Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka chce řešit prorodinnou politiku. Stejně jako jeho předchůdci proto sahá po viditelném a oblíbeném opatření – navýšení rodičovského příspěvku. Návrh, který má budoucím rodičům přilepšit o 50 000 Kč, chce vládě předložit v průběhu května.
Podle opozice ale jeho návrhu chybí to, co mladé rodiny vedle financí potřebují nejvíc – předvídatelnost. Navrhuje proto, aby se rodičovský příspěvek také valorizoval.
Zvýšení až pro děti narozené po 1. 1. 2027
Ministr Juchelka konkrétně navrhuje, aby celková částka rodičovského příspěvku od ledna 2027 stoupla ze současných 350 000 Kč na 400 000 Kč pro jedno dítě a ze 700 000 Kč na 800 000 Kč pro dvojčata a vícerčata.
Připomeňme, že rodičovský příspěvek lze vždy pobírat na nejmladší dítě v rodině, a dosáhnou na něj všichni rodiče bez nutnosti plnit další podmínky. Celkovou částku je nutné v měsíčních dávkách vyčerpat maximálně do 3 let věku dítěte, respektive do 4 let u dětí narozených před rokem 2024. Konkrétní rychlost čerpání se pak odvíjí také od výše předchozích příjmů rodičů.
Navýšení podle Juchelkova plánu se má ovšem týkat pouze dětí, které se narodí až po účinnosti novely naplánované na 1. leden 2027. Pro děti narozené před tímto termínem zůstane celková částka 350 tis. Kč.
Tuto dělicí čáru vedle opozice kritizují například i odbory. Podle ČMKOS by měli mít nárok na zvýšený rodičovský příspěvek všichni rodiče, kteří ho budou k 1. 1. 2027 aktivně pobírat, bez ohledu na datum narození dítěte.
Zásadní připomínky má ale i Ministerstvo financí, kterému se nelíbí dopad na státní rozpočet a také to, že návrh předložený ministrem práce jasně neříká, kde na vyšší výdaje vzít peníze. Pokud navýšení projde, má si podle důvodové zprávy vyžádat zhruba 0,23 mld. Kč v roce 2027, 1,62 mld. Kč v roce 2028 a v roce 2029 2,85 mld. Kč.
Ministerstvo financí pak v rámci svých připomínek upozorňuje také na to, že Česko ve srovnání s jinými zeměmi vykazuje nízkou míru participace na trhu práce u žen mezi 25 a 40 lety. Ta podle ministerstva úzce souvisí s dlouhou rodičovskou dovolenou. V kontextu nepříznivých demografických projekcí je přitom zásadní podporovat jejich co nejvyšší zapojení do ekonomické aktivity. Navrhované navýšení rodičovského příspěvku samo o sobě by naopak mohlo motivaci k dřívějšímu návratu na trh práce dále oslabit,
upozorňuje MF s tím, že rodiče malých dětí je nutné podpořit paralelně dalšími opatřeními, třeba flexibilnějším čerpáním rodičovského příspěvku.
Zvýšení, když jdou ceny nahoru
Podle opoziční poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) ale takovéto navyšování, vzhledem k nutnosti měnit kvůli němu zákon, nedokáže rychle reagovat na situaci, kdy roste inflace a snižuje se reálná hodnota dávky. Absence mechanismu pro pravidelnou valorizaci podle ní vede k nejistotě rodin, které nemohou předvídat, jak se bude výše dávky vyvíjet.
Navrhuje proto (sněmovní tisk 112), aby vláda mohla rodičovský příspěvek valorizovat, pokud by souhrnný růst indexu spotřebitelských cen domácností od posledního zohledněného období dosáhl alespoň 5 %. V takovém případě by se příspěvek zvedl právě o tuto úhrnnou inflaci. Valorizace podle Vaňkové by tedy neprobíhala každoročně, ale jen při výraznějším růstu cen.
Současně STAN navrhuje zvýšit celkovou částku rodičovského příspěvku na 370 tis. Kč, rovněž pro děti narozené od 1. ledna 2027. Státní kasu by toto navýšení při plném náběhu po třech letech přišlo přibližně na 1 až 1,1 mld. Kč ročně. Vláda návrh Vaňkové odmítla, projednávat by ho nyní měla Poslanecká sněmovna.
