Hlavní navigace

Průzkumy PMI hlásí pokračování velmi solidního růstu hospodářské aktivity v eurozóně

Autor: Shutterstock
Radomír Jáč

V samotném květnu kompozitní PMI indikátor zůstal na úrovni 56,8, tedy nejvýše od dubna 2011. Na své stávající úrovni by byl kompozitní PMI indikátor konzistentní s mezičtvrtletním růstem HDP eurozóny o 0,6 až 0,7 %.

Namístě je ale připomenout, že průzkumy PMI v poslední době vykreslovaly optimističtější obrázek hospodářského růstu, než jaký posléze vykázala tvrdá data z ekonomiky. Konkrétně: pro letošní první čtvrtletní průzkumy PMI indikovaly mezičtvrtletní růst HDP eurozóny na úrovni 0,6 %, vykázaná skutečnost činí 0,5 %.

Obdobně, průmyslová výroba v eurozóně v letošním prvním čtvrtletní mezikvartálně stagnovala, ačkoliv indikátor PMI pro zpracovatelský průmysl vzrostl na mnohaletá maxima.

V dalších měsících bude zajímavé sledovat, jak se na sentimentu a aktivitě začne projevovat posílení eura, pozorované v uplynulých týdnech.

Přesto je ale vzkaz z průzkumů PMI jasný: ekonomika eurozóny si udržuje velmi slušné tempo hospodářského růstu a pokud něco, tak průzkumy PMI pro druhé čtvrtletí vykreslují další zlepšení tohoto obrázku. Samozřejmě jde o dobrou zprávu také pro středoevropský region, pro nějž je eurozóna hlavním hospodářským partnerem a tedy i hlavní exportní destinací.

Zrychlení růstu hospodářské aktivity hlásí Francie, kde sentiment nepochybně profituje i z výsledku prezidentských voleb. V případě Německa pak přicházejí excelentní zprávy především ze zpracovatelského průmyslu, což je dobrá zpráva pro příslušný sektor i v našem regionu, včetně české ekonomiky. Ostatní ekonomiky eurozóny pak dle průzkum PMI hlásí zpomalení tempa růstu, to ale i tak zůstává blízko desetiletého maxima. Právě v případě tzv. periferie eurozóny ale bude zajímavé sledovat, nakolik se zde začne projevovat aktuální posilování eura, jež z podstaty věci podlamuje cenovou konkurenceschopnost tamních exportérů vůči konkurenci ze zemí vně eurozóny.

Našli jste v článku chybu?