Hlavní navigace

Rychlé úhradě dluhu napomůže, když je smlouva jednoznačně srozumitelná. Jak na to?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Co jsou zákonné úroky z prodlení? Od kdy na ně věřiteli vzniká nárok? Co je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a jaké má výhody pro věřitele? Co když ani právník nenapíše smlouvu jednoznačně? Co potom platí?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Věřitel a dlužník sjednali dohodu, na jejímž základě měl dlužník, když to trochu po skutkové stránce zjednodušíme, zejména uhradit dluh (šlo o částky vyplývající z neuhrazených faktur), a to se zákonnými úroky z prodlení a se smluvními úroky, a to až do zaplacení. Dohoda byla sjednána ve formě tzv. notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Mnozí čtenáři vědí, oč běží, ale některým to budeme muset vysvětlit. 

Co je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a jaké má výhody

Obsahem notářského zápisu o dohodě se svolením k vykonatelnosti je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní svůj dluh vůči věřiteli, a pokud tak neučiní, může věřitel bez dalšího soudního řízení požádat soudního exekutora o exekuci na dlužníkův majetek. (Druhy exekucí pro vymožení peněžitého plnění a jejich omezení, ochranu dlužníka jsme popsali v textu Co vám nikdy nesmí při exekuci zabavit?)

Má to tedy tu výhodu, že věřitel nemusí složitě získávat u soudu tzv. exekuční titul (vykonatelné rozhodnutí, zpravidla rozsudek nebo platební rozkaz), protože exekučním titulem – dokumentem, na jehož základě může být zahájena exekuce, pokud dlužník nedostál svým závazkům – je samotný zmiňovaný notářský zápis. Věřitel tak ušetří náklady na soudní poplatek, na právníka, protože se nemusí soudit, ovšem na druhou stranu notářský zápis se svolením k vykonatelnosti také není lacinou záležitostí.

Nespornou výhodou je však rychlost. Pokud se musí věřitel s dlužníkem soudit, tak je to obvykle na dlouho. Dlužník má šanci zařídit a uspořádat si svoje majetkové poměry tak, aby na věřitele nic nezbylo, majetek prodává, daruje, převádí na jiné spřízněné osoby. (Jak se tomu bránit, jsme radili v těchto článcích: Co dělat, když se dlužník zbavuje majetku nebo ho znehodnocuje, aby vám nemusel platit?, Zaplať, nebo ti to nevrátím. Má smysl dlužníkovi zabavit jeho věc?, Kdy a jak můžete prodat to, co jste vzali od neplatícího dlužníka do zástavy?)

Když už konečně soudní řízení skončí a věřitel má v ruce pravomocné rozhodnutí soudu, tedy exekuční titul, je někdy na vymáhání dluhu v exekuci pozdě. Už není kde brát. Dlužník je v insolvenci atp.

Bez soudního martýria, rovnou k exekutorovi

Dohodu je samozřejmě nejlepší v případě třeba zápůjčky (dříve půjčky) sepsat a uzavřít nejpozději při předání peněz, ale lze ji uzavřít i ohledně pohledávky, která teprve vznikne (úvěr). Dohodu lze uzavřít i v případech, kdy je již pohledávka splatná, ale dlužník momentálně nemůže zaplatit, přičemž věřitel je ochoten poskytnout dlužníkovi ke splacení dodatečnou lhůtu a dlužník je ochotný dohodu uzavřít.

Věřitel se tak pojistí před tím, že dlužník se nebude mít k placení ani později. To by pak jen ztrácel čas a oddaloval uspokojení své pohledávky, jestli by přímo nepřispěl čekáním k tomu, že se plnění nikdy nedočká… Jakmile dlužník nezaplatí ani napodruhé, v dodatečné lhůtě, může věřitel vynechat soudy a může se obránit přímo na exekutora.

