Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která změní pravidla pro investování na důchod v tzv. třetím pilíři. Dotknou se všech. Těch, kteří spoří na starém penzijním připojištění v transformovaných fondech i účastníků, kteří investují v účastnických fondech v rámci doplňkového penzijního spoření. A dotknou se také zájemců, kteří chtějí do třetího pilíře teprve vstoupit.
Výrazně nižší poplatky
Novela výrazně omezuje poplatky investičním společnostem, které vložené peníze spravují. Noví i stávající účastníci by od příštího roku neměli platit výkonnostní poplatek za zhodnocení majetku, jehož výše závisí na dosaženém zhodnocení v daném roce.
Poplatek za správu majetku, který se odvozuje od všech prostředků účastníka, pak novela stropuje u transformovaných i účastnických fondů na 0,5 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu.
Jediná výjimka bude platit pro alternativní fondy, u kterých zůstanou poplatky v současné výši. Poplatek za správu majetku tedy maximálně 2,5 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu v alternativním fondu a poplatek za zhodnocení nejvýše 25 %. V zákoně však přibude odstavec o tom, že pokud penzijní společnost majetek v alternativním fondu nezhodnotí nebo ho znehodnotí, výkonnostní poplatek za dané období nezíská.
Nově má také platit, že souhrn všech přijatých úvěrů alternativního fondu (se splatností nejdéle na 12 měsíců) nesmí překročit 40 % hodnoty majetku v tomto fondu (nyní platí 25 %).
| Typ fondu | Poplatek za obhospodařování majetku | Poplatek za zhodnocení majetku |
|---|---|---|
| Transformovaný fond | 0,8 % | 10 % |
| Povinný konzervativní fond | 0,4 % | 10 % |
| Konzervativní účastnický fond | 1 % | 15 % |
| Vyvážený účastnický fond | 1 % | 15 % |
| Dynamický účastnický fond | 1 % | 15 % |
| Alternativní fondy | 2,5 % | 25 % |
Penzijní společnosti, které z poplatků žijí, přirozeně protestují. Varují, že nové poplatkové stropy nakonec povedou úbytku účastníků ve třetím pilíři. Vláda posílá do sněmovny velmi dobrou reformu, která se k lidem ale bohužel nedostane. Vláda ve své reformě zásadně snižuje příjmy penzijním společnostem. Ty tak nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu. Jednoduše řečeno: každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu. Pokud ve sněmovně nedojde k revizi v poplatkové oblasti, spadnou všechny pozitivní úpravy, které reforma obsahuje, pod stůl. 95 % nových klientů je třeba aktivně získávat – ať už skrze síť prodejců nebo marketingem. Vládou navrhované příjmy ale ani provize prodejcům, ani náklady na marketing nepokryjí. Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek,
uvedl v reakci na schválená pravidla Radek Moc, prezident Asociace penzijních společností ČR (APS ČR).
Téma poplatků ve třetím pilíři se přitom v poslední době výrazně přetřásá. Na vysokou nákladovost účastnických fondů totiž nedávno poukázala studie ekonomů z IDEA při CERGE-EI, která ji ilustrovala na příkladu střadatele, který si měsíčně odkládá 1100 Kč (průměr) po dobu 40 let do hypotetického dynamického fondu s 10% zhodnocením aktiv. Na konci vklady (při současných cenách) činily přes 300 tis. Kč, zhodnocení dosáhlo zhruba 3 mil. Kč, po započtení státních příspěvků se finální majetek vyšplhal na 3,5 mil. Kč. Penzijní společnost si ale v tomto případě na poplatcích ukrojila 1,7 mil. Kč a finální hodnota úspor by tak činila necelých 1,8 mil. Kč.
APS ČR se proti výsledkům studie ohradila s tím, že v mezinárodním srovnání fondů porovnává enormně odlišné systémy a závěry jsou proto nerelevantní. Poptala proto u poradenské společnosti Ernst & Young srovnávací studii, která by porovnala český třetí pilíř se srovnatelnými zeměmi, hlavně z hlediska výkonnosti fondů a jejich nákladové a poplatkové struktury. Z té pak vyplynulo, že české penzijní společnosti patří z hlediska dosahované výnosnosti v porovnání s těmi z jiných zemí k těm lepším. Dynamické fondy dosahují v ČR po očištění o inflaci průměrného výnosu 3,26 % (3. místo ze 7 zemí). I poplatky u nás ale podle studie patří k vyšším, vybočují hlavně výší možného maxima poplatku za zhodnocení, fixní část za obhospodařování patří k nižším.
