. Proto se zaměřím jen na zdanění mzdy a propočítám, jakou čistou mzdu dostanete v kterém případě.
Vezměme modelový příklad samostatně žijícího daňového poplatníka s měsíčním příjmem 20 tis. Kč.
Současnost | Sobotka | Jahn | ODS | SP ČR | |
---|---|---|---|---|---|
Hrubá mzda | 20 000 Kč | 20 000 Kč | 20 000 Kč | 20 000 Kč | 24 000 Kč* |
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec | 2 500 Kč | 2 500 Kč | 2 500 Kč | 2 500 Kč | 8 400 Kč |
Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel | 7 000 Kč | 7 000 Kč | 7 000 Kč | 7 000 Kč | 3 000 Kč |
Daň z příjmů | 2 425 Kč | 2 018 Kč | 1 887 Kč | 2 025 Kč | 1 404 Kč |
Čistá mzda | 15 075 Kč | 15 482 Kč | 15 613 Kč | 15 475 Kč | 14 196 Kč |
* Propočet počítá se zachováním mzdových nákladů na zaměstnance
Poznámka: Vlastní propočty na základě zveřejněných parametrů předkládané reformy.
Upozornění: V případě, že by se zvolil jiný modelový příklad, dospěli bychom k odlišným výsledkům. Např. některé reformy jsou více výhodné pro rodiny s dětmi, což se u tohoto příkladu neprojevilo.