Hlavní navigace

Roztočí se inflační spirála?

19. 3. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Únorová inflace výrazně zvolnila tempo růstu. Přitom ale zůstala na vysoké lednové úrovni 7,5 %. Do konce roku by podle analytiků měla klesnout pod 6 %. Už v roce 2009 pak analytici očekávají návrat inflace zpět k hranici 3 %. Otázkou je, nakolik budou tyto optimistické prognózy naplněny.

Únor přinesl zvolnění tempa inflace

Ještě v září loňského roku meziroční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen dosahovala nijak výjimečné hodnoty 2,8 %. V říjnu ale vzrostla na 4 %, v listopadu na 5 % a v prosinci dokonce na 5,4 %. To bylo nejvíc za posledních devět let. Letos v lednu pak růst spotřebitelských cen překonal všechna očekávání. Meziroční inflace poskočila na 7,5 % a na této úrovni prozatím zůstala.

Lednový růst cen o 3 % v meziměsíčním srovnání s loňským prosincem většinu analytiků překvapil svou velkou razancí. Další cenový vývoj však žádná další překvapení nepřinesl. V únoru činil přírůstek indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci jen 0,3 %. To je stejné tempo růstu inflace jako v roce 2007 a jenom o něco málo vyšší než v předchozích letech.

O tom, jak se budou ceny vyvíjet dál, lze jenom spekulovat. Podle prognóz České národní banky, Ministerstva financí i publikovaných názorů finančních analytiků by však inflace na konci letošního roku neměla překročit 5,5 %. V roce 2009 by se pak měla poměrně rychle vrátit zpět ke 3 % a dále klesat. To je bezpochyby dobrá zpráva. Bohužel ale nikdo nezaručí, že další vývoj nebude daleko méně příznivý.

Přibrzdit růst cen bude obtížné

Dosažení kýženého cíle, aby meziroční míra inflace letos v prosinci nepřekročila 5,5 % a dále klesala, není nereálné. Stačí zajistit, aby spotřebitelské ceny do konce roku rostly výrazně pomaleji než v roce 2007. To ale nebude jednoduché zajistit. Podle statistických údajů o meziměsíční inflaci byl loňský růst cen až do září víceméně stabilní. Jen v dubnu ceny mírně poskočily nahoru kvůli sezónním vlivům.

Větší prostor pro meziroční pokles inflace tedy letos bude nejspíš až v posledním čtvrtletí. Do té doby inflace může klesnout o pár desetin procenta a udrží se na nepříjemně vysokých úrovních. To ovšem bude mít důsledky v podobě tlaku na vyšší růst mezd podporovaný nedostatkem pracovních sil. Takovouto příležitost si jistě nenechají ujít odbory, které mají boj za vyšší mzdy v popisu práce.

Situaci navíc může hodně zkomplikovat další zdražování cen ropy a energií, které prozatím vypadá, jakoby nemělo mít konce. Dražší pohonné hmoty a energie se výrobci a obchodníci nepochybně budou snažit promítnout do cen zboží a služeb. Bohužel se zpravidla jedná o nevratný proces. Když už si spotřebitelé zvyknou na vyšší cenovou úroveň, žádné zlevňování se nekoná, ani když ceny vstupů opět poklesnou.

Americká krize stále není zažehnána

Otázka, zda se americká ekonomika nachází v recesi, nebo jen balancuje na její hranici, se zdá být zodpovězena. Příliv špatných zpráv totiž nekončí. Příliš nepomáhá ani poněkud zoufalá snaha americké centrální banky a exekutivy o uklidnění situace. Výjimečnost posledních stabilizačních opatření spočívajících v masivním doplnění chybějící likvidity, nervozitu na trzích nejen neutlumila, ale spíše zvýšila.

Současný stav jasně potvrzuje fakt, že snad nejhorší věc, která může ekonomiku potkat, je nejistota o směru dalšího vývoje. Zmiňována už není jen recese, ale oživují se vzpomínky i na Velkou hospodářskou krizi z 30. let minulého století. Nakonec nejspíš nebude tak zle. Každopádně ale volný pád dolaru a nervozita na finančních trzích žene nahoru ceny komodit a zejména ropy, což má globální důsledky.

Snad jedinou pozitivní zprávou je, že inflace v USA se prozatím udržuje kolem 4 %. Ve srovnání s lednem dokonce mírně poklesla, což je za dané situace malý zázrak. Otevřel se tak prostor pro další snižování úrokových sazeb, kterého FED nepochybně využije. Americký prezident George W. Bush má sice pravdu, když tvrdí, že americká ekonomika je dost silná, aby krizi zvládla, ale už neříká kdy a za jakou cenu.

Nelehké rozhodování centrální banky

Také Česká národní banka se dostala do velmi obtížné pozice. Inflace se totiž pohybuje nad horní hranicí tolerančního pásma pro její inflační cíl. Panují i obavy z růstu inflačních očekávání. Na druhou stranu se ale kurz koruny vůči euru i dolaru posouvá na nová historická maxima. Velmi významným rizikem je také ochlazení globálního, evropského i českého růstu v důsledku recese americké ekonomiky.

Ještě na konci ledna nebylo příliš jasné, které z obav v rozhodování centrálních bankéřů převáží. Nakonec bankovní rada většinou hlasů rozhodla znovu intervenovat proti inflaci a s účinností od 8. února zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %, tedy nejvýše od dubna 2002. Ve Zprávě o inflaci, kterou schválila o týden později, však bankovní rada zároveň potvrdila svůj optimistický výhled do budoucna.

Česká ekonomika je prý ve velmi dobré kondici. Stabilitu jejího růstu bezprostředně nic neohrožuje. Inflace v letošním prvním čtvrtletí již dosáhla svého vrcholu. Od druhého čtvrtletí by měla zprvu zvolna a posléze rychleji klesat, aby se počátkem roku 2009 přiblížila inflačnímu cíli stanovenému ve výši 3 % a posléze i k novému inflačnímu cíli stanovenému pro rok 2010 na pouhá 2 %.

Co když bude hůř?

Věštění temné budoucnosti ještě nikdy nikomu nepomohlo. Na druhou stranu uvedený scénář České národní banky vypadá až moc optimisticky. Současný nárůst inflace je v něm prezentován jen jako záležitost epizodního významu, která bude velmi rychle zapomenuta a vše se rychle v dobré obrátí. Tak trochu jako v pohádce. Kdyby vše proběhlo tak hladce, mohli bychom si gratulovat.

dan_z_prijmu

Českou národní banku určitě nelze podezírat z naivity. Jistě má připraveny také alternativní scénáře pro případ, kdyby se něco zvrtlo, i když o nich z pochopitelných důvodů prozatím nehovoří. Rizikem, které může ohrozit rychlý návrat inflace do patřičných mezí, je kromě mzdového vývoje hlavně vývoj na světových trzích, který lze jen stěží předpovědět, natož pak jakkoliv ovlivnit.

Pokud by se nedařilo inflaci srazit, nebo by dokonce došlo k jejímu růstu, České národní bance by nezbylo nic jiného, než přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. To by samo o sobě nebyla žádná tragédie. Horší by bylo, kdyby lidé za této situace přestali utrácet a z Česka by se začali stahovat zahraniční investoři. Dlouhodobě vysoká inflace spojená s ekonomickou stagnací by znamenala skutečný problém.

Myslíte si, že se podaří do konce roku srazit inflaci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).