Hlavní navigace

Růst reálných mezd v Česku jeden z nejvyšších

11. 9. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Téměř ve všech evropských zemích došlo v roce 2005 k reálnému zvýšení průměrné mzdy. Občané všech zemí si tedy za průměrnou mzdu koupili více než v předcházejícím roce. Mezi třemi zeměmi, kde reálné mzdy vzrostly nejvíce, je Česká republika. Stejná situace se očekává i v letošním roce.

Hlavními důvody reálného růstu mezd jsou především zvyšování produktivity práce v evropských zemích a s tím související růst nominálních mezd, nízká míra inflace a snižování cen vybraného zboží a služeb díky vysoké konkurenci. Nejvíce přitom během posledních čtyř let reálně vzrostla průměrná mzda v Estonsku, Litvě a Česku.

Nejvyšší průměrná mzda je v Dánsku

Nejvyšší průměrná hrubá mzda za rok je v Dánsku (43 968 euro), Německu (41 074 euro), Velké Británii (40 988 euro) a Lucembursku (40 500 euro). Nejnižší mzdy jsou potom v pobaltských zemích. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou z Evropské unie „nejbohatší“ občané Lucemburska, Rakouska a Velké Británie.

Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemích. Protože je zde ale levněji, nejsou rozdíly až tak závratné, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Jedním z nejvýznamnějších vlivů na výši mzdy je dosažené vzdělání, vždyť zaměstnanci s vysokoškolským diplomem pobírali v loňském roce v členských zemích Evropské unie v průměru o 64 % více než maturanti. Nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci na počátku své pracovní kariéry, potom jdou strmě nahoru a maximum pobírají zaměstnanci mezi 35 a 45 lety.

Růst mezd v Česku

Nominální průměrná mzda v Česku za poslední čtyři roky rostla ročně vždy o více než 5 %. Za celý rok 2002 činila průměrná mzda 15 707 Kč, za rok 2003 dosáhla 16 917 Kč, za rok 2004 vzrostla na 18 035 a za uplynulý rok se vyšplhala na 19 030 Kč. Při zohlednění spotřebitelských cen tedy průměrná mzda reálně rostla meziročně: o 5,4 % (v roce 2002 oproti roku 2001), o 6,7 % (v roce 2003 oproti roku 2002), o 3,7 % (v roce 2004 oproti roku 2003) a o 3,5 % (v roce 2005 oproti roku 2004).

Reálné mzdy rostly nejrychleji v Estonsku

V Estonsku došlo k reálnému nárůstu průměrné mzdy v roce 2005 oproti předcházejícímu roku o 8,3 %, v Litvě o 7,9 %, což je podstatně více než v ostatních členských zemích Evropské unie. A i v předchá­zejících třech letech atakoval reálný růst průměrné mzdy v uvedených zemích 10% hranici.

Důvodů rychlého růstu mezd je několik. Estonsko i Litva mají na evropské poměry velmi nízké daňové zatížení podporující ekonomický růst a v současné době jsou díky podnikatelskému rozvoji a kvalifikované pracovní síle atraktivní pro zahraniční investory.

Podnikat můžete i za peníze Evropské unie.

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu vytvářejí konkurenceschopné prostředí pro všechny zájemce, domácí i zahraniční. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, pevným kursem domácí měny k euru, poměrně vysokou vzdělaností a dobrou jazykovou vybaveností a v neposlední řadě i legislativními změnami směřujícími ke zjednodušení podnikatelského prostředí. Estonsko a Litva patří mezi nejliberálnější evropské země.

Nezaměstnanost v obou zemích vykazuje klesající tendenci (registrovaná nezaměstnanost se pohybuje okolo 6 %). Obě země jsou hodnoceny jako státy s vysokou ekonomickou svobodou. Velmi dobře se v obou zemích rozvíjí sektor služeb. Vlády obou států se snaží vytvářet příznivé investiční klima a maximálně otevřít zemi pro přístup zahraničních investic a nových technologií.

