Hlavní navigace

Propadne vaše nevyčerpaná dovolená, nebo ne?

25. 11. 2020
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Měli jste letos jen krátkou dovolenou, či žádnou? Můžete o ni přijít? A co když vám zbývá nejen letošní, ale dokonce i loňská? Vysvětlíme vám pravidla. V roce 2020 je všechno trošku komplikovanější.

Nečerpali jste vůbec, nebo nevyčerpali plně dovolenou za letošní rok 2020 a už ji asi nestihnete do konce roku? A co když vám stále zbývá dokonce ještě loňská dovolená z roku 2019?

Nezdá se to možná, ale i letos je to důležité téma

Téma nevyčerpané dovolené je tradiční téma, které se objevuje na všech možných serverech vždy před koncem kalendářního roku. Rozhodně nejsme první, kdo se jím zabývá, mnozí už nás předstihli. Možná by tomu tak letos nemuselo být, aby se o převodech dovolené k odloženému čerpání psalo. Mohli bychom ho vynechat. Jenže ohledně dovolené panuje spousta pověr a nejasností.

Pokusíme se vyvrátit různé omyly. Ale především my v našem článku nebudeme bezmyšlenkově kopírovat, co už bylo řečeno dříve, stejně už to většina lidí zná, budeme se věnovat i specifikům letošního roku. A že letošní rok je vskutku zvláštní a výjimečný…

Zaměstnavatel mnohdy dovolenou nemohl určit ani umožnit

Na straně jedné: Během různých protikoronavirových opatření a omezení, když zaměstnavatel mohl, umožňoval mu to jeho provoz, nebo byl opatřeními státu k tomu v podstatě nepřímo nucen, asi nařídil svým zaměstnancům čerpání dovolené. Je to přece placené volno. Je to doba, kdy pro něj zaměstnanec nepracuje, ale on ho přesto musí platit.

Zaměstnavatel má právo určit termín čerpání dovolené. Tak bylo vhodné nařídit zaměstnanci dovolenou, když nemohl zaměstnavatel případně provozovat svou činnost a práci svých, nebo přinejmenším všech svých zaměstnanců nepotřeboval. Jenomže možná ne všem zaměstnancům ji mohl nařídit.

  • Hodně zaměstnanců využilo během jarního, ale i nynějšího podzimního, období velkorysého ošetřovného, možnosti být doma za více peněz, než je při ošetřování nebo péči o dítě obvyklé, a především po mnohem delší dobu. Ve smyslu § 217 odst. 4 věty druhé ZP, v nynějším znění (do 31. 12. 2020), na dobu ostatních překážek (než jsou dle věty první stejného ustanovení zákoníku práce vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení, pracovní neschopnost, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené) smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na žádost zaměstnance. Velkoryse vysoké ošetřovné sice nebylo a není tak vysoké jako mzda, resp. náhrada mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok během čerpání dovolené, ale asi málokterý zaměstnanec chtěl čerpat dovolenou (lidově řečeno „vyplácat si ji“), když si ji mohl ušetřit na dobu, kdy to pro něj bude vhodnější. A tak asi většina zaměstnanců souhlas k čerpání své dovolené během překážky v práci, kdy byla s děckem, kterému zavřeli školu doma, nedala. Jenže dodejme pro úplnost, aby to nebylo vše tak snadné a jednoduché, protože ono je máloco jednoduché, a to zvláště v rámci letošní legislativy ohledně protikoronavirových opatření: Zaměstnavatel je podle § 191 ZP povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci mj. po dobu po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění… Jenže ošetřovné bylo a je vypláceno i za péči o starší děti. Vzbuzuje to různé otázky v praxi, ale my je tady řešit nebudeme, to jsou opravdu specifika. Jen na některé aspekty mimořádného ošetřovného a čerpání volna v souvislosti s ním ve vztahu k nároku na dovolenou jsme upozornili v tomto článku.
  • A pak nesmíme samozřejmě zapomenout na firmy, provozy a státní instituce, které musely fungovat i během pracovního útlumu v rámci protiepidemických opatření. V důležitých provozech, službách, ve zdravotnictví zaměstnavatel třeba vůbec dovolenou zaměstnancům neurčoval. Prostě nemohl. Potřeboval každou pracovní sílu.

