Hlavní navigace

První kroky k reformě důchodového systému: Nultý pilíř a minimální důchod

Autor: Depositphotos
Gabriela Hájková

Není tajemství, že český důchodový systém nepotřebuje adaptovat, ale rovnou reformovat. Důchodová komise nyní naznačila, jakým směrem by se mohly změny ubírat.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Český penzijní systém by se mohl opět dočkat tří pilířů. Místo druhého, který nevydržel politickou změnu sil ve Sněmovně, by ten nový byl ale nultý. Jakým směrem se budou úvahy o změnách systému nyní ubírat?

Proč už to nejde stejně jako dosud?

Náš současný důchodový systém funguje tak, že pracující populace v produktivním věku ze svých příjmů do prvního průběžného pilíře odvádí „desátky“ v podobě odvodů na důchodové pojištění, z nichž se rovnou financují penze současných důchodců.

Přečtěte si také o tom, že zvýšení důchodů od ledna se bude různit podle výše dosavadního důchodu. Výpočty i nápovědu, jak spočítat zvýšení důchodu právě pro vás, najdete v článku O kolik se vám od ledna 2020 zvýší důchod?

Problém je v tom, že skupina lidí v důchodovém věku bobtná na úkor té pracující. S přihlédnutím k tomu, že se nedaří nastartovat vyšší porodnost a panuje zde odpor k masovější imigraci, která by pomohla základnu pracujících zvětšit, se bude situace do budoucna zhoršovat. Výsledkem budou buď velmi vysoké odvody (a tím i početná skupina nespokojených pracujících voličů), nebo velice nízké penze (a početný zástup nespokojených důchodců znamenající opět velkou volební sílu), nebo obrovská zátěž pro státní rozpočet, budou-li se politici zuby nehty snažit penze udržet nad úrovní, která by reflektovala možnosti systému a reálnou situaci (tedy pokud se budou snažit zachovat aktuální náhradový poměr průměrné mzdy k průměrnému důchodu kolem 40 %). Všechny tři varianty jsou cestou do pekla.

Na neudržitelnost současného systému ostatně dlouhodobě poukazuje namátkou třeba Evropská komise, Národní rozpočtová rada nebo společnost Deloitte ve své nedávné studii.

Nultý pilíř a minimální zaručený důchod

Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, se shodla na tom, že začne rozpracovávat model, jenž by rozdělil současný průběžný pilíř na dva.

Nultý pilíř

Jedna část („nultý pilíř“) má fungovat i nadále na principu solidarity. Z nultého pilíře by dostávali všichni důchodci s nárokem na penzi dávku ve stejné výši, tedy jakýsi základní důchod. Za tímto účelem je podle šéfky komise Danuše Nerudové nutné si určit minimální životní standard důchodců a z něho při určování základní výše penze vyjít. Protože tato část dávky nebude navázaná na předchozí příjmy, neměla by se financovat z odváděného pojistného, ale ze státního rozpočtu (Komise ve svých podkladech zmiňuje obecné daně).

Výše tohoto zaručeného důchodu zatím není jasná, nicméně jeden z návrhů Komise hovoří o deseti procentech průměrné mzdy, která se v současnosti pohybuje kolem 34 tisíc korun. Tento návrh zhruba reflektuje současnou výši fixní části důchodu (tzv. základní výměru), která je letos 3270 Kč a příští rok se zvýší na 3470 Kč měsíčně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v souvislosti s minimálním zaručeným důchodem uvažuje velkoryseji, pracuje s částkou od šesti tisíc zhruba do deseti tisíc korun měsíčně.

Nový první pilíř

Druhá část rozděleného prvního pilíře (tedy jakýsi první pilíř v novém uspořádání) by plnila zásluhovou roli a byla by financovaná z vybraného pojistného. Odsud by se lidem vyplácel důchod zjednodušeně řečeno podle toho, kdo měl jaké příjmy (přesněji podle osobního vyměřovacího základu) nebo podle jiných forem zásluhovosti (např. výchova dětí).

V podkladech a prezentaci Komise pro spravedlivé důchody jsou pro ilustraci uvedené možné varianty, jak by nastavení nového systému mohlo vypadat:

Varianta A:

  • 0. pilíř – základní důchod 17,2 % průměrné mzdy (6000 Kč),
  • I. pilíř – každá koruna z osobního vyměřovacího základu se do první redukční hranice započte ze 75,8 %, nad první redukční hranici z 26 %.