Defaultně nastavená strategie životního cyklu
Základní strategií zhodnocení majetku bude strategie životního cyklu, kterou budou muset všechny penzijní společnosti povinně vytvořit. APS ČR i odborníci upozorňují na to, že Češi investují zbytečně konzervativně i v situacích, kdy před sebou mají ještě dlouhý časový horizont a mohli by si tak dovolit vkládat prostředky ve větší míře i do rizikovějších aktiv.
Myšlenka investování dle životního cyklu už na trhu běžně funguje a je založená právě na tom, že v mládí, kdy máte před sebou dlouhou dobu, po kterou budete investovat, můžete investovat dynamičtěji, protože krátkodobě sice hodnota rizikovějších aktiv kolísá, ale z dlouhodobého hlediska jsou výnosy vyšší. S tím, jak se investiční horizont zkracuje, by se mělo portfolio měnit ve prospěch konzervativnějších instrumentů s nižším ale stabilnějším výnosem. To je žádoucí ve chvíli, kdy se blíží konec investování. V takovém okamžiku nechcete mít orosené čelo z toho, že akciové trhy padají zrovna když si chcete peníze vybrat.
Tento prvek je už nyní ve třetím pilíři zanesen přímo zákonem, kdy penzijní společnost musí 5 let před dosažením důchodového věku převést prostředky účastníka do povinného konzervativního fondu (pokud se proti tomu aktivně neozvete).
Penzijní společnost nově bude muset při zvolené strategii životního cyklu zajistit, aby prostředky byly v průměru za rok rozloženy v účastnických fondech tak, že alespoň 75 % prostředků účastníka do 50 let bude investováno do dynamických investic (hlavně do akcií nebo obdobných cenných papírů či instrumentů navázaných na ně) a nejvýše 10 % může být v alternativním účastnickém fondu.
Před důchodem by měly penzijní společnosti podle vládou schváleného návrhu převádět prostředky účastníků do konzervativnějších aktiv tak, aby:
- v nich bylo 5 let před dosažením důchodového věku alespoň 20 % prostředků účastníka,
- v nich bylo 4 roky před dosažením důchodového věku alespoň 40 % prostředků účastníka,
- v nich bylo 3 roky před dosažením důchodového věku alespoň 60 % prostředků účastníka,
- v nich bylo 2 roky před dosažením důchodového věku alespoň 80 % prostředků účastníka,
- v nich byly 1 rok před dosažením důchodového věku všechny prostředky účastníka.
Stejně jako nyní bude platit, že nebudete-li se zkonzervativňováním svého portfolia souhlasit, musíte to své penzijní společnosti písemně oznámit (dle nových pravidel nejdříve šest let před dosažením důchodového věku).
Změny ovlivní i dnešní povinné dotazníky, na které musí odpovědět všichni spotřebitelé, jež chtějí investovat. I přes jejich zrušení by penzijní společnosti měly nadále zjišťovat preference spotřebitele. Pokud ale podle získaných informací zjistí, že jím určená strategie neodpovídá jeho cílům či znalostem, upozorní ho na to a doporučí mu strategii životního cyklu. Noví účastníci ve třetím pilíři budou spadat pod strategii životního cyklu automaticky, pokud si výslovně neurčí jinou. Účastníci, kteří už mají strategii zvolenou, v ní budou moci pokračovat dál.
Novela plánuje zvýhodnit strategii životního cyklu i poplatkově. Standardně se totiž za změnu strategie platí jednorázový poplatek (může být max. 500 Kč). Pokud ale půjde o změnu na strategii životního cyklu, neměla by ta být podle nových pravidel zpoplatněna.
Vábení mladých účastníků
Výpočty ukazují, že když začnou na důchod mladí investovat brzy, mohou si nastřádat díky složenému úročení mnohem vyšší částku, než když začnou až ve středních letech.
Cílem dalších změn je tedy motivovat mladé, aby do třetího pilíře vstoupili dříve. V současnosti v něm tvoří účastníci do 30 let věku přibližně 11 % z celkového počtu účastníků. Mladší generace budou čelit demografickému tlaku na průběžný státní důchodový systém. Posílení jejich individuálního doplňkového spoření na stáří je proto zcela nezbytné. Čím dříve účastník začne přispívat, tím větší efekt má dlouhodobé investování na výslednou částku, kterou je možné v důchodovém období využít,
uvádí ministerstvo financí v důvodové zprávě.
