Rozvody se od nového roku v některých ohledech řídí jinými pravidly. Jde o důsledek novelizace občanského zákoníku a dalších právních předpisů, které se souhrnně říká rozvodová novela.
Účelem změn bylo zrychlit a zjednodušit rozvodové řízení se zachováním ochrany pro dítě.
Rozvody manželství s nezletilým dítětem
Rozhodování o dítěti
Rozvodová novela sloučila opatrovnické a rozvodové řízení, takže se o péči a vyživovací povinnosti vůči dítěti rozhodne společně s rozvodem manželství (první se bude řešit péče o dítě). Řízení bude probíhat u okresního (v Praze u obvodního) soudu podle bydliště dítěte. V případě, že by panoval mezi rodiči nesmiřitelný konflikt, dají se řízení rozdělit kvůli snížení dopadů na dítě. Z tohoto důvodu je nově možné vést řízení i mimo soudní síň.
Pokud se rodiče na budoucím uspořádání ohledně péče jsou schopni dohodnout, nezastupuje dítě už kolizní opatrovník z OSPODu. Pokud se ale ukáže, že by mezi rodiči a dítětem mohlo dojít ke střetu zájmů, tak soud kolizního opatrovníka ustanoví. Stejně tak soud kolizního opatrovníka ustanoví, požádá-li o to samo dítě,
vysvětlil Vladimír Řepka, mluvčí Ministerstva spravedlnosti.
Novelizace také zrušila dosavadní formy péče o dítě, jakými byla péče společná, střídavá nebo výlučná. Pokud se rodiče shodnou na tom, že dítě zůstane v péči jich obou (původní společná péče), nebude soud určovat přesný rozsah péče ani vyměřovat výživné (došlo ke zrušení rozdělení na rezidentního a nerezidentního rodiče). Budou-li rodiče ale chtít mít v ruce nějaký dokument o výši výživného, soud schválí jejich dohodu.
Pokud rodiče nebudou schopni se na péči o dítě průběžně domlouvat jako dosud, soud rozhodne nejen o tom, že dítě zůstává v péči obou rodičů, ale rovněž o tom, v jakém rozsahu bude každý z rodičů o dítě pečovat,
popsal nová pravidla Řepka s tím, že rozsah péče pak může být stanoven od výrazně úzké péče jednoho z rodičů (např. o víkendu jednou za dva týdny) odpovídající původní výlučné péči až po rovnoměrnou péči půl napůl, která odpovídá „střídavce“, kterou jsme znali dosud.
Nejlepší zájem dítěte
Soud by měl při určení rozsahu péče brát na zřetel nejlepší zájem dítěte a přihlédnout hlavně k:
- existenci pokrevního pouta mezi dítětem a rodičem, který má o dítě pečovat,
- míře zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě stanovení rozsahu péče (vč. vazby dítěte na sourozence a členy širší rodiny, i posouzení, zda např. některý z rodičů nebrání kontaktu dítěte s druhým rodičem a dalšími osobami, k nimž má dítě silnou náklonnost),
- schopnosti osoby usilující o péči o dítě v určitém rozsahu zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby. Soud ale musí zohlednit např. existenci domácího násilí (na dítěti, druhém z rodičů, jiných dětech – definice domácího násilí je nově v občanském zákoníku) nebo zohlednit, že je dítě kojeno apod.,
- názoru dítěte s ohledem na jeho věk (má se za to, že dítě starší 12 let svůj názor sdělit dokáže) ale i riziko manipulace ze strany některého z rodičů. Soud názor dítěte musí zohlednit, ale nemusí ho bez dalšího plně respektovat.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Soud může svým rozhodnutím upravit rodiči osobní styk s dítětem v důsledku omezení rodičovské odpovědnosti, je-li to v zájmu dítěte. K pozastavení rodičovské odpovědnosti přistoupí v případě, že v důsledku jejího výkonu hrozí dítěti narušení citového nebo psychického vývoje a situaci není možné vyřešit mírnějším opatřením (např. domácí násilí). Pokud je to možné a v zájmu dítěte, soud může stanovit podmínky, za jakých se s ním daný rodič může přímo setkávat (například určit místo nebo účast dalších osob).
