Do konce roku 2025 nebylo jasné, zda lze pohledávky na výživné čili právo na zaplacení dlužného výživného převádět na jiné osoby, které by si alimenty vymáhaly místo těch, komu patří. Drtivě však převažoval názor, že pohledávky na výživné postupovat nelze. Pohledávky na výživné ostatně vždy měly ve srovnání s jinými pohledávkami zvláštní postavení.
Nově je u výživného nárok na úroky z prodlení a zvýšené úroky z prodlení z výživného pro nezletilé děti
Ačkoliv nezaplacení výživného mohlo mít a také mnohdy mělo mnohem bolestnější a citelnější následky než neuhrazení jiné pohledávky, tak si oprávněný věřitel (ten komu měly být alimenty zaplaceny) nemohl nárokovat úroky z prodlení z dlužného výživného, na rozdíl od jiných dluhů.
Až do 27. února 2017 nebylo možné počítat, účtovat, natož vymáhat úroky z prodlení z dlužného výživného, které by sankcionovaly jeho neplacení a navyšovaly dluh na výživném a následně případně vylepšily finanční situaci osoby, která má na výživné právo.
Zákon to povolil až od 28. 2. 2017. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, tak může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá přitom ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V současnosti tak úroky z prodlení činí 11,5 % z dlužné částky za rok.
Od 1. ledna 2026 jsou navíc úroky z prodlení z výživného pro nezletilé dítě (které nenabylo plné svéprávnosti) za první půl roku prodlení (existence dluhu) výrazně vyšší. Činí 2,5 promile za každý den prodlení.
Když to přepočteme, tak úroky z prodlení z dlužného výživného činí za prvních 6 měsíců prodlení 91,25 % roční sazby, což je 8× více, než činí běžné úroky z prodlení. Za pozdější dobu už se počítají úroky z prodlení ve standardní výši, takže 11,5 % za rok.
Vše podstatné o úrocích z prodlení z dlužného výživného, včetně návodů, jak je spočítat, jsme vám objasnili v tomto článku už dříve:
Pohledávku na výživné lze převést v podstatě na kohokoliv
A právě vysoké úroky z prodlení za prvních 6 měsíců prodlení dluhu na výživném pro nezletilce mohou být motivací pro postupování pohledávek na výživném. Převádění pohledávek výživného však má svá zvláštní a přísná pravidla oproti pravidlům pro převádění jiných pohledávek.
Je možné, že vzniknou specializované dobročinné instituce, které budou skupovat pohledávky na výživné a odměnou jim budou především úroky z prodlení z dlužného výživného.
Převod je ale možný i mezi osobami blízkými. Řekněme, že třeba matka dítěte (nebo otec dítěte) nemá sílu, čas a kapacitu vymáhat dlužné výživné po otci dítěte (nebo matky dítěte), a tak postoupí pohledávku někomu z rodiny, přátel a známých, někomu, koho proces vymáhání tolik nezatěžuje, kdo má větší zkušenosti nebo nemá problém s osobním konfliktem, jaký mají mnohdy rodiče dítěte jako bývalí životní partneři po rozvodu nebo rozchodu.
Musí jít o alimenty, které už jsou splatné
Musí jít o splatné výživné, o kterém rozhodl soud. Nelze tedy převádět pohledávky na výživné, které bude splatné teprve v budoucnu.
Na tomto místě však bude dobré vysvětlit, že převést lze jak pohledávku na dlužné výživné, které soud stanovil za předcházející období, tak i na dlužné výživné, které soud určil pro budoucno. Výživné bylo například soudem stanovené v roce 2024 pro budoucno, řekněme se splatností vždy k 1. dni kalendářního měsíce, za který výživné náleží.
Proto pokud nebylo zaplaceno výživné za měsíc duben 2026, může být pohledávka na toto výživné postoupena, a to od 2. 4. 2026. Výživné musí být určeno rozhodnutím soudu, ale může být též vyčísleno v dohodě, kterou soud schválil.
Oprávněný musí vždy dostat alespoň částku odpovídající částce výživného
Postoupení pohledávky na výživné musí být za úplatu. Bezúplatné postoupení není dovoleno. Úplata za postoupení pohledávky musí být poskytnuta postupiteli bezhotovostním převodem na účet. Není dovoleno poskytnout úplatu v hotovosti. Odměna za postoupení totiž musí činit alespoň výši jistiny pohledávky v době postoupení. Nelze tak obcházet toto pravidlo, že by oprávněný dostal v hotovosti méně. Za méně než jistinu pohledávky výživného může dojít k postoupení jen zcela výjimečně a je k tomu zapotřebí souhlasu soudu.
Postupník přitom nabývá pohledávku na výživné až okamžikem úplného zaplacení úplaty za postoupení oprávněnému postupiteli, o jehož výživné jde. Nestačí jen, že smlouva o postoupení je již účinná, je třeba plného uhrazení úplaty za postoupení.
Toto pravidlo má za cíl chránit oprávněného a zabezpečit jeho výživu, neboť v opačném případě by hrozilo, že by se pouze změnila osoba dlužníka, aniž by oprávněný obdržel odpovídající protiplnění částku výživného.
Naproti tomu však postupitel, o jehož výživné jde, neručí postupníkovi, který pohledávku koupil za dobytnost pohledávky. To je riziko postupníka.
Jsou možné i další následné převody pohledávek na výživné
Požadavek na bezhotovostní formu úplaty, jakož i na vznik účinků postoupení až okamžikem jejího úplného zaplacení, však už neplatí při případném dalším postoupení pohledávky, tj. při jejím postoupení na druhého a každého dalšího postupníka. Je třeba chránit jen prvního postupitele čili toho, o jehož nárok na výživné jde. Není důvod komplikovat další případné obchodování s pohledávkami.
