Hlavní navigace

Rady začátečníkům: jak fungují burzy a kolik stojí na nich obchodovat?

27. 4. 2018
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Obchodování na burze láká mnoho lidí. Ne každý má ale znalosti a vyzná se v akciích, burzách apod. Zašli jsme si na seminář banky a vyslechli si, co radí úplným začátečníkům na jednom ze svých seminářů o investování.

Investování, nákup akcií a obchodování na burze láká čím dál více Čechů. Ne všichni jsou však seznámeni alespoň se základními pojmy, od kterých by se následně mohli odrazit. Někteří neví, že samotná cena akcie jim neřekne vůbec nic, jak se vlastně na takovou burzu dostat a jak dlouho reálně trvá převod akcie z jedné osoby na druhou.

Menší osvětu tak v tomto tématu udělala Fio banka, když spustila několik seminářů v rámci Školy investování. Na tu se mohl přihlásit kdokoli a je bezplatná. Informovali jsme vás o tom v březnové aktualitě. Sami jsme se pak vypravili na přednášku pro úplné začátečníky. Tu vedl v Praze Jan Míka z Fio banky.

Burza: místo, kde chce jeden koupit a druhý prodat

Zjednodušeně řečeno je burza označení pro místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Jde o organizovaný trh, kam jedni přijdou s úmyslem prodat a jiní s úmyslem koupit. Pak už záleží na tom, jaké má daná burza zaměření. Kromě akciových burz se v České republice pořádají tisíce dalších, například akvarijní burzy, filatelistické burzy, burzy drahých kamenů, burzy exotického ptactva apod.

Tyto burzy ale na rozdíl od těch akciových bývají pro Čechy mnohem více čitelné. Možná i proto, že se na nich lidé setkávají na fyzickém místě a nákupy a prodeje provádějí přímo oni sami. Akciová burza má oproti tomu trochu jiná pravidla.

Typy burz

Burzy se dají dělit podle mnoha kritérií. Pokud je budeme dělit podle investičního nástroje, viz příklad výše, máme například burzy:

  • akciové,
  • derivátové,
  • plodinové,
  • opční,
  • dluhopisové atd.

Zkrátka podle toho, co se na nich obchoduje. Můžeme ale burzy rozčlenit i podle významu, a to na:

  • burzy celosvětové,
  • burzy okresní,
  • burzy regionální,
  • burzy lokální atd.

Nebo se na ně můžeme dívat z hlediska způsobu obchodování, zda jde o prezenční burzy, kde se setkáváme fyzicky, nebo o elektronické burzy. Dělit lze ale i podle likvidity, rychlosti, velikosti a mnoho dalších kritérií. V dnešním článku se ale budeme věnovat pouze burzám akciovým.

Co jsou to akcie

Vzhledem k tomu, že tématem článku jsou akciové burzy, řekněme si, co je akcie. Jde o majetkový cenný papír, který představuje podíl na majetku dané akciové společnosti. Koupí akcie si tak vlastně kupujete část společnosti, a to se všemi právy, které k tomu patří. Když společnost vydá 100 akcií a vy 1 koupíte, máte 1 % dané společnosti.

Například ČEZ ale vydal 537 989 759 akcií, takže koupí jedné akcie vlastníte méně než jednu půlmiliardtinu jejich elektráren, budov atd. Pokud ale máte u ČEZu smlouvu a platíte faktury za odběr plynu, pak tuto jednu půlmiliardtinu platíte vlastně sami sobě. Počet akcií se ale v čase může měnit, a když společnost vydá další emisi akcií, váš procentuální podíl se sníží.

Z hlediska práv ale nezáleží na tom, kolik akcií máte. Jakmile máte jednu akcii, máte stejná práva jako ten, kdo má 100 000 akcií. A sice máte právo podílet se na hlasování na valné hromadě, jelikož akciovou společnost řídí právě akcionáři. Na valné hromadě ale váha vašeho hlasu závisí právě na počtu akcií a procentuálním podílu, který na společnosti máte. A vzhledem k faktu, že 70 % akcií ČEZu vlastní Ministerstvo financí, je valná hromada spíše formalita, jelikož nemáte reálně možnost cokoli prosadit.

