Hlavní navigace

Profesionální sportovci si mohou uplatnit 60% paušál. A to i zpětně

26. 7. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Nejvyšší správní soud rozhodl, že sportovci, kteří vykonávají svou činnost na živnostenský list, mají právo uplatňovat 60% výdajový paušál. Sportovci mohou získat část daní zpět i za několik minulých let.

Profesionální sportovci mohou svou činnost provozovat i jako živnost. Rozhodl o tom v červenci Nejvyšší správní soud. Z toho vyplývá, že mají právo uplatňovat i 60% výdajový paušál. Finanční správa nyní avizovala, že rozhodnutí zohlední v praxi. Sportovci si tak mohou 60% paušál uplatnit i zpětně.

Pifka na sportovce

Spor o to, jak by měli profesionální sportovci danit své příjmy, není první kauzou, která se v souvislosti se sportovci za poslední dobu řešila. Ale o tom až později.

Debaty o zdanění se rozvířily hlavně minulý rok, během kterého se finanční úřady zaměřily na profesionální hráče kolektivních sportů (fotbal, hokej, basketbal, volejbal) a jejich daňová přiznání.

Šlo o to, že někteří „profíci“ vykonávají svou činnost na živnostenský list, zatímco podle správce daně jde o svobodné povolání. Nejde jen o slovíčka. Zatímco svobodnému povolání přísluší pouze 40% výdajový paušál, jako živnostníci si sportovci uplatňovali paušál ve výši 60 %. Při příjmech, na které dosahují fotbalové špičky, už oněch 20 % představuje podstatnou sumu.

Finanční úřady tak doměřily daň a k tomu připočetly pokutu a penále. V případě fotbalisty Davida Lafaty, který se proti rozhodnutí finančního úřadu odvolal nejprve k Odvolacímu finančnímu ředitelství, dále pak ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích a nakonec až k Nejvyššímu správnímu soudu, činila jen pokuta a penále za roky 2011 až 2013 přes milion korun.

Ani ryba, ani rak

Není tajemství, že právní úprava si s nálepkou profesionálního sportovce neví rady už delší dobu. Přečtěte si například článek Pro sportovce je švarcsystém legální, ostatní mají smůlu

Před třemi lety zase Nejvyšší správní soud řešil, zda profesionální sportovci naplňují definici závislé činnosti a kluby by je tak měly zaměstnávat. To nikdo nechce, protože klubům by se výrazně zvedly mzdové náklady, což by se promítlo i do odměn pro samotné sportovce. Podle tři roky starého rozhodnutí NSS to není jednoznačně ani ryba, ani rak, a tak je nutné upřednostnit svobodnou vůli obou smluvních stran, tedy sportovce a klubu.

Problematice se věnoval i náš sesterský server Podnikatel.cz v článku Jak je to u sportovců? Jsou OSVČ nebo zaměstnanci? Odpovídá právník

Profesionální sportovci tak své příjmy daní v režimu OSVČ jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Problémem je, že zmíněný paragraf pokrývá obě možnosti (tedy živnost vs. svobodné povolání) a nikdo dosud závazně neřekl, které písmeno tohoto paragrafu je to správné.

Soud: 60% paušál využít může, pokud má živnosťák

Nejvyšší správní soud (NSS) spor rozhodl (sp. zn. 6 Afs 278/2016 – 54) tak, že pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, není možné sportovce nutit, aby zvolili způsob, který jde, lidově řečeno, více na ruku státu.

Pokud tedy „profík“ vykonával činnost jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, pak příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Česky řečeno, pokud má sportovec za dané období na tuto činnost živnostenský list, může si v tomto období uplatnit 60% výdajový paušál.

Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství potvrdila, že Finanční správa na základě tohoto rozsudku přizpůsobuje svoji správní praxi při zdaňování profesionálních sportovců zejména v tzv. „kolektivních“ sportech: Činnost profesionálního sportovce lze vykonávat dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, na základě příslušného živnostenského oprávnění, kdy příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, u nichž lze uplatnit podle § 7 odst. 7 tohoto zákona výdaje ve výši 60 % z příjmů, nebo jako nezávislé povolání, tj. činnost je vykonávána bez živnostenského oprávnění, kdy příjmy z této činnosti představují příjmy dle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů, u nichž lze uplatnit podle § 7 odst. 7 tohoto zákona výdaje ve výši 40 % z příjmů.

Petlachová zároveň uvedla, že obdobně bude nahlíženo i na činnost rozhodčích, kteří disponují příslušným živnostenským oprávněním.

Příležitost si přilepšit za tři roky i víc

Rozhodnutí se samozřejmě nevztahuje jen na Davida Lafatu. Finanční správa musí rozsudek zohlednit i v ostatních daňových řízeních, které vede s řadou dalších sportovců.

skoleni_15_4

Kromě toho si dotčení sportovci, kteří si dosud uplatňovali 40% výdajový paušál, mohou ten o 20 % vyšší uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání. To ale jen v případě, že v daném zdaňovacím období vykonávali svou činnost v rámci živnostenského oprávnění.

Lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání stanovuje daňový řád a činí tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Pokud nebyla prodloužena některým z úkonů stanovených v § 148 daňového řádu. Jedním z úkonů, které paragraf zmiňuje, je i daňová kontrola. V takovém případě běží lhůta od okamžiku zahájení kontroly znovu. Lhůta tak může být i delší.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).