Hlavní navigace

Snížíme bankovní poplatky a lichvářské úroky. Po volbách

17. 5. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Stát nyní své občany před dluhy příliš nechrání a je potřeba to napravit. Rovněž přemrštěné ceny služeb má pohlídat cenový úřad, větší regulace a banky zaplatí daň z transakcí.

Zeptali jsme se osmi nejvážnějších kandidátů na zastoupení v poslanecké sněmovně pro následující čtyři roky na to, co zamýšlejí s finančními trhy. Levice chce ustanovit nové regulátory, pravice, očekávaně, spoléhá na sílu trhů. I když TOP 09 svá stanoviska nezaslala, lze u ní předpokládat (vzhledem k názorům na jiná ekonomická témata) nechuť k jakékoli regulaci.

Ze středu politického spektra znějí protichůdné názory. Zatímco křesťanští demokraté vnímají současnou situaci jako plně vyhovující a výši bankovních poplatků nechce regulovat ani uskupení Věci veřejné, Strana zelených volá po zásahu státu.

Existuje tedy reálná možnost toho, že se již po volbách dočkáme zásahu státu do určování výše bankovních poplatků. Konkrétní podoba těchto případných opatření bude závislá na síle, kterou jednotlivé strany ve volbách skrze jejich výsledek získají. Přečtěte si konkrétní návrhy, o kterých budete v následujících volbách také rozhodovat.

ČSSD – řešením nový regulační a cenový úřad

odpovídá tisková mluvčí Kateřina Blechová

Chystáte se nějak zasahovat do výše bankovních poplatků?

Cílem ČSSD je zavést Regulační a cenový úřad, který převezme kompetence Ministerstva financí v této oblasti, což je dohled nad bankovním sektorem. Úřad by měl v kompetenci ceny bankovních a telekomunikačních poplatků a regulované ceny energií,vodného a stočného. Měl by tedy působit v oblastech el. energie, plynárenství, vodárenství, telekomunikací a bankovnictví. Více – Jiří Paroubek: Zatlačíme na banky, aby změnily poplatkovou politiku

Ani lichva nám neodolá.

Hodláte nějak zasahovat do legislativy upravující pravidla úvěrů? 

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka a poslanec ČSSD Jeroným Tejc už  předložili do Sněmovny návrh opatření proti lichvě. Detaily najdete ve sněmovním tisku 808 a jeho pozměňujících návrzích (mj. návrh obsahuje maximální výši RPSN u spotřebitelského úvěru, a sice – repo sazba + 30 % u úvěrů do 9999 Kč; repo sazba + 25 % u úvěrů do 29 999 Kč; repo sazba + 20 % u úvěrů 30 000 Kč a vyšších – poznámka redakce).

KDU-ČSL – nynější regulace funguje, banky jsou zdravé

odpovídá ekonomický expert Vladimír Pikora

Na naše dotazy přišlo obsáhlé pojednání, které jsme pro účely tohoto textu zkrátili.

Výše poplatků se odvíjí od struktury produktů bank a jejich tržeb.

Mezinárodní porovnání, kterým se často mnozí ohání, je nepřesné, protože v každé zemi zákazník vyžaduje jiné služby. Kdyby se např. u nás banky zaměřily na směnky, spláčou nad výdělkem, protože se u nás téměř nepoužívají, zatímco v některých zemích jsou celkem běžné. Mezinárodně můžeme porovnávat pouze ziskovost bank a nikoli poplatky.

Všichni rozumní ekonomové chtějí, aby byly banky ziskové. Ztrátové banky totiž zavání tím, že by vkladatelé mohli o své peníze přijít a ohrozit stabilitu celého bankovního systému. Tím se dostáváme k tomu, že druhým faktorem, který ovlivňuje výši poplatků, je počet bank v ekonomice a jejich vzájemná konkurence. Čím více tu bude bank, tím nižší budou poplatky. Bank tu přitom není více právě kvůli regulaci.

My sanovat nemuseli, heč.

Regulace je u nás přísná, což vede ke zdravému bankovnímu sektoru. Výše poplatků je tak cenou za zdravý bankovní sektor. Pokud by se regulace uvolnila, zaplatili bychom jednou všichni za jeho sanaci podobně jako v nebo Německu, Británii nebo USA.