Vliv inflace

Evropané se mohou dlouhodobě těšit z nízké míry inflace, která stabilizuje finanční sektor, čímž nejsou znehodnocovány jejich úspory. Nízká míra inflace patří mezi základní cíle každé evropské vlády a především jednotlivých národních centrálních bank Neinflační ekonomika je důležitým lákadlem pro zahraniční investory, protože inflace je hlavním faktorem pohybu úrokových sazeb.

Inflace současně hraje významnou roli v kupní síle naší průměrné mzdy. Česko se může, na rozdíl od ostatních východoevropských zemí, pochlubit nízkou mírou inflace již od roku 1994. Především začátkem devadesátých let byla nízká inflace velmi důležitá pro všechny občany – jejich dlouholeté úspory nebyly znehodnoceny (tak jako v Polsku či Maďarsku, kde inflace dosahovala desítek procent a za našetřené peníze se toho nedalo příliš koupit) a zachovaly si svoji kupní sílu.

V posledních letech je stabilně nejnižší míra inflace v Dánsku, Lucembursku, Estonsku, Německu, Finsku a Česku. Naopak nejvyšší míra inflace je v Maďarsku, Lotyšsku a Slovensku.

Jak mít co nejvyšší příjem?

Nejvyšší průměrné příjmy v Evropě mají hlavně úspěšní podnikatelé, následují manažeři, finanční analytici, lékaři a piloti. Příjmy nejúspěšnějších podnikatelů jsou mnohonásobně vyšší, než je průměrná mzda v zemi.

Podnikatelům ale musí zaplatit jejich odběratelé. Prověřte si je!

Ze zaměstnaneckého poměru mají nejvyšší naděje na vyšší mzdové ohodnocení počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví. Vysokoškolsky vzdělaní odborníci plynně hovořící několika světovými jazyky pracující v renomované firmě v Londýně, Bruselu, Paříži či Berlíně mají nejlepší startovací pozici k tomu se uplatnit na trhu práce a mít nadstandardní příjmy.

dan_z_prijmu

Souhrnně můžeme říci, že nejlépe placená jsou zaměstnání náročná po psychické stránce vykonávaná ve velkých městech, kde je dostatek podnikatelských možností.

Růst reálných mezd v zemích EU(v %, vždy oproti předcházející­mu roku)
Země 2002 2003 2004 2005
Belgie 2,5 0,1  –0,4  –0,3
Česko 5,4 6,7 3,7 3,5
Dánsko 2,0 1,7 0,4 1,7
Estonsko 7,0 10,1 8,0 8,3
Finsko  –1,0 2,7 3,9 1,8
Francie 1,9 1,0 1,3 2,0
Irsko 0,0 1,8 4,7 3,1
Itálie  –0,1 0,9 0,8 0,5
Kypr 1,6 5,7 1,3 1,5
Litva 4,4 11,8 6,9 7,9
Lotyšsko 1,8 7,9 8,5 3,0
Lucembursko 3,2  –0,4 1,7 1,2
Maďarsko 9,4 5,4 4,9 3,3
Malta 1,3 0,8  –4,1  –0,6
Německo 0,8 0,9 0,0  –0,5
Nizozemí 2,1 1,8 2,2 0,6
Polsko  –1,3 0,4  –1,2 1,2
Portugalsko 1,3 0,3  –0,1 0,3
Rakousko 1,1 0,4 0,3 1,0
Řecko 7,3 1,7 3,2 2,3
Slovensko 6,6  –1,5 3,6 1,8
Slovinsko 0,6 2,2 4,0 3,3
Španělsko 0,4 0,5  –0,1  –1,0
Švédsko 1,1 1,2 2,3 2,3
Velká Británie 2,1 2,8 2,8 2,3
EU 1,3 1,1 1,0 1,6

Pramen:

  • Boeckler Institut: WSI Mitteilungen 7/2006 „Europäischer Tarifbericht des WSI – 2005/2006“
  • Český statistický úřad

Vzrostla v uplynulém roce vaše mzda?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).