Varianta B:

  • 0. pilíř – základní důchod 23 % průměrné mzdy (8000 Kč)
  • I. pilíř – každá koruna z osobního vyměřovacího základu se do první redukční hranice započte z 56,2 % a nad první redukční hranici z 26 %.

Varianta C:

  • 0. pilíř – základní důchod 32 % průměrné mzdy (11 150 Kč)
  • I. pilíř – každá koruna z osobního vyměřovacího základu se započte vždy z 26 %.

Varianta D:

  • 0. pilíř – základní důchod 31,2 % průměrné mzdy (10 871 Kč)
  • I. pilíř – každá koruna z osobního vyměřovacího základu se započte vždy z 26 %.

Zdroj: prezentace Komise pro spravedlivé důchody

Nový model by měl tu výhodu, že z hlediska představy lidí o budoucím důchodu by byl srozumitelnější. Za tím účelem by stát všechny pravidelně informoval o výši zásluhové části už v době, kdy jsou výdělečně činní (např. při příležitosti jejich kulatin), a motivoval je tak k vytváření úspor na penzi už v době, kdy mají příjmy, a tedy možnost odkládat jejich část stranou.

Kromě uvažovaných změn bude pravděpodobně nutné zasáhnout i do současného nastavení důchodového věku. O tom, že současná hranice byla zralá na odstřel už při jejím zafixování, jsme ostatně informovali hned při jejím zavádění.

Detaily až v prosinci

Změny v penzijním systému by se mohly dotknout lidí, kteří půjdou do důchodu kolem roku 2030. Větší podrobnosti o novém systému má Maláčová prozradit v půlce prosince. Před tím chce nad návrhem s politiky diskutovat, aby dosáhla shody napříč spektrem a vzhledem k jeho dlouhodobosti ho neprosazovala „na sílu“ (což se neosvědčilo u penzijní reformy Nečasovy vlády, která byla po výměně křesel ve Sněmovně zase zrušena).

V prosinci Maláčová představí i zbytek z devíti zamýšlených změn penzijního systému. Jednou z nich má být vytvoření státního investičního účtu. Ten má sloužit jako konkurence účastnických a transformovaných fondů, co spravují soukromé penzijní společnosti a poskytují v rámci nich penzijní připojištění (transformované fondy) a doplňkové penzijní spoření (účastnické fondy).

Reforma důchodů vyžaduje i reformu daní

Podle ministryně práce potřebuje financování důchodů větší přehlednost a nový zdroj. V Otázkách Václava Moravce před časem uvedla, že jednou z možností je vyšší zdanění právnických osob. Maláčová hodlá také znovu navrhnout zavedení sektorové bankovní daně. A to i v případě, že se na ní nedohodne v koalici. Další potenciální zdroj financování vidí ministryně v možnosti zrušit některé daňové výjimky, například slevu na manželku.

Potřebu provádět změny i v systému daní zdůrazňují také členové důchodové komise, kteří upozorňují na to, že přehlednější důchodový systém nedostatečný zdroj financování nevyřeší. V ČR se dnes kryje 80 % všech výdajů sociálního zabezpečení z vybraného pojistného. V EU, kde se tato hodnota běžně pohybuje kolem 50–60 %, tak jsme zemí s nejvyšším podílem placení penzí z průběžného systému.

Tipli listopad


Autor: PPT důchodové komise

Výdaje kryté průběžným systémem

Nerudová upozornila například na to, že lidé s nejvyššími příjmy platí v procentuálním vyjádření menší daně než lidé s nejnižšími příjmy, protože jim nejvíce peněz pramení z kapitálové činnosti, která se daní 15% srážkovou daní a neodvádí se z ní pojistné. Podobně zmínila, že malé a střední podniky, které činí čtyři pětiny výkonu ekonomiky, platí relativně vyšší daně než velké podniky, které si daně efektivně optimalizují.

Ze strany Komise zazněl i apel na podporu větší flexibility trhu práce, zejména částečných úvazků, které by pomohly motivovat k práci ženy s malými dětmi a důchodce, co si i přes odchod do penze chtějí nadále přivydělávat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).