Lze tedy říci, že výše poplatků je již dnes z velké části dána regulací. Pokud se regulace přitvrdí a banky budou muset snížit např. poplatky za vedení účtu nebo za výběr kartou u cizího bankomatu, pak výsledkem bude snaha bankovního sektoru získat peníze jinde. Vymyslí se poplatky či marže za něco, co dnes ani neexistuje. Je naivní se domnívat, že více regulace zlevní bankovní služby. Bankovní poplatky se objeví jinde a budou pouze méně do očí bijící. To bude celý efekt. Jen to bude stát daňové poplatníky více za nové regulátory. Přečtěte si celé vyjádření

KSČM – větší regulace nebankovních společností a státní banka

odpovídá tisková mluvčí Věra Karasová

Obsahuje váš volební program nějaké návrhy směřující na finanční trhy?

Ano, náš volební program obsahuje také konkrétní návrhy v tomto směru. Jde nám především o řešení těch nejpalčivějších problémů. Zejména chceme vytvořit českou banku s rozhodující majetkovou účastí státu za účelem poskytování garantovaných půjček a úvěrů podnikatelům. Dále se jedná o regulaci bankovních poplatků a konečně nám jde o problematiku spotřebitelských úvěrů poskytovaných obyvatelstvu.

Chystáte se nějak zasahovat do výše bankovních poplatků?

Chtěli bychom prosadit taková legislativní opatření, která by vedla ke zpřísnění regulace finančního sektoru a omezení rozsahu a výše bankovních poplatků.

Hodláte nějak zasahovat do legislativy upravující pravidla úvěrů?

Třešně zůstávají rudé.

Mnohokrát jsme upozorňovali, že vysoká nezaměstnanost a její dopady do finanční situace našich občanů, respektive domácností, logicky přináší také již dnes problémy v oblasti zadluženosti domácností, neschopnost některých dlužníků splácet své dluhy. Nelze nevidět, že značná část nízkopříjmové vrstvy české společnosti stojí na okraji dluhové pasti. Mezi nebankovními poskytovateli tzv. spotřebitelských půjček je mnoho nebankovních firem. Naše legislativní prostředí pro tuto oblast nebankovních poskytovatelů půjček je dnes nedostatečné a ve svých důsledcích de facto umožňuje reálnou existenci lichvy. Stát tak selhává a občany před riziky předlužování nechrání, neboť nereguluje chování tržních subjektů.

Jde nám proto o zpřísnění regulace společností, které umožňují přímé lichvářské půjčky a nemají statut bankovního domu. Podle našeho názoru totiž nestačí pouze nastavit strop pro úroky a poplatky u spotřebitelských úvěrů. Je třeba se zabývat i tím, jak je možné, že firmy, které záměrně klienta sedřou z kůže, vůbec mohou existovat.

Úvěry v Česku totiž může poskytovat kdokoli, neboť stačí, když si pořídí živnostenský list. Kritizují to banky, finanční arbitr či neziskové organizace pomáhající předluženým lidem. Podle našeho názoru by bylo řešením, aby nebankovní poskytovatelé úvěrů museli dostávat k podnikání licenci podobně jako banky například od České národní banky a podléhali regulaci a hlavně dozoru této instituce. V licenčním řízení by se mohlo například zkoumat, zda taková firma či lidé, kteří za ní stojí, neměli dříve problémy se zákonem, nedopouštěli se nekalých praktik, či mají k půjčování dost odborných znalostí. Tak je tomu například ve Velké Británii.

ODS – trh se postará o snížení poplatků sám

odpovídá vedoucí mediální sekce Martin Kupka

Vidíte tu ruku? Je volná.

Obsahuje váš volební program nějaké návrhy směřující na finanční trhy?

Naše opatření pro podporu podnikání jsou ve většině případů plošná. Odvětvím finančních trhů se v programu samostatně nevěnujeme, protože jeho regulaci považujeme za dostatečnou.

Chystáte se nějak zasahovat do výše bankovních poplatků?

Bankovní poplatky se tvoří na otevřeném trhu. Věříme, že jejich výše bude postupně klesat samovolně s tím, jak se bude zvyšovat konkurence, a klienti budou postupně více využívat služeb s přidanou hodnotou.

