Mýty existovaly i o původu Boženy Němcové. Že byla šlechtickým levobočkem, že šla do 1.třídy jako tříletá... Pravda ovšem byla ta, že její matka se vrátila z Vídně, kde pracovala jako služka, těhotná. Nebyla sama, tak dopadlo hodně služek. Jenže svobodná matka, navíc s panchartem, což bylo běžné označení pro dítě, narozené z tzv.lože nemanželského, to měli v tehdejší společnosti těžké. Takže matka za vydatné pomoci rodičů hledala někoho, kdo by za úplatek zapsal dítě do matriky s pozdějším datumem narození. To se nakonec podařilo. Matka - panská pradlenka - se provdala za panského kočího, který se uvolil přijmout její dítě za svoje. Farář v rodném místě babičky, v polském Klodzsku, vystavil falešný rodný list pro cca 2,5-leté dítě a dítě nemělo nálepku nemanželského pancharta. Akorát matka, která toužila být někým víc, než jen služkou a panskou pradlenkou, vychovala dítě ve víře, že je někým lepším, že není dcerou kočího, ale že pochází z tzv. lepší společnosti. Proto byla ráda, když se dcera věnovala literatuře. Bohužel slovutná česká spisovatelka neuměla uvařit ani čaj a ani poručit služce a dohlédnout na ni, stejně tak neuměla hospodařit. Takže živitel rodiny Josef Němec přišel domů, doma plotna studená, manželka se potulovala po vlasteneckých domácnostech a sháněla drby a milence, služka na svou práci dlabala, protože panička jí neuměla ani poručit. Tak se šel najíst do hospody a doma se pak pohádali. Z dobových reálií víme, že milá Božena občas chodívala v potrhaných nebo i špinavých šatech. Ona sama je zašít ani vyprat neuměla, služce to poručit nedovedla. Jako spisovatelka byla vynikající, jako hospodyně stála za starou bačkoru.