Rozhodnout o svěření dítěte jen do péče jednoho rodiče nepůjde bez toho, aniž by zároveň nebyla omezena rodičovská odpovědnost toho druhého.
Zákon také výslovně stanovuje nepřípustnost tělesných trestů nebo způsobování duševního strádání ponižováním apod.
V situaci, kdy by jeden rodič mařil péči druhého rodiče (např. různě naschvál bránil styku rodiče s dítětem), která vyplynula ze soudního rozhodnutí nebo jím schválené dohody, může nařídit náhradní péči v rozsahu péče zmařené. Náklady, které vzniknou v souvislosti se zmařenou péčí se nově uplatňují už v řízení o výkonu rozhodnutí. Není nutné se jich tedy domáhat samostatným řízením.
Výživné
V situacích, kdy se rodiče neshodnou na rozsahu péče a musí o tom rozhodnout soud, ten v takové situaci zároveň vždy stanoví i výživné. Schválí buď dohodu rodičů nebo ho určí autoritativně, nově ale oběma rodičům, podle rozsahu péče.
Pokud je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a druhý rodič se o něj stará například zhruba třetinu času a oba rodiče mají srovnatelné příjmy, měl by soud vycházet z toho, že každý z nich tuto část péče zajišťuje přímo. Zbývající část péče, kterou zajišťuje druhý rodič, by pak měla být dítěti vyrovnána prostřednictvím výživného ze strany rodiče, který pečuje v menším rozsahu,
vysvětlil pro sesterský server Finance.cz Petr Aulický, advokát věnující se rodinnému právu s tím, že dosud k tomuto v praxi docházelo jen výjimečně.
Nově se má podle Aulického výživné určovat (kromě situací, kdy se rodiče dohodnou a soud výživné nestanovuje) způsobem, který se používal u střídavé péče. Výživné tedy soud vyměří oběma rodičům dle rozsahu skutečné péče.
Rozvod nemá vliv na rodičovskou odpovědnost, o dítě budou pečovat oba, a proto by měli vynakládat výdaje, k jejichž úhradě výživné slouží (tj. výdaje vynakládané bez přímé souvislosti s péčí, např. výdaje na školní pomůcky, mimoškolní zájmové aktivity či tábor), po vzájemné dohodě,
uvedl mluvčí Ministerstva spravedlnosti s tím, že u konfliktních rodičů, kteří se nedokážou na výdajích domluvit nebo v případě výrazně asymetrické péče, kdy se o dítě stará převážně jeden z rodičů pak soud stanoví výživné jen jednomu z nich.
Nová pravidla pro rozhodování o poměrech dítěte platí ve stejné míře také pro nesezdané rodiče.
Dlužné výživné
V případě, že nebude rodič platit výživné na dítě, bude po dobu prvního půl roku možné požadovat zvýšený úrok z prodlení ve výši 2,5 promile denně z dlužného výživného. Později bude možné uplatnit úrok z prodlení v zákonné výši.
Nově je také možné prodat splatnou pohledávku výživného a nechat ji vymáhat profesionálem, např. inkasní agenturou. Pohledávku výživného bude možné postoupit jen za plnou cenu. Vymáhací agentura tedy nemůže za tento dluh zaplatit méně, než činí jistina (zde výše výživného). Postoupení pohledávky pod cenou by musel jedině posvětit soud.
Institut náhradního výživného zůstává v platnosti beze změny.
Rozvod manželství
Návrh na rozvod manželství bez nezletilých dětí se podává u okresního soudu, v jehož obvodu manželé naposledy bydleli, pokud v něm aspoň jeden ještě bydlí. Pokud takový soud není, podává se v obvodu, kde bydlí manžel, jež návrh nepodal. Pokud ani takový soud není, podá se u soudu v obvodu navrhovatele.
Poté, co soud vyřeší poměry dítěte přijde v rámci řízení na řadu rozvod manželství. Odtud už je postup stejný i pro sezdané páry bez nezletilých dětí. Nově soud až na výjimky nezjišťuje příčiny rozvratu manželství (i nadále tak bude činit jen pokud jedna strana s rozvodem nesouhlasí).