Každá společnost k akcionářům zaujímá vlastní postoj. Pokud například přijedete do společnosti Philip Morris Česká republika do sídla v Kutné Hoře na valnou hromadu, provedou vás zástupci firmy po továrně, ukážou vám, jak se cigarety vyrábí, dostanete oběd, pak následuje valná hromada a můžete si popovídat, jak na tom společnost je. Ani tady ale nemáte reálnou možnost cokoli prosadit, protože 78 % společnosti vlastní společnost Philip Morris Holland.

Druhy akcií

Stejně jako burzy, i akcie se dají dělit podle mnoha kriterií. Pokud budeme na akcie pohlížet dle jejich druhu, můžeme je rozdělit na:

  • zakladatelské,
  • kmenové,
  • prioritní,
  • zaměstnanecké,
  • zlaté.

Označení zakladatelské akcie nosí pouze taková akcie, která byla vydána při založení společnosti. Nejběžnější jsou kmenové akcie. Ty dávají držitelům právo na dividendu, na účasti na valné hromadě, na hlasování atd. Prioritní akcie poskytují držitelům určité výhody a jiné jim naopak odpírají. U prioritních akcií máte právo na přednostní výplatu dividend, privilegovaný podíl na likvidačním zůstatku atd. Máte ale omezené právo hlasovat na valné hromadě, a to vždy podle stanov dané společnosti. Omezení neukládá zákon, vždy je uvedeno ve stanovách společnosti.

Zaměstnanecké akcie byly vydávány zaměstnancům za zvýhodněnou cenu a jako součást motivace. Od 1. ledna 2001 už ale vydávány být nemohou. Zlaté akcie byly vydávány pro potřeby spojené s privatizací státních podniků, a to na počátku 90. let 20. století.

Není to však jediné dělení akcií. Dále je můžeme rozlišovat například na listinné a zaknihované. Listinné akcie mají fyzickou podobu – například papír, na kterém je napsáno, o jakou akcii jde. U zaknihovaných akcií jde ale pouze o zápis v evidenci.

Další dělení může být například na jméno a na doručitele. Akcie na jméno je vždy vydávána na jméno určité osoby, ať už fyzické, či právnické. Zaručuje tak lepší ochranu proti odcizení, ale na druhou stranu se hůře prodává, což její cenu sráží dolů. Akcie na doručitele znamená, že daný držitel je pro společnost anonymní. Tyto akcie se velmi snadno obchodují.

Ne všechny akcie na burze prodáte

V České republice máme mnoho akcionářů, a to i díky kuponové privatizaci, kde mnoho z nich akcie nabylo. Denně se tak stává, že si někdo po 30 letech vzpomene, že vlastně má nějaké akcie nějaké společnosti a začne situaci řešit. Chce akcii prodat. Pak záleží na tom, o jakou akcii jde.

Pokud vlastníte akcii, která je obchodovaná na Burze cenných papírů Praha, případně v rámci RM-SYSTÉMU, je situace mnohem jednodušší. Najdete si brokera, banku či instituci, která má na tuto burzu přístup, a skrze ně akcii prodáte. Víc neřešíte, peníze vám přijdou na účet a obchod je uzavřen. Na burze ale nejsou kotovány všechny akciové společnosti, naopak drtivá většina tam není. A tak se snadno může stát, že vlastníte akcii společnosti, která na burze není. Pak je všechno na vás. Musíte si sami aktivně najít člověka, který chce vaši akcii koupit. Například si podáte inzerát do novin, na internet atd. Až danou osobu najdete, podepíšete smlouvu, necháte notářsky ověřit, budete řešit depozit, kde se složí peníze nebo akcie, než se dokončí převod, atd.

K prodeji a nákupu na burze se dostanete jen zprostředkovaně, a to přes brokera, banku či instituci, která má na burzu přístup. Vždy si tedy musíte najít zprostředkovatele.

Problematické bude i určit cenu. Na burze vždy vidíte, za kolik jsou aktuálně akcie obchodovány. Když prodáváte akcie, které na burze nejsou, cenu musíte určit dohodou mezi vámi a tím, kdo ji kupuje. Zároveň ale nevíte, jestli v ten samý okamžik neprobíhá stejný obchod ve vedlejším městě a zatímco vy prodáváte za 100 Kč, ve vedlejším městě prodává někdo jiný za 1000 Kč. Ani kvalitní společnost vám navíc nezajistí, že kupce nakonec seženete. Vše závisí na tom, jestli někdo o vaši akcii projeví zájem.