Navrhuje proto mladým účastníkům do 29 let zvýšit státní příspěvek ze současného 20% podílu na 40 % a nezletilým zároveň zmírnit podmínky pro vznik nároku na něj tak, že se pro ně sníží spodní hranice pro státní příspěvek už na 100 Kč. Státní příspěvky by se tak měly přiznávat podle následujících pravidel:
- účastníci, kteří nedosáhli 18 let, získají státní příspěvek ve výši 40 % z částky měsíčního příspěvku, je-li jeho výše 100 – 1699 Kč, nebo 680 Kč, je-li výše měsíčního příspěvku 1700 a více Kč,
- účastníci od 18 let do 29 let vč. získají státní příspěvek ve výši 40 % z částky měsíčního příspěvku, je-li jeho výše 500 – 1699 Kč, nebo 680 Kč, je-li jeho výše 1700 a více Kč,
- účastníkům od 30 let zůstane státní příspěvek ve výši 20 % z částky měsíčního příspěvku, je-li jeho výše 500 – 1699 Kč, nebo 340 Kč, je-li jeho 1700 a více Kč.
Mladí účastníci dostanou ještě jednu výhodu. Po deseti letech spoření (120 kalendářních měsíců) získají ti, kteří dosáhnou 18 let, nárok na částečné odbytné do výše jedné třetiny jejich prostředků (ale bez příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků). Právo na toto odbytné zanikne, pokud o něj takový účastník nepožádá do dosažení svých 36 let. Navrhuje se nevázat tento výběr na konkrétní účel, čímž se zvyšuje atraktivita spojená s rozhodnutím, zda prostředky využít nejen například na pomoc při zařizování bydlení, ale i na studia, osobní rozvoj a možné potřeby mladých rodin,
vysvětlují autoři návrhu, proč nakonec není výběr účelově podmíněn, až se v minulosti diskutovalo o tom, že by peníze v tomto případě měly být určeny na obstarání bydlení.
Výplata částečného odbytného zároveň nezpůsobí, že by daný produkt přestal být daňově podporovaným produktem spoření na stáří.
Konec transformovaných fondů
Poslední zásadní změnou bude ukončení transformovaných fondů se starým produktem penzijního připojištění, do kterého nejde od konce roku 2012 vstupovat. I když účastníci v těchto fondech reálně prodělávají, zůstává v nich stále 1,6 mil. lidí. I těch mladých, kteří by ještě stále mohli investovat dynamicky. Tyto fondy sice garantují nezáporné zhodnocení, ale právě kvůli tomu musí investovat tak konzervativně, že výnosy většinou nepřekonají inflaci a tak se prostředky reálně znehodnocují.
Ukončení se plánuje v horizontu 10 let, fungovat tedy budou transformované fondy do konce roku 2036. Pokud by jejich účastníci nepřešli během této doby do doplňkového penzijního spoření sami (dosavadní doba spoření se jim započítá), budou jejich prostředky převedeny do povinného konzervativního fondu doplňkového penzijního spoření u této penzijní společnosti (obmyšlené osoby zůstanou v platnosti). V případě, že by pak chtěli do 6 měsíců od zániku penzijního připojištění změnit strategii, nebudou za to platit poplatek.
V souvislosti s převodem prostředků do účastnických fondů už se nebude během roku 2036 přihlížet k určitým žádostem účastníků a bude je pak nutné podat až po převodu. Od července 2036 se například nebude přihlížet k výpovědi smlouvy nebo k žádosti o jednorázové vyrovnání, od září 2036 k žádosti o odbytné či k žádosti o převod prostředků do účastnického fondu. A pozor, od ledna 2032 se podle návrhu nemá přihlížet ani k žádosti o výplatu penze, ledaže jde o penzi na dobu určitou, jejíž výplata má skončit do konce roku 2036.
O návrhu, jehož změny by měly být účinné od 1. ledna 2027, bude nyní jednat Sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že se v připomínkovém řízení diskutovala se zaměstnavateli i možnost povinné nabídky penzijka všem novým zaměstnancům (tzv. enrollment). Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme. Nevylučuji, že bych podpořila případný pozměňovací návrh v tomto směru za předpokladu, že by šlo o jednoduchý a srozumitelný mechanismus s jednomyslnou podporou zástupců zaměstnavatelů,
dodala šéfka resortu financí. I když by tedy současná koalice ve Sněmovně neměla mít problémy změny prosadit, může ještě dojít k nějakým úpravám.
ČLÁNKY DO MAILU