Rozdíly v produktivitě práce mezi jednotlivými zeměmi jsou značné a všechny východoevropské země zaostávají za západoevropskými zeměmi. Ještě větší rozdíly jsou však napříč jednotlivými evropskými regiony. Vždyť produktivita práce v okolí Paříže je více než osminásobná oproti produktivitě práce v polském regionu Lubelskie.
Dobré podnikatelské podmínky = růst produktivity práce
V přiložené tabulce vidíme, že nejvyšší produktivita práce u zaměstnance je v Lucembursku, Francii, Belgii či Irsku. Lucemburská ekonomika je výkonná a vyznačuje se vysokou dynamikou rozvoje a růstu. Prim v národním hospodářství hraje ocelářství, finanční služby a telekomunikace. Domácí firmy se můžou pochlubit rozvojem nových technologií a vlastním know-how. Ekonomika těží z rozvinuté sítě služeb podnikům. Skupina Arbed je jedním z největších světových výrobců surové oceli. Dále vláda fiskálními opatřeními a investičním programem stimuluje rozvoj odvětví lehkého průmyslu a pokrokových technologií.
Lucembursko je domovem významných kontinentálních společností v oblasti multimedií a komunikace. Spousta společností v Lucembursku je aktivních v oblasti filmové produkce, internetových technologií, elektronické publikační činnosti a automatických překladů.
Nejvyšší produktivita v Lucembursku a Ile de FranceNejvyšší produktivita práce je v hospodářsky vyspělých regionech jednotlivých členských zemí Evropské unie. Nejvyšší produktivita práce zaměstnanců je potom v Lucembursku, Ille de France, Southern and Eastern (Irsko) a Bruselu, kde všude je vyšší než 80 tisíc euro.
Výše dosahované produktivity práce má samozřejmě vliv na výši průměrné mzdy v daném regionu. V regionech s nižší produktivitou práce jsou nižší mzdy, protože místní firmy si vyšší mzdy vzhledem k tvrdému konkurenčnímu boji prostě nemůžou dovolit.
Ve Francii jsou poměrně vysoké regionální rozdíly v nezaměstnanosti a výši dosahovaného příjmu. Rozdíl mezi nejlepším regionem (Ile de France) a nejhorším regionem (Guyane) u průměrné mzdy činí dokonce více než 35 %.
Celkem ve 33 regionech Evropské unie je produktivita práce vyšší než 60 tisíc euro na jednoho zaměstnance, z toho je sedm regionů v Německu, pět ve Francii, čtyři v Belgii a Itálii, tři v Nizozemí, Finsku, Švédsku, dva v Rakousku a jeden ve Velké Británii. Také Dánsko patří do této kategorie (ale pro svoji velikost je považováno celé za jeden region).
Naproti tomu regiony s produktivitou práce na jednoho zaměstnance do 20 tisíc euro jsou ve východoevropských zemích. Z celkového počtu osmi regionů v Česku (členění na regiony dle Eurostatu není totožně s územními celky v jednotlivých zemích) má sedm regionů nižší produktivitu než daných 20 tisíc euro. Výjimku tvoří Praha.
Podobná situace je v Maďarsku, kde šest ze sedmi regionů nedosahuje této produktivity práce. V Polsku (16 regionů), Slovensku (4 regiony), Estonsku, Lotyšsku, Litvě (všechny Pobaltské země jsou považovány za jeden region) nedosahuje žádný region produktivity práce zaměstnanců vyšší než 20 tisíc euro.
V Česku hraje prim Praha
Nejvyšší produktivita zaměstnance v Česku je s velikým náskokem v Praze a nejnižší na střední Moravě. Naprosto stejná je potom i situace s výší průměrné mzdy. Vysoce produktivní je automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Na opačném konci pomyslného žebříčku figurují firmy z potravinářství a papírenského průmyslu.
Vyšší produktivitu práce mají společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastí a firmy, které se orientují na vývoz svých výrobků do zahraničí.
Jistě není náhodou, že v Praze je i nejnižší nemocnost zaměstnanců. Maximální výše nemocenské je limitována a zvláště první tři dny pracovní neschopnosti není nemocenská příliš vysoká, a proto chodí občané s vyššími příjmy raději do práce i při lehké nemoci. Naopak občané s nižšími příjmy jsou na nemocenské podstatně déle.
Nejméně jsou tak nemocní občané v Praze a Středočeském kraji (tedy v oblastech s nejvyššími průměrnými mzdami v Česku), nejvíce jsou naopak nemocní občané Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji (tedy v oblastech s nejnižšími průměrnými mzdami v Česku).
Průměrné procento pracovní neschopnosti v jednotlivých krajích: Praha (4,61 %), Středočeský (5,40 %), Olomoucký (6,40 %), Moravskoslezský (6,82 %), Zlínský (6,88 %).
Země | Nejlepší regiony | HDP na zaměstnance (v euro) | Nejhorší regiony | HDP na zaměstnance (v euro) |
---|---|---|---|---|
Belgie | Bruxelles/Brussels | 80 238 | Province de Luxembourg | 54 799 |
Česko | Praha | 24 447 | Střední Morava | 13 991 |
Dánsko* | 67 495 | 67 495 | ||
Německo | Hamburg | 74 801 | Chemnitz | 41 904 |
Estonsko* | 13 731 | 13 731 | ||
Řecko | Sterea Ellada | 57 820 | Anatoliki Makedonia, Thraki | 31 225 |
Španělsko | Madrid | 49 953 | Extremadura | 35 802 |
Francie | Ile de France | 83 949 | Guyane | 47 724 |
Irsko | Southern & Eastern | 82 906 | Border, Midland & Western | 57 989 |
Itálie | Bolzano/Bozen | 66 373 | Calabria | 45 615 |
Kypr | Yugozapaden | 35 900 | 35 900 | |
Lotyšsko* | 10 008 | 10 008 | ||
Litva* | 11 395 | 11 395 | ||
Bulharsko | Yugozapaden | 7 308 | Yuzhen tsentralen | 4 688 |
Lucembursko* | 87 658 | 87 658 | ||
Maďarsko | Közép-Magyarország | 25 584 | Dél-Alföld | 14 010 |
Malta* | 28 927 | 28 927 | ||
Nizozemí | Groningen | 74 760 | Gelderland | 50 680 |
Rakousko | Wien | 73 419 | Burgenland | 45 980 |
Polsko | Mazowieckie | 19 032 | Lubelskie | 10 512 |
Portugalsko | Lisboa | 35 024 | Açores | 22 652 |
Slovinsko* | 27 305 | 27 305 | ||
Slovensko | Bratislavský kraj | 19 191 | Stredné Slovensko | 12 457 |
Finsko | Etelä-Suomi | 65 422 | Itä-Suomi | 53 227 |
Švédsko | Stockholm | 73 148 | Smĺland med öarna | 55 556 |
Velká Británie | Inner London | 65 991 | Highlands & Islands | 38 280 |
Rumunsko | Bucureşti | 11 204 | Nord-Est | 3 920 |
Poznámka: Státy s hvězdičkou jsou považovány za jeden region. Pramen: Eurostat: Pressemitteilung Nr. 134/2006