Navyšování stejně jako u penzí
Obdobnou cestou jako STAN chtějí jít i Piráti – navýšit celkovou částku rodičovského příspěvku na 420 tis. Kč a zavést valorizační mechanismus. Svůj návrh předložili už na podzim minulého roku jako součást novely zákona o daních z příjmů a svého prorodinného balíčku.
Jejich návrh ale počítá s obdobným valorizačním vzorcem, jaký se aktuálně používá u penzí, tedy každoročním zvýšením o součet růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.
Čísla mluví jasně: zatímco výdaje na důchody se mezi lety 2010 a 2024 téměř zdvojnásobily, výdaje na rodičovský příspěvek se v podstatě nezměnily. My s Piráty chceme, aby se rodinám a mladým lidem v této zemi dařilo lépe a přestali být konečně přehlíženi,
upozorňuje předsedkyně pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová.
Zavedení automatické valorizace rodičovského příspěvku má podle Pirátů posílit předvídatelnost a transparentnost této podpory a ochránit její reálnou hodnotu bez nutnosti politických rozhodnutí v každém volebním období.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ale obdobné návrhy na valorizaci nerespektují konstrukci dávky jako takové. Jak jsme vysvětlovali na začátku, celková částka příspěvku je pro všechny stejná a rodiče si mohou do jisté míry volit, jak rychle ji vyčerpají. Od toho se následně odvíjí její měsíční výše. Každý návrh valorizačního mechanismu musí tuto skutečnost respektovat, jinak by bylo pro pečujícího rodiče velmi obtížné plánovat měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku, pokud dopředu neví, jaká je celková výše dávky, kterou může vyčerpat do věkového limitu dítěte,
upozorňuje MPSV.
Ani s pirátským návrhem vláda Andreje Babiše nesouhlasí, je tak vysoce pravděpodobné, že ho poslanci – i vzhledem k návrhu ministra Juchelky – při nadcházejícím jednání zamítnou.
Rodičovský režim a peníze na kroužky
Podle Richterové ale nejsou vládní změny dostatečné. Kritizuje také, že se má navýšení týkat až dětí narozených od roku 2027. Vláda podle ní tímto krokem mimo jiné oslabí už tak nízkou českou porodnost.
Ta se za loňský rok dostala na rekordně nízká čísla. Narodilo se 77,6 tisíce dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování od roku 1785. Porodnost přitom klesá už čtvrtým rokem v řadě. Jedním z důvodů je to, že v reprodukčním věku jsou nyní ženy narozené v 90. letech, kdy byla porodnost podobně nízko. Roli ale podle demografů sehrává i to, že mladé páry založení rodiny odkládají nebo úplně odmítají.
Politici tento trend často dávají do souvislosti s nedostupným bydlením a obecně ekonomickou nejistotou mladých. Tuto situaci, která je patrná napříč Evropou, se pak snaží řešit pomocí nejrůznějších finančních pobídek.
Současná vláda chce například vedle zmíněného navýšení rodičovského příspěvku a znovuzavedení některých daňových úlev více pomoci také nízkopříjmovým rodinám, například s platbou stravného v mateřských a základních školách nebo s úhradou kroužků.
Zvýšení porodnosti je třeba podporovat systematicky a prostřednictvím širšího spektra nástrojů, včetně větší podpory slaďování pracovního a rodinného života, zajištění dostupnosti služeb péče o děti či podpory dostupnosti bydlení. Za důležité také považuji podporovat větší zapojení otců do péče o děti, neboť v ČR rodičovský příspěvek čerpají méně než 2 % otců,
uvedla v rámci připomínkového řízení k ministerské novele zmocněnkyně vlády pro lidská práva Taťána Malá.
Pokud jde o pomoc se skloubením rodinného a pracovního života, programové prohlášení vlády zmiňuje například možnost volby mezi klasickou rodičovskou dovolenou a rodičovským režimem.
Smyslem je nabídnout rodičům větší flexibilitu v tom, jak kombinují péči o dítě s prací. Na rozdíl od dnešní klasické rodičovské dovolené by takový režim mohl do budoucna umožnit rodičům si rodičovskou dovolenou spolu se státní podporou svobodněji rozložit po částech i do pozdějšího věku dítěte, podle potřeby návratu do zaměstnání,
uvedlo na dotaz redakce tiskové oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že v současnosti jde o koncept otevřený širší politické diskusi. Na konkrétním návrhu ale rezort nepracuje.
