Hlavní navigace

Výhodnější nemocenská: proplácet se budou i první tři dny. Řeší se, kolik zaplatí firmy

9. 10. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od poloviny roku 2019 má skončit karenční doba. Proti jsou firmy a poslanci budou řešit, jaké kompenzace dostanou za proplácení prvních tří dnů nemoci pro své zaměstnance.

Od poloviny roku 2019 by mělo být marodění v Česku opět výhodnější. Zástupci vládnoucích stran ANO a ČSSD se totiž dohodli, že zruší takzvanou karenční dobu, během které se za první tři dny pracovní neschopnosti neplatí náhrada mzdy.

Se zrušením karenční doby od 1. července 2019 počítá programové prohlášení vlády a změnu podporují i komunisté, o které se tak bude moci vládní koalice při hlasování ve sněmovně „opřít“. Návrh poslanců ČSSD už v březnu schválila vláda, od té doby je v poslanecké sněmovně, kde na začátku října prošel druhým čtením. Poslanci o něm tedy budou hlasovat na své příští schůzi.

Proplácení prvních tří dnů nemocenské spustíme od 1. července 2019, tedy v původním termínu. Na schůzce s premiérem Babišem jsem se domluvila, že příslušná novela zákoníku práce půjde příští týden do dalšího čtení a pan Faltýnek zajistí, aby poslanci ANO hlasovali v souladu s programovým prohlášením vlády. Jsem ráda, že jsme zažehnali rodící se koaliční spor, uvedla na konci září Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí.

Spor o dopad na firmy

Na první tři dny pracovní neschopnosti se mají podle návrhu od ČSSD vztahovat stejná pravidla, jaká se momentálně uplatňují u čtvrtého až čtrnáctého dne pracovní neschopnosti. Firmy by tak musely svým zaměstnancům i v prvních třech dnech platit 60 procent vyměřovacího základu. Zaměstnavatelé mají jako kompenzaci dostat o 0,2 procentního bodu nižší nemocenské pojištění (z 2,3 na 2,1 % hrubé mzdy), které platí svým zaměstnancům.

18 miliard ze státního

V roce 2017 vyšly nemocenské státní pokladnu na celkem 18,29 miliardy korun. Vyplatila je Česká správa sociálního zabezpečení.

Pro firmy by návrh i přes snížení odvodů znamenal při současné úrovni ekonomiky, kdy je vysoká zaměstnanost, zvýšené náklady ve výši zhruba pět miliard korun. Z toho zhruba 2,9 miliardy by firmy vyplatily nově v prvních třech dnech pracovní neschopnosti a na dalších zhruba 5,1 miliardy by je vyšlo zvýšení celkového počtu pracovních neschopností, se kterým se při zrušení karenční doby počítá. Oproti tomu je zhruba třímiliardová úspora na nižších odvodech. O tyto tři miliardy by přišel státní rozpočet.

Dodatečné náklady i předpokládaná zvýšená absence pracovníků se nelíbí zástupcům firem. Pokud by firmy měly povinně platit první dny nemocenské, praxe ukázala, že se nemocnost zvýší. Firmám by pak chybělo ještě více lidí, navíc by stouply náklady na nemocnost až o pět miliard korun, říká například Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vyšší kompenzace pro firmy v případě zrušení karenční doby tak navrhují ve svých pozměňovacích návrzích poslankyně za ANO Radka Maxová a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Oba chtějí firmám zkrátit dobu vyplácení náhrady ze 14 na 11 dnů a počítají také s vyšším snížením nemocenského pojištění, které za zaměstnance odvádějí firmy, a to o 0,5 procentního bodu na 1,8 procenta z průměrné mzdy. Takový návrh podle předkladatelů přináší vyrovnanou bilanci.

Vyšší nemocenské pojištění

Maxová navíc navrhuje, aby vzrostlo nemocenské pojištění zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným. U zaměstnanců počítá se zavedením pojistného i na jejich straně, a to ve výši 0,6 procenta. Důvod? Pro vyváženost návrhu a s ohledem na zavedení nových dávek nemocenského pojištění (otcovské, dlouhodobé ošetřovné) a zvýšení samotné nemocenské při dlouhodobé nemoci (na 66 % od 31. dne nemoci a 72 % od 61. dne nemoci), zdůvodňuje poslankyně ve svém návrhu.

Nemocenské pojištění pro OSVČ (je pro ně dobrovolné) má podle návrhu Maxové vzrůst ze současných 2,3 na 2,4 procenta vyměřovacího základu. To má být zřejmě příplatek za to, že by stát nemocenskou vyplácel – v případě, že by Maxové návrh prošel – už od 12. dne pracovní neschopnosti. Dnes stát nemocenskou vyplácí od 15. dne.

Oficiálně nemocných je méně

Po zavedení třídenní karenční doby v roce 2008, kdy ji prosadila vláda vedená Mirkem Topolánkem, počet marodících zaměstnanců výrazně klesl. Naopak se zvýšila průměrná doba marodění.

Počet dočasně pracovně neschopných ve vybraných letech
Rok Počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti Průměrná doba trvání „nemoci“
2005 3 185 257 33,62
2007 2 865 201 35,11
2008 2 223 914 39,50
2009 1 526 014 48,43
2010 1 334 052 46,53
2015 1 526 798 41,38
2017 1 694 751 41,27

Zdroj: statistika ČSSZ

Po zavedení karenční doby tedy výrazně ubylo dočasných pracovních neschopností na krátkou dobu. Podle zastánců karenční doby, když jejich argumentaci zjednodušíme, to znamená, že lidé přestali „simulovat“. Podle kritiků naopak došlo k tomu, že lidé chodí do práce často nemocní, například se začínající chřipkou.

skoleni_15_4

Není to o tom, že by se snížila nemocnost, ale lidé začali chodit do práce nemocní. Pro nízkopříjmové zaměstnance je třídenní výpadek mzdy neúnosný, nemohou si ho dovolit, proto chodí do práce i nemocní, říká například Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory jsou dlouhodobě pro zrušení karenční doby.

Zástupci firem to vidí úplně opačně, zneužívání systému nemocenského pojištění statistiky podle nich prokazují. Před zavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR, říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Výpočet nemocenského

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 procent, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 procent, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 procent a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukční hranice činí:

  • 1. redukční hranice – 1000 Kč
  • 2. redukční hranice – 1499 Kč
  • 3. redukční hranice – 2998 Kč

Zdroj: ČSSZ

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).