Hodláte nějak zasahovat do legislativy upravující pravidla úvěrů?

V současnosti navrhujeme rozšířit garanci úvěrů malým a středním podnikům prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky a České exportní banky.

SPO Zemanovci – úroveň mateřských bank stropem pro české poplatky

odpovídá Lenka Čílová z tiskového oddělení

Obsahuje váš volební program nějaké návrhy směřující na finanční trhy?

Pouze dílčí, v oblasti bankovních poplatků.

Ano střízlivé regulaci.

Konkrétně?

Jsme pro posílení dohledu nad výší bankovních poplatků u standardních produktů určených masovému klientovi. Cílem by mělo být, aby výše těchto poplatků u českých bank nebyla vyšší než u jejich mateřských bank. V krajním případě jsme i pro cenové stropy pro tyto poplatky určené dohledem ČNB.

Hodláte nějak zasahovat do legislativy upravující pravidla úvěrů?

Nikoliv, stávající právní rámec je dostačující.

Strana zelených – regulace poplatků i Tobinova daň

odpovídá tiskový mluvčí René Kubásek

Obsahuje váš volební program nějaké návrhy směřující na finanční trhy?

Ano, v rámci ochrany spotřebitele se věnujeme výši a nesmyslnosti některých bankovních poplatků. České bankovní poplatky jsou o 19 % vyšší než průměrné sazby bank v zemích, kde se platí eurem. Přitom je vybírají stejné finanční ústavy.

Dále podporujeme vznik nových pravidel pro finanční sektor, která mají za cíl omezit jeho  nestabilitu. Součástí pravidel je automatická mezinárodní výměna daňových informací a povinnost nadnárodních firmy vykazovat zisky a zaplacené daně za každou zemi, v níž působí, zvlášť.

Podpoříme rovněž navrhovanou evropskou daň z finančních transakcí (tzv. Tobinova daň – poznámka redakce), která omezí nejvíce spekulativní operace a přinese vyschlým rozpočtům alespoň částečnou náplast za škody způsobené finanční krizí, již tyto spekulace přinejmenším prohloubily.

Zelená regulace, zelené daně.

Také se v programu věnujeme špatné dostupnosti úvěrů pro malé a střední podniky: jsme mimo jiné pro posílení České exportní banky, aby mohla více podporovat právě malé a střední podniky.

Jak budete tedy konkrétně zasahovat do výše bankovních poplatků?

V rámci státního dozoru a ochrany spotřebitele chceme dosáhnout snížení poplatků na úroveň běžnou v EU.

Hodláte nějak zasahovat do legislativy upravující pravidla úvěrů?

Do této legislativy neplánujeme zasahovat.

Věci veřejné – kompenzace zrušení státní podpory u stavebního spoření dluhopisy pro občany

odpovídá ekonomický garant Kamil Jankovský

Obsahuje váš volební program nějaké návrhy směřující na finanční trhy?

Náš volební program neobsahuje speciální návrhy směřující k bankovním trhům. Výjimkou je návrh, aby stát prodával státní dluhopisy i přímo občanům. Kromě toho, že by toto opatření mohlo rozhýbat stojaté vody našich bank, vnímáme tento návrh i jako kompenzace námi navrhovaného omezení podpory stavebního spoření. Ve většině případů totiž stavební spoření neslouží svému původnímu účelu, ale je využíváno jako státem dotovaná forma spoření. Výnos ze státních dluhopisů by tak mohl být pro občany zajímavou alternativou.

Má stavební spoření?

Chystáte se nějak zasahovat do výše bankovních poplatků?

Nemáme v úmyslu regulovat výši poplatků. Jsme přesvědčeni, že by banky stejně našly způsob jak tuto regulaci obejít.

Hodláte nějak zasahovat do legislativy upravující pravidla úvěrů?

dan_z_prijmu

Problémy, které jsou v oblasti spotřebitelských úvěru jsou všeobecně známé a proto podporujeme připravovanou legislativní úpravu. Navíc bychom povinně odstranili ze smluv o spotřebitelském úvěru rozhodčí doložku.

Jste pro regulaci výše bankovních poplatků?

Zdroj fotografií: weby politických stran

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).