Smlouva nebo uznání dluhu, ale pak bez smluvní pokuty

Svolení k vykonatelnosti nemusí být vázáno jenom na dvoustranné právní jednání, tedy smlouvu, ale i jednostranné, a tak může být svolení k vykonatelnosti obsaženo v notářském zápisu o jednostranném právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu. Pak si ale věřitel nemůže zajistit splacení dluhu smluvní pokutou, protože Nejvyšší soud už před časem dospěl k závěru, že i když se k zaplacení smluvní pokuty zavázal dlužník dobrovolně v uznání dluhu, nemůže jít o smluvní pokutu, protože nevyplývá ze smlouvy, ale z jednostranného právního jednání (tehdy úkonu). Trochu slovíčkaření, ale je to tak.

Takže, pokud chcete nejenom úroky, ale i třeba vyšší smluvní pokutu, neposílejte dlužníka k notáři pro takový zápis k utvrzení dluhu, který by vám pak předal jako možný exekuční titul, ale běžte k notáři s ním, aby šlo o smlouvu ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Jenže dnes není nic jisté, nic není jednoznačné, na nic se nelze spolehnout. A tak ani notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nemusí být rychlou cestou k uspokojení nebo plnému uspokojení dluhu. V případě, který popisujeme, měl věřitel notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, ale stejně musel k soudu.

Notář nenapsal dokument ideálně, a tak toho vychytralý dlužník využil ke zdržování. Pokusil se snížit nároky oprávněného věřitele. Exekuce byla navržena, ale povinný dlužník obstruoval a určitý čas se jí úspěšně bránil, exekuci oddaloval. Soud prvního stupně exekuci nařídil. Jeho rozhodnutí potvrdil i odvolací soud. Dlužník však částečně uspěl u Nejvyššího soudu.

Co je to zákonný úrok z prodlení a od kdy náleží

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v notářském zápisu není „zákonný“ úrok z prodlení vymezen dostatečně určitě vzhledem k tomu, že chybí jeho počátek – od jakého data by měl být u jednotlivých pohledávek vymáhán, určitá není ani jeho výše, neboť stanovení rozsahu úroku pojmem „zákonný“ nelze považovat za přesné, určité a srozumitelné vymezení rozsahu a obsahu úrokové povinnosti. S prvním závěrem bych se dokázal ztotožnit. Samozřejmě, že úroky z prodlení náleží od prvního dne, kdy se ocitl dlužník v prodlení.

Takový výrok by jistě věřitel získal u soudu v jeho rozhodnutí, kdyby se o uspokojení soudil – kdyby usiloval o získání exekučního titulu běžnou cestou. Jenže on měl notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, což můžeme označit za svého druhu smluvní titul k exekuci. Takže přijímám pochybnosti Nejvyššího soudu, patrně by se mohlo dospět k tomu, že úroky z prodlení náleží až ode dne sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Druhý závěr však odmítám, domnívám se, že výraz zákonné úroky je dostatečně určitý, srozumitelný a měl by být každému jasný. Ovšem Ústavní soud nepřijal ani jeden ze závěrů Nejvyššího soudu a postavil se plně za věřitele.

Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 11. 2016 (spis. zn. III. ÚS 1320/2016), kterým zrušil rozsudek Nejvyššího soudu, který musel změnit své stanovisko, zdůraznil, že pokud se strany dohodly na povinnosti k plnění úroku z prodlení bez výslovného určení počátku, nelze takovou dohodu považovat za neurčitou.

Základním předpokladem plnění takového úroku z prodlení je právě prodlení účastníka zatíženého povinností. V této věci proto lze dospět k jedinému možnému výkladu, že povinnost platit úroky z prodlení vzniká k prvnímu dni prodlení, tedy jako následek nesplnění povinnosti dlužníka splnit dluh řádně a včas. Podobně lze podle Ústavního soudu přistoupit k ujednání, že rozsah úroku bude „zákonný“, resp. v „zákonné výši“.

Diners

Jestliže právní úprava definuje, a to i pokud by tak činila dispozitivně (rozuměj tak, že od výše úroků z prodlení určených zákonem a prováděcím právním předpisem, se mohou dohodou věřitel a dlužník odchýlit), způsob určení výše úroku z prodlení, nelze smluvní ujednání účastníků vyložit jinak, než že se dohodli právě na výši stanovené právním předpisem.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).