Takže vězte:

Nevyčerpaná dovolená z letošního roku 2020 vám rozhodně nepropadá (nedejte na pochybné informace omílající třeba ještě nyní stále již dávno zrušenou, několik let neplatnou, právní úpravu), převádí se do příštího roku. (Ale jestli vás zajímá, jak to bylo s tzv. povinným nástupem na dovolenou po skončení měsíce října, tady jsme o těchto někdejších vskutku hodně nepovedených pravidlech zákoníku práce samozřejmě psali a vysvětlovali je.)

Zato dovolenou za rok 2019 můžete nastoupit v podstatě ihned a nepotřebujete ani souhlas zaměstnavatele. Ale musíme apelovat na pochopení pro potřeby zaměstnavatele a společenskou solidaritu, byť v dnešní době, kdy vládne individualismus, sobectví, v jehož rámci zná každý svá práva, ale nikoliv své povinnosti a nevnímá svou odpovědnost, taková slova musejí pro mnohé z vás vyznívat směšně, zcela mimo mísu… Jsou ovšem provozy, firmy, instituce, které prostě musejí fungovat a jejich funkci by absence zaměstnanců ohrozila. Uvažte to, pokud se vás to týká.

Jaká jsou pravidla pro určování dovolené?

Zaměstnavatel je povinen určit vám čerpání dovolené, tedy termín jejího nástupu tak, abyste si dovolenou vyčerpali v tom kalendářním roce, ve kterém vám na ni vzniklo právo (tedy např. dovolenou za rok 2020 v roce 2020), ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na jeho straně. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se s vámi nedohodne na kratší době. Nemůže vám nikdy určit dovolenou ze dne na den, leda by vám to vyhovovalo, a proto byste s tím vyslovili souhlas.

Zaměstnavatel vám nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy vykonáváte vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy jste uznáni dočasně práce neschopnými pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na žádost zaměstnance. To už jsme předeslali s ohledem na specifika letošního roku 2020.

Povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci vyčerpání celé dovolené v daném kalendářním roce nemusí být splněna pouze ve dvou případech. Pouze v případě, že jsou zde naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, nebo překážky v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování nemocného člena rodiny nebo jiná překážka v práci), pak dojde k čerpání dovolené později. Jestliže je toto splněno, a přitom pod naléhavé provozní důvody se vejde téměř cokoliv, můžete si převést dovolenou z letošního roku 2020 do roku 2021. Ani nemusíte o nic žádat, dovolená vám bude automaticky převedena. K žádnému propadnutí dovolené, zániku práva na ni, nedochází.

Jestliže nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že

  • zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo
  • z důvodu čerpání mateřské anebo
  • rodičovské dovolené,

je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. (Např. dovolenou z r. 2020 je tedy z těchto důvodů možno převést k čerpání nejen do r. 2021, ale i do let dalších.)

Zaměstnancova žádost o dovolenou

O dovolenou také můžete kdykoliv zaměstnavatele sami požádat – s čerpáním dovolené ovšem musí zaměstnavatel vždy vyslovit souhlas. Zaměstnavatel nemusí žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vyhovět s výjimkou postupu dle § 217 odst. 5 zákoníku práce: Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,  je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. A nastoupit nevyčerpanou dovolenou ihned po mateřské dovolené a teprve pak čerpat rodičovskou dovolenou je výhodné i z finančních důvodů.

Právo určit dovolenou má rovněž zaměstnanec

Není-li čerpání dovolené určeno (zaměstnavatelem) nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. (Lhůta je stejná, ať o termínu nástupu dovolené rozhoduje zaměstnavatel, nebo zaměstnanec.)