Manžele, kteří se byli schopni dohodnout na péči o dítě i majetkových poměrech, soud rozvede v režimu zjednodušeného tzv. smluveného rozvodu, který je rychlejší. Řízení se může obejít i bez výslechů manželů (musí se však včas omluvit). Soudní poplatek pak platí ve snížené výši 2000 Kč.
Nedohodnou-li se manželé předem, soud povede řízení v režimu běžného rozvodu (tzv. nesmluvený rozvod), kterému odpovídá soudní poplatek 5000 Kč.
Dosud bylo opatrovnické řízení zdarma, řízení o rozvodu bylo zpoplatněno částkou 2000 Kč. Nově má být rozlišeno, zda půjde o řízení, v němž účastníci uzavřou dohodu, kdy soudní poplatek zůstane shodný, tedy 2000 Kč a v případě, kdy bude muset být autoritativně rozhodnuto, bude poplatek navýšen na 5000 Kč. Pokud strany dojdou k dohodě až během řízení, bude jim ze zaplaceného poplatku 3000 Kč vráceno,
popsal advokát Aulický.
I nadále zůstane v platnosti možnost nemajetných manželů požádat o osvobození od soudních poplatků. Pokud rozvod navrhuje oběť domácího násilí, může soud násilníkovi nařídit náhradu nákladů řízení (vč. uhrazeného soudního poplatku).
Nový poplatek
Jak už bylo zmíněno výše, za úpravu poměrů dítěte se u soudu I. stupně nebude nadále platit soudní poplatek. Stát však chce předejít zneužívání institutu odvolání, které dosud bylo také bezplatné. Někteří rodiče ho ale v minulosti využívali k tomu, aby řízení prodloužili nebo se druhému z rodičů mstili. Proto ve vybraných věcech péče soudu o nezletilé (např. řízení ve věcech péče a výživy) bude nově odvolání zpoplatněno 3000 Kč.
Přechod ze starých pravidel na nová
Rozhodnutí soudu o péči a výživě vydaná do konce loňského roku platí beze změny. Nová rozhodnutí soudy budou vydávat jen v případě změny poměrů.
V případě, že řízení o opravě poměrů dítěte a řízení o rozvodu manželství započalo ještě v roce 2025, ale rozhodnutí bude vydáno až letos, rozhodne soud podle nové úpravy, ale soudní poplatky se do nové výše nedoplácí. Pokud obě řízení vede jeden soud, spojí je do jednoho. Pokud je vedou různé soudy, projednávají se i nadále odděleně.
Prozatímní rozhodnutí
Tato opatření řeší situace, které je třeba aspoň dočasně rozhodnout velmi rychle, aby se předešlo nějaké velmi nepříznivé situaci.
Novelizace zavedla institut prozatímního rozhodnutí, které nahrazuje obecné předběžné opatření. Nově již nebude možné upravit poměry dítěte obecným předběžným opatřením vydávaným do 7 dnů bez slyšení druhého rodiče. Před vydáním prozatímního rozhodnutí by mělo být oběma rodičům umožněno se vyjádřit. Tím odpadne moment překvapení druhého rodiče, který jen zhoršoval konflikt,
vysvětlil Řepka.
Podle něj by soud měl prozatímní rozhodnutí vydat bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 měsíců (bude záležet na urgentnosti věci) s tím, že došlo k omezení práva podat odvolání, aby se urychlil proces vydání rozhodnutí ve věci.
Prozatímní rozhodnutí trvá jen po soudem stanovenou omezenou dobu (max. 3 měsíce). Je možné ho prodloužit nebo změnit. Půjde využít také k předání dítěte do péče budoucího osvojitele či svěření dítěte do předpěstounské péče.
V kritických situacích, kdy by mělo dojít k vážnému ohrožení či narušení důležitého zájmu dítěte (nebo v situaci, kdy o dítě nebude řádně postaráno) může soud i nadále vydávat do 24 hodin tzv. rychlé předběžné opatření.
