Hlavní navigace

Propustili vás? Od ledna 2018 dostanete vyšší podporu, pokud ale počkáte

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Od ledna 2018 se výrazně zvyšuje podpora pro propuštěné zaměstnance. Pokud jste ale nezaměstnaní a bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, výhodně si nepřivyděláte.

Doba čtení: 14 minut

Od 1. 1. 2018 se zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci – můžete dostat až 16 682 Kč nebo 18 695 Kč za měsíc – ovšem legální přivýdělky i přes valorizaci moc výhodné nebudou.

Od 1. ledna 2018 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje i limit povoleného výdělku v tzv. nekolidujícím zaměstnání, pokud jde o vaše další možné příjmy coby uchazeče o zaměstnání. Ovšem z případného zvýšení mzdy, platu či odměny, pokud k němu vůbec v praxi dojde, hodně spolkne nová odvodová zátěž. Dříve představovalo každé přidání v nekolidujícím zaměstnání čistou částku, zatímco teď to bude většinou pouze částka hrubá.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z vašeho posledního průměrného čistého výdělku) se nemění a zůstává pro rok 2018 stejná jako v r. 2017 a v letech předchozích, ale od 1. ledna 2018 se zvyšuje maximální výše částky, kterou můžete jako uchazeč o zaměstnání coby podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je limitována.

Podmínkou rok práce v posledních 2 letech

Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte jako uchazeč o zaměstnání v případě, že:

  • jste získali v tzv. rozhodném období, tedy v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou), přičemž se nepočítá doba důchodového pojištění získaná v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, jak si jej ještě podrobněji přiblížíme,
  • jste požádali krajskou pobočku Úřadu práce, u které jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,
  • ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, nejste poživatelem starobního důchodu.

Není-li splněna podmínka nároku na podporu spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, kterou může být např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
  • osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s vámi trvale žije a společně uhrazujete náklady na své potřeby. Tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
  • osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),
  • trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Nárok na podporu při rekvalifikaci máte jako uchazeč o zaměstnání, pokud se účastníte rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž vám má být podpora při rekvalifikaci přiznána, nejste poživatelem starobního důchodu.

Podpůrčí doba čili jak dlouho na podpoře

Podpora v nezaměstnanosti se vám vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:

  • 5 měsíců, pokud vám je do 50 let věku,
  • 8 měsíců, pokud vám je nad 50 a do 55 let věku,
  • 11 měsíců, pokud vám je nad 55 let věku.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je váš věk dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Pokud vám vzniklo v posledním zaměstnání právo na odstupné nebo obdobné plnění, podpora v nezaměstnanosti se vám poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného.

Procentní sazby čili kolik dostanete

Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma skončení zaměstnání (zda šlo o jednostranné, nebo dvoustranné právní jednání, tedy např. výpovědí, nebo dohodu) a důvod rozvázání pracovního poměru (zda byl vážný, pokud jste jej rozvázali vy, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve standardní nebo snížené výši, anebo na ni nemáte vůbec žádný nárok. Její výši ovlivňuje rovněž doba, kdy o ni požádáte.

Běžná sazba

Běžná sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na vašem věku) 45 % vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli v posledním zaměstnání, nebo podle vašeho vyměřovacího základu (pokud jste podnikali jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Nižší sazba za skončení zaměstnání bez vážného důvodu

Pokud jste před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnání sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

A co jsou vážné důvody, pro které můžete sami skončit zaměstnání výpovědí či okamžitým zrušením nebo dohodou se zaměstnavatelem, aniž byste dostali sníženou podporu v nezaměstnanosti, podle zákona?

  • nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
  • nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s vámi trvale žije a společně uhrazujete náklady na své potřeby. Tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
  • místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
  • okamžité zrušení pracovního poměru z vaší strany podle ust. § 56 zákoníku práce (k tomu můžete přistoupit za zákonem stanovených podmínek ze zdravotních důvodů nebo pro nevyplacení mzdy nebo její náhrady zaměstnavatelem),
  • zdravotní důvody, které vám podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání (aniž by zakládaly možnost zrušit pracovní poměr okamžitě dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce),
  • jiné vážné osobní důvody, např. etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele (takže zajisté uspěje ten, kdo se cítí v zaměstnání diskriminován z rasových nebo náboženských důvodů, ale ten, kdo odejde pro nesnesitelné pracovní podmínky, které mu vytvořili kolegové (mobbing), nebo nadřízený (bossing), nikoliv…).

Úřady práce pak samozřejmě uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů.

Pokud jste ale ukončili sami nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží vám podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Nulová podpora za porušování pracovní kázně nebo režimu práce

Vůbec pak nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud s vámi byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Nebo  okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Nebo pokud s vámi byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení vaší jiné povinnosti podle ust. § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Jakmile tedy úřad práce zjistí, že v uvedeném období (6 měsíců před registrací na úřadu práce) došlo k rozvázání pracovního poměru z uvedených důvodů, podpora v nezaměstnanosti vám nebude vůbec přiznána. Roli přitom nebude hrát ani skutečnost, že nešlo o poslední zaměstnání před vzetím do evidence uchazečů o zaměstnání, ale zaměstnání předchozí, leč spadající do uvedené doby 6 měsíců. Nárok na podporu není dán, pokud k porušení pracovní kázně nebo režimu práce došlo zvlášť hrubým způsobem. Pokud zaměstnavatel volil a do právního úkonu, kterým rozvázal pracovní poměr, (a do potvrzení pro úřad práce) uvedl rozvázání pracovního poměru z důvodu méně intenzivního porušení povinností, tedy závažného porušení nebo soustavného méně závažného porušování pracovní kázně, pak to nárok na podporu v nezaměstnanosti neovlivňuje.