Výhody obchodování na burze

Obchodování na burze je tak pro vás mnohem rychlejší, snadnější a levnější než obchodování mimo burzu. Na burze totiž existují takzvaní marketmakers – tvůrci trhu. Ti musí zajišťovat, že bude neustále nabídka i poptávka po akciích. Vždy se tak stačí podívat a akcii koupit či prodat okamžitě.

Celá akce je pro vás i levnější, jelikož shánět na vlastní pěst někoho, kdo akcie koupí, zabere čas, musíte se sejít, vzrůstají vám další náklady, musíte zaplatit notáře, advokáta, depozitum atd. Na burze sice také platíte poplatky, ale pokud prodáváte akcie např. za 10 000 Kč, poplatek se pohybuje do 50 Kč. Navíc je burza transparentní. Vždy vidíte, kdy byl proveden poslední obchod, za jakou cenu a za kolik vy můžete akcii prodat.

V dnešní době jsou už akciové burzy většinou v elektronické formě. Už se tak nesetkáme s obrazem známým z filmů, kde v plné hale, na tzv. parketu pobíhají lidé s akciemi v ruce a křičí „Koupím“ nebo „Prodám“ danou akcii.

Burzy cenných papírů v České republice 

V České republice se můžete setkat pouze se dvěma burzami, a to Burzou cenných papírů Praha a burzou RM-SYSTÉM. Burza cenných papírů sídlí Praha sídlí v Burzovním paláci a probíhá tam největší objem obchodů v ČR, a to v systému XETRA.

Na ty se však dostanete pouze skrze prostředníka – brokera. Přes něj nakupujete nebo prodáváte akcie, které jsou na dané burze k dispozici k prodeji či nákupu. Pokud má váš broker přístup na obě burzy, můžete obchodovat na obou. Většina akcií se navíc obchoduje na obou burzách, ale není to pravidlo.

Můžete také nakoupit na jedné burze a prodat na druhé, pokud je to pro vás výhodnější, tedy provádět tzv. arbitráž. To jde ale provést jen s nějakými cennými papíry. Některé cenné papíry jsou evidovány v evidenci brokera a nejde je takto převést. Je ale možné se o tom dopředu informovat, abyste věděli, jestli musíte trhy dodržovat, nebo ne.

V praxi je pro vás situace jednoduchá, často můžete nakupovat například prostřednictvím aplikace, do které máte přístup, a po zadání vašeho příkazu broker vše zpracuje.

Poplatky na burzách

S obchodováním na burzách se pojí i poplatky za zprostředkování obchodu. Výše poplatku se ale liší podle brokera. Ti mají vždy minimální a maximální hranici. Ta se ale často pohybuje procentuálně velmi nízko oproti obchodovatelné částce.

Například na Burze cenných papírů Praha zaplatíte při nákupu či prodeji akcií do 10 000 Kč poplatek ve výši 40 Kč. To je nejnižší hranice poplatku. Naopak nejvyšší poplatek činí 1193 Kč, ale to už jsou obchody za několik set tisíc až milionů korun. Poplatek za obchod tak činí přibližně 0,35 % z obchodované částky.

Mějte na paměti, že když chcete jedny akcie prodat a jiné koupit, jedná se o dva samostatné obchody, a budete tudíž platit dva poplatky.

Kromě poplatku brokerovi musíte zaplatit ještě poplatek trhu. Ten činí 0,5 % z obchodované částky. Obecně se tak dá říci, že při obchodu zaplatíte něco pod 1 % na poplatcích.

RM-SYSTÉM oproti tomu využívá systému EasyClick. Ten vám sníží poplatek brokera z 0,35 % na 0,29 % z obchodované částky. Musíte ale splnit podmínku odběru určitého počtu akcií. Každý titul, který je na burze obchodovatelný, má stanovený LOT, tedy počet akcií. Když nakoupíte tento stanovený počet nebo více, můžete využít EasyClick a platit poplatek jen 0,29 % brokerovi. Burza samozřejmě umožňuje nakoupit i jen jednu akcii, ale za standardní poplatek.

skoleni_15_4

I na RM-SYSTÉMU zaplatíte na poplatcích brokerovi max. 1193 Kč. Oproti Burze cenných papírů Praha je ale RM-SYSTÉM malá burza a jsou na ní obchodované jen malé objemy akcií.

Rozbor burz akcií v zahraničí a způsoby, jakým mohou akcie vydělat peníze svým držitelům naleznete v následujícím článku Rady začátečníkům: jak vám akcie vydělají peníze a co všechno musíte zdanit?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).