Jestliže tedy zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené nebo části dovolené, která nebyla vyčerpána v kalendářním roce, za který přísluší, ani v roce následujícím, a to nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku, pak získává právo určit nástup dovolené též zaměstnanec. Za určení čerpání dovolené zaměstnavatelem je třeba považovat i to, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci určí čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, i když k čerpání dovolené na základě tohoto určení má dojít až po tomto datu, např. v červenci nebo kolem vánočních svátků atp. 

Rozhodující je, zda do 30. 6. následujícího roku zaměstnavatel určil zaměstnanci čerpání dovolené, nikoliv termín, na který bylo čerpání dovolené určeno. Jestliže však zaměstnavatel o čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku nerozhodne, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Zaměstnanec je povinen oznámit čerpání dovolené ve stejné lhůtě, ve které oznamuje čerpání dovolené zaměstnavatel zaměstnanci. A teď si to všechno vysvětlíme úplně jednoduše a prakticky:

Pokud vám tedy zaměstnavatel neurčí nástup dovolené za rok 2020 do 30. června 2021, můžete si čerpání této dovolené určit od 1. července 2021 sami. (Toto pravidlo nezměnila ani letošní novela zákoníku práce, která se významně dotkla právě pravidel týkajících se dovolené.)

Jelikož musíte dodržet lhůtu 14 dnů, můžete hned 1. července 2021 oznámit zaměstnavateli, že nastupujete dovolenou 15. července 2021, nebo i jindy – klidně mnohem později – třeba v září 2021. Jestliže vám zaměstnavatel dosud neumožnil vůbec nebo plně vyčerpat ani loňskou dovolenou, za rok 2019, a ani neurčil nějaký budoucí termín jejího čerpání, už vám právo na to určit si nástup dovolené, tedy její termín, vzniklo.

Pokud tedy chcete mít dlouhé volno třeba kolem letošních Vánoc, a přitom nemáte ještě vyčerpánu ani loňskou dovolenou, stačí, když nyní oznámíte termín čerpání dovolené z r. 2019 zaměstnavateli, ale musíte to udělat aspoň 14 dní dopředu.

Znovu na vás však naléháme, abyste uvážili důležitost poslání svého zaměstnavatele a nekomplikovali jeho provoz, byť je to vaše právo, jestliže zajišťuje důležité služby pro obyvatelstvo, tím spíše pak, jestli pracujete ve sféře zdravotnictví, sociálních služeb apod. (O čerpání dovolené z letošního roku 2020 však rozhodovat ještě nemůžete, o její čerpání musíte zaměstnavatele požádat.)

Už jsme vás informovali o změnách v převádění dovolené k odloženému čerpání – ty se vás zatím netýkají, budou se týkat až dovolené, na kterou vám vznikne právo (nárok) v příštím roce 2021, ale jsou ještě liberálnější než ta dosavadní, nekomplikují situaci ani vám, ani vašemu zaměstnavateli, naopak otevírají ještě větší prostor ke vzájemné dohodě o čerpání dovolené.

Proplácení dovolené jen při skončení pracovního poměru

Na tom, že byste převedenou dovolenou nevyčerpali a nechali si ji proplatit, se se zaměstnavatelem dohodnout nemůžete. Zaměstnavatel nesmí poskytovat náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou, tedy dovolenou tzv. proplácet namísto jejího faktického čerpání, pokud pracovní poměr trvá. Zaměstnanci přísluší podle zákoníku práce náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

skoleni11_1

Poskytnutí náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, kterou zaměstnavatel zaměstnanci neumožnil vyčerpat, lhostejno, zda proto, že její nástup neurčil zaměstnavatel nebo její nástup případně posléze neurčil ani sám zaměstnanec, je tedy možné výhradně při skončení pracovního poměru.

Jestliže tedy vznikne při skončení pracovního poměru zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Jde o průměrný výdělek platný v den skončení pracovního poměru, tedy výdělek za kalendářní čtvrtletí předcházející datu skončení pracovního poměru. (Jestliže pracovní poměr končí např. 31. ledna 2021, potom se pro výpočet náhrady za dovolenou použije průměrný výdělek za IV. čtvrtletí roku 2020.)

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).