Více peněz na rekvalifikaci

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Pokud jste ukončili v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku a vyměřovacího základu.

Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem event. rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení režimu práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti zaměstnavatel neuvádí do potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu), nýbrž je povinen je uvést na vaši žádost v odděleném potvrzení, určeném právě pro úřad práce.

Maximální částky

Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2018 dochází ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 činila 28 761 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 447/2017 Sb.) 

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 16 682 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2017, tedy v r. 2018. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2017, pak její maximální možná výše činí 15 660 Kč měsíčně.) Pokud máte vyšší výdělek a jste propouštění ke konci roku, měli byste zvážit, jestli se registrujete koncem r. 2017, anebo až na začátku r. 2018. S ohledem na zvýšení maximální podpory se může vyplatit počkat až na leden 2018, dostanete více peněz. Rovněž tak pokud máte odložený nárok na podporu v nezaměstnanosti z důvodu toho, že vám bylo vyplaceno v posledním zaměstnání odstupné nebo obdobná plnění jako odchodné, odbytné apod., a nemáte tedy nárok na podporu ihned od registrace úřadem práce. V takovém případě se pokuste podat žádost o podporu až v r. 2018, i když žádáte o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání již koncem r. 2017.

Není to však žádné absolutně platné pravidlo, že na přelomu dvou roků je vždy, pokud to okolnosti a sociální situace dovoluje, lepší a výhodnější požádat o podporu až v novém roce, tedy po valorizaci sociální dávky, ta totiž není zaručena – např. pro r. 2010 tomu bylo naopak, neboť výše maximální podpory oproti r. 2009 klesla.

Vždy se tedy vyplatí opatřit si potřebné informace, ideálně ve Sbírce zákonů nebo v hodnověrných pramenech, informujících o pracovněprávních a sociálních záležitostech, jako je Měšec.cz. Nicméně v současné době s ohledem na nárůst mezd lze očekávat vždy spíše růst sociální dávky. Ještě dodejme, že pokud nemá vyřešeny své platební povinnosti ohledně zdravotního pojištění, tedy nejste pojištěni v daném kalendářním měsíci ještě z titulu zaměstnání, neměli byste s registrací na úřadu práce otálet. Za uchazeče o zaměstnání platí zdravotní pojištění stát, pokud však nebudete registrován úřadem práce a nejste tzv. státním pojištěncem z jiného event. důvodu, pak jste považováni za tzv. osobu bez zdanitelných příjmů a musíte si za daný měsíc uhradit zdravotní pojištění sami, a to v r. 2017 ve výši 1485 Kč a v r. 2018 ve výši 1647 Kč – psali jsme o tom v článku Minimální mzda 2018: lidé bez příjmu zaplatí víc, pracující nezaměstnaní více vydělají.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém jste nastoupili na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2018 tak může dosáhnout až 18 695 Kč za měsíc. (Pokud jste nastoupili na rekvalifikaci v r. 2017, činí maximální podpora při rekvalifikaci 17 550 Kč.)

Maximální výše podpory v Kč za měsíc, podle kalendářního roku, v němž bylo požádáno o podporu 2018 2017 2016
V nezaměstnanosti 16 682 Kč 15 600 Kč 15 024 Kč
Při rekvalifikaci 18 695 Kč 17 550 Kč 16 837 Kč

Když není podporu z čeho spočítat

V praxi se stávají případy, kdy nemůžete doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele. V případě, že (ačkoliv je to jeho povinností) vám zaměstnavatel nevyhotoví potvrzení o výši výdělku (např. z důvodu probíhajícího pracovněprávního sporu mezi vámi) a vy nemáte jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (např. proto, že jste je ztratili, přišli jste o ně při požáru nebo povodni atp.). I v těchto situacích je však třeba vás hmotně zabezpečit a stanovit vám výši podpory, i v těchto případech se vychází se statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory.

Pokud bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u vás nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, ale splnili jste podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4315 Kč, 3452 Kč, 3164 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky 4050 Kč, 3240 Kč, 2970 Kč).

Situace, kdy bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá vám na vaši žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem). V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění) by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá.

Někdy se použije pravděpodobný výdělek

Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo jednat o vaše zavinění, kdy jste nedoložili podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení. Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči vám své povinnosti, váš průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když jste pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracovali, ale byli jste u něj zaměstnáni. Pokud u vás nelze stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. (Zmínili jsme ho již např. v článku Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?.)

U vás tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek nejste schopni doložit z důvodů na straně zaměstnavatele. Nemožnost určit vyměřovací základ naopak může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby). Např. jste propuštěni ze zaměstnání k 31. 12. (2017) nebo jste rodič, který do té doby pobíral rodičovský příspěvek, aniž byste čerpali v zaměstnání rodičovskou dovolenou. Začnete podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2018) a činnost ukončíte k 31. 7. (2018). Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2018) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. Následně 1. 8. (2018) požádáte jako uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2019) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2018). Jelikož v předchozím roce (2017) samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ. A nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

FIN18_tip_v_clanku_obecny2

Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14násobek příslušné částky, tedy 4027 Kč (dosud, šlo resp. jde o částku 3780 Kč).

Příště si probereme vaše nároky coby uchazeče při opakované nezaměstnanosti – kdy máte a kdy nemáte na podporu v nezaměstnanosti nárok. A také možnosti těch, kdo nárok na podporu nemají.

Našli jste v článku chybu?